"Když to není rozbité, nespravuj to."

Jan Amos Komenský - Labyrint světa a ráj srdce

27. září 2007 v 17:25 | frida |  Čtenářský deník

Jan Amos Komenský

Labyrint světa a ráj srdce

Hlavní postavy: poutník, Všudybud, Mámení
Kniha vypráví putování poutníka, kterým je sám autor. Poutník se rozhoduje, čím bude a jaké povolání zvolí. Neví si rady, když v tom se objeví Všezvěd Všudybud a nabídne se mu jako průvodce labyrintem světa. Zanedlouho se k nim přidá i Mámení. Mámení dá poutníkovi růžové kouzelné brýle, skrze které má poutník vidět svět ideálně zkresleně. Naštěstí poutníkovi brýle pevně nedoléhají, takže se dokáže dívat škvírou a vidí svět takový, jaký opravdu je. Všudybud a Mámení provedou poutníka celým světem, ale tomu se nic z toho, co vidí, nelíbí.
Celý svět má podobu města, kam přicházejí různí lidé. Ti potom musejí projít Bránou života a Bránou rozchodu, kde Osud přiděluje lidem jejich životní role. Osud rozděluje lidi na šest skupin: domovní, řemeslníci, učenci, duchovní, vrchnost, správci, rytíři. Podle těchto řádů je rozděleno i město, uprostřed kterého se nachází hrad vládkyně štěstí Fortůny a hrad královny světa Moudrosti. Poutníkovi přidělí Osud úlohu vše sledovat a potom se sám rozhodnout, co dál dělat. Průvodci vedou poutníka nejprve do řádu Manželů. Tam je poutník zděšen tím, co vidí: lidé jsou k sobě přikování železnými okovy a v manželství jsou mnohdy nešťastní. Jejich utrpení končí až smrtí partnera a poutník nemůže pochopit, proč se lidé, kteří z manželství unikli znovu žení a vdávají. Považuje manželství za marnost stejně jako později stav řemeslníků. Ti se podle něho zbytečně honili za penězi a svou práci pro druhé odváděli jenom ledabyle.
Poté se poutník dostal do lodi, na kterou ho vzali nějací lidé. Tvrdili, že poletí po vodě. Na poutníka dolehla mořská nemoc a začal přemlouvat ostatní, aby se vrátili a nezahrávali si s tak mocnými živly, jako jsou voda a vzduch. Jenom se mu vysmáli když se začal modlit, a nedali na jeho varování. Teprve když se loď začala potápět, dovolávali se Boha a své záchrany. Ale Bůh je nevyslyšel. Z celé posádky přežilo jenom pár jedinců s poutníkem, a poutník se opět velmi divil, když přeživší námořníci opět nastoupili do jiného korábu.
Potom se poutník vydá mezi učence a vědce. Nejprve se mu mezi nimi líbí, ale potom začne objevovat nové a nové nedostatky. Lidé tam pojídají knihy aby byli moudřejší, píší, či spíše přepisují, knihy, aby se stali slavnými, a neustále se hádají o každou věc, kterou objeví.
Mezi duchovními a "nábožníky" se poutníkovi také nelíbí. Pohané uctívají nespočetné množství bohů a neustále mezi sebou bojují, křesťané zase sice káží slovo Boží, ale rozhodně ho nedodržují. Hlavy církve nezajímá postění a celibát, ale jenom sláva, moc, a bohatství.
Vojáci jsou zase lidé, kteří žijí ve věčném nepohodlí, spí na holé zemi, často jsou hlady, nebo jedí z koryta jako zvířata. Potom, když pánové mezi sebou vyhlásí válku, musí nasazovat své životy a bojovat. Rytíři zase mají výhodná privilegia, kterých obratně zneužívají. Poutník taky navštíví novináře, kteří mají píšťalky, na které pískají svoje zprávy.
Poutník dojde až k hradu Fortůny, před kterým stojí obrovský dav lidí, kteří doufají, že budou mít štěstí a dostanou se dovnitř. Fortůna zajišťuje svým oblíbencům blahobyt, bohatství a slávu, jenomže o tyto věci je tolik zájemců, že je těžké si přízeň Fortůny udržet. Poutník je svědkem toho, jak lidé jednu chvíli někoho oslavují a obdivují, a v jiné chvíli ho strkají pryč z jeho místa na výsluní slávy a dosazují ze něj jiného. Pochopí, že sláva a bohatství jsou stejně pomíjivé, jako moc, protože i vládci to mají těžké.
Každý panovník sedí na trůně, který obklopuje řada rádců, kteří se snaží svého vládce využívat, obírat o peníze, nebo ho svrhnout a poté zaujmout jeho místo. Vladaři mají navíc na očích a na uších jakési roury, skrze které k nim přicházejí zkreslené a nepravdivé informace, takže sami bez rádců nemohou o ničem rozhodovat.
Nakonec se jde poutník podívat na hrad královny světa Moudrosti. Tam je svědkem toho, jak král Šalamoun odhalí pravou tvář Moudrosti a vydá se hlásat pravdu do ulic světa. Jenomže Moudrost na něj poštve Přívětivost, Ulisnost a Rozkoš. Ty Šalamouna obelstí a jeho pomocníky zabijí. Když to poutní uvidí, rozhodne se utéct ze světa pryč. Uslyší ale povědomý hlas, který se ozývá z hloubi jeho srdce.Tam poutník objeví Ježíše Krista a s ním najde i ráj srdce a pravé křesťany, mezi kterými nakonec zůstane.
V tom zmizelo vidění od očí mých, a já poklekna na kolena, obrátil jsem očí zhůru a Slitovníku svému, jak jsem uměl, poděkoval jsem těmito slovy:
"Požehnaný jsi, Hospodine Bože můj, zvelebování a vyvyšování věčného hodný, a požehnané jméno slávy tvé, důstojné a veleslavné na věky věků. Oslavůjtež tebe anjelé tvoji, a všickni svatí tvoji chválu tvou vypravůjte. Nebo veliký jsi v moci, a moudrost tvá nezpytatedlná, a milosrdenství tvé nade všecky skutky tvé."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama