"Když to není rozbité, nespravuj to."

Euripides - Trójanky a jiné tragédie

27. září 2007 v 18:21 | frida |  Čtenářský deník

Euripidés

Trójanky a jiné tragédie

Alkéstis

Když Zeus usmrtil bleskem Apollónova syna Asklépia, Apollón se mu pomstil tím, že v zlosti pobil Kyklópy, kteří podle báje kuli Diovi blesky. Zeus ho odsoudil načas k službě u smrtelného člověka. Byl jím král Admétos v Thessalii ve městě Ferách. Apollón mu pásl stáda. Admétos se k němu choval uctivě a přátelsky, i když neznal jeho pravou totožnost. Za to se mu bůh odměnil - když měl Admétos předčasně zemřít, Apollón přemluvil Moiry, Sudičky, aby mu prodloužily život, pokud bude někdo ochoten zemřít místo něho. Den královy smrti se přiblížil, ale nikdo se za něho nechtěl obětovat. Dokonce ani jeho staří a nemocní rodiče. Jenom jeho mladá manželka Alkéstis byla ochotna z lásky k němu zemřít. Svůj slib splnila, ale v den její smrti zavítal do vdovcova domu slavný hrdina a jeho přítel Héraklés. Král mu z ohledu na něj zatajil, že celý dům drží smutek, a aby Héraklés neodešel k jinému hostiteli, nechal ho u sebe hodovat. Héraklés si počínal bujaře, což pohoršovalo sluhy, kteří oplakávali drahou paní. Jeden sluha mu pověděl, co se stalo. Héraklés odešel a zanedlouho přivedl Alkéstidu živou: vyrval ji v zápase samotnému bohu smrti Thanatovi.
Dost řekli jste zlých slov jak teď, tak dříve již.
Už přestaň, starče, spílat svému synovi!
ADMÉTOS
Já řekl své, jen mluv! Však jestli mrtí tě
ta pravda, neměl jsi se na mně prohřešit.
FERÉS
Víc bych zhřešil, kdybych zemřel za tebe.
ADMÉTOS
Je totéž, zemře-li muž mladý nebo kmet?
FERÉS
Jen jeden život žít jsme dostali, ne dva.
ADMÉTOS
Kéž tedy žiješ déle než sám Kronovec!
FERÉS
Nic zlého nezažils a spíláš rodičům?
ADMÉTOS
Já poznal, ty že toužíš dlouhý život mít.
FERÉS
A ty? Což nepohřbíváš mrtvou za sebe?
ADMÉTOS
Ty padouchu, toť doklad zbabělosti tvé!
FERÉS
Vždyť nezemřela pro mne! To přec neřekneš!
ADMÉTOS
Ach!
Kéž jednou nutnou pomoc chtěl bys ode mne!
FERÉS
Jen častokrát se žeň, ať zahyne jich víc!
ADMÉTOS
To tvoje ostuda, když nechtěls zemřít ty!
FERÉS
Zář sluneční je milá, milá slunce zář.
ADMÉTOS
Je hanebná tvá drzost, muže nehodná!
FERÉS
Mne starce kdybys pohřbil, jak by ses teď smál!
ADMÉTOS
Až zemřeš ty, pak věru zemřeš neslavně.
FERÉS
Až zemřu, nebudu už o svou pověst dbát.
ADMÉTOS
Ach, ach, jak nestoudností stáří oplývá!
FERÉS
Tvá choť však nectná není - jenom bláhová.
ADMÉTOS
Už odejdi a nech mě pohřbít zesnulou!
FERÉS
Už jdu - ty sám ji pohřbíš jako její vrah.
Však odpykáš to ještě jejím příbuzným!
Vždyť Akastos by nebyl mužem, kdyby snad
tě za vraždu své sestry řádně neztrestal.
ADMÉTOS
Buď proklet sám i choť tvá! Po zásluze pak,
ač syna máte, v stáří žijte bez syna!
Již nevstoupíte se mnou nikdy pod týž krov.
I kdybych hlasatelem odřeknout se měl
já otcovského krbu, zřekl bych se ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama