"Když to není rozbité, nespravuj to."

Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti III.

27. září 2007 v 18:14 | frida |  Čtenářský deník
DAIDALOS A IKAROS

Viz. Proměny - Ovidius

THÉSEUS
Syn Athénského krále Aigeus odešel před lety do světa a dlouho se nevracel. Když Athénám hrozila válka, poslal starý král posla, aby jeho syna našel a přivedl. Aigeus žil v cizím království, kde se oženil a narodil se mu syn Théseus. Před odchodem dal král svou výzbroj pod obrovský balvan a řekl manželce, aby sem dovedla Thésea až vyroste. Pokud mladík balvan zvedne, bude si moci nechat jeho zbraně a odejít za otcem do Athén.
Théseus dospěl, kámen hravě zvedl a vypravil se na pomoc otci. Cestou vyčistil lesy od loupežníků. Zbavil se i obra Prokrusta, který své oběti zabíjel tak, že je zval, aby u něho přespali. Měl dvě lůžka - jedno velké a jedno malé. Velké lidi ukládal na malé lože a sekerou jim sekal přečnívající údy, malé lidi zase na velké posteli natahoval. Takto je mučil, až dokud nezemřeli. Théseus obra včas prohlédl, povalil ho na malou postel, kterou mu obr přichystal, a usekl mu hlavu. Théseus dorazil až do Athén. Tam se právě vybírali mladí lidé, kteří se dováželi na Krétu pro Minotaura - to byla krutá daň, kterou platili za mír s Kréťany. Kdysi se totiž konaly v Athénách slavné hry a zápasy, které vyhrál syn Krétského krále. Tím proti sobě popudil Athénského vladaře Aigea, který dal mladého prince usmrtit.
Théseus byl doveden ke králi, ale ten po dlouhé době vlastního syna nepoznal. Proto svolil, aby směl - podle vlastního přání - jet mladík na Krétu za Minotaurem. Teprve potom zjistil, že je to jeho syn, ale jeho královské slovo se nedalo vzít zpět. Nedočkavý král, který věřil, že se jeho synovi podaří zabít Minotaura, mu dal dvě plachty - bílou a černou. Loď měla vyplout s černou plachtou, ale pokud by se Théseovi podařilo zabít netvora, měli plachtu vyměnit za bílou. Král Minós Théseovi slíbil, že když se mu podaří Minotaura zahubit, zprostí Athény krutých poplatků. Théseus by to ale sám nedokázal - naštěstí mu přála i bohyně Afrodita, a tak se do Thésea zamilovala dcera krétského krále Ariadna. Přinesla hrdinovi kouzelný meč a klubko, s jejichž pomocí se mělo Théseovi podařit zabít Minotaura a dostat se z labyrintu. Ariadna věděla, že by se její otec zlobil, kdyby věděl, že Théseovi pomohla ona, a proto odplula společně se statečným mladíkem. Plavbu přerušili na ostrově Naxos, kde nabírali pitnou vodu. Ariadně se ve snu zjevil bůh vína Dionýsos a přikazoval jí, aby zůstala na ostrově a stala se jeho ženou. Théseus ji musel na ostrově zanechat a v zármutku z odloučení zapomněl na to, že má vyměnit plachtu. Král Aigeus je už z dálky vyhlížel, ale jakmile spatřil na lodi černé plachty, vrhl se ze zoufalství z vysokého břehu do moře. Moře, ve kterém zemřel Athénský král se jmenuje po něm - Aigejské, neboli Egejské. Novým Athénským králem se stal právě Théseus a vládl prý moudře a jeho lid byl spokojený.
SISYFOS
Lstivý král Sisyfos se nebál ani bohů, ani smrti. Založil Korint - bohaté město, ale jeho hrad, který dal vybudovat, neměl pramen s pitnou vodou. Sisyfos chtěl přinutit bohy, aby mu pramen dali. Náhodou se zrovna tou dobou dostal do sporu říční bůh Asópos s Diem. Zeus se mu ale ukryl. Sisyfos se o jeho úkrytu náhodou dozvěděl a vyzradil ho Asópovi výměnou za pramen vody. Zeus opovážlivého boha zasáhl bleskem a chtěl potrestat i Sisyfa. Poručil Smrti, aby ho odvedla do říše stínů, kde král nebude moci prozrazovat žádná tajemství. Sisyfos, který Smrt zahlédl, ji spoutal a zavřel do komory. Nikdo na světě neumíral, a proto Zeus zavolal boha války Área, který Smrt osvobodil. Sisyfos tušil, že ho Smrt stejně dostihne a přikázal manželce, aby nekonala žádné pohřební oběti. V podsvětí si však stěžoval, že na něj zapomněla, a sama vládkyně podsvětí ho pustila na zem připomenout manželce její povinnosti. Na svou počest uspořádal obrovskou hostinu, ale během ní pro něj přišla Smrt znovu, a tentokrát ho odvedla do říše mrtvých nadobro. Zeus Sisyfa potrestal ještě tím, že musel valit do kopce ohromný balvan mramoru, který mu na kopci uklouzl a sjel zase dolů. Znovu a znovu musel Sisyfos opakovat tuto marnou práci, až se jí říká sisyfovská.
BELLEROFONTES
Bellerofontes byl vnuk Sisyfa a musel uprchnout z vlasti, protože byl podezřelý z vraždy. Na útěku se dostal ke králi Proitovi, který ho vlídně přijal. Líbil se i mladé královně, a když si jí Bellerofontes nevšímal, uvažovala, jak by ho u krále shodila. Nakonec uplatila sluhu a spolu tvrdili, že slyšeli jejich hosta, jak se domlouvá s královými nepřáteli na zradě. Král jim nakonec uvěřil, ale nechtěl na hosta vztáhnout ruku. Proto napsal na tabulku tajné znaky a tuto tabulku přikázal Bellerofontovi přinést svému příbuznému - králi Iobatovi. Iobates nejprve mladíka devět dní hostil, než se zeptal na tabulku, na které stálo, aby byl doručitel ihned zabit. Iobates si ale svého hosta oblíbil a rozhodl se ho místo toho poslat zabít Chimairu - obludu, která vypadala vepředu jako lev, uprostřed jako divoká koza a vzadu jako drak. Měla i tři hlavy: lví, kozí a dračí a chrlila oheň a dým. Statečný Bellerofontes se ihned vydal na cestu a u pramene pod jednou skálou objevil okřídleného koně Pegasa, který vyskočil z hrdla zabité Gorgony Medusy. Mladík chtěl koně osedlat, ale ten mu uletěl. Rozmrzelý tedy usnul a ve snu se mu zjevila bohyně Athéna, aby mu poradila, jak koně ochočit. Získal od ní zlatou uzdu, kterou koně pohodlně osedlal. Na okřídleném koni Chimairu snadno zabil a vrátil se zpět ke králi Iobatovi. Ten již nepochyboval o šlechetnosti a udatnosti svého hosta a dal mu za ženu svou dceru. Bellerofontes se stal králem, ale časem se i on začal domnívat, že vyzraje na bohy. Na Pegasu chtěl doletět až na Olymp a tam navštívit nesmrtelné bohy. Kůň ho ale shodil do bažin, a i když jezdec přežil, mezi lidmi se už nikdy neukázal. Pegasos sám doletěl až mna Olymp a tam vstoupil do služeb vládce bohů Dia.
MELEAGROS
Manželka kalydónského krále Oinea se jmenovala Althaia. Narodil se jí syn, kterému byl ale sudičkami Moirami předurčen podivný osud. Jedna ze sudiček vložila do plamenů krbu poleno a řekla, že malý chlapec bude žít tak dlouho, dokud plameny nepohltí toto poleno. Zděšená Althaia ihned poleno vytáhla a ukryla ho do truhlice. Její syn dostal jméno Meleagros a nikdo se mu nevyrovnal v mrštnosti a síle. Jeho otci patřily rozsáhlé vinice, pole a sady. Po konci sklizně obětovali všem bohům, jen na Artemidu zapomněli. Artemis jako trest vypustila do kalydónských lesů obrovského, zuřivého a nebezpečného kance, který ničil úrodu a dokonce přepadával i stáda s pastýři. Meleagros pozval na jeho lov hrdiny z celého Řecka. Přišel Iásón, Théseus, Admétos a bratr Meleagrovy matky. Mezi lovci byla i statečná Atalanta, kterou její otec dal jako dítě odnést do hor napospas šelmám, protože chtěl mít syna. Dítěte se ale v horách ujala medvědice a z Atalanty vyrostla krásná a silná ženy. Meleagrovi se zalíbila na první pohled. Když kance vystopovali, nemohli ho zabít, protože jeho kůží neprošel žádný oštěp ani šíp. O to se postarala bohyně Artemis a jediný oštěp, který kance zranil, byl Meleagrův. Ten kance druhým oštěpem skolil, ale mezi lovci se rozpoutal spor o kančí kůži a hlavu s tesáky. Meleagros vše daroval Atalantě, ale to se nelíbilo ostatním lovcům, a tak se začali hádat. Spor navíc podněcovala i Artemis, která se na Meleagra stále zlobila. Nakonec se Meleagros tak rozčílil, že největšího odpůrce zabil, ale bohužel to byl právě bratr jeho matky. Když se lovci vrátili domů, Altháia zjistila, že její bratr byl zabit jejím vlastním synem. Vyhledala proto poleno ze sudby a spálila ho. Meleagros tedy zemřel a jeho matka se také zabila. Meleagrovy sestry pro bratra plakaly tak moc, že se nad nimi slitovala i Artemis a proměnila je ve dvě perličky.
I třetí Meleagrova sestra nedopadla dobře - Deianeira zabila svého muže Hérakla a sama si pak vzala život.
OIDIPUS A ANTIGONA
Viz. Král Oidipus , Antigona - Sofokles
FILEMON A BAUCIS

Viz. Proměny - Ovidius

ERÓS A PSÝCHÉ
Král a královna měli tři dcery. Nejmladší z nich byla nejkrásnější a jmenovala se Psýché. Lidé putovali z dalekých krajin, aby ji mohli spatřit a povídali o ní, že je ještě krásnější než sama bohyně lásky Afrodita. Skládali jí dokonce i oběti, zatímco na Afroditu zapomínali. Afrodita se rozzlobila a poslala svého syna Eróta, aby zasáhl Psýché šípem lásky a ta se zamilovala do nejhoršího člověka na světě. Erós se ale do překrásné dívky zamiloval, a proto matku neuposlechl. I přes svoji krásu ale Psýché nebyl šťastná. Obě její ošklivější sestry už byly vdané a o ni se nikdo neucházel - všichni se k ní pouze modlili. Král poslal pro radu do věštírny a bylo jim řečeno, aby oblékly dceru do pohřebního roucha a odvedli ji na vrchol skály, kam si pro ni přijde její ženich. Ze skály ji vítr snesl do krásného údolí, plného květin a trávy. Uprostřed toho stál krásný palác, ve kterém našla Psýché manžela - samotného Eróta. Psýché ovšem svého manžela nesměla spatřit a mohla ho pouze slyšet. Přesto se do něj zamilovala a byla šťastná. Potom ale začala vzpomínat na své sestry a chtěla je znovu vidět. Manžel jí to dovolil, ale zakázal jí o něm mluvit. Se sestrami se bavila, ale potom se jí začaly ptát na manžela. Psýché jim řekla, že její mladý manžel je celé dny na lovu a proto ho nemohou vidět. Jenomže když za ní přišly sestry podruhé, řekla jim zase, že je její manžel je starý a vydal se někam za obchodem. Když se sestry vrátily potřetí, začaly si vymýšlet o jejím manželovi lži, a protože ho Psýché ještě neviděla, snadno jim uvěřila. Sestry jí záviděly bohatého manžela a poradily ji, aby si na domnělého netvora v noci posvítila a uřízla mu hlavu. Psýché si v noci dala k posteli lampu a nůž, ale když se na svého krásného mladého manžela podívala, kápla mu horký olej z lampy na rameno a tak se probudil. Protože ji varoval, že jestli ho jen jednou uvidí, ztratí ho navždy, beze slov odletěl za svou matkou Afroditou, které se přiznal ke všemu co se stalo. Afrodita se rozhodla Psýché potrestat. Ubohá Psýché putovala po světě a hledala svého milovaného manžela, ale nikdo jí nevěřil a pokládali ji za blázna. Erós mezitím dostal od spáleniny zlou horečku. Psýché zašla i za sestrami, ale obě se hned vydaly ke skále a skočily dolů, protože doufaly, že je vítr zanese k Erótovi a ony se budou moci stát jeho manželkami. Vítr je ale neposlechl a tak se obě zabily. Pro Psýché si přišly Afroditiny služebnice a odvedly ji za bohyní. Ta Psýché dala za úkol přebrat do večera hromadu pšenice, prosa, máku, hrachu, čočky a bobů. Psýché už chtěla úkol vzdát, ale slitoval se nad ní jeden malý mravenec, zavolal své druhy a společně udělali práci za Psýché. Podruhé ji Afrodita poslal sesbírat chomáče vlny zlatých ovcí, které ovšem byly přes den tak divoké, že by nebohou dívku zabily, ale naštěstí se nad její krásou slitoval rákos a poradil jí, takže i druhý úkol splnila. Potřetí měla Psýché donést misku vody z černého pramene, který teče do říše mrtvých. S tímto úkolem jí pomohl orel, ale Afroditě to stále nestačilo. Psýché musela jít do podsvětí a jeho vládkyni poprosit o hojivou mast pro Eróta. Psýché věděla, že do podsvětí se dostanou jenom mrtví a proto chtěla skočit z věže, ale i věž se nad ní slitovala a poradila jí, aby si vzala dva medové koláče pro psa Kerbera a do úst si vložila dva penízky pro převozníka Charóna. Psýché udělala všechno, jak jí věž řekla, ale i přes zákaz nahlédla do krabičky s mastí. V krabičce byl ale podsvětní spánek smrti, a tak Psýché klesla k zemi jako mrtvá. Tou dobou se už ale Erós zotavil a začal se shánět po své manželce. Oživil ji a přimlouval se za ní i u své matky, ta ale zůstávala neoblomná, až když se za Psýché přimluvil i Zeus, dovolila jí vzít si jejího syna. Sám Zeus pak podal Psýché božský nektar a ta se stala nesmrtelnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anonim anonim | 22. září 2008 v 15:35 | Reagovat

mas to moc dlouhy nece se mi to cist sorry

2 frida frida | E-mail | Web | 22. září 2008 v 20:26 | Reagovat

tvůj problém, anonime, ale upozorňuju tě, že ta knížka je MNOHEM delší (...)

3 yellow yellow | E-mail | 22. září 2008 v 22:16 | Reagovat

tak to fakt je

4 frida frida | E-mail | Web | 23. září 2008 v 6:02 | Reagovat

aspoň na něčem se my dvě shodnem :D :D (azpoň na nječem se mi dvje zchodnem :D) = přepis pro anonima :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama