"Když to není rozbité, nespravuj to."

Září 2007

Sofokles - Antigona

29. září 2007 v 16:16 | frida |  Čtenářský deník

Antigona

Sofokles


Hlavní postavy: Antigona - dcera Oidipa, Ismere - její mladší sestra, Kreon - současný thébský král, Eurydike - jeho žena, Haimon - jejich syn

Další Sofoklova tragédie se koná opět před thébským palácem a volně navazuje na Krále Oidipa. Králem je nyní jeho nástupce a strýc a švagr v jednom - Kreon. Ten vydal zákaz pohřbít Oidipova syna Polyneika. Když totiž Polyneikos válčil se svým bratrem Eteoklem o trůn, přivedl do země cizí vojsko, s jehož pomocí se chtěl trůnu zmocnit násilím. Válka se sice nekonala, protože se oba bratří dohodli na svém souboji, jenomže při něm se oba zabili navzájem. Kreon vidí Polyneika jako vlastizrádce a proto ho odmítá nechat pohřbít. To se ale nelíbí jeho neteři Antigoně, dceři Oidipa. Ta svého bratra miluje a nechce mu odepřít posvátný obřad. Rozhodne se proto bratra i přes zákaz a dokonce i přes hrozbu smrti bratra tajně pochovat. Přemlouvá k činu i svou mladší sestru Ismenu, ta je však příliš vystrašená a nechce riskovat svůj život. Antigona tedy pohřbí bratra sama. Chytnou ji přitom hlídači a odvedou ji ke králi Kreontovi. Ten má na Antigonu zlost, protože porušila jeho příkaz a navíc se mu veřejně vysmívá. Jako ješitný muž to nemůže a nechce snášet a vynese nad Antigonou trest smrti. Poté ho zmírní jen na časově neomezené věznění v kobce a Antigonu ihned odvedou.
Kreonta přijde přemlouvat i jeho vlastní syn Haimon, který je Antigoniným snoubencem a za její milost přijde prosit i Eurydike, Kreontova manželka. Kreon je oba odbude a až návštěva věštce Teiresia ho přiměje změnit názor. Teiresias mu totiž připomene, jak si dříve trval tvrdošíjně na svém Oidipus, když ho podezříval ze zrady, a kam to vedlo. Kreon se tedy rozhodne Antigonu osvobodit a provdat ji za svého syna. Jde za ní do kobky, ale když dorazí, najde jen její mrtvé tělo a u něj Haimona. Antigona se raději oběsila, než aby žila ve vězení. Haimona Kreon odvede před palác, kde se jeho syn před zraky otce i matky probodne. Eurydike se potom také zabije a před svou smrtí manžela prokleje. Kreon nakonec zůstane sám s vědomím, že je zodpovědný za smrt všech lidí, které miloval.

KREON k Antigoně
Ty tam, jež kloníš hlavu k zemi, slyš:
zda znáš se k činu, či jej zapíráš?

ANTIGONA
Já znám se k němu, nezapírám nic.

KREON k hlídači
Ty můžeš odtud volně odejít, kam chceš: jsi zproštěn těžké viny té.

Hlídač se vzdálí


k Antigoně
A ty mi pověz - zkrátka, bez oklik -
Zda znalas vyhlášku a zákaz můj?

ANTIGONA
Ó znala, jak by ne: byl znám přec všem.

KREON
A osmělila ses jej přestoupit?

ANTIGONA
Ten zákaz přec mi neohlásil Zeus, ni Diké,
družka bohů podsvětních,
zde takové nám řády nedala.
A nemyslela jsem, že takovou
má moc tvůj zákaz - dalť jej smrtelník! -
by mohl platit víc než nepsané
a neochvějné bohů zákony.
Ty nežijí jen včera nebo dnes,
však věčně, aniž víme, kdo je dal.
A pro ně nechtěla jsem od bohů
být trestána, i nelekla jsem se
zde ničí vůle. Věděla jsem přec,
že zemru: jak by ne? I kdybys ty
to nebyl vyhlašoval. Zemru-li
však před svým časem, to mám za zisk jen.
Kdo žije v hojných strastech jako já,
zdaž není pro něj ziskem zemříti?
Však zdá-li se ti čin můj zpozdilý,
aj, kárá zpozdilec mou zpozdilost.


William Shakespeare - Titus Andronicius

29. září 2007 v 16:15 | frida |  Čtenářský deník

William Shakespeare

Titus Andronicius

Hlavní postavy: Saturninus, Bassianus, Titus Andronicius, Lavinie, Tamora, Aaron
Titus Andronicius se po několikaleté válce navrací jako vítěz z říše Gótů. Tento římský vojevůdce ztratil v boji několik synů, ale čtyři jsou stále naživu a jako kořist si vezou gótskou královnu Tamoru s jejím sluhou, černochem Aaronem, a jejími syny. Římský císař zrovna zemřel a mezi jeho dvěma syny panuje spor o to, kdo po otci nastoupí na trůn. Tento spor má právě Titus Andronicius rozhodnout. Po svém příjezdu je natolik oblíben, že je všemi vyzván, aby se sám stal císařem. Andronicius si ale uvědomuje své stáří a dá všechny své hlasy Saturninovi, staršímu synovi bývalého císaře. Na důkaz své poslušnosti mu chce dát za ženu i svou jedinou dceru Lavinii, ale ta je již zamilovaná do mladšího císařova syna Bassiana. Ten se proti sňatku ohradí a s Lavinií uprchne. Rozzlobený Titus zajde v pomstě tak daleko, že zabije svého syna, který se postavil na stranu Bassiana a odmítá ho pohřbít do rodinné hrobky. Ostatní synové ho nakonec usmíří, ale tragédii stejně nezabrání. Zrazený Saturninus si všimne krásné gótské zajatkyně a učiní z ní svou ženu Androniciovi natruc. Tamora je však velkou intrikánkou a Tita nenávidí nejen kvůli potupné porážce jejího národa, ale i kvůli tomu, že nechal bohům obětovat jejího syna. Se zbylými dvěma syny a s milencem Aaronem domluví strašlivou pomstu. Přepadnou čerstvé novomanžele Bassiana a Lavinii v lese, kde nic netušící Saturninus pořádá lov. Ženicha zabijí a krásnou Lavinii synové královny znásilní, vyříznou jí jazyk a useknou obě ruce. Tělo zavražděného hodí do jámy, do které lstí vlákají i dva Androniciovi syny, aby podezření padlo na ně. Tamora se potom naoko za oba domnělé vrahy přimlouvá a pošle Titovi falešný vzkaz.
Vstoupí Aaron.
AARON
Můj pán, náš císař, Tite Androniku,
ti vzkazuje, že máš-li rád své syny,
ať Marcus, Lucius, nebo ty sám
Tite, či někdo jiný, usekne
si ruku a pošle ji císaři.
On ti pak vrátí oba syny živé.
Výkupné bude to za jejich hřích.
TITUS
Šlechetný Aaron! Milosrdný císař!
Zpíval už někdy krkavec jako skřivan?
Zvěstoval s jitrem takhle dobré zprávy?
Ze srdce rád si useknu tu ruku.
Pomůžeš mi s tím, Aarone? Moc prosím?
LUCIUS
Ne, počkej, otče. Tvá vznešená ruka
zabila přece tolik nepřátel!
Nepošlem ji. Má ruka postačí.
Jsem mlád a ztrátu krve nepocítím.
Ať moje ruka zachrání mé bratry.
MARCUS
Ne, vaše ruce bránily vždy Řím,
třímaly zkrvavené sekery
a psaly zkázu na tvrz nepřátel.
Všechny se o Řím velmi zasloužily.
Má ruka zatím byla nečinná.
Když život zachrání mým synovcům,
poslouží aspoň ušlechtilé věci.
AARON
Tak už se rozhodněte, prosím vás.
Mám strach, že zemřou, než dostanou
milost.
Nakonec si ruku usekne Titus, ale výměnou za ni dostane pouze hlavy svých synů. Lavinie napíše pomocí hole do písku jména těch, kdo ji zneuctili a zabili jejího muže a Andronicius naplánuje pomstu. Lucius, jeho jediný syn, který zůstal naživu, odjede do gótské říše, kde sebere vojsko a zaútočí s ním na Saturnina. Mezitím se Tamora v převlečení za Pomstu snaží přelstít Tita a na jeho přání u něho nechá oba syny. Netuší, že ji Titus prokoukl. Oba násilníky zabije, jejich maso rozemele a na hostině, na kterou pozve císaře i císařovnu, je předloží matce k jídlu. Potom zavraždí svou dceru a poví císaři, jakých zločinů se Tamora dopouštěla a probodne ji. Císař zabije Tita a Lucius zase probodne Saturnina. Sám se poté stane císařem.

William Shakespeare - Dva vznešení příbuzní

29. září 2007 v 16:14 | frida |  Čtenářský deník

William Shakespeare

Dva vznešení příbuzní

Hlavní postavy: Théseus, Hippolyta, Emilie, Palamon, Arcita, dcera žalářníka
Tato poslední Shakespearova hra má dvě hlavní dějové linie. První sleduje příběhy dvou bohatých a v každém směru dokonalých bratranců Arcity a Palamona. Oba bojují proti aténskému knížeti a jsou poraženi a následně zajati. Ve vězení spatří oknem v zahradě sestru aténské kněžny Hippolyty (královny Amazonek) Emilii a oba se do ní zamilují. Dříve nerozluční přátelé se nyní na smrt nenávidí a přou se o to, kdo má na Emilii právo. Palamon ji viděl dřív, ale Arcitu brzy propustí z vězení, protože za něho jeho přátelé zaplatí výkupné. Do Palamona se zamiluje hlavní hrdinka druhé dějové linie - dcera žalářníka. Dokonce ho pustí z vězení přestože tím riskuje svůj život i život svého otce. Arcita musí odejít z Atén, jinak mu hrozí smrt, ale nedokáže od Emilie odejít - v přestrojení vyhraje lovecké závody a stane se jejím sluhou. Při honu potká v lese uprchlého Palamona a málem dojde k souboji. Spor přeruší náhlý příchod Emilie, Thésea a jeho ženy Hippolyty. Oba muži se vyznají ze své lásky a na Emilii je, kterého si vybere za manžela. Jenomže jí se líbí oba a nemůže se rozhodnout částečně i kvůli tomu, že ten, koho odmítne, zemře. Dohodne se, že jí dají rok času na rozmyšlenou. Po roce se Palamon a Arcita utkají v souboji na život a na smrt a vítěz se stane Emiliiným manželem. Ve stanovenou dobu se všichni znovu setkají. Palamon se modlí k bohyni lásky Venuši a Arcita vzývá Marta - boha války. Bohové nakonec rozhodnou situaci spravedlivě: Arcita v souboji zvítězí, ale když jako vítěz projíždí městem na koni od Emilie, kůň na něho spadne a zabije ho. Umírající Arcita prosí Palamona za odpuštění a dává mu Emilii. Palamonovy prosby k Venuši jsou tedy také vyslyšeny a brzy se koná svatba.
Dcera žalářníka se sice mezitím z lásky k Palamonovi zblázní, ale svérázný doktor ji vyléčí tak, že nechá jejího nápadníka, aby se za Palamona vydával.
PALAMON
Naše osudy
jsou spojeny a v tom je naše štěstí.
Dvě duše ve dvou urozených tělech
se nezlomí, když rány osudu
ponesou společně. Přijmem svůj osud
a umřeme tu v pokoji a míru.
ARCITA
Proč nevyužít k dobrým účelům,
co všichni nenávidí?
PALAMON
Ale jak?
ARCITA
Ať tenhle žalář je jak svatyně
a chrání nás před zkažeností lidí.
I když jsme mladí, dokonalá čest
je pro nás ideál. Svoboda svádí.
Povrchní řeči, ženy - to je jed
všech dokonalých duchů. Obraznost
dokáže stvořit vše - i naše štěstí.
A když nám osud přál být takhle spolu,
budem si nekonečnou inspirací.
Ženami budem si, já budu tvou
a ty tou mou - a stvoříme si lásku.
Navzájem v sobě nalezneme otce,
přátele, známé, naše rodiny.
Já jsem tvůj dědic a ty můj, a tahle
cela je naše dědictví a v ní
budem žít v nerušeném přátelství.
Nebudem trpět přesyceností,
nehrozí nám tu války, moře tu
nepolyká své oběti. Být volní,
manželky, obchody či závist by
nás rozdělily. Kdybych ochořel
a ty to nevěděl, umřel bych sám
bez modlitby a nemoh bys mi ani
zatlačit oči. Nebýt žaláře,
na tisíc náhod by nás rozdělilo.
PALAMON
Dík tobě, Arcito, se v žaláři
teď cítím jako v ráji. Hotové
neštěstí je to žít si na svobodě!
Taková džungle! V cele je to lepší.
Máme se tady jako u dvora,
vlastně líp. Všechny rozkoše, co muže
svádějí k marnivosti, se mi jeví
jak pouhé stíny, které vezme čas.
Čím byli jsme na dvoře Kreonta,
kde hřích je zákon, chtíč a nevědomost
největší ctností mocných? Kdyby nám
bohové neseslali tenhle žalář,
zemřeli bychom neoplakáváni
staří a nemocní a všichni by nás
prokleli místo epitafu. Mám
mluvit dál?
ARCITA
Tebe bych poslouchal pořád.
PALAMON
To taky budeš. Řekni, Arcito,
měli se někdy dva lidé rádi
jako my?
ARCITA
Nikdy!
PALAMON
Naše přátelství
je věčné.
ARCITA
Dokud nás smrt nerozdělí!

Božena Němcová - Divá Bára

29. září 2007 v 16:13 | frida |  Čtenářský deník

Božena Němcová

Divá Bára

Hlavní postavy: Bára, Jakub, Eliška
Bára je jedinou dcerou obecního pastýře Jakuba. Ten byl dlouho ve vsi Vesteci pověstným starým mládencem, dokud mu někdo nenamluvil, že bez potomků se člověk nedostane do nebe. V pokročilém věku se oženil s pohlednou děvečkou Bárou. Jeho mladá žena brzy otěhotněla, a krátce po porodu zemřela. Jakub tedy zůstal na výchovu dítěte sám. Nejdříve byl zklamaný, že nemá syna, ale Bára byla tak silná a odvážná dívka, že se jí žádný chlapec ze vsi nevyrovnal. Odmala pomáhala otci se stádem a nikdy se ničeho nebála. Sama se naučila plavat a nevěřila ani na vodníky, ani na jiná strašidla, kterých se lidé v té době báli. Ostatní vesničané ji neměli rádi - báli se jí a tvrdili, že je pouze nastrčené dítě od Polednice. Našli se ale i tací, kteří si ji zamilovali. Například Josífek, syn kostelníka, který byl slabý a Bára ho vždy bránila, nebo farářova neteř Eliška. S tou se Bára nejvíce spřátelila a dívky vyrůstaly i přes sociální rozdíly jako sestry. Nakonec ale Bára přece zůstala ve vsi sama - Josífek odjel do města na studie a Elišku si pozvala stará tetička z Prahy. Pan farář a jeho sestra panna Pepinka doufali, že teta dá dívce věno a poslali ji k ní. Bára zůstávala sama celé tři roky, ale potom se pražská teta Elišky po dlouhé nemoci uzdravila díky odborné práci jistého mladého doktora. Pepinka pochopila, že v dohledné době žádné dědictví nebude a poslala pro Elišku zpátky. Obě přítelkyně - Bára a Eliška - se znovu shledají a vyměňují si novinky ze svého života. Bára při pastvě narazila na mladého myslivce, který se jí na první pohled zalíbí a Eliška se v Praze zamilovala do mladého nadaného doktora Hynka, který vyléčil její tetinku, ale Pepinka ji plánuje provdat za bohatého správce z Vestce. Eliška je kvůli tomu smutná a Bára jí pomůže tak, že se přestrojí za strašidlo a vyhrožuje správci záhubou, pokud se pokusí ještě žádat o Eliščinu ruku. Tento žert se jí povede jen z části - správce od ženění odradí, ale sama je přistižena a musí si odpykat trest. Ten pro ni rada vymyslí opravdu krutý - celou noc musí sama spát v márnici. Bára se ani nepokusí prosit o zmírnění rozsudku - pro ni není přenocování na hřbitově ani zdaleka tak strašné. Pouze si lépe uvědomí, jak je na světě sama a že jí vesničané opovrhují. Po setmění za ní přijde její otec, který se vzdal služby pastýře a ráno se u hřbitova zastaví i mladý myslivec. Když zjistí, jak se k Báře lidé chovají, požádá ji o ruku a chce ji odvést do své hájovny v lese. Za několik dnů se koná svatba a Báře nic nechybí ke štěstí, protože z Prahy dorazí vytoužené psaní od bohaté tetinky, kde píše, že svůj majetek dá Elišce pouze v případě, že se provdá za jistého doktora.
Narodilo se jim po roce děvče, jemuž dali říkat po mámě Bára; Jakub škrábal se za ušima slyše, že je děvče a ne chlapec, ale bába ho potěšila tím, že je mu podobné jako vejce k vejceti. - Několik dní po narození děvčete stala se v Jakubově chalupě nehoda. Sousedka zaskočila k šestinedělce v pravé poledne a našla ji pod komínem u ohniště polomrtvou ležet. Udělala povyk, kmotry se sběhly, přišla i bába a vzkřísily Báru. Dověděly se od ní, že vařila mužovi oběd a zapomenuvši, že šestinedělka nemá v pravé poledne ani po klekání ze sednice vykročit, zůstala stát v kuchyni pod komínem a vařila. Tu prý to okolo uší jí zašumělo jako zlý vítr, před očima dělaly se jí mžitky, něco ji začalo krákat za vlasy a na zem porazilo. "To byla polednice!" křičely všechny. "Jestlipak nepodložila divé dítě místo Barči," vzpomněla jedna a šla k kolíbce. Hned se všecky okolo shlukly, vzaly dítě z kolébky, rozbalily, prohlížely, jedna řekla: "Je to divé dítě, je , má velké oči!"; druhá: "má velkou hlavu!" Třetí přiřkla jí krátké nohy a každá něco jiného. Matka se lekala, ale bába, svědomitě prohlédnuvši dítě, rozhodla, že je to její vlastní, co pod srdcem chovala. Nicméně nejedna z kmoter zůstala při svém, že je dítě od polednice podstrčeno.

Mark Billingham - Spící oběť

27. září 2007 v 19:21 | frida |  Čtenářský deník

Mark Billingham

Spící oběť

Hlavní postavy: Alison Willetsová, inspektor Thorne
V Londýně začal řádit šílený vrah, který si ideální život představuje jako práh mezi životem a smrtí. Chce, aby jeho oběti - většinou mladé ženy - žily ve věčném kómatu. První tři oběti zemřely, ale čtvrtá, Alison Willetsová, vyšla ze setkání s vrahem živá. Přežila záměrně vyvolanou mozkovou mrtvici, ale je neschopná pohybu či komunikace.
Případu se ujímá inspektor Thorne. Je šokován, když pochopí, že stav, ve kterém se Alison nachází, není vrahovou chybou, ale jeho záměrem. Navíc vše nasvědčuje tomu, že pachatel je inteligentní muž - nejspíš vystudovaný neurochirurg. Začne pátrat v nemocnici, kam byla Alison samotným vrahem dopravena. Narazí na doktora Bishopa, který je hlavním podezřelým kvůli krádeži léků, které vrah používá, v nemocnici, kde Jeremy Bishop v dobu krádeže pracoval. Nakonec se ale zjistí, že pravým pachatelem je James Bishop - syn Jeremyho, který chce vinu svalit na otce. James je totiž přesvědčený, že Jeremy zabil svojí ženu a Jamesovu matku. James sám spáchá sebevraždu a krátce nato je z přístrojů, které jí udržují při životě, na vlastní přání tajně odpojena i Alison.
Anne přistoupila k dýchacímu přístroji a odstranila plastikový kryt, který ochraňoval vypínač, jako by to byl nějaký knoflík ke spuštění jaderných zbraní. Podívala se k posteli. Alison už měla zavřené oči.
Ať už byla kvalita toho podivného úsměvného života, který vedla Alison v posledních měsících, jakákoliv, byl to život prožitý za trvalé zvukové kulisy hučení, syčení, pípání, kapání. Dvacet čtyři hodin denně. Život definovaný hlukem.
James Bishop jí k tomu odsoudil, ale Alison odmítla být jeho obětí.
Teď hluk konečně ustal.
Víc než co jiného Anne Coburnová doufala, že Alison zůstala naživu dost dlouho, aby si ten klid vychutnala.

Garth Nix - Sabriel

27. září 2007 v 19:20 | frida |  Čtenářský deník

Garth Nix

Sabriel


Hlavní postavy: Sabriel, Prubíř, Macek

Garth Nix je jedním z předních autorů žánru fantasy. V roce 1995 napsal tento příběh, který v letech 2001 a 2003 doplnil volně navazovanými pokračováními. Vznikla tak trilogie, která se svojí popularitou vyrovnává i Harry Potterovi a Pánovi prstenů.

Příběh začíná v poměrně nedávné minulosti ve Starém království, když se narodila dívka jménem Sabriel. Její matka bohužel při porodu zemřela, a samotné dítě mělo namále. Všichni mysleli, že je holčička také mrtvá, ale objevil se tam Sabrielin otec - záhadný muž jménem Abhorsen. Byl to Výsadní mág a navíc zvláštní druh nekromanta, který neprobouzel Živé, ale spoutával Mrtvé, kteří se dostali do Života. Aby člověk úplně zemřel, musí projít devíti branami Smrti. Abhorsen Sabriel zachytil ještě před První branou a oživil jí. Dívka rychle rostla a byla zdravá jako ostatní děti, ale měla mrtvolně bledou kůži, jako někdo, kdo se ocitne blízko Smrti. Stejně jako Abhorsen, měla i Sabriel tmavé vlasy a oči. Otec jí ale poslal pryč ze Starého království, do Ancelstierre, země, která se rozprostírala jižně od Království, a kde dívce nehrozilo žádné nebezpečí. Abhorsen měl totiž mnoho nepřátel jak mezi Mrtvými, tak i mezi Živými a bál se, aby dceři nikdo neublížil. Sabriel navštěvovala internátní školu poblíž hranic s Královstvím, takže ji mohl dvakrát ročně navštěvovat. Kromě toho podnikal Abhorsen také neoficiální návštěvy, kdy jeho tělo zůstávalo v Království a jeho duše se prostřednictvím Prostředníka ze země mrtvých objevila v určenou dobu u Sabriel v pokoji. Jednou se ale stalo, že se neobjevil. Sabriel na něho dlouho čekala, ale nepřicházel. Bylo jí již osmnáct let, přečetla celou Knihu mrtvých (něco jako učebnici pro nekromanty) a ve škole navštěvovala speciální předmět - Výsadní magii. Když už chtěla jít spát, vtrhla k ní do pokoje její spolužačka a řekla jí, že v jednom pokoji je něco Mrtvého. Sabriel tam rychle spěchala a spatřila beztvarou černou hmotu, která držela pytel. Prošla branou Smrti a stvoření jí pytel hodilo. Poté stvoření unesl proud řeky, která tam protéká a po které se lidé dostávají do Smrti. Sabriel pytel zachytila a když se vrátila spět do Života a otevřela ho, dostala o svého otce velký strach. V pytli byl totiž jeho kouzelný meč a jeho nekromantské zvonky, kterými spoutával Mrtvé. Když jí poslal ze Smrti všechny své nástroje, znamenalo to, že je již mrtvý. Sabriel se rozhodla, že otce zachrání. Vydala se na dlouhou pouť do Starého království, navštívila Abhorsenův dům a otcův sluha - spoutaný démon v podobě bílého kocoura se jménem Macek - jí prozradil, že Abhorsen není jméno, ale titul, a že nyní, po otcově smrti, je Abhorsenkou ona. Macek jí pomohl uprchnout před Mrtvým netvorem Mordikantem, který Sabriel pronásledoval. Při útěku ale spadli do jámy, ve které našla Sabriel dřevěné lodě. Lodě měly na přídích sochy králů, ale na jedné lodi byl ze dřeva vytesaný mladý muž. Sabriel poznala, že to byl živý člověk, kterého by mohla zachránit. Oživí ho, ale mladík byl pod vlivem kouzel přes dvě stě let a na nic si nevzpomíná. Navíc je spolu s Mackem vázán Výsadním kouzlem a proto nemůže Sabriel nic povědět. Všichni tři se vydají do hlavního města Království, které se ale dávno rozpadlo, poslední královna byla zabita před dvěmi sty lety a poslední regent zemřel před dvaceti lety. Musejí jet na lodi a protože je voda kouzelná, na chvíli zruší kouzla, která Mackovi a mladíkovi, který si říká Prubíř, dovolí mluvit. Tak se Sabriel dozví, že Prubíř byl u toho, když princ Rogir, jeho kamarád, zabil svoji matku a s pomocí její krve chtěl zničit jeden z Výsadních kamenů. V tom mu zabránil bývalý Abhorsen, ale Prubíř z pocitu viny zešílel. Proto ho Abhorsen, kterého doprovázel i Macek, zaklel do dřevěné sochy na přídi jedné z královských lodí. Sabriel se nyní domnívá, že tělo jejího otce nejspíš bude na tom místě, kde byla zabita královna. Vydají se tam a skutečně uprostřed jezera, v blízkosti Výsadních kamenů, objeví Abhorsenovo tělo. Sabriel se vydá do Smrti, aby našla svého otce. Musí projít čtyřmi branami, než ho objeví. Potom ho pomocí zvonků vrátí zpět do Života, ale jen na chvíli potřebnou k tomu, aby jí otec pomohl zničit Nejvyššího mrtvého - Kerigorra - největšího nepřítele všech Abhorsenů. Kerrigor je duše prince Rogira a právě se chystá Prubíře, Macka a bezbranná těla dvou Abhorsenů zničit. To se mu ale nepodaří. Abhorsen ho jedním obzvlášť mocným zvonkem dočasně spoutá a Sabriel s Prubířem stihnou utéct. Venku na denním světle, kterého se Mrtví nejvíce bojí, na ně čekají Clayry - kouzelné bytosti, které mají schopnost nazírat budoucnost. Ty je dovedou k tělu Rogira. Sabriel musí tělo zničit, aby Kerigorra oslabila a zabila. K tomu, aby tělo zničila ale potřebuje pomoc Výsadních mágů a tak s několika vojáky z hranice zanesou tělo Rogira do Sabrieliny staré školy. I když má Sabriel namále a málem zemře, podaří se jí Kerigorra alespoň dočasně spoutat ve Smrti.

"Musí existovat nějaký jiný způsob," vykřikla. "Můžeme přece utéct všichni dohromady…"
"Ne," pronesl Abhorsen neochvějně. Zlehka jí ruku odtlačil. Sabriel ho nechala a otec jí opatrně vytáhl Astarael z bandalíru, přičemž si dal pozor, aby s ním nezazvonil. "Volí si stezku chodec, nebo stezka jeho?"
Sabriel mu strnule podala meč…jeho meč. Podél těla jí vysely prázdné, otevřené ruce.
"Ve Smrti jsem došel až k okraji Deváté brány," řekl Abhorsen potichu. "Znám tajemství a hrůzy Devíti oblastí. Nevím, co je za nimi, ale všechno živé se tam musí dříve nebo později odebrat. Takové je pravidlo, které řídí naši práci jakožto Abhorsenů, ale které řídí i náš život. Ty jsi padesátá třetí Abhorsenka, Sabriel. Nebyl jsem ti tak dobrým učitelem, jak bych měl . nechť je toto poslední ponaučení, které ti předám. Všem a všemu je určen čas zemřít."

Nancy Baker Jacobsová - Prázdná kolébka

27. září 2007 v 19:18 | frida |  Čtenářský deník

Nancy Baker Jacobsová

Prázdná kolébka

Hlavní postavy: Karin Seatonová
Příběh začíná v době, kdy je ještě Karin Seatonová šťastná, s milujícím manželem a v osmém měsíci těhotenství. To vše ale změní autonehoda, při které přijdou manžel i dítě o život. Karin už je odhodlaná se vším skoncovat, když si v rodném listě dítěte, které žilo jen pár minut, všimne nesrovnalosti. Všechna ultrazvuková vyšetření říkala, že se jí narodí chlapec a Karin mu dokonce dávno vybrala jméno - Erik. Ale rodný list říká, že dítě, které bylo údajně její, a které zemřelo, byla holčička, která navíc vážila o kilo méně, než měl její zdravý chlapec vážit. Celé okolí ji sice považuje za blázna, ale Karin se nevzdává, pátrá po svém synovi a postupně zjišťuje, že má proti sobě mocného a nebezpečného nepřítele.
Zdravý dědic je totiž jedinou nadějí Franka Marshalla, manžela Angelicy Marshallové, na získání manželčina pohádkového dědictví. Podstrčil tedy manželčinu mrtvou dceru místo zdravého Erika. Naštěstí vše dobře dopadne. Erik se vrátí ke své pravé matce - ke Karin - a Frank skončí za mřížemi, protože zabil svou manželku, která začínala něco tušit.
"Gratuluju Karin. Právě jsi se stala matkou - tedy, aspoň po úřední stránce." Podal jí zprávu z laboratoře se slovy: "Myslel jsem si, že menší oslava by byla na místě."
"Ale co -"
"Podívej na tenhle odstavec -" Ben ukázal na část textu, která připomínala čárový kód na potravinářském zboží.
"A co z toho plyne?"
"Že geny dítěte s více než 99% jistotou potvrzují, že jde o tvého biologického syna."

Tim Green - Pravda zabíjí

27. září 2007 v 19:13 | frida |  Čtenářský deník

Tim Green

Pravda zabíjí

Hlavní postavy: Casey Jordanová, Erik Lipton
Ve svém pokoji na koleji univerzity byla nalezena mrtvá studentka práv Marcia Salesová. Byla zabita brutálním způsobem - vrah jí doslova rozpáral břicho zaživa a vyrvané vnitřnosti rozházel po pokoji. I když je inspektor Bob Bolinger ve službě dlouho, takovou příšernost ještě neviděl. Na místo činu krátce po něm dorazí rozzuřený muž, kterého musí policisté zadržet násilím. Na stanici se zjistí, že to je Donald Sales, otec oběti. Stane se hlavním podezřelým, ale podle Donalda zabil Marcii její profesor práv - Erik Lipton. Jelikož existuje svědkyně, která viděla Liptona odjíždět z bytu Marcie a existují pro to i důkazy (Lipton ve spěšném odjezdu naboural auto oné svědkyně, a tak si poznamenala jeho poznávací značku(, je Lipton obžalován z brutální vraždy. Jeho obhájkyní se stane jeho bývalá studentka Casey Jordanová - brilantní právnička, kterou Lipton přesvědčí o své nevině, a která je rozhodnuta dokázat nevinu svého klienta. Casey se řídí Liptonovými radami, dokonce obviní svědčícího Donalda Salese z toho, že možná měl pohlavní styk se svou dcerou, a nakonec soud vyhraje. Krátce před vynesením osvobozujícího rozsudku se ale Lipton Casey šeptem přizná, že zločin přece jenom spáchal. Casey tomu dlouho nechce věřit, ale nakonec, když pochopí, že jí jde o život, protože Marcia nebyla Liptonovou první obětí, se spojí s Donaldem Salesem a spolu Liptona dopadnou. Bohužel se jim ho nikdy nepodaří předat spravedlnosti, protože Donald Liptona v sebeobraně zastřelí.
Porota se vrátila během necelé hodiny, což bylo dobré znamení. Lipton stál Casey po boku, když předávali verdikt soudnímu sluhovi. Ten jej podal soudci. Casey cítila, jak jí krev pulzuje v žilách. Měla závrať. Pokaždé to tak bylo. Rawlins se chmuřil a kývl hlavou. Když sluha přecházel síň, Lipton sklonil hlavu tak hluboko, až se rty dotýkal Caseyina ucha.
Vnímala jeho slova s rozechvěním a zároveň s příkazem soudce předsedovi poroty, aby přečetl verdikt k bodu obžaloby z vraždy prvního stupně.
Lipton promluvil hlasem nabitým veselím a slova zněla ohavně sladce. "Já ji opravdu zabil."
Casey se zatočila hlava. Šok a hrůza jí zrůznily tvář. Podívala se na Liptona. Oči mu planuly divokou radostí. Samolibě a lačně se usmíval.
"Shledáváme obžalovaného Erika Liptona…" předseda poroty byl ve středním věku a necítil se dobře, neboť byl středem pozornosti, a chvěl se mu hlas, "nevinným."

Dan Brown - Pavučina lží

27. září 2007 v 19:08 | frida |  Čtenářský deník

Dan Brown

Pavučina lží


Hlavní postavy: Rachel Sextonová, Michael Tolland

Nový napínavý příběh od autora světového bestselleru Šifra mistra Leonarda, Dana Browna, popisuje postupy a úskoky předních amerických politiků v boji o post prezidenta Spojených států Amerických. Ve volbách se mají utkat dva významní a mocní muži: současný prezident Zachary Herney a senátor Sedgewick Sexton. Šance prezidenta na znovuzvolení značně klesají, protože Sextona přivedla mladá politička Gabriela Asheová na skvělý nápad. Sexton se ve své kampani zaměřil na kritizování Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku - NASA. Prezident Herney je velkým vlastencem a příznivcem kosmického výzkumu, a proto přispívá NASA obrovskými částkami. Jenomže tato společnost udělala v posledních letech mnoho chyb, které přišly daňové poplatníky velmi draho. Sexton s pomocí Gabrielina kontaktu přímo v Bílém domě získá přehled o finančních dotacích NASA a přesvědčí své voliče o tom, že on společnost zprivatizuje, čímž značně odlehčí jejich daním.
Prezident se ale nevzdává a zavolá si k sobě senátorovu dceru Rachel, která pracuje jako vládní rešeršistka pro Národní průzkumný úřad (NRO), a která se netají svými negativními city k otci. Herney zavolá jejímu šéfovi, řediteli NRO Williamovi Pickeringovi, a poprosí ho o uvolnění Rachel pro svůj plán. Bližší informace se má dívka dozvědět až na místě. Prezident pro Rachel pošle helikoptéru a ta ji namísto do Bílého domu dopraví na letiště, kde stojí prezidentovo soukromé letadlo. Tam se Rachel setká s prezidentem Spojených států osobně, a vyslechne jeho nabídku. Herney chce, aby Rachel dorazila na určité místo a tam se seznámila s úžasným objevem společnosti NASA, který je zatím přísně tajný, a který má prezidentovi pomoci vyhrát blížící se volby. Prezident Rachel slíbí, že nebude chtít využívat jejího jména k pošpinění senátora a Rachel souhlasí, že se prezidentova plánu zúčastní - ani nemá na vybranou. Poté odletí nejmodernějším tryskovým letadlem přímo na Arktidu, kde byl díky satelitnímu systému NASA objeven několik set let starý ledovec se zkamenělinami mimozemských živočichů. Rachel musí obdivovat jak načasování nálezu, tak to, že prezident přizval kromě vědců z NASA i čtyři civilní vědce, aby nemohlo být pochyb o pravosti objevu. V prostředí nového typu obydlí - v tzv. obyglů - se Rachel setká s dokumentaristou a oceánologem Michaelem Tollandem, laureátem ceny za astrofyziku Corky Marlinsonem, glacioložkou Norou Mangorovou a vědcem Waileem Mingem. Všichni ji poučí o meteoritech i o zkamenělinách, které v ně byly nalezeny. Jsou staré 190 milionů let a zrovna v té době spadl na Arktidu obrovský Jurgenův meteorit, ze kterého údajně pochází nalezený osmi tunový úlomek.
Zdá se, že není pochyb o pravosti meteoritu, jenomže potom doktor Ming najde ve vodě z šachty, kterou meteorit vytáhli, fosforeskující plankton, který rozhodně nemohl přežít 190 milionů let. Ming chce nabrat vzorek vody, ale když se sklání nad hladinou ledové vody, zaútočí na něj robot velikosti komára, který je řízen agenty jednotky Delta Force - agentů, kteří mají od prezidenta zaručenou absolutní beztrestnost a jsou najímání tzv. patrony, většinou vysoce postavenými vládními úředníky, pro které vykonávají nebezpečné a většinou protizákonné akce. Ming spadne do šachty a ve studené vodě zmrzne. Nikdo ho ale zatím nepostrádá, protože se všichni připravují na prezidentovu tiskovou konferenci, která je za účelem ohlášení nálezu mimozemského života svolána. Poté si ale světélkování všimnou i Tolland s Rachel, jenomže než stačí na místo dorazit Nora s Corkym a s ředitelem NASA, plankton v málo slané vodě zahyne. Nora popírá, že by se tam mohl plankton dostat škvírou v ledovci, protože ho ona i NASA zkoumali a prohlásili ho za neporušený. Jenomže když odebere nový vzorek vody zjistí, že ve vodě je malé procento soli, které by se ale v ledovci starém několik tisíciletí nemělo objevovat. Ředitel NASA je objevem znepokojen a pošle Noru, Corkyho, Tollanda a Rachel ven, aby udělali snímek složení ledu v okolí šachty. Za chvíli už je čtveřice vybavená do terénu na určeném místě a Nora udělá snímek šachty. Má se tím odhalit, jestli je led slaný, nebo ne, ale místo toho se na snímku objeví tělo doktora Minga a je jasně vidět, že šachta pokračuje i pod meteoritem, což dokazuje, že sem byl vpraven zespodu. Než se ale výprava stačí vzpamatovat, zaútočí na ně tři agenti Delta Force. Corkymu, Tollandovi a Rachel s podaří uprchnout, ale Nora zemře. Zabijáci zaženou uprchlíky na ledovcovou kru, která se každou chvíli oddělí od mateřského ledovce. Agenti přírodnímu jevu trochu pomůžou granátem a tak se Corky, Tolland a Rachel, která má panický strach z vody, octnou na širém oceánu. Rachel dostane nápad jak přivolat pomoc a začne bušit sekerou, která patřila k jejich výbavě do kry. Otřesy zaznamená tajná výzvědná ponorka Charlotte organizace NRO. Lidé z ponorky tři trosečníky zachrání před umrznutím a Rachel se rozhodne kontaktovat prezidenta Spojených států, který má ještě pár minut na to, aby tiskovku zrušil. Telefon ale zvedne prezidentova poradkyně Marjorie Tenchová, která Rachel nevěří a myslí si, že chce jako dcera Sextona prezidenta znemožnit před americkým národem. Jenomže Rachel má vážné podezření, že celý meteorit je jenom podvrh. Není sama, kdo si to myslí. Stejného názoru je i Tolland a Pickering, se kterým se Rachel také spojí. Rachel zná možnost, jak oby mohl být vyroben padělek meteoritu, ale potřebuje ještě ověřit některá fakta, než předloží důkazy Pickeringovi. Proto s záchranářskou helikoptérou zaletí na loď Mika Tollanda, na které má mimo jiné i soukromou laboratoř. Tam je ovšem dopadnou příslušníci Delta Force, kteří mezitím stihli, na patronův rozkaz, zavraždit Marjorie Tenchovou, která začínala mít podezření. Testy na lodi dokážou že meteorit je podvrh a Rachel z nouze pošle usvědčující důkazy svému otci. Potom je napadena agenty a na palubě se objeví i samotný patron - Pickering. Rachel, Michaelovi i Corkymu se podaří protivníky zneškodnit a nakonec vše dobře dopadne. Prezidentem Spojených států Amerických se stane Zach Herney, který o celém podvodu neměl nejmenší tušení a Gabriele se podaří předat tisku fotky a dokumenty, obviňující Sextona z přijímání úplatků a ze sexuálního styku se svoji asistentkou - Gabrielou. Prezident Herney sice nabídne mladé političce místo ve svém týmu, ale Gabriela odmítne a rozhodne se odjet z Washingtonu navždy.

Vysoko nad Atlantským oceánem letělo dopravní tryskové letadlo NASA s Lawrencem Ekstromem na palubě.
Ekstrom se naposledy podíval na obrovský balvan s rozpraskanou kůrou. Zpátky do moře s tebou. Tam, kde tě našli.
Na Ekstromův příkaz otevřel pilot dveře nákladního prostoru a kámen uvolnil. Sledovali, jak padá z letadla dolů, leskne se v prostoru zalitém sluncem, rozráží hladinu a mizí pod ní v stříbřitém gejzíru.
Kámen byl těžký a rychle klesal ke dnu.
Ve stometrové hloubce pod hladinou panovalo tak husté šero, že se jeho rysy téměř vytrácely. V patnácti stech metrech už nebyl vidět vůbec.
Padal.
Hlouběji a hlouběji.
Pád trval skoro dvanáct minut.
Jako meteorit, který přiletěl na odvrácenou stranu měsíce, dopadl nakonec na pusté bahnité dno oceánu a zdvihl závoj kalu. Když se bahno ustálilo, jeden z tisíců neznámých mořských živočichů se připlaval podívat, jaký nový obyvatel se usídlil v jeho hájemství.
Kámen na něj neudělal žádný dojem. Několikrát k němu čichl a bez zájmu pokračoval v cestě.

Stephen King - Sluneční pes

27. září 2007 v 19:02 | frida |  Čtenářský deník

Stephen King

Sluneční pes


Hlavní postavy: Kevin Delevan

Příběh začíná patnáctého září, v den Kevinových patnáctých narozenin. Kevin Delevan dostal spoustu dárků, ale mezi nimi jasně vítězil polaroid Sun 660, který si už dlouho přál. Naproti tomu měl nejmenší radost z dárku od tety Hildy. Tahle zámožná stará příbuzná mu už od tří let dává stužky na krk, pokaždé s jiným přívěskem. Tentokrát je to nějaké zvíře, podobné datlovi. Jeho Mladší sestra Meg dostává od Hildy příšerné šátky, ale všichni si její dárky musejí schovávat, kdyby někdy přijela, a chtěla je v nich vidět. Pan a paní Delevanovi doufají, že jejich dětem teta Hilda alespoň něco odkáže v závěti. Po slavnostní hostině chtěl Kevin polaroid vyzkoušet. Poprosil rodinu, aby mu utvořila skupinku, dal si pozor, aby nestrčil prst před objektiv a aby nikomu nechyběla v záběru hlava, a zmáčkl spoušť. Přístroj jemně zavrněl a začal se z něj odvíjet ještě neúplně vyvolaný snímek. Celá rodina snímek s napětím sledovala. Na obrázku se ale neobjevili oni, ale nějaký černý, notně špinavý pes, který čichal k bílému starému plaňkovému plotu, v příšerně zanedbané zahradě. Kevin nevěřil svým očím. Udělal ještě několik snímků, ale všechny byly na první pohled stejné. Pan Delevan se rozčiloval a chtěl zkusit kameru vyměnit, ale Meg prohlásila, že by to byla škoda, protože kamera je "nadpřirozená". To slovo "nadpřirozená" Kevina zaujalo a řekl, že si kameru ještě nějakou dobu nechá. Druhý den zašel po škole do obchodu, který měl přísně zapovězený. Vlastnil ho totiž Reginald "Táta" Merrill, obchodník se všelijakým zbožím a nechvalně proslulý lichvář. Kevin doufal, že by mu mohl pomoci přijít na to, jak to, že se vyfotí vždy jen ten pes u plotu. Tátu foťák zaujal, ale poradit Kevinovi nedokázal. Všiml si ale něčeho, co Kevin přehlédl. Zatím mu to nechtěl prozradit, ale nakázal mu, aby v přesně vymezených časových intervalech fotil jednotlivé snímky. Kevin ho poslechl a za tři dny se za ním vrátil i s fotkami. Tátovo podezření se potvrdilo - pes na fotografiích se hýbal. Zatím se pomalu posunoval podél plotu. Na posledních několika snímcích ale zvedl hlavu, jako by cítil, že ho někdo fotografuje. Kevinovi pes z neznámého důvodu naháněl strach a chtěl polaroid ihned zničit. Táta ho v tom podporuje, ale myslí si, že by o tom měl povědět otci, aby se na něj pak nezlobil, že ji zničil. Kevin tedy otci všechno řekne a předá mu Tátovo pozvání k němu domů. Panu Delevanovi se to ani trochu nelíbí, protože má s Tátou špatné zkušenosti. Kdysi se totiž zadlužil a musel si od něj půjčit. Aby půjčku splatil, musel si najít druhé zaměstnání, které bylo nesmírně nebezpečné. Navíc si Táta naúčtoval strašně vysoký úrok, který byl nezákonný. Proto pan Delevan zakazoval Kevinovi chodit do Merrillova obchodu. Nakonec ale Kevinovi poví celou pravdu, kterou nezná ani jeho žena, a vydá se s ním za Tátou. Ten nechal z jednotlivých fotografií vyrobit film, takže je pohyb psa zřetelnější. Navíc se zjistí, že pes má něco kolem krku. Kevinovi je hned jasné, co to je, i když to ještě na rozmazaném snímku nejde poznat. OP podrobném zkoumání lupou se potvrdí Kevinovy obavy - pes má na krku jeho stužku s podivným ptákem od tety Hildy. Kevinovi je ihned jasné, že pes se dokáže nějakým způsobem po nafocení určitého množství snímků dostat ven z přístroje a až se to stane, tak ho bude chtít zabít. Přemluví otce, aby mohl polaroid zničit. Doslova ho rozmlátí na kousíčky a myslí si, že je po všem. Netuší ale, že ho Táta podvedl. řekl si, že by kameru mohl prodat nějakému bláznovi, který věří na duchy a jiné nadpřirozené jevy. Koupil nový polaroid a ten dal Kevinovi na rozbití. Kevin ani pan Delevan si ničeho nevšimli a op rozbití přístroje odešli. Táta se ihned rozjel za několika bohatými důchodci, o kterých si myslel, že by kameru koupili. Všichni ho však vyhodí buď s tím, že je to podvod, nebo proto, že jim stále se přibližující pes připadá až moc skutečný a nebezpečný. Navíc, čím víc Táta psa fotí, tím víc začíná mít stejný pocit, jako Kevin, a to ten, že musí kameru zničit, jinak ho pes zabije. Bohužel se k tomu ale pořád nemůže odhodlat a nakonec podlehne moci kamery. Myslí si, že ji zničil, ale přitom ji jenom vyměnil za kukačkové hodiny. Potom si jde do obchodu koupit tabák, ale koupí film do polaroidu Sun 660. Vrátí se domů a chce spravit kukačkové hodiny a zakouřit si u toho, ale místo toho do polaroidu založí film, fotí jako o život, a pes se stále více přibližuje. Mezitím se Kevinovi zdají strašné sny. Ocitá se v městečku Polaroidsville, kde mají všichni jenom dva rozměry. Potká tuláka, který mu říká, že je zloděj, a že ho pes zabije, a nějakou paní s nákupním vozíkem plným Sun 660, která mu tvrdí, že se jeho pes utrhl ze řetězu, a že ho zabije, když ho Kevin nevyfotí. Podává mu kameru, ale protože nemá třetí rozměr, nemůže si ji Kevin vzít. Potom dojde k plotu, kde stojí Táta a fotí psa, který už je připraven ke skoku - a Táta i pes jsou trojrozměrní. Když pes Kevina spatří, vrhne se na něj. Kevin utíká, ale v tuto chvíli se vždy probudí. Ze snu Kevin pochopí, že kamera není zničená, a že Táta s ní fotí dál, takže pes každou chvíli vyleze na tento svět a zabije Kevina. Poví všechno otci a společně se vydají za Tátou, který právě kupuje film v obchodě. Kevin uvidí svou kameru a vzpomene si na svůj sen. Náhle tuší, co dělat. Přemluví otce, aby mu koupil ještě jeden Sun 660. Potom jdou do obchodu Táty. Najdou ho, jak sedí za stolem a právě naposledy mačká spoušť Kevinova polaroidu. Poté se přístroj začne tavit a Táta zemře na popáleniny, které mu roztavená kamera způsobila. Z polaroidu vyjede poslední fotografie, ze které se začne na svět dobývat strašlivý pes. Právě když je obluda uprostřed skoku na Kevina, zmáčkne Kevin spoušť svého nového polaroidu a psa vyfotí. Ten se ve vzduchu zastaví, a potom i s kamerou a fotografiemi zmizí.
Kevin s otcem doufají, že tím je věc ukončená, ale zjistí, že to ještě zdaleka není pravda. K šestnáctým narozeninám si totiž Kevin přeje nový počítač WordStar s textovým procesorem. Stál sedmnáct set dolarů a dříve by si ho Delevanovi nemohli dovolit, ale několik měsíců po incidentu v Tátově obchodě zemřela teta Hilda a Meg a Kevinovi odkázala nemalou sumu peněz. Vypadá to, že Sluneční pes ještě není tak úplně vyřízený…

K šestnáctým narozeninám dostal Kevin přesně to, co si přál: počítač WordStar s textovým procesorem. Byla to hračka za sedmnáct set dolarů a jeho rodiče by si ji předtím nemohli dovolit, ale v lednu, asi tři měsíce po dramatických událostech v Obchodě vším, zemřela poklidně ve spánku teta Hilda. Skutečně pro Kevina a Meg "něco udělala". Vlastně udělala docela dost pro celou rodinu. Když její poslední vůle vstoupila v platnost, Delevanovi byli bohatší téměř o sedmdesát tisíc dolarů… a to po zaplacení daní.
"Ten je skvělej! Díky!"řekl nadšeně Kevin a políbil matku, otce, a dokonce i sestru Meg (která se sice hihňala, ale vzhledem k tomu, že byla už o rok starší, si polibek nesetřela; Kevin nevěděl, jestli je tahle změna krok správným směrem nebo ne). Většinu odpoledne strávil ve svém pokoji, kochal se počítačem a zkoušel si program.
Kolem čtvrté sešel dolů do otcovy pracovny. "Kde je máma s Meg?" zeptal se.
"Šly na trh řemesel v… Kevine? Kevine, co je?"
"Radši se mnou pojď nahoru," řekl Kevin dutě.
Ve dveřích svého pokoje obrátil svou bledou tvář ke stejně bledému otci. Cestou po schodech nahoru pana Delevana napadlo, že zbývá ještě něco doplatit. Jistěže zbývá. A nevěděl to snad už od Reginalda Mariona "Táty" Merrilla? Dluh, který si způsobíte, jen bolí.
To až úrok vám může lomit vaz.
"Mohli bysme koupit ještě jeden?" zeptal se Kevin a ukázal na laptop, který stál otevřený na jeho psacím stole a vrhal na pijákovou podložku mystický obdélník žlutého světla.
"Já nevím," řekl pan Delevan a došel ke stolu. Pobledlý Kevin se postavil za něj. "Kdybychom museli…"
Podíval se na monitor.
"Napsal jsem "Hbitá hnědá liška přeskočila líného spícího psa,"" řekl Kevin. "Jenomže z tiskárny mi vyšlo tohle."
Pan Delevan si to tiše přečetl z papíru. Ruce a čelo měl velice chladné.
Na papíru stálo:

Ten pes je znovu volný.
Nespí.
Není líný.
Jde po tobě, Kevine.

Původní dluh jen bolí, napadlo ho znovu. Až úrok vám může zlomit vaz. Na posledních dvou řádcích bylo napsáno.

Je strašně hladový.
A STRAŠNĚ zuří.

Stephen King - Running Man

27. září 2007 v 18:57 | frida |  Čtenářský deník

Stephen King

Running man


Hlavní postavy: Ben Richards

Komerčně nejúspěšnější americký autor posledních několika desítek let - Stephen King - je autorem řady detektivek, nebo spíše hororů. Příběh Running man vypráví o životě v Americe roku 2025. Země je plná chudých občanů, kteří si na živobytí přivydělávají nejrůznějšími způsoby. Kvete tu nejen prodej drog a prostituce, ale nejvíce vítězí sledování v nejrůznějších nebezpečných soutěžích a jejich sledování v televizi. Existuje několik různých typů soutěží, do kterých se hromadně hlásí chudí lidé. Hlavním cílem těchto akcí není pomoci potřebným, ale kruté disciplíny mají zvýšit sledovanost televizních programů.
Hlavní hrdina, Ben Richards, se o tyto soutěže nikdy příliš nezajímal. Narodil se roku 1997, studoval střední školu, kde se seznámil s Sheilou, svojí budoucí ženou. PO škole začal pracovat u jedné atomové společnosti, ale protože chtěl mít se Sheilou děti, musel odejít. Lidé, kteří tam totiž pracovali příliš dlouho, se stávali sterilními. Narodila se jim dcera Cathy. Nyní je Benovi dvacet osm let, je bez práce, a jeho osmiměsíční dcera má vysoké teploty a horečky. Jediná možnost, jak sehnat peníze na doktora, je přihlásit se do soutěže. Ben se tady rozloučí se Sheilou a vydá se do Paláce her, budovy, ve které tyto "zábavní" pořady vznikají. Podstoupí několikadenní konkurz, zdravotní prohlídky i testy inteligence, a nakonec je přijat do nejúspěšnějšího a nejsledovanějšího pořadu - do Běžce. Soutěžící má dvanáct hodin na to, aby se schoval, potom jsou vypuštěni Lovci, kteří ho stopují a když ho najdou, mají právo ho zabít. Aby to Ben neměl moc jednoduché, mohou ho občané udat. Za každou informaci o něm, nebo za každé amatérské video, dostanou peníze.Ben zase získá peníze za každý den, který vydrží naživu. Rekord soutěže je osm dní. Kdyby se Benovi podařilo vydržet živý třicet dní, vyhrál by hlavní výhru - milion dolarů. V pravidlech taky stojí, že Ben musí dvakrát denně natočit jednu videokazetu a odeslat ji televizní společnosti - jinak jeho rodina nebude dostávat peníze.
Benovi se díky několika přátelům podaří skrývat se poměrně dlouho a podaří se mu překonat rekord soutěže. Má podezření, že ho odesílání videokazet prozrazuje, a tak vymyslí chytrý způsob, jak to udělat, aby ho Lovcům neprozradily například poštovní známky. Jeho kamarád Bradley mu domluví úkryt u svého známého. Tím známým je sice osmnáctiletý Elton, ale i přes své mládí je chlapec ochoten Benovi pomoci. Jeho matka se ale o svého syna bojí a zavolá policii. Elton Bena stačí rychle odvézt do bezpečí, ale sám přijde o život. Ben tuší, že jeho účinkování ve hře a stejně tak i jeho život jsou u konce. Rozhodne se nevzdat to a dál bojovat. Naskočí do auta k jedné mladé ženě - Amelii Williamsové - kterou vezme jako rukojmí. Jede s ní až na letiště, kde ji přesvědčí, aby kvůli němu lhala a tvrdila, že je nebezpečný a má bombu. Amelie ho poslechne a je tak přesvědčivá, že jí uvěří i vůdce Lovců, Evan McCone. Nic jiného mu ani nezbude pokud nechce riskovat životy tisíce zvědavců, kteří se přišli na letiště podívat, jak Lovci zabijí Richardse. Benovi je na jeho žádost přistaveno letadlo s pilotem, kterým spolu s Amelií a Evanem McConem odstartuje. Sám Ben ani neví, kam poletí, ale v půlce letu se s ním pomocí televize kontaktuje producent Běžce, Killian. Nabídne mu pracovní místo nového vůdce Lovců, pokud se vzdá a sehraje svou smrt. Navíc mu prozradí, že jeho žena a dcera už jsou mrtvé - údajně je zabil nějaký zloděj. Ben ale tuší, že v jejich smrti má prsty Killian, naoko jeho nabídku přijme, ale v hlavě už má plán, jak se pomstít. Zastřelí pilota i navigátora - oba dva byli pomocníci Killiana. Chce zastřelit i McCona, ale než se mu to podaří, způsobí mu McCone vážné a smrtelné zranění. Ben, který po průstřelu břicha doslova ztrácí své vnitřnosti, ještě stačí nasadit Amelii padák a sám pak s letadlem narazí do Paláce her, právě do nejvyššího patra, kde má kancelář Killian.
Tryskáč, obrovský a řvoucí, vzbuzující dojem, jako by byl nadzvedáván rukou samotného Boha, právě přeletěl Kanál. Feťák v domovních dveřích zvedl pohled a napadlo ho, že má halucinaci, poslední sen, který přichází, aby ho vzal pryč, snad do nebe General Atomics, kde je všechno jídlo zadarmo a všechny elektrárny mají čisté reaktory.
Zvuk motorů vylákal lidi před vchody, kde stáli s obličeji vyvrácenými vzhůru; vypadaly jako bledé plamínky. Skleněné výlohy zadrnčely a zbortily se dovnitř. Smetí a odpadky poletovaly uličkami jako tancující dervišové. Jakýsi policajt upustil obušek, přikryl si hlavu rukama a ječel, avšak neslyšel se.
Letadlo stále klesalo a nyní letělo nad střechami jako stříbrný netopýr; konec pravého křídla minul slavný obchodní dům Glamour Column Store o pouhých dvanáct stop.
Po celém Hardingu zbělaly obrazovky VéVé interferencí a lidé na ně hleděli s přihlouplou, ustrašenou nevěřícností.
Světlu vládl hrom.
Killian zvedl pohled od pracovního stolu a zíral do okna, které tvořilo celou jednu stranu místnosti.
Mihotavý výhled na metropoli, od jednoho jejího konce k druhému, zmizel. Celé okno bylo vyplněno nalétávajícím tryskovým letadlem Lockheed TriStar. Jeho poziční světla blikala a na krátký okamžik, na neskutečný okamžik naprostého překvapení, děsu a neschopnosti uvěřit, zahlédl Killian, jak na něj civí Richards. PO tváři měl rozmazanou krev, černé oči mu plály jako oči démona.
A Richards se křenil.
Pak vystrčil prst.
"- Ježíšikriste -" bylo všechno, co měl Killian čas ze sebe dostat.

Stephen King - Policajt z knihovny

27. září 2007 v 18:57 | frida |  Čtenářský deník

Stephen King

Policajt z knihovny


Hlavní postavy: Sam Peebles, Naomi Sarah Higginsová

Majitel a jediný zaměstnanec firmy Realitní a pojišťovací - Sam Peebles je požádán, aby měl v pátek večer projev v retoriánském klubu. Původně tam měl vystoupit akrobat Úžasný Joe, ale ten si zlomil vaz, když se opilý pokoušel o salto. Naštěstí nezemřel, ale není schopen promluvit před publikem v klubu. Sam je kamarád organizátora akce. Požádají ho, aby za zraněného akrobata zaskočil. Sam je nejprve proti, ale nakonec mu nezbude než souhlasit. Projev si pečlivě připraví a nazítří odpoledne ho přečte Naomi Higginsové, své sekretářce. Naomi vlastně není jen jeho sekretářka - má nemocnou matku, a tak pomáhá hned několika zaměstnavatelům, aby se o ni mohla starat. Naomi projev pochválí, ale zdá se jí poněkud suchý. Doporučí Samovi dvě knihy, které by mu mohly pomoci projev oživit. Ty dvě knihy Sam nemá a musel by si je půjčit v knihovně, ale Sam má z knihoven trauma - sám neví proč. Váhá, jestli má do knihovny chodit jen proto, aby vylepšil projev, který potom přednese jenom podnapilým členům klubu, ale protože je puntičkářský, rozhodne se svůj strach překonat a vydá se do knihovny.
Zarazí ho, že je absolutně prázdná. Na výpůjčním pultu je jmenovka jisté A. Lortzové, ale ta není nikde k nalezení. Sam se jde podívat do dětského oddělení a na první pohled ho zaujmou plakáty na zdech. Jsou na nich strašidelné obrázky, například dítěte, které je unášeno cizím mužem, a obrázek "Knihovního policisty". Pod všemi plakáty visí varování, aby byly děti poslušné a vracely knihy do knihovny včas a nepoškozené. Sam chce odejít, ale v tu chvíli tam přijde mile vyhlížející paní. Představí se jako Ardelia Lortzová - vedoucí knihovny. Najde Samovi knihy, pro které přišel, ale když se jí slušně zeptá, jestli ty plakáty v dětském oddělení nejsou moc strašidelné, rozzlobí se na něj. Sam raději rychle odejde.
Se svým upraveným projevem slaví velký úspěch, ale když chce vrátit knihy do knihovny, zjistí, že je ztratil. Vzpomene si, že je odložil na krabici se starým papírem, ale tu krabici už si odnesl místní opilec - Špinavý Dave. Sam se ho vydá hledat, ale Dave si na žádné knihy nepamatuje. Z nějakého nepředstavitelného důvodu má Sam náramný strach z Ardelie Lortzové a hlavně z knihovní policie, kterou ho Ardelia v žertu strašila. U Dava potká Naomi, které tu ale všichni říkají Sáro. Zatím nechápe, co to má znamenat, ale když se začne obyvatel města vyptávat na Ardelii, nikdo o ní nechce mluvit, přestože ji mnozí znají. Ardelia už Samovi několikrát volala a upozorňovala ho na včasné vrácení knih. V den, kdy měly být knihy vráceny, přijde do Samova domu vysoký muž v plášti proti dešti. Představí se jako knihovní policista, šišlá a vyhrožuje Samovi, že ho zabije, když knihy nevrátí. Sam je rozrušený a ptá se paní Higginsové (matky Naomi), jestli paní Lortzovou nezná. Za chvíli je na něj kvůli vyptávání nazlobené celé městečko, a co víc, Dave, který už byl rok střízlivý, znovu začíná pít. Naomi nejdřív Samovi nevěří, ale když zjistí, jaký má z knihovní policie a z Ardelie strach, nechá ho promluvit si s Davem. Sam zjistí, že Naomi je alkoholička a spolu s Davem chodí do spolku Anonymních Alkoholiků. Dave jim vypráví o Ardelii Lortzové. Přišla do města, když byl mladý a živil se jako písmomalíř. Všichni si ji na první pohled zamilovali, hlavně děti si jí alespoň podle názoru dospělých vážily (ve skutečnosti z ní měly strašný strach). Dave začal s Ardelií spát a ona se záhy stala pomocnicí v městské knihovně. Na dveře dětského oddělení, které měla na starost, nalepila strašidelný plakát vlka, který právě žere Karkulku. Právě kvůli tomu plakátu se pohádala s vedoucím knihovny. Ten o týden později za záhadných okolností zemřel a Ardelie se stala jeho nástupkyní. Dave pro ni maloval další strašidelné plakáta a začal se opíjet. I přes počet promile v krvi si ale všiml, že s Ardeliiným vztahem k dětem není něco v pořádku. Jednou ji přistihl, jak dětem saje nějakým sosákem z očí narůžovělou tekutinu - strach. Zjistil, že Ardelia není člověk, že vedoucího knihovny zabil ona, a že zabije i jeho, když zjistí, že ji prohlédl. Ardelia se mu ale sama svěřila, že potřebuje několik let "odpočívat" a že musí zabít minimálně dvě děti, aby mohla přežít dalších několik desítek let. Dava přesvědčí, aby taky jedno dítě zabil a šel s ní. Dave se k tomu ale neodhodlá. Měl zabít dceru zástupce šerifa, ale místo toho uteče, schová se a zástupce varuje. Ten jede k Ardelii, ale ona ho zabije. Potom neúspěšně hledá Dava, který mezitím strávil dva dny v bezvědomí pod vagónem vlaku. Během těch dvou dní ale stačí Ardelia zavraždit své vyhlédnuté oběti a sehraje i sebevraždu. Celé město jí to uvěří, až na Dava, který má z Ardelie doteď strach, hlavně, když vše nasvědčuje tomu, že se vrátila. Sam pochopí, že si Ardelie - nebo spíše ten tvor - vybral jeho jako příštího hostitele, kterým byla i bývalá Ardelie. Aby jí přemohl, musí zjistit, kdo je jeho Policajt z knihovny, kterého se tak bojí. Naštěstí si vzpomene, že když šel v deseti letech do knihovny, aby se zpožděním vrátil knížky, potkal na schodech jednoho pána, který mu tvrdil, že je knihovní policista. Chtěl, aby s ním šel Sam do křoví a tam ho znásilnil a tvrdil mu, že to je pokuta za pozdě vrácené knihy. Malý Sam se od té doby bál chodit do knihovny a na policajtův příkaz to nikdy nikomu neřekl. Když už nad jeho strachem nemá Ardelia žádnou moc, společně s Davem a s Naomi ji zabijí, ale Dave utrpí smrtelná zranění. Sam už si myslí, že je konečně po všem, ale …

Sklonil se a přidržel Danovi před očima tři prsty. "Kolik prstů vidíte?"
"Asi… čtyřiasedmdesát," zašeptal Dave.
"Já zavolám sanitku," řekla Naomi a začala vstávat. Dave ji však levou rukou uchopil za zápěstí.
"Ne. Ještě ne." Pak se podíval na Sama. "Skloňte se. Musím šeptat."
Sam mu vyhověl. Stařík mu položil roztřesenou ruku na zátylek. Jeho rty se lehýnce dotkly Samova ucha a Sam měl co dělat, aby neucukl - šimralo to. "Same," zašeptal Dave. "Ona čeká. Nezapomeň… ona čeká."
"Cože?" zeptal se Sam. Cítil se malátný. "dave, co tím myslíte?"

… Dave mu prozradil, že Ardelia ještě není zničena. Nakonec Sam objevil Naomi na krku bouličku, která se jí držela na zátylku třemi háčky. Tu bouličku - Ardelii - položil na koleje a nákladní vlak jedoucí okolo ji zničil.

Stephen King - Osvícení

27. září 2007 v 18:55 | frida |  Čtenářský deník

Stephen King

Osvícení


Hlavní postavy: Jack Torrance, Daniel Anthony Torrance, Wendy Torrancová

Jack Torrance je bývalý učitel a vyléčený alkoholik, který byl ze svého pracoviště propuštěn poté, co zbil svého studenta kvůli tomu, že mu naschvál zničil auto. Nyní se z nouze uchází o místo správce hotelu Overlook v hornatém státě Coloradu v USA. Celý hotel je přes zimu zavřený a žije v něm jen správce, nebo i jeho případná rodina. Do tohoto zaměstnání se ale nikdo dvakrát nehrne, protože bývalý správce, pan Grady, který tu byl po několik měsíců zapadaný sněhem i se svou ženou a dvěma dcerami, propadl šílenství, své dcery i ženu zabil a poté zastřelil i sám sebe. Jack je ale chudobou donucen místo přijmout a nastěhuje se i se svou rodinou - manželkou Wendy a malým synem Danielem - do celosvětově známého hotelu, který je ovšem přes zimu naprosto prázdný a odříznutý od okolního světa. Wendy je zpočátku proti, protože má obavy o manžela, který má pořád sklony k pití, i o synka, kterého jednou Jack zbil tak, že mu zlomil ruku. Tehdy ale bylo Danielovi pět let. Nyní je mu sedm a na příhodu s opilým otcem už zapomněl, zato má jiné starosti. Má zvláštní schopnosti jakoby nahlížet do budoucnosti, nebo cítit, co si lidé myslí.
Celá Torrancovic rodina přijede do hotelu v jeho poslední provozní den, kdy všechen personál odjíždí. Při prohlídce kuchyně narazí na šéfkuchaře Halloranna, dobromyslného černocha s podobnými schopnostmi, jaké má Daniel, jen o něco slabšími. Hallorann na Danielovi jeho talent pozná, vezme si ho stranou a varuje ho. Prý jsou někdy v hotelu k vidění nepěkné a zlé věci, kterých se prý Daniel nemusí bát, protože mu nemohou nic udělat. Nic konkrétnějšího mu kuchař neřekne, ale poradí mu, aby se vyhnul pokoji číslo 217 a v případě potřeby ho telepaticky zavolal. Daniel mu to rád slíbí. Prvních několik týdnů se nic moc neděje - Daniel si hraje venku, jezdí s maminkou na nákupy do města, a Jack si hledí své práce - píše svou knihu a hlídá starý porouchaný kotel, který se může přetlakovat a potom být nebezpečný.
Vše začne ve chvíli, kdy Jack při výměně šindelů na střeše narazí na vosí hnízdo. Pomocí bomby vosy vyžene a prázdné hnízdo se rozhodne věnovat Danielovi na hraní. Jenomže v noci z hnízda vylezou vosy a Daniela poštípou. Od té doby panuje v rodině ponurá nálada. Jack si vyčítá synova zranění a opět myslí na pití, navíc tráví spoustu času ve sklepech, kde se probírá starými dokumenty, mezi kterými najde i novinové výstřižky o minulosti hotelu, Wendy se bojí že je její muž znovu agresivní a může ublížit jejímu synovi a Daniel má podivné sny a ošklivá vidění. V nich ho někdo honí po hotelu a chce ho zabít. Danny měl vždy něco jako imaginárního přítele - říkal mu Tonny a ten mu vždy ukazoval jisté věci, třeba kde je zapomenutý tatínkův kufr. Poslední dobou ale Tonny dával Dannymu ony strašidelné noční můry. Mimo jiné se mu zdálo i o pokoji číslo 217 a něco ho tam silně táhlo. Jednou, když už to nemohl vydržet, si vzal náhradní klíče a šel se tam podívat. Vešel do pokoje, na kterém nebylo nic zvláštního, ale něco mu říkalo, aby se šel podívat do koupelny. Danny zapomněl na slib, který dal Hallorannovi, a šel do koupelny zapovězeného pokoje. Ve vaně byla napuštěná voda a v ní ležela nějaká stará žena, která byla utopená. Dannymu se z pohledu na její zetlelé tělo udělalo zle, ale to nebylo všechno. Žena se najednou začala zvedat. Danny doběhl ke dveřím pokoje a chtěl se dostat pryč, ale ve strachu zapomněl vzít za kliku. Vzpomněl si, jak mu kuchař říkal, že někdy stačí zavřít očí a po jejich opětovném otevření vidiny zmizí, ale to nepomáhalo. Danny se uklidňoval tím, že vidina mu nemůže nic udělat, jenomže žena k němu došla a začala ho škrtit. Naštěstí ho v tu chvíli hledala Wendy s Jackem a tak ho zachránili. Vyprávěl jim, co se stalo, ale nikdo z nich mu nevěřil. Pouze Jack začínal mít podezření, protože se mu stalo, že ho pronásledovaly keře ostříhané do tvarů zvířat. Rodiče vezmou Dannyho k doktorovi do města. Chtějí mít jistotu, že není nemocný dříve, než hotel zapadne sněhem a oni se z něj nebudou moci dostat. Danny ví, že jeho otec místo správce nutně potřebuje, a proto je ochotný se do hotelu vrátit.
Přijde sníh a v hotelu se začnou dít ještě podivnější věci. Danny v tunelu vyhrabaném ve sněhu uvidí nějaké dítě a poté ho pokouše lev - sestříhaný keř. Jack se stále více potřebuje napít. Navíc ve sklepě objevil nové ústřižky a pátrá po minulosti hotelu. Od této doby se v hotelu začínají odehrávat dávné příběhy. Ze salónu jsou slyšet hlasy a i Wendy několikrát někoho zahlédne. Hotel Torrancovy pohltí a zmocní se Jackova těla. Jack potom napadne Wendy a chce zabít Dannyho, kterého kvůli jeho schopnostem hotel potřebuje. Danny se ale nechce stát dalším duchem ve strašidelném prokletém hotelu a zavolá o pomoc Halloranna. Ten nasedne na letadlo a co nejrychleji přiletí. Zachrání Wendy, ale s Jackem si musí malý Danny poradit sám. Naposledy k němu přijde Tonny a vzkazuje mu, že nesmí zapomenout, že ten "netvor", který ho chce zabít, není jeho otec, ale Hotel. Také mu prozradí, že si vzpomene na něco, na co Hotel i Jack zapomněli, a to jeho i jeho matku zachrání. Danny si skutečně vzpomene na to, že už od rána nikdo neupustil tlak v kotli, takže hotel každou chvíli vybuchne. Chlapec se rozloučí s otcem a Hotelu prozradí, co hrozí. Hotel v těle Jacka se okamžitě vydá do kotelny a Danny s ostatními mezitím uteče. Díky Hallorannově pomoci se jim podaří dostat se z dosahu hotelu do bezpečí.

Klíč od zámku ke kůlně měl Hallorann ve svém svazku, ale viděl, že ho nebude potřebovat. Dveře byly pootevřené a odemčený zámek visel z petice.
"Já tam nemůžu jít," zašeptal Danny.
"To je v pořádku. Zůstaneš tady s maminkou. Kdysi tam bejvala hromada starých koňských houní. Nejspíš už jsou prožraný od molů, ale pořád lepší, než zmrznout. Paní Torrancová, jste tu ještě s námi?"
"Já nevím," odpověděla bezbarvým hlasem. "Asi ano."
"To je dobře. Jsem za vteřinku zpátky."
"Přijď co nejrychleji," zašeptal Danny. "Prosím tě."
Hallorann přikývl. Namířil reflektor skútru na dveře a brodil se sněhem ke kůlně. Před sebe vrhal dlouhý stín. Otevřel dveře kůlny dokořán a vešel dovnitř. Koňské houně byly stále v rohu, vedle roqueové soupravy. Vzal čtyři - páchly trouchnivinou a starobou a moli si na nich nepochybně smlsli - ale pak se zarazil.
Jedna roqueová palice chyběla.
(Tak tímhle mě praštil?)
Na tom přece nezáleželo, čím ho praštil, ne? Přesto se dotkl prsty tváře a ohmatal si obrovský otok. Šestisetdolarová zubařská práce zničená jediným úderem. Ale nakonec
(třeba mě nepraštil tou chybějící palicí. Třeba se ztratila. Nebo ji někdo ukradl. Nebo si ji někdo vzal na památku. Nakonec)
na tom taky nezáleželo. Příští léto si tady už nikdo roque nezahraje. Ani žádné léto v dohledné budoucnosti.
Ne, na tom skutečně nezáleželo. Jen ho ten pohled na sadu s jednou chybějící palicí tak nějak přitahoval. Přistihl se, že myslí na zvuk úderu palice na dřevěnou kouli. Nádherný letní zvuk. Koule
(kost. krev.)
rachotí po štěrku. Představa
(kost. krev.)
ledového čaje, swingu na terase, dam v bílých slamácích, bzučení komárů a
(zlí malí kluci, co nedodržují pravidla)
tohle všechno. Jistě. Hezká hra. Trochu nestylová, ale… hezká.
"Dicku?" Hlas byl tichý, úpěnlivý a náhle dost nepříjemný. "Jsi v pořádku, Dicku? Pojď ven. Prosím!"
("Vylezte ven, negři, když vás volá pán.")
Jeho ruka se sevřela kolem rukojeti jedné palice. Ten dotyk byl příjemný.
(Šetři rákosku, znič dítě.)
Oči se mu zamžily mihotavou, ohněm pableskující tmou. Vážně, to by jim oběma prospělo. Ona byla nadranc… měla bolesti… a byla to hlavně
(jedině)
vina toho zatracenýho kluka. Vlastního tátu tam nechal uhořet. Když se tak člověk nad tím zamyslí, byla to skoro vražda. Otcovražda se tomu říká. Hodně odporný zločin.
"Pane Halloranne?" Její hlas byl tichý, slabý plačtivý. Moc se mu nelíbil.
"Dicku!" Kluk už brečel strachy.
Hallorann vytáhl palici ze stojanu a obrátil se proti bílému světlu z reflektoru. Nerovnoměrně šoupal nohama po prkenné podlaze kůlny, jako mechanická hračka, kterou někdo natáhl a uvedl do pohybu.
Náhle se zastavil a udiveně se podíval na palici. V hrůze si položil otázku, co to vlastně chtěl spáchat. Vraždu? Myslel na vraždu?
V dalším okamžiku mu celou mysl zaplnil zlostný, trochu zastrašující hlas:
(Udělej to! Udělej to, ty slabošskej posranej negře! Zab je! ZAB JE OBA!)
Zmocnil se ho tichý, vyděšený pláč. Odhodil palici za sebe. Dopadla do rohu, kde byly uloženy koňské houně. Její hlava se otočila k němu v nevyslovené výzvě.
Utekl.

Tony Hawks - Okolo Irska s lednicí

27. září 2007 v 18:54 | frida |  Čtenářský deník

Tony Hawks

Okolo Irska s lednicí

Hlavní postavy: Tony Hawks, lednička Saiorse Molloy
Tato kniha je poněkud nevšední cestopis. Popisuje cestu mladého anglického televizního a rozhlasového komika, herce, textaře a spisovatele v jedné osobě - Tonyho Hawkese. Ten se po jednom bouřlivém večírku v opilosti vsadil, že za tři měsíce procestuje Irsko napříč stopem a s ledničkou. Druhý den si na nic nepamatuje, ale v kapse najde papírek se zněním sázky, se svým podpisem a s podpisem svého kamaráda Kevina, se kterým se vsadil o sto liber. Zajde za Kevinem, ale překvapivě nechce sázku zrušit - což by mimochodem mohl, protože Kevin uznává, že byli tak opilí, že nevěděli co dělají - ale chce se dohodnout na přesných podmínkách sázky. Jednou byl totiž Tony v Irsku a u silnice viděl stopovat "chlápka s lednicí". Už tehdy mu to přišlo zvláštní a tuto příhodu vyprávěl na všech večírcích, i když rozhodně netušil, co z toho vzejde. Tony sice nejprve o úspěchu své výpravy pochybuje, ale potom si dodá odvahy a s Kevinovým známým v Dublinu se dohodnou na následovném postupu: Tony odmoderuje poslední galavečer, potom nasedne do letadla a v Dublinu na něj počká známý i s novou ledničkou, speciálně pořízenou za tímto účelem. V letadle se Tony strachuje, zda bylo moudré ponechat výběr lednice na někom cizím, ale dublinský známý je obeznámen s budoucím účelem elektrospotřebiče, a proto vybral ten nejmenší model. Spokojený Tony nasedá do autobusu a vydává se do městečka, ze kterého už bude jen stopovat. Myslí si, že to nebude moc velký problém, protože je lednička opravdu docela malá, ale když po hodině stopování stále nikdo nezastavuje, už to chce vzdát. Vtom mu někdo zastaví a Tony si se svým dobrodincem vděčně povídá. Poprvé, ale rozhodně ne naposledy, bude muset zodpovědět otázku: "Proč máš s sebou tu ledničku?" nebo: "To je lednička? Na co ji s sebou taháš?!" Řidič Tonymu poradí, aby zavolal do rádiové show Gerryho Ryana, který se zabývá podobnými blázny, kteří se snaží "o nemožné". Tony dá na jeho radu a udělá jedině dobře, protože díky získané popularitě od té doby se stopováním nemá problém. Ochotní Irové dokonce volají do rádia a nabízejí Tonymu ubytování, nebo jídlo zadarmo. Tony tak cestuje téměř bez problémů, poznává irskou krajinu i irskou pohostinnost. Ta zajde tak daleko, že když se Tony musí dostat na ostrov Tory (dosáhnout tohoto severního místa Irska a poté zároveň i nejjižnějšího místa země byla jediná Kevinova podmínka), je jeden majitel penzionu ochoten obvolávat ministra spravedlnosti, aby pro Tonyho zajistil přepravu vrtulníkem. Majitel penzionu si bohužel neuvědomí, že i když je obvyklý dopravní prostředek na ostrov - trajekt - na pravidelné kontrole (probíhající jednou za pět let), stále na ostrov jezdí rybáři. Jeden takový rybářský člun ujede Tonymu přímo pod nosem, ale stejně se pak podobným člunem na Tory dopraví, protože ministerstvo se jim neozve zpět, jak slíbilo.
Kniha je nejen velmi vtipně napsaná, ale má i jisté poselství. Nabádá lidi, aby si navzájem pomáhali a nebyli k problémům ostatních tolik lhostejní.
Jack mě vysadil na hlavní ulici ve Westportu. Zavolal jsem na děvče v lékárně: "Nevíte, kde je bar Matta Molloye?"
"Přímo za vámi," řekla.
Obrátil jsem se a tam stál, jednoduchý dvoupatrový dvojdomek vyvedený v červené a černé. Bylo zvláštní, když jsem si pomyslel, že jedna jediná Marjoriina zmínka o tomhle útulném malém baru stačila, abych se ocitl tady, ve Westportu, ale to už je můj způsob cestování. Spoléhal jsem se na svou intuici. Rozhodl jsem se zajít na jedno a potom si v turistické informační kanceláři zajistit nocleh.
Bylo odpoledne a v baru sedělo jen asi šest, sedm zákazníků. Přesto netrvalo dlouho a úspěšná kombinace ledničky a batohu rozpoutala všeobecnou rozpravu o výhodách a nevýhodách tohoto způsobu putování.
"Kolik je v sázce?" zeptala se Niamh, která teď přes léto pracovala za barem.
"Sto liber."
"A kolik stála ta lednička?" zaujatě vyzvídal vedle stojící John.
"Sto třicet liber."
"Ježíš, ty si vůl," rozsekl to Seamus, který to tu vedl.
"Niamh, dej tomuhle chlápkovi pivko," uzavřela to Geraldine, šéfová a manželka eponymního Matta a matka Niamh.
Začínal jsem chápat způsob, jakým funguje irská mentalita. Čím pitomější, nelogičtější a podivnější bylo vaše jednání (a to moje do jedné z těchto kategorií určitě patřilo), tím širší byly pohostinná náruč, jež se vám otevírala v ústrety. Zjistil jsem, že jsem obklopen zvědavými návštěvníky i obsluhou.

Harlan Coben - Podrazák

27. září 2007 v 18:51 | frida |  Čtenářský deník

Harlan Coben

Podrazák

Hlavní postavy: Myron Bolitar, Windsor Horne Lockwood III. (Win)
Myron Bolitar je sportovní agent, ale v minulosti byl tajným agentem FBI spolu s přítelem a bývalým spolubydlícím z koleje Windsorem. Kvůli jeho pátracím schopnostem se na něj obrátí jeho bývalá milenka Jessika Culverová, která už rok a půl pohřešuje svou sestru Kathy. Pátrání policie uvízlo na mrtvém bodě a Jessika chce zjistit, jestli její sestra vůbec ještě žije. Navíc před pár dny někdo zastřelil jejího otce, soudního patologa Adama Culvera. Jessika se domnívá, že vražda otce souvisí se zmizením Kathy a přesvědčí Myrona s Winem, aby jí pomohli. Myron neví, kde má začít, když mu zavolá jeho nejlepší klient, fotbalová hvězda Christian Steele, shodou náhod i snoubenec Kathy. Někdo Christianovi poslal nové číslo pornografického magazínu, ve kterém byla u jednoho inzerátu fotka nahé Kathy. Myron s Winem se pustí do vyšetřování a nakonec odhalí celou pravdu. Zjistí, že Kathy Culverová ještě na střední škole přistihla svou matku s milencem a od té doby se matce, která byla jinak hluboce věřící, mstila tak, že spala s mnoha muži, fotila se s nimi a fotky matce posílala. Pak ale potkala Christiana a zamilovala se do něj. Ten však o její "temné minulosti" nic nevěděl. V posledním ročníku vysoké školy ji Christianovi spoluhráči v šatně znásilnili. Otřesená Kathy se rozhodla je udat a Christianovi se přiznat. Ten z toho ale radost neměl, protože to znamenalo, že mu Kathy celou dobu lhala. V agónii jí praštil do hlavy. Domníval se, že je mrtvá a její tělo zakopal v lese. Kathy sice byla jen omráčená, ale ve svém hrobě se nakonec udusila, ještě než se stihla prohrabat ven. Tělo se našlo a Adam Culver díky několika testům zjistil, že mrtvá je jeho dcera. Rozhodl se to utajit a chtěl vrahovi říct, že Kathy žije. Vrah by se musel přesvědčit a jít k místu v lese, kde Kathy zakopal, přičemž by ho Adam natočil na videokameru a udal policii. Christian se ale dozví, že Adam něco tuší, a tak mu nezbude nic jiného, než Adama zabít.
Myron použije stejnou lest, jakou chtěl provést pan Culver a na Christiana si spolu s Winem a policií počkají v lese. Vše dopadne dobře a Myron se dá znovu dohromady s Jessikou, kterou vždy miloval.
Christian udělal krok vpřed. Zvedl pistoli. "Dost řečí," řekl. "Nenechám vás tady stát, dokud se někdo neobjeví."
"To není třeba. Někdo tu je celou dobu."
Zpoza stromu zhruba metr od Christiana vystoupil Win. Přitiskl hlaveň své čtyřiačtyřicítky Christianovi na ucho a řekl: "Zahoď to, nebo je z tvého mozku oběd pro veverky."
Christian upustil pistoli.
"Je po všem," zavolal Myron.
Z poněkud větší vzdálenosti přišli dva uniformovaní policisté a nasadili Christianovi pouta.
Za nimi kráčel Jake Courter a ve vysoké trávě zvedal kolena hodně nahoru. "Na tyhle kraviny už mě neužije," bručel. "Pěkný plán, Bolitare."

Harlan Coben - Nikomu ani slovo

27. září 2007 v 18:47 Čtenářský deník

Harlan Coben

Nikomu ani slovo

Hlavní postavy: David Beck, Elizabeth Becková
David a Elizabeth se znají od svých sedmi let. Jejich rodiče byli přátelé a scházeli se na pozemku Beckových, u jezera Charmaine. David a Elizabeth se přátelili a pak se do sebe zamilovali. Příběh začíná ve chvíli, kdy pár měsíců po svatbě chtějí oslavit třinácté výročí svého prvního polibku, který si dali ve dvanácti letech právě u jezera. Jdou se koupat, jako každých dvanáct let, ale pak Elizabeth doplave k molu a chce skočit do vody, ale najednou zmizí. David, který na ni mezitím čekal ve vodě, rychle plave ke břehu, ale slyší pouze Elizabethin výkřik a pak ho někdo praští do hlavy. Když se David probere, je v nemocnici a zjistí, že Elizabeth je mrtvá. Její tělo našli po třech dnech a jelikož měla na tváři vypáleno písmeno K, je její vražda "hozena" na masového vraha, který mučí a zabíjí ženy.
Po osmi letech, když už se David ze smrti milované ženy vzpamatuje, mu začnou chodit tajemné e-maily "ze záhrobí", jejichž odesílatel zná informace, o nichž mohla vědět jedině Elizabeth. David je přesvědčen, že Elizabeth žije, ale náhle se na něj vrhne policie, která ho obviňuje z vraždy manželky. David se rozhodne objevit pravdu na vlastní pěst a postupně se dozví celou pravdu.
Před osmi lety Elizabeth zmlátil její kolega, syn bohatého muže, když Elizabeth zjistila, že vede takzvaný dvojí život a obchoduje s drogami. Dealer chce Elizabeth zabít, ale doma je David, který si myslí, že je v domě zloděj, a domnělého lupiče zastřelí. Je ovšem v šoku, jde se projít, a když se vrátí, mrtvola je pryč. Bohatý otec podezírá Elizabeth a najme na ní zabijáky. Tady ale zasáhne Elizabethin otec, který omráčí Davida a Elizabeth uprchne ze země.
Po osmi letech se manželé nakonec setkají a vše dobře dopadne.
V tom jsem zaslechl, jak se otvírají dveře vozu. Posadil jsem se. "Elizabeth?"
Ticho - až na zvuk mého zrychleného dechu. Znovu jsem zapátral po její siluetě. A skutečně se mi ji podařilo zahlédnout. Alespoň jsem měl takový dojem, i když úplně jistý si nejsem dodnes. Každopádně to vypadalo, že Elizabeth nehybně stojí na molu a dokonce mě snad pozoruje.

Harlan Coben - Mrtvá z Nevady

27. září 2007 v 18:47 | frida |  Čtenářský deník

Harlan Coben

Mrtvá z Nevady

Hlavní postavy: Matt Hunter, Olivia Hunterová
Detektivka vypráví o Mattovi Hunterovi, který měl dříve snad všechno, co chtěl. Studoval vysokou školu, měl hodně přátel, velkou rodinu a před sebou slibnou budoucnost. Pak se ale zapletl do rvačky, kterou vyvolal na cizí škole jeho kamarád. Chtěl mu pomoct, ale napadli ho a on chytil jednoho kluka pod krkem. Potom spadli a chlapec si rozbil hlavu o obrubník. Matt byl odsouzen za vraždu a strávil čtyři roky ve vězení. Když ho propustili, nikdo s ním nechtěl nic mít. Pouze jeho bratr, který skoro jako jediný z rodiny přežil, protože po Mattově uvěznění začali všichni starší členové rodiny umírat, ho vyzvedl z věznice a pomohl mu začít nový život. Matt vystudoval práva, a i když kvůli svému záznamu v trestním rejstříku nemohl vykonávat funkci právníka, jeho bratr Bernie ho zaměstnal ve své advokátní kanceláři jako právního asistenta. Po několika letech dokonce Matt znovu potkal dívku Olivii, se kterou se seznámil ještě za bod studií v Las Vegas. Oženil se s ní a teď spolu čekají dítě. Mattovo štěstí ale netrvá dlouho.
Jednoho dne mu z manželčina mobilu přijde fotka záhadného muže a hned potom video, na kterém je onen muž s Olivií. Mattovi je hned jasné, že někdo chce, aby si myslel, že ho manželka podvádí. Téhož dne si všimne, že ho někdo sleduje, a tak se obrátí na svojí známou, která je soukromá vyšetřovatelka. Pátráním ale podněcuje nenávist nepřítele, a tak se ocitne v několika životu nebezpečných situacích.
Inspektorka Loren Museová, shodou okolností Mattova spolužačka ze základní školy, zase pátrá po vrahovi jeptišky, která měla prsní implantáty, což policii zaujme. Když zjistí, že jeptiška měla šestiminutový telefon do domu Mattovy švagrové - vdovy po Berniem - začne Matta podezřívat. Nakonec ale spojí síly a společně odhalí celou pravdu.
Olivia bývala tanečnicí ve striptýzovém baru. V mládí utekla z domu a potřebovala se nějak uživit. Mezi děvčaty "z branže" si našla i přítelkyně - Cassandru a Kimmy. Jednoho dne se nečekaně vrátí do karavanu, ve kterém ty tři bydlely a najde tam Cassandru mrtvou. Krátce nato tam vtrhne jejich šéf se svojí manželkou. Pasák chce Olivii zabít a hledá nějakou videokazetu. Olivii v poslední chvíli zachrání jeho manželka, kterou léta bil, a která ho teď zastřelí. Společně jeho tělo ukryjí do pouště, rozdělí si jeho peníze a rozhodnou se utéct a začít znovu. Manželka pasáka přijme identitu jeptišky, a z bývalé Candi Caneové se stane Olivia. Nikdo nic netuší, protože to ženy udělaly tak, že tvrdily, že mrtvá je Candi. Nikdo po nich ani po záhadné kazetě tedy nepátrá až do doby, kdy se objeví Candiina dcera, kterou hned po porodu adoptovala pěstounská rodina. Kvůli ní přijdou lidé, pátrající po kazetě na stopu jeptišce a Olivii.
Nakonec vše dobře dopadne. Olivia s Mattem mají malého syna a najde se i Oliviina ztracená dcera. Kazeta, která obsahovala záběry zákazníků při sexu s nezletilou prostitutkou (mimochodem tou prostitutkou byla Cassandra) a která sloužila k vydírání, byla zničena a všichni žili šťastně až do smrti.
Olivia se postavila, otevřela ústa, zase je zavřela a pak to zkusila znovu. "Takže ty jsi moje…moje…?"
"Dcera. Ano."
Olivia nejistě postoupila o krok dopředu. Natáhla jednu ruku před sebe. Potom si to rozmyslela a zase ruku spustila.
"Vede se ti dobře, Kyro?" zeptala se.
Kyra se usmála a její úsměv se natolik nápadně podobal matčinu, až se Matt podivil, že si té shody nevšiml dřív.
"Mám se dobře," odpověděla.

Angie Sageová - Magyk

27. září 2007 v 18:45 | frida |  Čtenářský deník

Angie Sageová

Magyk - Příběhy Septimuse Heapa

Hlavní postavy: princezna Jenna, Marcia Overstrandová, Chlapec č. 412
Tento román od britské autorky Angie Sageové je podle kritiků úspěšným konkurentem Harryho Pottera. Stejně jako příběhy Harryho, tak i příběhy čarodějnického učně Septimuse Heapa jsou velmi čtivé a plné fantastického světa čar a kouzel. Kniha Magyk je prvním dílem z trilogie a vypráví o setkání "syna sedmého syna" - tedy Septimuse, s jeho rodinou.
Děj začíná ve chvíli, kdy se Silas Heap (sedmý syn) vrací lesem ke své ženě a šesti synům. V tmavém houští ale uslyší pláč. Najde dítě a rozhodne se ho zachránit před zmrznutím a odvede si ho domů. Ve dveřích se míjí s porodní bábou, která nese zabalené Silasovo vlastní dítě. To podle ní zemřelo při porodu. I když jsou Heapovi ztrátou otřeseni, rozhodnou se nalezené dítě vydávat za vlastní. Naneštěstí musí být snad každému jasné, že holčička, kterou pojmenovali Jenna, nemůže být Heapová. Za prvé se Heapovým již po několik generací rodí samí kluci a za druhé mají všichni Heapové světlé vlasy a zelené oči, jaké mají všichni čarodějové, zatímco Jenna byla tmavovláska s fialkovýma očima. Přestože se Jenna se svými bratry účastnila výuky magyku (čarodějnictví), oči jí nikdy nezezelenaly. Heapovým je jasné, že je jejich dcera vzhledem podobná bývalé královně a vědí, že vychovávají malou princeznu. Jennina pravá matka - královna - byla zavražděna pár dní po Jennině narození a na její místo nastoupili poddaní zlého čaroděje DomDaniela, který se chce zmocnit království.
Když je Jenně deset let, přestává pro ni být u Heapových bezpečno. Na scéně se objeví Marcia Overstrandová . MimoŘádná (nejmocnější) čarodějka, která chce vzít Jennu s sebou mezi čaroděje, kteří by ji ochránili. Najde je ale zabíječka najatá DomDanielem, a jen tak tak se jim podaří uniknout a ještě zachrání chlapce stráže před zmrznutím a vezmou ho s sebou.Chlapec je bere jako nepřátele, a tak jim prozradí jen jméno a hodnost a nemluví s nimi. Je to takzvaný chlapec č. 412. Celá skupina se rozdělí. Silasova manželka s 5 syny odejde do lesa ke své bývalé učitelce magyku a Silas s Jennou, synem Cvočkem, Marciou a s chlapcem č.412 hledají útočiště v bažinách u staré známé - čarodějky tety Zeldy.
DomDaniel si pro Jennu, kterou musí zabít, aby mohl vládnout království, přijede, ale Marcia ho spolu s chlapcem č. 412 přemůže. Přesto, že chlapec nikdy předtím magyk nestudoval, objeví v sobě skrytý talent. Vše tedy dobře dopadne.
Jenna se ujme vlády, ale na Heapovy nezapomene - pořád je bere jako rodiče. Díky kouzelnému jezírku se všichni nakonec dozví, kdo je ve skutečnosti chlapec č.412. Samozřejmě to není nikdo jiný, než sám Septimus Heap, sedmý syn sedmého syna. Septimus se stane učněm Marcie a určitě se z něj stane dobrý čaroděj.
"Sestřičko Luno, sestřičko Luno, " říkala teta Zelda, "ukaž nám, je-li to vůle tvá, sedmého syna Sáry a Silase Heapových. Ukaž nám Septimuse Heapa."
Obraz Sáry se pomalu rozplýval a vystřídal ho - chlapec číslo 412.
Všichni zatajili dech, dokonce i Marcia, která už před chvilkou uhodla, kdo chlapec číslo 412 je - hned jak si všimla, že její obraz zmizel, když předtím měsíc měl ukázat chlapcovu rodinu.
Kniha byla napsaná vtipně, a hrdinové byli opravdově vylíčeni.

Dean R. Koonitz - Chladný plamen

27. září 2007 v 18:44 | frida |  Čtenářský deník

Dean R. Koonitz

Chladný plamen

Hlavní postavy: Jim Ironheart, Holly Thornová
Jim Ironheart, muž s neuvěřitelně modrýma očima, už čtrnáctkrát někomu zachránil život. Vždy ho na místo události dovedl tajemný hlas v jeho hlavě, dost brzy na to, aby stihl zachránit původní oběti. Sám tomu nerozuměl, ale hlas mu vždy napověděl co se kde a kdy stane. Při jedné takové akci ve městě zvaném Portland se setká s novinářkou Holly Thornovou, která zde dělá rozhovor s učitelkou, která napsala sbírku básní. Právě když jde Holly ke svému autu a chystá se odjet, málem ji porazí muž, který o pár minut později zachrání malého chlapce, kterého by jinak srazil opilý řidič. Holly chce s Jimem udělat rozhovor, ale Jim nechce ztratit své soukromí. Později se však Holly dozví o všech ostatních záchranářských akcích Jima. Rozhodne se ho sledovat. V noci se jí ale zdá podivný sen. Je v kamenném mlýně a s ní je tam obluda, složená ze všech hororových příšer, které ji děsily jako malou. Když se ale probudí, obluda nezmizí. Holly uteče ven a za chvíli se vrátí, ale obluda je už pryč. Celý den Holly pátrá po městě, ve kterém Jim žije. Zjistí, že byl dřív učitel, ale po sebevraždě jednoho jeho studenta s tím přestal. V loterii vyhrál 6 milionů a začal se učit podivné věci jako bojová umění, zacházení se zbraněmi a rychlou jízdu v autech. Holly chce Jima navštívit, ale uvidí ho akorát odjíždět. Sleduje ho, nastoupí s ním do letadla a dozví se, že letadlo havaruje a on má zachránit jednu ženu s její dcerou. Jim si Holly všimne a nutí ji, aby si sedla doprostřed letadla, protože tam většina lidí přežije. Holly ale trvá na tom, aby Jim zachránil všechny cestující. Jim to zkusí, a tak místo 150 lidí zemře "jen" 40 pasažérů. Holly se přidá k Jimovi a společně najdou mlýn o kterém se oběma zdá. Zjistí, že Jimovi radí mimozemský tvor, který se představí jako "Přítel", ale zároveň existuje i "Nepřítel" - obluda z Hollyina snu. Holly zjistí, že nejde o mimozemšťany, ale o části Jimovy osobnosti. Jim je totiž senzibil a když byl malý, vystupoval se svými rodiči jako "zázračné dítě". V jedné restauraci ale jeho rodiče a spoustu dalších lidí zabil psychopat. Tehdy desetiletý Jim jako jediný přežil. Jejich smrt si ale dával za vinu, protože myslel, že je díky svým schopnostem mohl zachránit.
Odstěhoval se za prarodiči, hrával si sám ve starém mlýně, s nikým nemluvil a jediní jeho přátelé byly knihy. Podle jedné z nich v sobě stvořil "Přítele", a protože e nenáviděl za to, že nezachránil rodiče, vznikl i "Nepřítel". "Přítel" Jimovi pomáhal, ale "Nepřítel" jeho a Holly nenáviděl a chtěl je zabít. Jediná možnost, jak oba zničit byla uvědomit si, že Jim není za smrt rodičů ani babičky, která rok po Jimově příjezdu spadla ve mlýně ze schodů, odpovědný.
Naštěstí se Jim vzchopí a díky svým vlastnostem spolu s Holly dál zachraňuje lidi.
Velmi opatrně, tak, aby listy nešustily víc, než bylo nutné, nalistovala šestou, sedmou, osmou stranu. Všechny byly stejné. Obsahovaly sdělení napsané rozmáchlým rukopisem, který Přítel používal, když ctěnému publiku předváděl své kouzlo se slovy vystupujícími jakoby z vody na povrch. Ale nebyly to odpovědi na její otázky. Byly to dvě věty, které se pravidelně střídaly, bez rozdělovacích znamének, každá z nich zopakovaná třikrát na každé stránce:
MILUJE TĚ HOLLY

ZABIJE TĚ HOLLY

MILUJE TĚ HOLLY

ZABIJE TĚ HOLLY
MILUJE TĚ HOLLY
ZABIJE TĚ HOLLY

Christopher Paolini - Eragon

27. září 2007 v 18:39 | frida |  Čtenářský deník

Christopher Paolini

Eragon

Hlavní postavy: Dračí jezdec Eragon, dračice Safira
Tento fantasy příběh začal psát autor Christopher Paolini jako patnáctiletý chlapec. Vydalo ho rodinné nakladatelství jeho rodičů a brzy se příběh šestnáctiletého Eragona stal bestsellerem v USA, Británii, Irsku i Austrálii. V současnosti se natáčí stejnojmenný film a píše se další díl s názvem Eldest.
Kniha začíná v okamžiku kdy chlapec jménem Eragon na lovu v nebezpečných Dračích horách nalezne "dokonale leštěný modrý kámen". Jelikož toho dne nic neulovil, rozhodne se Eragon vzít kámen domů a pokusit se ho prodat. Za několik týdnů přijedou do chlapcovy rodné osady - Carvahallu - kupci a obchodníci z celého Království. Spolu se strýcem Gerem a bratrancem Roranem se za obchodníky vypraví, ale nikdo nezná skutečnou cenu vzácného předmětu, a tak ho nikdo nechce koupit. Navíc se kupcům moc nezamlouvá místo odkud kámen pochází. Poslední dobou se v Království totiž dějí podivné věci a Dračí hory jsou obzvlášť podivné místo. Eragon si tedy kámen nechá a tím odstartuje řadu dobrodružství, nebezpečných okamžiků, úmrtí a bitev.
"Kámen", který Eragon našel totiž rozhodně není kamenem, ale dračím vejcem. Dříve v minulosti, ještě před nástupem krutého krále Galbatorixe, existovali takzvaní Dračí jezdci. Byli to muži, které si vybrali sami ještě nevylíhnutí draci. Když se takový muž dotkl vejce, dráček se vylíhl, a pak nastoupil tvrdý výcvik jak pro Jezdce, tak pro draka. Mohli spolu komunikovat pouze myšlenkami a měli obrovskou sílu a kouzelné schopnosti. Sám Galbatorix byl kdysi Jezdcem, ale pak byl jeho drak zabit, on zešílel a všechny jezdce, kteří ho nepodpořili v jeho krutém chování zabil. Zničil všechna dračí vejce, až na tři. Jedno z nich mu bylo ukradeno a právě to našel Eragon. Pro krále ovšem nový Dračí jezdec znamená obrovskou hrozbu, a tak vypraví ra´zaky (nelidské a kruté stvůry, které jsou na světě naštěstí jenom dvě), aby Eragona zabili. Eragonův drak se vylíhne v modrou dračici, kterou Eragon pojmenuje Safira. Do vesnice si chodí pro rady ke starému vypravěči příběhů - Bromovi. Po několika týdnech ho ovšem ra´zakové objeví a ve chvíli, kdy je Eragon v lese se Safirou zapálí jejich dům a vážně zraní jeho strýce Gera. Když se Eragon vrátí, je už příliš pozdě. Gero umírá a Eragon slibuje ra´zakům strašlivou pomstu. Brom se rozhodne ho doprovázet a nejen to - naučí ho starat se o svého draka, vládnout mečem a kouzlit. Bohužel se z lovců stane kořist a ra´zakové Broma zabijí. Ještě před smrtí se ovšem Eragon dozví, že jeho přítel Brom nebyl jen pouhým vypravěčem a moudrým starcem, ale také jediným Jezdcem, který přežil Galbatorixovo řádění, i když byla jeho dračice - která se také jmenovala Safira - zabita. Eragon ovšem získává další přátele: Murtagha - mladíka který se zatím ani v nejmenším nepodobá svému otci, který byl zrádcem a pravou rukou Galbatorixe dokud ho Brom nezabil; krásnou elfku Aryu, do které se Eragon zamiluje; Ažihada - vůdce Vardenů (odpůrců Galbatorixe) a jeho dceru Nasuadu a kouzelníky, kteří si říkají Dvojčata. Společně vybojují vítěznou bitvu nad urgaly - dalšími zrůdnými spojenci krále, a Eragonovi se dokonce podaří zabít nejmocnějšího černokněžníka - Durzu, zvaného Stín.
Všem je ale jasné, že i když je tato bitva vyhraná, válka ještě neskončila - alespoň ne tehdy, dokud zemi vládne Galbatorix. Proto se můžeme těšit na další, neméně napínavá pokračování této trilogie.