"Když to není rozbité, nespravuj to."

Sofokles - Král Oidipus

27. září 2007 v 17:22 | frida |  Čtenářský deník

Král Oidipus

Sofokles

Hlavní postavy: Oidipus - král thébský, Iokaste - královna, Kreon - královnin bratr, Teiresias - věštec
Děj této tragédie se odehrává v Thébách před Oidipovým palácem. Na nádvoří se sejde dav lidí, kteří prosí krále o pomoc. V zemi totiž řádí mor, který zabíjí spoustu lidí. Oidipus vyšle bratra své manželky Iokasty a zároveň jejich spoluvládce Kreonta do Delf, aby se dozvěděl věštbu od boha Foiba. Kreon zanedlouho přijde s radostnou odpovědí - mor ustane, až bude vypátrán a potrestán vrah bývalého krále Laia. Oidipus chce po vrahovi pátrat, protože mu záleží na osudu své země, ale neví, kde začít. Kreon mu poradí, aby zavolal slepého věštce Teiresia. Stařec ale nejprve odmítá věštit, ale když ho Oidipus viní ze spiknutí a z vlastizrady, rozhodne se vyjevit vše, co ví. Pravda ale Oidipa rozhodně nepotěší. Teiresias totiž jako vraha označí krále samotného. Ten neví o tom, že by Laia zavraždil, a proto si myslí, že na něj Kreon s věštcem nastražili lest, aby sami mohli vládnout. Zavolá si Kreonta a krutě ho ze všeho obviní. Ten se brání a na jeho stranu se připojí i sama královna Iokaste, ale Oidipus si myšlenku o zradě nenechá vymluvit. Iokaste mu tvrdí, že ne všechny věštby jsou pravdivé, neboť jí a Laiovi věštba řekla, že se jim narodí syn, který je oba zahubí. Dali proto dítě do hor a poranili mu kotníky, aby zahynulo. To ukazuje, že ne všechny věštby se naplní - navíc Laia podle jednoho svědka zabila tlupa lupičů na trojcestí, právě když jel pro radu do Delf. V Thébách totiž tou dobou byla Sfinga, která dávala lidem hádanky. Když její hádanku někdo neuhodl, sežrala ho. Až s příchodem Oidipa se jí obyvatelé zbavili, protože on vyluštil její hádanku (ráno to má čtyři nohy, v poledne dvě a večer tři - co je to?; odpověď: člověk) a stal se tak po smrti Laia novým králem.
Při ženině vyprávění se ale Oidipus zarazí, protože krátce před tím, než vstoupil do Théb, střetl se právě na trojcestí s jedním starcem na voze. Stařec mu hrubě přikázal, aby mu uhnul z cesty a Oidipus ho ve rvačce zabil. Pošlou proto pro onoho svědka - pastevce, který také shodou okolností odnášel malého syna Laiova do hor. Mezitím vypráví Oidipus o svém životě před příchodem do Théb. Vyrůstal v Korintu u královské rodiny, ale jednou mu nějaký opilec řekl, že není králův syn. Oidipus se korintského krále ptal, ale ten mu nechtěl prozradit pravdu, proto se Oidipus vydal do Delf. Tam vyslechl zlou věštbu - Pýthie mu sdělila, že jednoho dne zavraždí svého otce a poté se ožení se svou matkou, se kterou bude i plodit děti. Když se Oidipus tohle dověděl, ihned Korint opustil a vydal se na cestu po světě, až došel k onomu trojcestí a poté do Théb. Oidipus se bojí, aby nebyl Laiovým synem a vrahem, ale s určitostí to zjistí, až když se v jeho paláci setkají dva pastevci. Nejprve přijde posel z Korintu, který mu přinese zprávu o smrti korintského krále - domnělého Oidipova otce. Potom ale Oidipovi sdělí, že zesnulý nebyl jeho rodičem, protože ho jako malého osobně králi předal sám posel a pastevec. Malé dítě prý získal od jiného pastevce. V tu chvíli přichází svědek vraždy krále Laia. Nejprve zapírá, že by se s druhým pastevcem znal, ale potom vše přizná. Vyjeví Oidipovi strašnou pravdu - sám král je tím dítětem, které měl pastevec přikázáno odnést do hor. Muži se ale novorozeněte zželelo, a tak ho předal druhému pastevci, který daroval dítě králi Korintu. Ten ho přijal jako vlastního, protože sám děti mít nemohl a potřeboval nástupce. Oidipovými vlastními rodiči tedy byli Laios s Iokastou. Když se to Ikoatse dozví, běží do svého pokoje. Najde ji až Oidipus, který je strašně rozrušen. Jeho žena - a zároveň i matka - se ale bohužel mezitím oběsila. Oidipus si její sponou z šatů vypíchne oči a potom přikáže Kreontovi, aby ho vyhostil ze země, sám se ujal vlády a postaral se i o jeho dvě malé dcery. Sám Oidipus poté zemře sám a opuštěn.
OIDIPUS
Občané mé vlasti thébské,
hleďte, zde jest Oidipus,
který hádanky znal luštit,
nejmoudřejším mužem byl,
k jehož štěstí kde kdo v obci
vzhlížel zrakem závistným:
ejhle, v jakou propast hrůzy
srazila jej sudba zlá!
Proto tvora smrtelného,
který ještě hledí vstříc
poslednímu dni své sudby
neblahoslav nikdo dřív,
pokud nedosáhne cíle
života, zlem nedotčen!
Odcházejí
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama