"Když to není rozbité, nespravuj to."

Nero - krvavý vládce Říma

21. října 2007 v 10:25 | yellow |  Referáty
Nero se narodil roku 37 n. l. v Římě jako Lucius Dominitius a již ve dvanácti letech mu matka otevřela cestu k moci, když přinutila svého druhého manžela Claudia, aby ho adoptoval. Po Claudiově smrti roku 54 n. l. byl Nero provolám císařem a přejmenován na Nerona Claudia Caesara Augusta Germanika.
V prvních letech vlády byl mírněn vlivem svého učitele Seneky mladšího (římský filosof, dramatik, básník a politik), ale ani on mu nezabránil ve vraždě nevlastního bratra Britannika, který se roku 55 n. l. ucházel o vládu. Kvůli údajnému spiknutí nechal roku 59 n. l. zavraždit svou matku Agrippinu. O tři roky později zavraždil svoji první manželku Octavii, aby se mohl oženit s krásnou Poppaeou Sabinou.
Roku 64 n. l. zničil část Říma požár, ze kterého byl pravděpodobně neoprávněně podezříván právě Nero. Ten z požáru obvinil Židy a křesťany a začal je krutě stíhat. První římský biskup, apoštol Petr, byl ukřižován hlavou dolů a asi 300 křesťanů bylo při tzv. italské noci připoutáno ke kůlům, omotáno olejem a térem napuštěnými šátky a zapáleno jako živé pochodně. Mezi nimi pak Nero projížděl jako Apollón ve voze taženém 12 poloobnaženými bakchantkami (vášnivé smyslné ženy, které se účastnily bakchanálií - oslavy boha Dionýsa. Nejdříve začaly oslavy pokojným průvodem v němž ženy nesly obří falus v koši zakrytém plody, jako hlavní symbol síly a plodnosti. Při jeho odkrytí se oslavy zvrhly v sexuální orgie.).
V roce 65 n. l. se někteří vznešení Římané pokusili Nera odstranit, ale spiknutí bylo prozrazeno a vůdci byli donuceni spáchat sebevraždu. Mezi nimi byl i dřívější Nerův učitel Seneca. Poté Nero propadl představě, že mu všichni usilují o život a začal likvidovat senát.
Zavinil také smrt své druhé ženy ve vysokém stupni těhotenství, když ji v opilosti kopl do břicha. Poté se císař znovu oženil.
V červnu roku 68 n. l. byl prohlášen za veřejného nepřítele. 8. června ho opustila i jeho tělesná stráž, Nero přijímá nabídku, aby se schoval za městem ve vile Faóna. Cestou byl ovšem poznán, a proto se rozhodl spáchat sebevraždu. Obrátil se prý na svého průvodce se slovy: "Pomozte mi někdo z vás umřít, dejte mi příklad.", když v tu chvíli uslyšel dusot kopyt a ze strachu se bodl dýkou do krku. Do sklepení prý vběhl strážce, že přichází pomoc, ale lhal. Sluhové se snažili Nera zachránit, ale marně. Jeho poslední slova prý byla: "Pozdě... To je věrnost...", podle jiné verze však pronesl: "Jaký umělec to ve mně hyne!".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama