"Když to není rozbité, nespravuj to."

Victor Hugo - Chrám Matky boží v Paříži

27. září 2007 v 17:14 | frida |  Čtenářský deník

Victor Hugo

Chrám Matky boží v Paříži

Hlavní postavy: Petr Gringoire, Esmeralda, Quasimodo, Klaudius Frollo, Jan Frollo ze Mlýna
Tento složitý příběh vypráví o osudech několika hlavních hrdinů: krásné cikánky Esmeraldy, znetvořeného Quasimoda, arcijáhena Klaudia Frolla a částečně i jeho mladšího bratra a v neposlední řadě chudého básníka a filozofa Petra Gringoire.
V Paříži probíhají slavné mystérie - oslavy a hry v soudní síni slavného chrámu, k příležitosti narozenin princezny Markéty. Jejich hrdý autor, Petr Gringoire, se ovšem nedočká zaslouženého uznání. Jeho hra je sice krásná, ale po úspěšném začátku nastanou problémy. Hlavní hosté mystérií - arcibiskup a vlámští vyslanci - totiž zmeškají začátek a svým pozdním příchodem naruší průběh her. Nejsou ovšem sami. O přerušení děje se ještě postará starý chromý žebrák, známý jako Kulhavý špindíra, který si vyleze pod jeviště a z výhodného stanoviště hlasitě žebrá o almužnu. Některým divákům, jako například studentům a obzvláště pak rozmařilému Janu Frollovi, to připadá nesmírně veselé. Rozhněvaný autor ale není situací nijak nadšen a o to méně se raduje, když někdo z obecenstva zahlédne na ulici jakousi Esmeraldu a všichni se vyhrnou ven, aby ji také spatřili. Petr Gringoire sice netuší, kdo neznámá osoba je, ale zato je mu jasné, že za takovéhle představení dostane sotva zaplaceno. Vytratí se z paláce a protože už delší dobu dluží za nájem, potlouká se jen tak po ulicích a přemýšlí o tom, co by mohl dělat, kdyby byl bohatý. V zamyšlení dojde až na náměstí Gréve, tehdy proslulé tím, že se zde konaly popravy. Na malém čtvercovém prostranství je umístěn pranýř i šibenice a z přilehlých domů se na každou popravu přijdou podívat četní zvědavci. Těch je na náměstí hodně i nyní - mezi lidmi tam tančí krásná cikánka. Teprve nyní se Gringoire dozvídá, kdo je ona tajemná Esmeralda, která nadobro zničila jeho pokusy o obnovení mystérií. Dívka ho zaujme, ale mnohem víc se mu zalíbí její malá společnice - bílá kozička jménem Džali. Ta umí počítat, napodobovat slavné lidi té doby a mnoho jiných věcí. Když zajímavá dvojice skončí svoje představení, rozhodne se je básník sledovat. Doufá, že se nad ním cikánka ustrne a nechá ho u sebe přespat. V jedné postraní uličce je ale svědkem jejího napadení. Ze tmy se vynoří strašlivá obluda - odporný jednooký hrbáč Quasimodo, zvoník od Matky boží a chráněnec arcijáhena toho chrámu Klaudia Frolla. Quasimodo se pokusí dívku unést. Gringoire se jí vydá na pomoc, ale jeho chabý pokus zvoník snadno odvrátí. Hluk, který tím ale způsobí přivolá hlídku královských stráží. Vojáci Esmeraldu osvobodí a cikánka se ještě předtím, než se jim vytrhne, všimne jednoho ze svých zachránců, kapitána Phoeba. Na první pohled se do něj zamiluje, což jí způsobí v budoucnu nemalé problémy.
To je jen začátek zamotaného příběhu, který je právě kvůli své spletitosti tolik nepravděpodobný. Všechny postavy jsou zde nějak spojeny. Například Esmeralda je ve skutečnosti dcerou bývalé prostitutky. Ta měla nádherné dítě, které jí všichni záviděli. Do její vesnice přijeli cikáni a staré cikánky tam lidem věštily z ruky. Žena k nim vzala svou dceru. Dozvěděla se sice, že dívka bude krásná jako královna, ale závistivé cikánky jí dítě druhý den ukradly a místo krásného miminka podstrčily ošklivého čtyřletého chlapce, který měl jednu nohu delší, na zádech měl hrb a celé jedno oko mu zakrývala bradavice. Toto ošklivé dítě dala nešťastná žena do sirotčince, kde ho ale nechtěli a poslali ho do kostela Matky boží, kde se občas vystavovaly sirotci, aby se jich někdo ujal. Malého Quasimoda, který se jmenoval podle jednoho lidového svátku, nejenže nikdo nechtěl, ale lidé o něm mluvili jako o vtěleném ďáblu a štítili se ho. Nakonec ho před záhubou uchránil mladý kněz Klaudius, který přišel o oba rodiče a vlastníma rukama vychoval mladšího bratra. Kněz naučil Quasimoda trochu číst a mluvit, ale když později zvoník kvůli své hlučné práci ohluchl, přestal nadobro komunikovat s lidmi. Pozdějšímu arcijáhenovi byl zcela oddán, protože si uvědomoval, komu vděčí za svůj život. Spory mezi nimi nastaly teprve tehdy, když se v Paříži objevila Esmeralda, do které se zamiloval nejprve Klaudius, a potom i Quasimodo, kterému cikánka podala vodu, když byl na pranýři. Klaudius se několikrát pokusí Esmeraldu získat, ale nedaří se mu to. Když se potom od svého bývalého žáka Gringoirea dozví, že Petr je Esmeraldiným manželem, začne na něj žárlit. Uklidní ho sice, že jde jen o formalitu, protože jen manželstvím mohla cikánka básníka zachránit, když padl do rukou králi tuláku Kulhavému špindírovi. Znovu se ale rozzuří, když zjistí, že se Esmeralda zamilovala do kapitána Phoeba, který je zasnouben s jinou bohatou dívkou, kterou dříve miloval. Nyní ovšem kapitána okouzlila exotická Esmeralda a dá si s ní schůzku. Cestou na místo setkání potká Klaudia, který ho lstí přiměje k tomu, že ho kapitán schová v pokoji, kde se chystá dívku svést. Klaudius se ale nechce dívat, jak je Esmeralda s jiným, proto Phoeba bodne do krku a potom zmizí. Esmeralda omdlí, proberou ji stráže nad tělem těžce raněného kapitána. Cikánka je falešně obviněna z čarodějnictví a má být upálena. Když před popravou odpykává trest na pranýři, Quasimodo se na provaze snese z chrámu a zachrání ji, protože v božím domě mají trestance azyl. Klaudius se o dívce skryté v chrámu dozví a protože ví, že se jí chystá sám biskup vyvést a potrestat jako odstrašující případ, rozhodne se ji ukrýt jinam. V útěku má Esmeraldě pomoci i Gringoire. Vyburcuje tuláky, ti začnou obléhat chrám. Mají v plánu dívku odnést do bezpečí, ale o tomhle plánu neví Quasimodo, který ji chce chránit a proto tuláky odráží. Několik jich zabije, mezi nimi i Jana Frolla, ale Klaudiovi a Gringoireovi se nakonec podaří s Esmeraldou uprchnout dřív, než se k akci zmůžou královští vojáci. Klaudius dává Esmeraldě poslední šanci - buď se mu vzdá, nebo bude oběšena. Dívka ho odmítne a myslí, že najde záchranu u manžela. Jenomže tomu víc záleží na koze Džali, a rozhodne se, že pokud může zachránit jen jednu z nich, bude to právě koza, která ho měla ostatně vždycky raději než cikánka. Klaudius jde pro stráž a mezitím dá Esmeraldu na pohlídání staré kajícnici, která mladou cikánku vždy nenáviděla a i když nikdy nemohla vyjít ze své podzemní kobky, alespoň ji urážela a přála si její smrt kvůli křivdě, kterou na ní cikánky napáchaly. Kajícnice není samozřejmě nikdo jiný, než Esmeraldina matka. Obě tento fakt odhalí, ale přestože se kajícnice snaží Esmeraldu ukrýt u sebe a chránit ji, nakonec umírá v rukách vojáků ona a později na šibenici. Esmeraldinu popravu sleduje z věže chrámu i původce cikánčina neštěstí, Klaudius. Netuší, že za ním stojí stejně nešťastně zamilovaný Quasimodo. Zvoník dává arcijáhenovi za vinu Esmeraldinu smrt a proto ho shodí z věže dolů.
Nakonec se dozvídáme o osudu Petra Gringoira a Džali i o budoucnosti Phoeba, který přežil útok na svou osobu a oženil se. Quasimodův osud není podle autora přesně znám, ale poslední odstavec vypráví o tom, že když se po letech lidé dostali do hrobky, kde byli pohřbíváni trestanci, aby tam uložili nové mrtvé, našli u jednoho ženského těla druhou kostru. Patřila prokazatelně muži, který měl na zádech hrb a jednu nohu měl kratší než druhou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | Web | 1. října 2008 v 8:27 | Reagovat

hezu film i knížka:D:D

2 frida frida | E-mail | Web | 1. října 2008 v 8:57 | Reagovat

no jo -film jsem viděla akorát kreslenej a nelíbil se mi... :D ale knížka je dobrá, když se "přeskočí" pár stran s popisem Paříže... (vlastně spíš pár desítek stran :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama