"Když to není rozbité, nespravuj to."

William Shakespeare - Hamlet

27. září 2007 v 17:13 | frida |  Čtenářský deník

William Shakespeare

Hamlet

Hlavní postavy: dánský princ Hamlet, královna Gertruda, král Claudius
Dánskému princi Hamletovi zemřel otec, král Hamlet. Údajně ho v zahradě uštknul ve spánku jedovatý had. Krátce po pohřbu manžela se královna Gertruda vdá za Hamletova strýce Claudia. Claudius je tedy vlastně Hamletovým strýcem a otcem zároveň a Gertruda je jeho matka a teta. Hamlet se na matku zlobí, protože si myslí, že se neměla vdávat tak nedlouho po pohřbu a už vůbec se mu nelíbí, že se králem stal Claudius. Je přesvědčený, že právě Claudius zabil bývalého krále, aby se mohl zmocnit trůnu a královny. Jeho obavy se jenom potvrdí, když mu jeho přítel ze studií Horacio vypráví, jak na noční hlídce spolu se strážemi viděl ducha Hamleta staršího. Hamlet se druhý den na noční hlídku vypraví také a s duchem otce se mu podaří promluvit. Duch mu prozradí, že nezemřel náhodou, ale byl zabit. Když totiž Hamlet odpočíval na zahradě, přišel k němu bratr a nalil mu jed do ucha. Hamlet duchovi slíbí, že ho pomstí a začne připravovat plán. Předstírá šíleného, aby z něj Claudius neměl obavy a nechtěl ho odstranit z cesty. Ve svém odhodlání zajde tak daleko, že od sebe odvrhne i Ofélii, dceru předsedy státní vlády Polónia, kterou miluje. Královi se ale Hamletovo nenadálé šílenství nezamlouvá a zavolá k sobě dva jeho spolužáky a přátele - Rosencrantze a Guildensterna. Ti mají vyzvědět příčinu Hamletovy šílenosti. Polónius se milně domnívá, že za to může Hamletova láska k jeho dceři a chce Ofélii použít jako návnadu. Hamlet ale jeho plán vyslechne, a když se má s Ofélií "náhodou" setkat, je k ní hrubý a radí jí, aby šla do kláštera. Jendou přijedou do hradu Elsinoru herci. Hamlet je donutí, aby hráli smyšlenou hru, ve které bratr usmrtí svého bratra krále tak, že mu nalije jed do ucha. Král Claudius se na to nevydrží dívat a odejde. Hamlet tak pozná, že duch mluvil pravdu. Claudius ale již tuší od Hamleta nebezpečí a rozhodne se ho poslat do Anglie jako vyslance. Mezitím si Hamleta zavolá jeho matka, pobouřená tou hrou, která očividně vyvedla z míry jejího chotě. Hamlet jí vyčte, že se vdala za bratra svého zesnulého manžela a přizná se, že šílenství jen předstírá. Královna je z Hamletových výčitek zoufalá a zavolá o pomoc. To uslyší Polónius, který se schovával za závěsem, aby mohl dát králi zprávu o tom, o čem si Hamlet s matkou povídali. Polónius se prozradí a Hamlet ho skrze závěs propíchne mečem. Když zjistí, že zabil otce své milé, lituje toho, ale zároveň ví, že se musí mít na pozoru před nevlastním otcem. Po této události už nechce Claudius riskovat nechávat Hamleta naživu. Využije cesty do Anglie jako záminky a Rosencrantzovi s Guildensternem dá dopis, ve kterém anglického krále žádá, aby dal Hamlety ihned bez soudu popravit. Na lodi do Anglie si ale Hamlet v noci dopis přečte, vymění ho za svůj s příkazem zabít ty dva, co dopis přinesou, a poté se nechá zajmout piráty, kteří loď přepadnou. Ti Hamleta za peníze dopraví do Dánska. Hamlet se prochází s Horaciem a dojdou ke hřbitovu, kde právě kope hrobník hrob. Hamlet netuší, že je určen Ofélii, která se po smrti otce zbláznila a poté se utopila. Na hřbitov přijdou i král s královnou, kněz a Laertes, Oféliin bratr. Král Laertovi prozradí, že jeho otce zabil Hamlet a že Hamlet je zároveň příčinou Oféliina šílenství a smrti. Laertes se tady s králem domluví na zradě, kterou by Hamleta připravili o život. Laertes, výborný šermíř, vyzve Hamleta na souboj, který je předmětem sázky Laerta a krále Claudia. Mají se utkat v přátelském zápase šermu a Hamlet, který netuší zradu, přijme výzvu na souboj. Laertes si ale vezme neztupený kord, který je navíc napuštěn prudkým jedem. Kdyby tato past nevyšla, má ještě Claudius po ruce pohár s otráveným vínem. Odehrají se dva zápasy z celkových dvanácti a Hamlet ještě není ani jednou zasažen. Claudius mu proto nabídne pohár vína. Z toho se ale napije nejdřív královna, když chce připít na úspěch syna. Mladíci šermují a královna padá k zemi. Stačí Hamleta varovat před jedem, ale Laertes ho ve chvíli nepozornosti škrábne. I malé škrábnutí stačí na to, aby jed zabil. Ještě před svou smrtí ale Hamlet stihne Laerta probodnout jeho vlastním otráveným kordem a poté zabije i Claudia. Posledním dechem prosí přítele Horacia, aby všem pověděl o tom, co se stalo a zvláště pak o Hamletových záměrech. Protože zemřeli všichni členové královské rodiny, dal Hamlet svůj hlas ve prospěch norského krále Fortinbrase, který se zrovna přes Dánsko vracel z vítězného tažení v Polsku.
HAMLET
Být nebo nebýt. Jak to rozhodnout?
Je důstojnější mlčky sklonit hlavu
před potupnými šípy osudu,
nebo vzít zbraň a příval trápení
ukončit navždy vzpourou? - Zemřít, spát,
a dost, už nebýt! V spánku najít klid
po strastech duše, po tisíci ranách
strpěných zaživa. To by byl cíl,
po jakém možno toužit - zemřít, spát!
Spát - snad i snít! To je ta překážka:
sny, které možná přijdou v spánku smrti,
až unikneme trýzním v tomto světě,
nás nutí váhat - proto žijeme
tak dlouho, třeba v neštěstí. Vždy´t kdo
by jinak snášel bičující výsměch,
bezpráví mocných, křivdy nadutých,
tupení lásky, nespravedlnost,
sprostotu úřadů a drzou pěst
s níž bezectnost se vrhá na schopné,
kdyby jen věděl, že mu rána dýkou
zajistí oddech. Kdo by setrval
pod tíhou otrockého života,
kdyby v nás hrůza z toho, co
je po smrti, tam v nezbádané zemi,
odkud se ten, kdo vešel, nevrací,
nemátla vůli, kdyby nenutila
poddat se raději přítomnému zlu
než prchat k jinému, jež neznáme.
Tak vědomí z nás dělá zbabělce,
původní barva rozhodnosti bledne
pod neduživou šedí myšlenky,
i naše nejráznější záměry
se touto bázní nemohoucně hroutí
a čin z nich nevzejde… Teď se však ztiš -
hle, krásná Ofélie… Vílo, vzpomeň
v modlitbách na mé hříchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama