"Když to není rozbité, nespravuj to."

Historie II.

17. října 2007 v 19:20 |  U2
Achtung Baby, ZooTV a Zooropa (1991 - 1994)
Téměř tři roky nepřetržitě trvající koncertní šňůry (zakončené Lovetown Tour) uzavřel dublinský koncert 30. prosince 1989, na kterém Bono oznámil, že "V posledních měsících jsme se výborně bavili [...], tohle je prostě konec něčeho pro U2. [...] Jenom - potřebujeme odejít a znovu si všechno vysnít." Toto prohlášení vyvolalo spekulace o rozpadu kapely, které přiživovala i dlouhá přestávka. Přestože Bono tímto prohlášením rozchod na mysli neměl, i ten v následujících měsících hrozil. Kapela se totiž rozhodla vytvořit další album v čerstvě sjednoceném Berlíně, ale po počátečním nadšení se množily hádky a spory a až radost z písně One vrátila skupině optimismus. V průběhu nahrávání byly navíc z hotelového pokoje odcizeny některé počáteční nahrávky a později se veřejně šířily (nejznámější je bootleg Salome).
Nakonec nové album vzniklo, i když z berlínského nahrávání zůstalo jen několik nahrávek a inspirace pro titul. Achtung Baby vyšlo 18. prosince 1991. Je na něm vidět výrazná změna zvuku kapely, některé písně (One, Mysterious Ways) jsou ještě podobné předchozím albům z 80. let, na jiných (např. Zoo Station) je vidět vliv elektronické hudby a stylem již patří do 90. let. Spolu s albem The Joshua Tree je Achtung Baby kritiky označováno jako nejlepší album od U2. V anketě hudebního časopisu Q v roce 1998 označili čtenáři Achtung Baby jako 15. nejlepší album historie, v roce 2003 se v podobné anketě televize VH1 umístilo na 65. místě. V roce 2003 byla také v žebříčku časopisu Q píseň One označena jako nejlepší píseň všech dob.
Na začátku roku 1992 bylo zahájeno dlouho očekávané turné, nazvané Zoo TV. Turné bylo megalomanským multimediálním podnikem, U2 předstírali přijetí šoubyznysového stylu, diváky ohromovaly desítky obrazovek, světelné efekty, kostýmy pro členy kapely, jedenáct pomalovaných Trabantů rozmístěných okolo scény, satelitní televizí a videoklipy se subliminálními zprávami. Při koncertech Bono zkoušel telefonovat na různá místa, o jeho snaze dovolat se v noci prezidentovi USA Georgi Bushovi se prezident dokonce zmínil v průběhu předvolební kampaně. V průběhu přestávky v turné se kapela zastavila ve studiu, ale místo původně plánovaného doplňkového EP vzniklo plnohodnotné LP album nazvané Zooropa, vydané v červenci 1993.
Zooropa stylem pokračovala ve změnách započatých na Achtung Baby, obsahovala ještě větší podíl elektronické hudby a vlivu techna. Prvním singlem byl Numb, zvláštní jak svým stylem (směsí techna a rapu), tak i způsobem vydání - vyšel výhradně jako "videosingl" na VHS. Zooropa získala za album cenu Grammy jako nejlepší alternativní album. Po vydání Zooropy turné pokračovalo (pod označením Zooropa a Zoomerang), poslední zastávkou bylo Tokio, 10. prosince 1993.
Passengers: Original soundtracks 1 (1995)
Po turné následovala relativně dlouhá přestávka, v průběhu které se členové kapely věnovali několika vedlejším projektům a odpočinku. Bono nahrál duet s Frankem Sinatrou, Larry s Adamem nahráli soundtrack k filmu Mission: Impossible, kapela také přispěla písní Hold Me, Thrill Me, Kiss Me, Kill Me na soundtrack k filmu Batman Forever. V roce 1995 kapela jako celek spolu s Brianem Eno vydala experimentální album nazvané Original Soundtracks 1, pod kterým ovšem nebyli podepsáni jako U2, ale jako Passangers (kvůli vysoce experimentálnímu stylu se produkční společnost zdráhala vydat album pod jménem U2). Pilotním singlem byla píseň Miss Sarajevo (s kapelou ji zpívá Luciano Pavarotti) věnovaná válkou postižené Jugoslávii. Celé album je koncipováno jako soundtrack, jedná se ovšem jen o fikci.
Pop a Popmart (1996-1998)
Na začátku roku 1996 začali U2 pracovat na dalším studiovém albu, s cílem vydat ho v září téhož roku; to byl už zpočátku přehnaně sebevědomý cíl, žádné dosavadní album nenahráli tak rychle. Původní záměr vydat "přímočaře rock´n´rollové album" rychle zmizel, album je opět dalším pokusem o změnu stylu - obsahuje spoustu elektronické hudby, efektů a samplů, výsledný zvuk má hodně prvků disca a techna. Skupina se přiznala k záměru zapracovat styl kapel jako Prodigy či The Chemical Brothers. Práce na novém albu však provázelo mnoho potíží; Larrymu se zhoršily problémy se zády a velké části natáčení se prakticky neúčastnil. Natáčení se protahovalo, původní zářijový termín se odsunul na listopad, poté na leden, až konečně 4. března 1997 vyšlo album Pop.
Posuny vydání desky byly zvláště nepříjemné s ohledem na fakt, že skupina dopředu podepsala smlouvy na nadcházející koncertní turné, pro které už byly stanoveny i některé termíny. I podle vyjádření některých členů byly proto některé písně na album zařazeny ve stavu jisté nedokončenosti (bez zajímavosti není postřeh, že všechny písně z alba Pop jsou na výběrovém albu Best Of 1990-2000 v remixové podobě). I proto se album setkalo s rozporuplnými reakcemi - na jedné straně odborná kritika chválila novátorský styl, na druhé straně někteří fanoušci tesknili po klasickém zvuku U2 a odmítali přehnaný komerční kolotoč kolem nového alba. Přesto album bylo obchodně výrazně úspěšné a v 28 zemích dosáhlo v prvním týdnu prodeje první pozice žebříčků.
V duchu názvu se drželo i následující koncertní turné nazvané Popmart World Tour. Jednalo se o ještě větší podnik než předchozí Zoo TV, plné odkazů na popkulturu megalomanských televizních zařízení. Jevišti dominoval obří zlatý oblouk (jasný odkaz na McDonald´s), tehdy největší televizní obrazovka na světě (šířka cca 50 metrů) a čtyřmetrový citrón. Nedostatek času na přípravu turné se prokázal hned v jeho první části (v Americe), zvláště v úvodním koncertu v Las Vegas, při kterém skupina zkazila píseň Staring at the Sun a musela ji v půlce přerušit a začít hrát znovu. Druhá část turné (po Evropě) již však byla úspěšnější. Celkový finanční výsledek turné však byl záporný - ačkoli turné získalo přes 80 milionů dolarů, obrovské náklady (přes 100 milionů dolarů) znamenaly faktický neúspěch. V rámci Popmartu U2 také 14. srpna 1997 koncertovali v Praze na strahovském stadionu před asi 80 000 diváky. Jednalo se o první (a dosud poslední) koncert U2 v Česku.
Na konci roku 1998 pak skupina vydala první výběrové album, The Best of 1980-1990. Kromě standardní jednocédéčkové verze vyšla i rozšířená edice s druhým CD, The B-Sides of 1980-1990, na kterém jsou některé písně vydané dříve jako B-strany starších singlů. Na albu se také objevila nová verze písně Sweetest Thing (Nejsladší věc), která předtím byla vydána jen jako B-strana.
V roce 2000 skupina natočila soundtrack k filmu Wima Wenderse The Million Dollar Hotel (Hotel za milion dolarů), ke kterému byl Bono také autorem námětu a spoluautorem scénáře. Text písně z tohoto soundtracku, The Ground Beneath Her Feet (Zem pod jejíma nohama), napsal Salman Rushdie (báseň se objevila také v Rushdieho stejnojmenné knize).
All That You Can´t Leave Behind a Elevation (2000-2001)
Po jisté kritice experimentálního Popu se U2 dalším albem rozhodli vrátit zpět a v roce 1999 začali nahrávat další studiové album. Na konci října 2000 pak vydali All That You Can´tLeave Behind (Vše, co nemůžete nechat za sebou). Poté, co se většinu 90. let skupina snažila změnit styl, tímto albem těchto snah zanechala a vytvořila soubor klasického rocku, který se setkal s velice kladným ohlasem. Album debutovalo jako 1. ve 28 zemích světa, největší hit Beautiful Day (Krásný den) získal tři ceny Grammy. Píseň Walk On (Kráčej dál), věnovaná barmské disidentce Aung San Suu Kyi, vyhrála cenu Grammy o rok později. Další singl Elevation (Stoupání) byl ústřední písní soundtracku k filmu Lara Croft: Tomb Raider.
Na jaře 2001 bylo zahájeno turné Elevation, které bylo také v porovnání s předchozími koncertními šňůrami klidnější, třebaže ne tolik, jak skupina slibovala před zahájením. Po útocích 11. září 2001 kapela zvažovala zrušení zbytku turné, nakonec se rozhodla v turné pokračovat, jen pro zbývající koncerty upravila seznam hraných skladeb. Turné bylo obrovským úspěchem, prakticky všude bylo vyprodáno, severoamerický část s 80 koncerty získala 110 milionů dolarů, což je druhý nejlepší výsledek (po turné Voodoo Lounge skupiny Rolling Stones z roku 1994).
Po skončení turné ke konci roku skupina vystoupila v poločase XXXVI. Ročníku Super Bowlu, přičemž předvedené tří písně, zvláště Where the Streets Have No Name, při které se na pruh látky za kapelou promítala jména obětí útoků 11. září, se setkaly s ohromným ohlasem, fotka Bona s Americkou vlajkou v podšívce jeho bundy se objevila na titulních stranách několika časopisů.
V průběhu nahrávání alba i po skončení turné se Bono účastnil mnoha benefičních akcí a propagace svých humanitárních cílů (odpuštění dluhů chudým africkým zemím a boj s HIV / AIDS) v rámci kampaně Jubilee 2000, včetně účastí na summitu G8 v Německu či na sjezdu MMF v Praze.
Na konci roku 2002 skupina vydala druhou část výběru největších hitů, The Best of 1990-2000, opět v jedno- a dvoucédéčkové verzi. Kromě starších hitů se na albu objevily také nové písně Electrical Storm (Bouřka) a The Hands that Built America (Ruce, které postavilyAmeriku), která se také objevila na soundtracku k filmu Martina Scorseseho The Gangs of New York (Gangy New Yorku).
How to Dismantle an Atomic Bomb a Vertigo (2004-2005)
V průběhu natáčení nového alba byla ve francouzském Nice v červenci 2004 odcizena nahrávka prvotní verze alba; Bono poté oznámil, že pokud se nahrávka objeví na P2P sítích, bude album okamžitě vydáno prostřednictvím iTunes. K ničemu takovému však nedošlo a album How to Dismantle an Atomic Bomb (Jak rozebrat atomovou bombu) vyšlo 22. listopadu 2004. Bono album popsal jako "naše první skutečné rockandrollové album". Album debutovalo na prvním místě žebříčků ve 32 zemích, v prvním týdnu se v USA prodalo 840 000 kopií, což je pro U2 rekordní výsledek.
Skupina se zapojila do výrazné propagace nového alba - objevili se v několika televizních pořadech v Británii i USA, včetně známé americké Saturday Night Live. Píseň Vertigo (Závrať) požila firma Apple Computers v reklamě na iPod, později také uvedla speciální edici tohoto přístroje věnovanou U2 - přístroj je červenočerný (v barvách nového alba) a na zadní straně jsou vyryty podpisy všech členů skupiny. V rámci tohoto partnerství také internetový obchod iTunes nabídl úplnou diskografii U2 pod názvem The Complete U2 (Úplné U2), která obsahuje prakticky všechny vydané písně skupiny (majitelé U2 edice iPodů pak získali na tuto kolekci slevu).
V dubnu 2004 zařadil časopis Rolling Stone U2 mezi 50 "největších rock&rollových umělců všech dob". 14. března 2005 (tzn. hned v prvním roce, kdy k tomu byli podle pravidel způsobilí - vyžadováno je uplynutí nejméně 25 let od vydání prvního alba) byli U2 uvedeni do Rockandrollové síně slávy.
Následující turné Vertigo bylo zahájeno 28. března 2005 koncertem v San Diegu (Kalifornie), první část turné probíhala v Severní Americe, poté proběhla evropská část turné, poté se skupina vrátila do Severní Ameriky, turné skončilo 19. prosince v Portlandu. Objevily se však spekulace, že by v létě 2006 mohla skupina uspořádat další kolo menších koncertů. Koncerty na mnoha místech překonávaly rekordy v prodeji lístků, např. všech 150 000 lístků na dublinský koncert bylo vyprodáno za 50 minut.
V průběhu tohoto turné se skupina zúčastnila benefičního koncertu Live 8, který se 2. července 2005 uskutečnil v Londýně. Spolu s Paulem McCartneyem akci zahajovali. Cílem této akce byla podpora Afriky, toto téma U2 propagovali i na koncertech Vertigo Tour.
2. února 2006 vychází v českém překladu knižní rozhovor francouzského hudebního novináře Michky Assayse s Bonem pod názvem Bono o Bonovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama