"Když to není rozbité, nespravuj to."

Seifert, Jaroslav - Šel malíř chudě do světa

23. března 2008 v 12:30 | yellow |  Čtenářský deník
V této knize je směs básní o přírodě a jejích krásách, lidech, povoláních, světě a krásách života.

Konvalinky

Tato báseň vypráví o tom, jak je krásné jaro a jak je hrozná válka. Je o tom, jak je krásně před válkou, hrozně za války a jak nám po válce všechno připadá ještě krásnější než před válkou. Zdá se jako by na světě bylo mnohem lépe, přestože mnoho lidí zemřelo, mnoho bylo zraněno, zmrzačeno, mnoho přišlo o domov nebo o někoho blízkého. Když válka skončí, jsou všichni vděční, že přežili. Je to jako když po hezkém slunném a teplém podzimu přijde krutá a dlouhá zima a po ní pozvolna přijde jaro.
Pak přišla válka. Kéž by ptáci
přestali zpívat v ten zlý čas!
A šli jsme těžkou okupací
a hořkost, hořkost byla v nás.

Hora Říp

Báseň je o našem domovu a o dalekých zemích. Ať jsme kdekoliv dál či blíž od domova, jsme s ním citově spjatí a často na něj myslíme a vzpomínáme na něj. Ať se nám kdekoliv sebevíc líbí, pořád se z nějakého důvodu chceme vrátit domů. Doma téměř nikdy silně netoužíme po cizích místech. Nikdy si silně nepřejeme žít v cizině natrvalo. I když máme k některým místům velmi silný vztah, nikdy není tak silný jako vztah k domovu - rodné zemi, kraji, městu.
Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,
zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké u nás doma!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama