"Když to není rozbité, nespravuj to."

Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti I.

27. září 2007 v 18:07 | frida |  Čtenářský deník

Eduard Petiška

Staré řecké báje a pověsti
PROMÉTHEUS
Prométheus byl syn Titánů, který stvořil z hlíny a vody sochu člověka. Té soše pak bohyně Pallas Athéna vdechla život, a tak se na dosud neobydlené zemi objevili lidé. Lidé byli zpočátku nevzdělaní, ale Prométheus je naučil vše potřebné. Za chvíli uměli stavět domy, číst, psát, počítat, rozumět přírodě a dokonce i léčit. Jediné, co lidé zatím neuměli, bylo obětovat bohům, aby se nad nimi slitovali. Zeus si Prométhea zavolal a přikázal mu, aby naučil lidi skládat bohům oběti.
Ten ale boha oklamal - dal mu na výběr býčí maso zabalené v kůži, a hromadu kostí obalených tukem. Kosti lépe vypadaly a více voněly, proto si je Zeus vybral jako obět od lidí. Když zjistil že byl podveden, rozhodl se lidem vzít oheň. Prométheus se ale vloupal do Diova paláce a v duté holi si odnesl jeho oheň. To nejvyššího boha rozzlobilo a tak rozkázal bohovi Héfaistovi, velkému umělci, aby vyrobil sochu krásné dívky. Zeus vdechl soše život, do rukou jí dal zlatou schránku a nazval dívku Pandorou. Hermés, posel bohů, poté Pandoru odvedl k Prométheovu bratrovi Epimétheovi. Epimétheus vzal dívku do svého domu a donutil ji, aby skříňku otevřela. Pandora ho poslechla, ale sotva odstranila víko, vyletěly ze skříňky všechny nemoci světa. Pandora skříňku sice ihned zavřela, ale neštěstí už bylo na světě. Zeus potrestal i Prométhea - nechal ho přikovat ke skále v Kavkazu a každý den k němu přilétal orel a žral mu játra. Játra Prométheovi každou noc znovu narostla a tak to šlo dokola několik staletí. PO staletích spatřil Prométhea Hérakles, syn Dia, zabil orla a Prométhea osvobodil. Prométheus musel nosit na ruce železný prsten s kamenem z kavkazské skály, na kterou byl přikován.
POTOPA
K Diovi se doneslo, že jsou lidé stále zkaženější. Sestoupil na zem a chtěl se o tom sám přesvědčit. Zjistil, že lidé jsou ještě horší, než se říká - vraždí se a okrádají - a vrchol jeho nespokojenosti nastal, když došel do hradu krále Lykaóna přestrojený za poutníka. Lykaón chtěl boha zkoušet, dal mu k jídlu uvařeného muže, kterého držel na hradě jako rukojmí, a ve spánku ho chtěl zabít. Zeus ale včas zjistil úskok, hrad zničil jediným mocným bleskem a krále proměnil ve vlka. Vládce bohů chtěl potrestat všechny špatné lidi a proto seslal na zemi potopu. Jako jediní se zachránili Prométheův syn Deukalión se svojí manželkou Pyrrhou. Ti potom, na radu Prométheovy matky bohyně Themis, házeli za sebe kameny, které ožívaly a měnily se v lidi.
FAETHÓN

Viz. Proměny - Ovidius

ORFEUS

Viz. Proměny - Ovidius

Poté co Orfeus ztratí milovanou Eurydiké odejde zpívat na holou pláň kam se za jeho krásným zpěvem sejdou stromy i zvířata. Kolem ale jdou opilé bakchantky - ctitelky boha vína Bakcha (Dionýsa) - a těm se Orfeovy smutné a tesklivé písně nelíbí. Ukamenují ho, a tak se Orfeus znovu setká se svou milovanou. Jeho uražená hlava doplavala s lyrou na ostrov Lesbos, kde se poté rodili velcí umělci (například Sapfó).
ZALOŽENÍ THÉB
Ve fonickém městě Sidónu žil král Agénor. Jeho dcera Europa byla tak krásná, že ji jednoho dne v býčí podobě unesl sám Zeus. Jako bílý býk počkal, až na něj nasedne, přeplaval s ní celé moře a zavedl ji do nové země, která byla pojmenována po ní - Evropa.
Agénor poslal svého syna Kadma, aby sestru našel. Ten hledá dlouho, ale nenajde ji. Dorazí i se svou družinou do Delf a tam se věštkyně Pýthie zeptá na radu. Ta mu řekne, ať přestane pátrat po sestře a ani se nevrací domů. Jeho úkolem je postavit město Théby . Kadmos udělal, co mu řekla - na osamělé louce našel jalovici, šel za ní, a kde si odpočinula, tam mělo stát město. Kadmos poslal své druhy do lesa pro vodu, která by sloužila jako oběť. Jeho společníky ale v lese napadl strašný drak, který je všechny zabil Kadmos ale draka přemůže a na radu Pallas Athény zaseje dračí zuby do země. Ze zubů vzniknou bojovníci, kteří mezi sebou začnou válčit. Přežije pouze pět válečníků, kteří spolu s Kadmem založí Théby.
MIDAS

Viz. Proměny - Ovidius

TANTALOS
Tantalos byl králem v krajině, dnes patřící Turecku, Lýdii.Byl nesmírně bohatý a oblíbený u bohů. Jedl, pil a pobýval s nimi na Olympu, a proto si myslel, že je taky bohem. Pochyboval, že jsou bohové vševědoucí, a rozhodl se je vyzkoušet. Přišel za ním zloděj, který ukradl zlatou sochu psa v Diově chrámu. Tantalos u sebe sochu ukryl, ale před knězem ji zapřel. Potom k němu přišli bohové a Tantalos jim předložil k jídlu vlastního syna Pelopa. Bohové to poznali, jenom bohyně Démétér v zamyšlení snědla kousek masa. Za trest bohové uvrhli Tantala do nejhlubšího podsvětí - do tartaru. Tam musel Tantalos trpět trojími mukami - stojí ve vodě, ale žízní; nad hlavou má ovoce, ale hladoví; nad hlavou má obrovský balvan, který se na něj může každou chvíli zřítit.
NIOBA
Nioba byla dcera Tantala a manželka Amfióna, který hrál krásně na lyru. Jednou chtěly thébské ženy vzdát oběť bohyni Létó a jejím dětem Aopllónovi a Artemidě. Nioba je ale odehnala od oltářů s tím, že by měly spíš obětovat jí, která má slavného otce a manžela, sedm dcer a sedm synů. Nioba se vyvyšovala nad Létó, ale to nemohli snést Apollón s Artemidou. Nejdřív zabil Apollón jejích sedm synů, poté se zavraždil Niobin manžel a když Nioba pořád tvrdila, že má víc dětí než Létó, zastřelila Artemida šípy i jejích sedm dcer. Nešťastná Nioba zkameněla a vítr ji odnese do rodné Lýdie. Tam se k nové skále, která má podobu ženy, sbíhají lidé a diví se, že skále z kamenných očí neustále tečou dva proudy slz.
PELOPS
Pelops je synem Tantala. Po otcově smrti měl nastoupit na trůn, ale byl lstivě vyhnán. Se
svým sluhou a přítelem odešel do Řecka a došel až do města Pisy. Tam spatřil na kůlech
nabodnuté hlavy několika mladíků. Náhodný chodec jim vysvětlil, co to má znamenat. Král
Oinomaos si vyslechl věštbu, podle které ho má zavraždit manžel jeho dcery. Proto uspořádal závody - nápadník měl náskok a musel na voze taženém koňmi dojet do cíle dřív, než král. Ten ještě předtím, než vyjel, obětoval Diovi a potom se vydal pronásledovat opovážlivého nápadníka na svém voze taženém nejrychlejšími koňmi na světě. Když ho dojel, mohl ho probodnout oštěpem. Takhle král zahubil už několik mladých mužů. Pelops se v noci přikrade ke královskému hradu a tam spatří krásnou Hippodamii - okamžitě se do ní zamiluje. Nazítří jde do paláce žádat královskou dceru o ruku. Hippodamii se odvážný mladík líbí, a dokonce i král lituje, že ho bude muset zabít, aby sám přežil. Pelops se nenechá odradit a jde prosit boha Poseidóna o pomoc. Bůh mu věnuje vůz s koňmi, na kterých Pelops vyhraje závod. Starý král ale zemře, protože se jeho vůz kousek před cílem rozbije a Oinomaos si při pádu rozrazí lebku. Pelops se s Hippodamií ožení a na počest závodu pojmenuje místo jeho konání Peloponéský poloostrov. Na památku svého vítězství založí olympijské hry.
O ZLATÉM ROUNU
Kdysi žil v Řecku král, který měl s manželkou božského původu dvě děti: chlapce Frixe a dívku Hellé. Král ovšem svou ženu vyhnal a znovu se oženil. Jeho nová manželka ale neměla dvě děti ráda a spřádala plány, jak se jich zbavit. Když se jí s králem narodily vlastní dva synové, nechtěla riskovat, že by trůn připadl někomu jinému než jejím dětem. Proto vymyslela lest. Všem ženám ve městě poradila, aby pro zvýšení úrody obilí před setbou zpražily. Ženy ji poslechly a slíbily, že budou o všem mlčet, ale potom přirozeně nastala velká neúroda. Zlá královna přesvědčila krále, aby vyslal posla do Delf pro radu. Posla ovšem podplatila. Ten do Delf vůbec nešel, schovával se v lese a po několika dnech řekl králi věštbu, kterou si královna vymyslela. Bohové prý vzkazují, aby jim dal král za oběť své dvě prvorozené děti. Král se zdráhá, ale královna přesvědčí lid, aby na něj naléhal. Když mají být děti obětovány, pošle pro ně jejich matka z nebe zlatého berana. Děti na něj nasednou a beran je má odnést do bezpečí. Hellé ale neposlechne varování své matky, podívá se pod sebe, ztratí rovnováhu a spadne do moře. Místo, kde se dívka utopila se dodnes nazývá Hellespont.
Frixos dorazí na beranu až do Kolchidy ke králi Aiétéovi. Tam obětuje zlatého berana Diovi a zlaté rouno věnuje králi. Aiétés mu dá za ženu svou dceru Chalkiopé a druhá králova dcera Médea, která umí kouzlit, vyzve z podsvětí strašlivého ještěra, aby rouno chránil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama