"Když to není rozbité, nespravuj to."

Limnologie - zeměpis

21. října 2007 v 11:23 | frida |  Referáty

Vodopis

Hydrografie je ta část přírodního zeměpisu, která v sobě zaujímá nauku o zemské hydrosféře vůbec. V tomto smyslu byl vodopis uznáván jako jednotný vědecký obor od dob Varenia[1] (1650) až do poloviny 19. století, kdy se následkem pokročilejšího výzkumu rozdělil na jednotlivé samostatné obory. Vodopis můžeme dělit na
  • Statický - popisujeme rozšíření vod na Zemi a druhy, v jakých se objevují
  • Dynamický - popisuje chemické a fyzikální změny
Dnes se dále dělí na: oceanografii, limnologii (nauku o stojatých vodách), potamologii (nauku o tekoucích vodách), a na nauku o pramenech a vodách podzemních.
Vědecké zkoumání moří a řek se stalo velmi důležité pro státy, které si chtějí udržet hospodářskou moc, takže i válečné námořnictví a obchodní i rybářské loďstvo mají po ruce vědecké ústavy a pozorovací služby.
Limnologii má z největší části na starosti výzkumný ústav a podnik víceméně soukromého rázu.

Limnologie

Původně to byla nauka o jezerech a byla součástí hydrografie, v současnosti zkoumá fyzikální, chemické a biologické procesy probíhající v kontinentálních vodách tekoucích i stojatých, povrchových i podzemních.
Náleží k vědám zeměpisným, do oblasti všeobecného zeměpisu a geografických věd. Jako samotná věda byla založena Augustem Forelem.
Limnologie je nejbližší oceanografii, s níž má společné některé problémy a podobné metody (hydrobiologii, hydrochemii, hydrofyziku, geomorfoligii, geobotaniku a metropologii).
Zahrnuje celý komplex geologických, fyzikálních, chemických a biologických procesů, které probíhají v jezerech nebo například v přehradách.
Hlavním úkolem limnologie je zkoumání vývoje vodních útvarů s pomalou výměnou vody, zkoumání procesů, které probíhají v nich a v jejich povodích, a studování vzájemných vazeb, které způsobují jedinečnost jednotlivých jezer a přehrad a jejich vodních režimů.
Limnologie studuje:
· původ, rozměry, strukturu a přetváření kotlin a břehů jezer nebo přehrad
· strukturu a skladbu usazenin na jejich dnech
· fyzikální a chemické vlastnosti vody v celém povodí, její strukturu a dynamiku
· vodní a tepelnou bilanci
· kolísání úrovně hladiny
· pohyb vody (vlnění, proudění, slapové jevy, vlny s dlouhou periodou, konvektivní a dynamické promíchávání vody)
· výskyt a vlastnosti ledové pokrývky
· skladbu, koncentraci a bilanci rozpuštěných minerálních a organických látek
· sezónní cykly rozvoje a vzájemného působení vodních organizmů (planktonu), jejich produktivitu a roli při přeměně organických látek
· vliv jezer na proces odtoku vody
Vědecky limnologii vypracovali zejména: Forel, Delebecque, Magrini, Halbfass a V. Svambera
Jezero
Jezero je přirozená sníženina povrchu zemského vyplněná vodou, která se nepohybuje v jednom směru a která není v bezprostřední souvislosti s mořem.
Rozeznáváme:
  • jezera hloubená - vzniklá tektonicky, sopečnou činností, nebo erozí
  • jezera hrázená - jejichž pánev je částečně vytvořena sesuvem, ledovcem, morénou, náplavem, lávovým proudem nebo jinou překážkou
  • jezera regresní - která zůstávají po ústupu moře a obsahují více než 5% soli
Starší badatelé pokládali jezera za zbytky moře, které vznikly když se z něho vynořila pevnina. Podle toho také vzniklo první roztřídění jezer provedené roku 1797 J. C. Delametheriem.
Sladkost vody v jezerech se vysvětlovala tak, že původní slaná voda byla říčními přítoky nahrazována za sladkou, objevování se slané vody v suchých končinách se zdůvodňovalo meteorologicky.
G. R. Credner rozdělil jezera na: kontinentálního a mořského původu a vyvrátil tak mínění jiného vědce Peschelova, že je fauna v jezerech důkazem o původu jezer z moří.
Pokusy o skutečně genetické roztřídění jezer pocházejí z nejnovějších dob. Učinili je roku: 1867 Bischof, 1882 W. M. Davis, Penck, Peschel a Whitney
Za dosud nejlepší genetické roztřídění jezer se pokládá to Davisovo:
  1. tektonická či orografická jezera
  2. erosivní jezera
  3. jezera hrázená, vzniklá tím že se do odtoku nahromadila nějaká překážka (hráz)
další dělení (Davis)
1) tektonická či orografická jezera
  • mají základ ve velkých kontinentálních depresích (Kaspické moře, Aralské moře, Čad)
  • vzniklá zvrásněním (Bajkalské)
  • vrstvením (Mrtvé moře)
  • nestejnoměrnými změnami v nivě údolí (Genevské jezero)
  • zemětřesením (Missouri)
  • v sopečných propadlinách
  • zřícením sádrových a vápencových ložisek
2) erosivní jezera - vyhloubení se děje
  • galciální erozí
  • erozí větrem
  • rozpustnou činností vody
  • výbuchem plynů pod zemí
3) jezera hrázena - vznikají
  • nasunutím kuželovitých kup štěrku
  • zatarasením údolí ledovci
  • zatarasením čelními morénami
  • nestejnoměrné nahromadění gaciálního štěrku
  • hráze z lávových proudů
  • Hráze z nasutých písků
  • za korálovými útesy
  • říční laguny
  • spadnutí skal
  • vytvořenými stavbami zvířat (např. bobry)
Jezerní krajiny
  • suché krajiny
  • území bývalého zalednění
  • území hornin propouštějících vodu
  • území rozsáhlého nánosu
  • sopečná území
  • horská území
[1] Bernhardus Varenius (1621 - 1651) - nizozemský geograf; r. 1650 první souhrn všeobecného zeměpisu světa "Geographia generalis"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento blog?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama