"Když to není rozbité, nespravuj to."

Jan Vermeer van Delft

7. ledna 2008 v 19:09 | frida |  Referáty
Jan Vermeer van Delft
Holandský malíř narozen 31. října 1632, zemřel 15. prosince 1675 ve věku 43 let.
Byl synem přistěhovalců a jeho rodiče se původně jmenovali Vosovi. Na Tržním náměstí v Delftách vlastnili hospodu s názvem "Mechelenská" a protože Mechelen je vlámský název pro město Malines, domnívají se někteří badatelé že název hostince prozrazuje původ Vermeerovy rodiny.
Jeho otec měl v hospodě také obchod s uměleckými předměty a v roce 1631 byl tak oblíben, že se stal členem cechu sv. Lukáše. Vosovi měli kromě Jana ještě starší dceru Gertruyt. V roce 1651 si Vos změnil jméno na Vermeer. Většinu života bydlel Jan Vermeer v domě na Tržním náměstí, kde se dnes nachází deska s nápisem: "Zde stával dům, v němž se narodil malíř Jan Vermeer." V 21 letech se oženil s Catharinou Bolnesovou a měli spolu celkem 11 dětí, z nichž naživu zůstalo pouze osm. V roce 1672 hospodu po smrti matky (1670) a sestry (1671) pronajal svému jmenovci, čímž jen ztížil pozdější práci historiků, a přestěhoval se do jiné části Delft. Jan se živil prodáváním umění již od smrti svého otce (1655) a byl uznávaný i jako znalec umění.Byl například požádán o posouzení italských obrazů, které měly být prodány braniborskému kurfiřtovi. O jeho vlivu a dobrém postavení svědčí i to, že byl v letech 1662 a 1670 zvolen zástupcem staršího cechu sv. Lukáše. Zachované dokumenty naznačují, že byl Vermeer i jako malíř ve své době proslulý a jeh obrazy nebyly snadno dostupné - on sám žádné své obrazy neměl. Navíc se jako mnoho jiných (např. Rembrandt) snažil zvyšovat ceny svých nepočetných děl, čímž zákazníky odrazoval. Chtěl zrušit systém prodeje, který holandské malíře nutil k sériové produkci, ale úspěchy slavil pouze v období několika málo let. Po jeho smrti se vdova Catherine topila v dluzích, ale přesto chtěla manželovy obrazy zachránit. Některé ukryla u své matky, jiné dala věřiteli s podmínkou, že je od něho zase na splátky vykoupí.
Vermeer upadl po své smrti v zapomnění. Až do konce 19. století o něm jsou v nejrůznějších katalozích a encyklopediích pouze malé zmínky a mlčí o něm i přední historikové. Právě koncem 19. století dochází k pozdnímu docenění impresionismu, který měl stejně jako Vermeer nový postoj vůči námětu a stejný zájem o světla a barvy, které se staly hlavními protagonisty obrazu. Po úspěšné výstavě v New Yorku vzrostla cena jeho děl a dochází k mánii.
Vermeerovo dílo se od té doby stále více studuje a cení, neboť postřehy mnohých romanopisců, kteří v jeho obrazech hledali symbolické nebo alegorické hodnoty, podnítily bádání odborníků i zájem veřejnosti. Vermeerovo poselství nam sice není zcela jasné, ale můžeme mu připisovat citlivost v podání světla a barev a absolutní přesnost ve vymezení objemů. Sám Vincent van Gogh o něm v dopise příteli napsal:
"Znáš malíře jménem Jan van der Meer (další pseudonym Vermeera - pozn. autora)? Namaloval také krásnou, velmi distingovanou (uhlazený, jemný, ušlechtilý - pozn. autora) holandskou dámu, která je těhotná. V paletě tohoto zvláštního umělce jsou zastoupeny modrá, citrónově žlutá, perlově šedá, černá a bílá. Je pravda, že v těch několika obrazech, jež namaloval, lze najít celou barevnou stupnici, ale seskupení citrónové žluti, bledé modři a světlé šedi je pro něho stejně charakteristické, jako pro Velázqueze sladění černé, bílé, šedé a růžové (...) Holanďané nemívali představivost, měli však výjimečný vkus a neomylný smysl pro kompozici."
Jako malíř se Vermeer vymyká zařazení do dějin - jeho obrazy nejsou s určitostí ovlivněny žádným jeho předchůdcem. Počet jemu přisuzovaných děl se neustále omezuje a Vermeer je tím pádem stále vzácnější. Roku 1866 mu bylo připisováno 76 obrazů, o dva roky později jich bylo o dvacet méně. Roku 1907 se jejich počet pohyboval kolem 35, ale někteří kritici neuznávají jeho raná ani pozdní díla. K omezování počtu děl vedl jak požadavek "výtvarné čistoty", tak nemilý incident z období 2. světové války. V roce 1937 byl objeven obraz, který se holandským vědcům hodil jako dílo umělcových začátků. Po skončení války se ale jistý Anthonius van Meegeren přiznal k jeho zfalšování. Tento padělatel měl na svědomí i jiné obrazy Jana Vermeera, které se do té doby považovaly za pravé.
Vermeerovo umění je uměním vteřiny zvěčňující okamžik těsně před nějakou činností nebo okamžik těsně po ní. Děj navíc situuju do času a v jeho obrazech je vše přesvědčivé. K tvorbě pozadí obrazů používal i vlastních předmětů - například židle se lvími hlavami a koberec na stole z několika obrazů patřily k vybavení jeho ateliéru. Erb na jeho typických oknech, která osvětlují místnost na plátně, zase pochází z oken jeho Delftské sousedky. V soupise jeho majetku se objevuje záznam o tureckém oděvu a na jednom z obrazů má modelka část tohoto oděvu na sobě. Kvůli Vermeerově dvojí existenci malíře na jedné straně a obchodníka s uměním na straně druhé je obtížné sjednotit životopisné údaje s jeho tvorbou. Jeho prvními obrazy nejspíš byly: Dianina toaleta a Kristus u Marty a Marie. Jsou to obrazy s náboženskou tématikou, nejsou ovlivněné tehdejšími evropskými názory na nahotu spojenou s mytologií. Obraz Kuplířka je výjevem z obyčejného života. Zajímavé je zde rozmístění koberce na stole - je zaranžován tak, aby ladil se zbytkem obrazu. Od té doby se Vermeer začíná zabývat studií světla.
Na obraze Voják a smějící se dívka se nejspíš poprvé objevuje typické okno osvětlující místnost zleva. Poněvadž se všechno co maloval odehrávalo v tomtéž interiéru u okna (ať už otevréného, zavřeného nebo zakrytého závěsem), i když v různém osvětlení, domnívají se někteří badatelé že musel pobývat v domě kvůli omezení nějakou tělesnou vadou. Jediné výjimky tvoří krajiny Ulička a Pohled na Delft, které se ovšem dají pozorovat z oken Vermeerova domu.
Známý je obraz Alegorie víry na němž je zobrazena žena s rukou na srdci sedící v modlitebně. Je zde dvakrát zobrazen Ježíš Kristus - na kříži na stole a na obraze na stěně (jedná se o zmenšenou kopii existujícího obrazu Ukřižování od malíře Jordaense). Na podlaze vidíme jablko hříchu a pod úhelným kamenem umírajícího zlého hada. Obraz, kterému je připisován dvojí význam, je Žena vážící perly. Kromě bohaté dámy vážící své klenoty může jíž i o alegorii na marnost. Na zdi vidíme obraz Posledního soudu - tzv. Vážení duší a žena vážící perly s obrazem na obraze může mít spojitost.
Sám Vermeer se na obraze zobrazil nejspíše jen jednou a to na Ateliéru se svou mladší dcerou, ale i o jiných obrazech se badatelé domnívají, že zpodobňují Vermeera.
obrazy, na nichž je možná Vermeer:
Kuplířka (muž se sklenicí v ruce - kuplírku ztvárňuje jeho žena), Kavalír a dáma pijící víno (prý se svou manželkou), Ateliér (se svou mladší dcerou), Geograf, Astronom, Šlechtic a dáma hrající na spinet
obrazy, na nichž je jeho žena:
Čtenářka, Loutnistka, Krajkářka, Žena vážící perly, Mladá žena v modrém, Dáma píšící dopis
obrazy s jeho starší dcerou:
Dáma v červeném klobouku, Mladá žena s flétnou
obrazy s jeho mladší dcerou:
Dívka v turbanu (Dívka s perlovou náušnicí), Ateliér
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento blog?

Ano
Ne

Komentáře

1 spoluautor(ka) :D spoluautor(ka) :D | E-mail | Web | 8. ledna 2008 v 21:48 | Reagovat

omlouvam se za malou kvalitu obrazku... ale chtela jsem jich tam dat radsi vic ;)

doufam, ze to treba nekomu pomuze - pripominky mi piste na mail :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama