"Když to není rozbité, nespravuj to."

Stephen King - Sluneční pes

27. září 2007 v 19:02 | frida |  Čtenářský deník

Stephen King

Sluneční pes


Hlavní postavy: Kevin Delevan

Příběh začíná patnáctého září, v den Kevinových patnáctých narozenin. Kevin Delevan dostal spoustu dárků, ale mezi nimi jasně vítězil polaroid Sun 660, který si už dlouho přál. Naproti tomu měl nejmenší radost z dárku od tety Hildy. Tahle zámožná stará příbuzná mu už od tří let dává stužky na krk, pokaždé s jiným přívěskem. Tentokrát je to nějaké zvíře, podobné datlovi. Jeho Mladší sestra Meg dostává od Hildy příšerné šátky, ale všichni si její dárky musejí schovávat, kdyby někdy přijela, a chtěla je v nich vidět. Pan a paní Delevanovi doufají, že jejich dětem teta Hilda alespoň něco odkáže v závěti. Po slavnostní hostině chtěl Kevin polaroid vyzkoušet. Poprosil rodinu, aby mu utvořila skupinku, dal si pozor, aby nestrčil prst před objektiv a aby nikomu nechyběla v záběru hlava, a zmáčkl spoušť. Přístroj jemně zavrněl a začal se z něj odvíjet ještě neúplně vyvolaný snímek. Celá rodina snímek s napětím sledovala. Na obrázku se ale neobjevili oni, ale nějaký černý, notně špinavý pes, který čichal k bílému starému plaňkovému plotu, v příšerně zanedbané zahradě. Kevin nevěřil svým očím. Udělal ještě několik snímků, ale všechny byly na první pohled stejné. Pan Delevan se rozčiloval a chtěl zkusit kameru vyměnit, ale Meg prohlásila, že by to byla škoda, protože kamera je "nadpřirozená". To slovo "nadpřirozená" Kevina zaujalo a řekl, že si kameru ještě nějakou dobu nechá. Druhý den zašel po škole do obchodu, který měl přísně zapovězený. Vlastnil ho totiž Reginald "Táta" Merrill, obchodník se všelijakým zbožím a nechvalně proslulý lichvář. Kevin doufal, že by mu mohl pomoci přijít na to, jak to, že se vyfotí vždy jen ten pes u plotu. Tátu foťák zaujal, ale poradit Kevinovi nedokázal. Všiml si ale něčeho, co Kevin přehlédl. Zatím mu to nechtěl prozradit, ale nakázal mu, aby v přesně vymezených časových intervalech fotil jednotlivé snímky. Kevin ho poslechl a za tři dny se za ním vrátil i s fotkami. Tátovo podezření se potvrdilo - pes na fotografiích se hýbal. Zatím se pomalu posunoval podél plotu. Na posledních několika snímcích ale zvedl hlavu, jako by cítil, že ho někdo fotografuje. Kevinovi pes z neznámého důvodu naháněl strach a chtěl polaroid ihned zničit. Táta ho v tom podporuje, ale myslí si, že by o tom měl povědět otci, aby se na něj pak nezlobil, že ji zničil. Kevin tedy otci všechno řekne a předá mu Tátovo pozvání k němu domů. Panu Delevanovi se to ani trochu nelíbí, protože má s Tátou špatné zkušenosti. Kdysi se totiž zadlužil a musel si od něj půjčit. Aby půjčku splatil, musel si najít druhé zaměstnání, které bylo nesmírně nebezpečné. Navíc si Táta naúčtoval strašně vysoký úrok, který byl nezákonný. Proto pan Delevan zakazoval Kevinovi chodit do Merrillova obchodu. Nakonec ale Kevinovi poví celou pravdu, kterou nezná ani jeho žena, a vydá se s ním za Tátou. Ten nechal z jednotlivých fotografií vyrobit film, takže je pohyb psa zřetelnější. Navíc se zjistí, že pes má něco kolem krku. Kevinovi je hned jasné, co to je, i když to ještě na rozmazaném snímku nejde poznat. OP podrobném zkoumání lupou se potvrdí Kevinovy obavy - pes má na krku jeho stužku s podivným ptákem od tety Hildy. Kevinovi je ihned jasné, že pes se dokáže nějakým způsobem po nafocení určitého množství snímků dostat ven z přístroje a až se to stane, tak ho bude chtít zabít. Přemluví otce, aby mohl polaroid zničit. Doslova ho rozmlátí na kousíčky a myslí si, že je po všem. Netuší ale, že ho Táta podvedl. řekl si, že by kameru mohl prodat nějakému bláznovi, který věří na duchy a jiné nadpřirozené jevy. Koupil nový polaroid a ten dal Kevinovi na rozbití. Kevin ani pan Delevan si ničeho nevšimli a op rozbití přístroje odešli. Táta se ihned rozjel za několika bohatými důchodci, o kterých si myslel, že by kameru koupili. Všichni ho však vyhodí buď s tím, že je to podvod, nebo proto, že jim stále se přibližující pes připadá až moc skutečný a nebezpečný. Navíc, čím víc Táta psa fotí, tím víc začíná mít stejný pocit, jako Kevin, a to ten, že musí kameru zničit, jinak ho pes zabije. Bohužel se k tomu ale pořád nemůže odhodlat a nakonec podlehne moci kamery. Myslí si, že ji zničil, ale přitom ji jenom vyměnil za kukačkové hodiny. Potom si jde do obchodu koupit tabák, ale koupí film do polaroidu Sun 660. Vrátí se domů a chce spravit kukačkové hodiny a zakouřit si u toho, ale místo toho do polaroidu založí film, fotí jako o život, a pes se stále více přibližuje. Mezitím se Kevinovi zdají strašné sny. Ocitá se v městečku Polaroidsville, kde mají všichni jenom dva rozměry. Potká tuláka, který mu říká, že je zloděj, a že ho pes zabije, a nějakou paní s nákupním vozíkem plným Sun 660, která mu tvrdí, že se jeho pes utrhl ze řetězu, a že ho zabije, když ho Kevin nevyfotí. Podává mu kameru, ale protože nemá třetí rozměr, nemůže si ji Kevin vzít. Potom dojde k plotu, kde stojí Táta a fotí psa, který už je připraven ke skoku - a Táta i pes jsou trojrozměrní. Když pes Kevina spatří, vrhne se na něj. Kevin utíká, ale v tuto chvíli se vždy probudí. Ze snu Kevin pochopí, že kamera není zničená, a že Táta s ní fotí dál, takže pes každou chvíli vyleze na tento svět a zabije Kevina. Poví všechno otci a společně se vydají za Tátou, který právě kupuje film v obchodě. Kevin uvidí svou kameru a vzpomene si na svůj sen. Náhle tuší, co dělat. Přemluví otce, aby mu koupil ještě jeden Sun 660. Potom jdou do obchodu Táty. Najdou ho, jak sedí za stolem a právě naposledy mačká spoušť Kevinova polaroidu. Poté se přístroj začne tavit a Táta zemře na popáleniny, které mu roztavená kamera způsobila. Z polaroidu vyjede poslední fotografie, ze které se začne na svět dobývat strašlivý pes. Právě když je obluda uprostřed skoku na Kevina, zmáčkne Kevin spoušť svého nového polaroidu a psa vyfotí. Ten se ve vzduchu zastaví, a potom i s kamerou a fotografiemi zmizí.
Kevin s otcem doufají, že tím je věc ukončená, ale zjistí, že to ještě zdaleka není pravda. K šestnáctým narozeninám si totiž Kevin přeje nový počítač WordStar s textovým procesorem. Stál sedmnáct set dolarů a dříve by si ho Delevanovi nemohli dovolit, ale několik měsíců po incidentu v Tátově obchodě zemřela teta Hilda a Meg a Kevinovi odkázala nemalou sumu peněz. Vypadá to, že Sluneční pes ještě není tak úplně vyřízený…

K šestnáctým narozeninám dostal Kevin přesně to, co si přál: počítač WordStar s textovým procesorem. Byla to hračka za sedmnáct set dolarů a jeho rodiče by si ji předtím nemohli dovolit, ale v lednu, asi tři měsíce po dramatických událostech v Obchodě vším, zemřela poklidně ve spánku teta Hilda. Skutečně pro Kevina a Meg "něco udělala". Vlastně udělala docela dost pro celou rodinu. Když její poslední vůle vstoupila v platnost, Delevanovi byli bohatší téměř o sedmdesát tisíc dolarů… a to po zaplacení daní.
"Ten je skvělej! Díky!"řekl nadšeně Kevin a políbil matku, otce, a dokonce i sestru Meg (která se sice hihňala, ale vzhledem k tomu, že byla už o rok starší, si polibek nesetřela; Kevin nevěděl, jestli je tahle změna krok správným směrem nebo ne). Většinu odpoledne strávil ve svém pokoji, kochal se počítačem a zkoušel si program.
Kolem čtvrté sešel dolů do otcovy pracovny. "Kde je máma s Meg?" zeptal se.
"Šly na trh řemesel v… Kevine? Kevine, co je?"
"Radši se mnou pojď nahoru," řekl Kevin dutě.
Ve dveřích svého pokoje obrátil svou bledou tvář ke stejně bledému otci. Cestou po schodech nahoru pana Delevana napadlo, že zbývá ještě něco doplatit. Jistěže zbývá. A nevěděl to snad už od Reginalda Mariona "Táty" Merrilla? Dluh, který si způsobíte, jen bolí.
To až úrok vám může lomit vaz.
"Mohli bysme koupit ještě jeden?" zeptal se Kevin a ukázal na laptop, který stál otevřený na jeho psacím stole a vrhal na pijákovou podložku mystický obdélník žlutého světla.
"Já nevím," řekl pan Delevan a došel ke stolu. Pobledlý Kevin se postavil za něj. "Kdybychom museli…"
Podíval se na monitor.
"Napsal jsem "Hbitá hnědá liška přeskočila líného spícího psa,"" řekl Kevin. "Jenomže z tiskárny mi vyšlo tohle."
Pan Delevan si to tiše přečetl z papíru. Ruce a čelo měl velice chladné.
Na papíru stálo:

Ten pes je znovu volný.
Nespí.
Není líný.
Jde po tobě, Kevine.

Původní dluh jen bolí, napadlo ho znovu. Až úrok vám může zlomit vaz. Na posledních dvou řádcích bylo napsáno.

Je strašně hladový.
A STRAŠNĚ zuří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama