"Když to není rozbité, nespravuj to."

Patrick Süskind - Parfém: příběh vraha

1. prosince 2007 v 22:51 |  Čtenářský deník

Patick Süskind

Parfém: příběh vraha

Hlavní postavy: Jean-Baptiste Grenouille
Tento hororový román získal svému autorovi světový ohlas a byl dokonce filmově zpracován.
Vypráví o osudech jednoho fanatického mladíka, který neměl žádné city, pouze svůj výjimečný čich a v touze po výrobě dokonalého parfému neváhal ani vraždit.
Jean-Baptiste se nenarodil zrovna šťastně. Jeho matka prodávala ryby na trhu poblíž pařížského hřbitova Neviňátek. Bylo to vůbec nejvíc zapáchající místo v celé Paříži a je s podivem, že právě z takového pocházel "nejlepší parfumér všech dob". Paní Grenouillová si ale dítě nepřála. Již předtím byla několikrát těhotná a kvůli své chudobě řešila tyto situace poněkud drasticky: dítě porodila mezi vykuchané rybí vnitřnosti a nechala je zemřít. Stejně měl skončit i její nejnovější syn. Jenomže mladý hoch měl úžasnou touhu po životě, křikem si přivolal pomoc a tím se zachránil. Jeho matku dopadli a popravili a tak se z něho stal sirotek. Nebyl ale poslán do sirotčince, ale vychován na útraty jistého kláštera.
Již s malým Grenouillem byly problémy - žádná kojná o něho nestála. Nebylo to tím, že by byl nějak ošklivé nebo uplakané dítě a kojné dostávaly dobře zaplaceno. Ale Jean-Baptiste měl něco, co všechny lidi děsilo. Nebo spíše naopak něco neměl - navzdory tomu, v jakém prostředí se narodil, neměl žádný lidský (ani jiný) pach. Vlastně nebyl vůbec cítit. Kojné se ho děsily, děti ho nenáviděly. Nakonec se dostal do rukou jediné kojné v Paříži, která ho dokázala vystát - paní Gaillardová. Tato pracovitá žena již v dětství utržila ošklivou ránu nějakým předmětem do kořene nosu a po této nehodě nadobro ztratila čich. Na Grenouillovi proto nic nezpozorovala a divné jí nepřišlo ani to, že se ho ostatní děti straní. Děti ovšem často zacházely ještě dál. Pokoušely se nenáviděného "netvora" několikrát udusit, nebo shodit ze schodů. Jean-Baptiste pokaždé přežil, ale z těchto pokusů mu na památku zbyla pochroumaná noha, kvůli které nadosmrti kulhal, a nespočetně jizev.
Celkově působil Jean-Baptiste docela normálně, nebyl sice hezký, ale zase nebyl tolik ošklivý a dětem a později i jiným lidem vadilo hlavně to, že ho nemohli "cítit"; proto mu nikdy nedůvěřovali a báli se ho. Naopak Jean-Baptiste měl mimořádný čich. Vůně, které cítil, si ukládal do paměti a nikdy na ně nezapomněl. Co víc, ve své mysli mohl vůně různě míchat a vytvářet tím nejrůznější kombinace.
V dětství ho kojná odvedla ke koželužskému mistrovi, aby se chlapec naučil nejnebezpečnějšímu řemeslu. Práce koželuha byla náročná a kvůli pracovním postupům i nebezpečná. Na nejhorší práci byli najímáni sirotkové a chudáci, které v případě úmrtí nikdo nepostrádal. Naproti všeobecnému očekávání ale Grenouille nezemřel a přežil i několik nemocí, které by pro jiné byly smrtelné. U mistra tím stoupl v ceně, ale sám chtěl být parfumérem. Na tuto dráhu nastoupil díky známosti s jedním parfumérským mistrem Baldinim. Ten ho mnohému naučil a taky si díky Jeanu-Baptistovi nahrabal slušné peníze. Mladík chtěl ale odejít naučit se jiným technikám, protože potřeboval zjistit, jestli se dá dostat vůně i z předmětů, jako je kámen, hlína atd. Ještě před jeho odchodem se ale udála jedna z nejdůležitějších událostí jeho života. Při slavnostním ohňostroji na počest krále ucítil dosud neznámou krásnou vůni. Sledoval ji a poznal, že je to vůně dívky. Chtěl tuto vůni mít a proto dívku zabil.
Po odchodu z Paříže chtěl pokračovat do městečka Grasse, parfumářského ráje. Cestou ho ale přepadla strašná nenávist k lidem a k jejich pachu a proto odbočil ze své trasy a sedm let přebýval v jámě v nejpustějších horách Francie. Po sedmi letech spokojeného života v jeskyni se mu ale zdál strašný sen, díky němuž si uvědomil, že není nijak cítit. Vrátil se mezi lidi, získal si jejich přízeň a vyrobil si parfém, který nahrazoval lidský pach. S dostatečnou zásobou parfému, které znázorňovaly nejrůznější lidské vlastnosti se vydal do Grasse. Tam ucítil znovu tu nádhernou vůni a zjistil, že opět patří krásné dívce. Rozhodl se, že dívku za dva roky zabije a její vůni se pokusí uchovat v parfému, po kterém se do něho všichni zamilují. Postupně zavraždil 25 pannen a jejich nahá těla zabalil do prostěradla potřeného tukem - touto "studenou metodou", kterou se naučil, z těl vytáhl jejich vůni. Chtěl vůni neznámé dívky smísit s vůněmi ostatních pannen a nakonec se mu to podařilo. Po poslední vraždě krásné a bohaté Laury, do jejíž vůně se zamiloval, byl ovšem dopaden. Nezapíral, nechal se mučit a s klidným svědomím šel i na svou popravu. Měl totiž svůj dokonalý parfém, jehož účinnost si hned ověřil - všichni v něm viděli dokonalého člověka, vraždy mu odpustili a nechali ho odejít.
Jean-Baptiste byl ale zklamán. Myslel, že bude šťasten, když parfém stvoří. M�%9
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 3bitka 3bitka | 10. prosince 2007 v 17:34 | Reagovat

videli ste nekdo fiml?? byl fakt supr ;-)

2 3bitka 3bitka | 10. prosince 2007 v 17:34 | Reagovat

videli ste nekdo fiml?? byl fakt supr ;-)

3 spoluautorka spoluautorka | Web | 7. února 2008 v 21:43 | Reagovat

film jsem bohuzel nevidela... ale chtela bych se na nej podivat - podle ukazek tam Jeana-Baptista hraje hezkej herec :D to si nemuzu nechat ujit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama