"Když to není rozbité, nespravuj to."

Svatopluk Čech - Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

29. ledna 2008 v 22:33 | yellow |  Čtenářský deník
I po cestě na Měsíc zůstal pan Brouček stále stejný. Pořád vybíral nájemné a chodil do hospůdky za svými přáteli. Se vší skromností odmítal, aby ho lidé brali jako hrdinu a choval se jako normální člověk.
Jednou, když se pan Brouček vracel podnapilý z hospody, vyčerpán po dlouhé hádce o tajných chodbách, vešel na dvorek, kde zahučel do díry. Když se ocitl na pevné zemi, rozsvítil sirku a zjistil, že spadl do úzké chodby. Prošel chodbou a dostal se do místnosti se zrezivělými dveřmi, které se mu nakonec podaří otevřít. Po jejich otevření se mu naskytne pohled do místnosti plné drahých kamenů a dalších vzácných cenností. Pan Brouček se dostane na ulici a snaží se zorientovat, ale nemůže zjistit, kde je.
Po nějaké době potká pan Brouček měšťana, kterého se zeptá, kde se nachází. Při rozmluvě se pan Brouček dozví, že je v roce 1420, ale nechce tomu věřit. Když ale uvidí hořící hranice dříví, kolem které jsou muži s meči, palcáty a dalšími zbraněmi, uvěří, že se stal Žižkovým současníkem. Pan Brouček začne procházet ulicemi a poznávat je. Když dojde na Staroměstské náměstí, zdrceně dosedne na sedátko. Tam ho najde Janek od Zvonu a pan Brouček mu nalže, že ho jako mladého odvedli komedianti, že dlouho cestoval po světě a teprve v noci se vrátil do Prahy. Od Janka se dozví, že Praha je obléhána Zikmundem Lucemburským. Pan Brouček se stává hostem Jankovým a husitou.
Janek nechá pana Broučka vyspat, dá mu vhodné oblečení a pohostí ho. Pak si pan Brouček musí vybrat zbraň a vyjít s Jankem do města. Při cestě městem se zastaví v hospodě a posilní se. Pan Brouček zde málem přijde k úrazu, když se připlete do rozepře s náboženskou tématikou, ale v tu chvíli začnou být zvony na poplach.
Křižáci zaútočili. Brouček je ostatními dotlačen až na bojiště. Tam se dav Pražanů roztrhá na skupinky a Brouček se snaží utéct. Při útěku si ho všimne křižák a vydá se směrem k němu. Pan Brouček zakopne o sudlici a padne jako mrtvý. Křižák si myslí, že je Brouček mrtvý a zamíří pryč. Broučka pak naleznou Husiti a vezmou ho do jejich tábora.
Tam se z Broučka stane cepník a pomáhá stavět kamennou zeď. Ráno křižáci zaútočí a pro Pražany i Husity to vypadá velmi špatně. Jan Žižka pošle cepníky, aby zaútočili z boku a pan Brouček, kterému se naskytne možnost útěku, uprchne. Projde Prahou, v Jankově domě si vezme své věci, a když se blíží k domu, kde je ukryt poklad, je zajat Pražany, kteří ho předají Žižkovi. Ten rozhodne, že pan Brouček bude upálen v sudu. Když se oheň přiblíží k Broučkovi, Brouček omdlí a po procitnutí už je zpět v 19. století.
Citát: "Jak ty mně, tak já tobě" - hučel pro sebe, když Domšík odešel - "Čisté mají způsoby! Matěji!, Janku! Pěkné oslovení pro domácí pány! Janku! Našinec tak nepojmenuje rád ani koně, neřku - li majitele dvoupatrového domu. Bůh mě potrestal, že jsem chválil staré časy. Není na naše vzdělané devatenácté století!"
V tomto mínění byl utvrzen, když se musel pracně zouvati botu o botu. "Nemají tu ani zouvák," bručel, - "a to potom jmenují komořicí pro hosty!"
Pan Brouček byl zbabělý a chamtivý opilec, věčně nespokojený se svým okolím, které otravoval svým naříkáním. Jeho malá postava se zakulacovala. Jeho hlavu pokrývaly moderně sčesané vlasy šedé barvy. Více se autor nezmiňuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento blog?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama