"Když to není rozbité, nespravuj to."

Září 2008

Cormac McCarthy - Tahle země není pro starý - citát

30. září 2008 v 16:14 | yellow |  Čtenářský deník
Zástupce šerifa nechal Chigurha stát s rukama spoutanýma za zády v rohu kanceláře, sám se posadil do otočného křesla, sundal si klobouk, hodil nohy na stůl a zavolal Lamarovi na mobil.

Zrovna sem dorazil, šerife. Měl na zádech ňákou kyslíkovou bombu nebo co, něco jako takový ty na rozedmu plic. A v rukávu takovou hadičku, která vedla až do tý omračovací pistole, něco jako používaj na jatkách. Jo, přesně tak to vypadá. No prohlídnete si to sám, až dorazíte. Jo, hlídám to dobře. Jo.

Vstal z křesla, vytáhl z opasku klíče a odemkl šuplík, kde měl klíče k celám. Jakmile se nad šuplíkem sehnul, Chigurh si dřepnul na bobek a strčil si spoutané ruce pod kolena. Plynule pokračoval do sedu, zhoupl se dozadu, protáhl si řetízek pod chodidly a hned byl zpátky na nohou. Ne náhodou to vypadalo, že si to už hodněkrát zkoušel. Přehodil zástupci řetízek přes hlavu, vyskočil do vzduchu, vrazil mu oběma koleny do zad a zároveň trhl rukama nahoru.

Svalili se na podlahu. Zástupce se snažil dostat prsty pod řetízek, ale nešlo to. Chigurh ležel na boku, pokrčená kolena mezi napjatýma rukama, tvář odvrácenou na stranu, a rval za pouta. Zástupce sebou chvíli divoce házel, pak začal bokem pochodovat dokola po podlaze. Nakopnul koš na odpadky, odkopnul křeslo na druhou stranu místnosti a dalším kopnutím zavřel dveře a shrnul k nim kobereček. Chroptěl a z pusy mu tekla krev. Dusila ho. Chigurh zabral ještě o to větší silou. Poniklovaná pouta se zadírala do kosti. Zástupci praskla praví krkavice, přes místnost vychlístl proud krve, zasáhl zeď a začal po ní stékat k zemi. Zástupcovi nohy zpomalily a pak se zastavili. Ještě chvíli sebou škubal. Pak se přestal hýbat nadobro. Chigurh ležel, tiše oddechoval a dál ho držel. Potom vstal, sebral zástupci klíče z opasku, odemkl si pouta, zastrčil si zástupcův revolver za kalhoty a zamířil do koupelny.

Pustil studenou vodu a nechal v ní zápěstí tak dlouho, dokud nepřestala krvácet, potom zuby natrhal ručník na pruhy, ovázal si zápěstí a vrátil se do kanceláře. Posadil se na stůl a přelepil si obvazy lepicí páskou. Prohlížel si mrtvolu, která na něj civěla z podlahy. Potom zástupci vytáhl z kapsy peněženku, vybral z ní peníze, zastrčil si je do náprsní kapsy košile a peněženku hodil na zem. Pak zvedl svou plynovou bombu a jateční pistoli, vyšel ven, nasedl do zástupcova auta, nastartoval, vycouval na ulici a rozjel se z města.

Na dálnici si vyhlídl jeden z posledních modelů Forda s osamělým řidičem, rozsvítil světla a na chvíli pustil maják. Auto zajelo ke krajnici. Chigurh zastavil za ním, vypnul motor, přehodil si bombu přes rameno a vystoupil. Muž ho sledoval ve zpětném zrcátku.

Co se stalo? zeptal se.

Pane, moh byste prosim vás vystoupit z vozu?

Muž otevřel dveře a vystoupil. O co jde?

Moh byste prosim vás poodejít kousek od vozu?

Muž udělal dva kroky stranou. Chigurh viděl, jak se mu při pohledu na jeho zkrvácenou postavu vkrádají do očí pochybnosti, jenže na ty už bylo pozdě. Položil mu dlaň na čelo jako nějaký lidový léčitel. Pneumatické zasyčení a cvaknutí pístu znělo jako zaklapnutí dveří. Muž se nehlasně sesul k zemi, na čele měl kulatou dírku, ze které bublala krev, stékala mu do očí a odnášela s sebou jeho pozvolna se rozplývající viditelný svět. Chigurh si otřel ruku do kapesníku. Jen sem nechtěl, aby byla krev po celym autě, řekl.

Jules Verne - Děti kapitána Granta - 2. část

30. září 2008 v 15:58 | yellow |  Čtenářský deník
Jejich cesta pokračuje dál až do dalšího háje, kde potkají vyhublé a špinavé domorodce. Obdarují je nějakým jídlem, shlédnou kmenové tance a lov. Nakonec jejich putování zastaví rozvodněná řeka a cestou chcípající zvířata. Chtějí poslat vzkaz na lov, aby připlula ke břehu a rozhodnou, že se vzkazem pošlou údajného nálodního Ayrtona. Noc před tím se major MacNabbs probudí a uvidí osoby, které se kradou ke zbývajícím koním a volům. Mezi nimi pozná MacNabbs kováře a Ayrtona. Celá banda se domluví, že se zmocní Duncana. Ráno, když píší vzkaz na loď, se Glenarvan zeptá Ayrtona, jak se jeho jméno píše. Ayrton řekne, že tak, jak se čte. Ale MacNabbs řekne, že se to čte Ayrton, ale píše Ben Joyce.

V tom třeskne výstřel a lord Glenarvan klesne k zemi s prostřeleným ramenem. Banda Bena Joyce se stáhne a lordova družina se jde schovat do kočáru. Kde ukáží lady Heleně a Marry výtisk novin se zprávou o vlakovém neštěstí, o kterém zatím před ženami pomlčeli, aby je nepolekali.

Pak major vypráví o tom, jak Bena Joyce - Ayrtona odhalil. Rozhodnou, že napíší další dopis. Nakonec ho napíše Paganel, kterému při lordově diktování sklouzne zrak na název novin a v tom ho napadne: "aland - aland - Zealand". Potom jede jeden z námořníků s dopisem a posledním koněm k lodi, ale blízko tábora ho banda srazí z koně, vezme mu dopis a přizabije ho. Námořník se z posledních sil doplazí do tábora, kde ho ošetří a po jeho zotavení se všichni vydají na cestu k pobřeží. Duncan ale na pobřeží není, před několika dny odplul neznámo kam.

Výprava si najme loď, která je dopraví na Nový Zéland, kde je rušnější lodní doprava a odkud mají větší šanci dostat se domů. Neschopnost kapitána lodi a neochota přijmout pomoc zapříčiní ztroskotání lodi. Kapitán s posádkou prchnou v záchranám člunu a naši výpravu nechají bez pomoci. Výprava se musí chtě nechtě vydat na cestu přes Nový Zéland. Jsou zajati domorodci, uprchnou jim a konečně se dostanou k pobřeží, kde k jejich překvapení naleznou Duncana v rukou původní posádky a ne v rukou Bena Joyce a jeho bandy.

Za toto šťastné setkání všichni vděčí Paganelově roztržitosti při psaní dopisu a věrné posádce, která odmítla podpořit Bena Joyce ve vzpouře. Ben Joyce je opravdu Ayrton a za pokus o vzpouru byl na lodi uvězněn. Do Austrálie se ale doopravdy dostal jako nálodní kapitána Granta. Za pokus o vzpouru na jeho lodi zde byl vysazen. Lord se s Ayrtonem domluví, že ho vysadí na nějakém neobydleném ostrově. Zrovna když jeden míjejí, ozve se výkřik. Druhý den je na ostrově nalezen kapitán Grant a jeho dva druzi. Ayrtona nechají na ostrově a kapitána a jeho druhy vezmou zpět do Anglii. V Anglii se Paganel oženil se sestřenicí majora MacNabbse a kapitán John Mangles si vzal Marry Grantovou. Kapitán Grant se spolu s Robertem opět vydává na moře.

Citát: "Dne 27. června 1862 ztroskotal trojstěžník Britannia z Glasgowa ve vzdálenosti patnácti set mil od Patagonii na jižní polokouli. Zaneseni mořem k zemi, dostali dva námořníci a kapitán Grant na ostrov Tabor..." "Co!" zvolal Paganel. "kde" pokračoval Harry Grant, "kde za stálého a krutého strádání vrhli do moře tuto listinu na 153° délky a 37° 11´šířky. Přispějte jim na pomoc, nebo jsou ztraceni." Při vyřčení slova Tabor Paganel prudce povstal. Pak se již neovládl a vykřikl: "Jak to, ostrov Tabor! To je přece ostrov Maria - Theresa!" Ovšem, pane Paganele" odvětil Harry Grant, "Maria - Theresa na mapách anglických a německých, ale ostrov Tabor na mapách francouzských!" V té chvíli dopadla na Paganelovo rameno strašlivá rána, že se pod ní zeměpisec až prohnul. Jsme nuceni říci, že tu ránu mu zasadil major, který se tím poprvé prohřešil proti své obvyklé zdrženlivosti a slušnosti. "A to je prý zeměpisec!" řekl MacNabbs tónem nejhlubšího opovržení. Ale Paganel majorovu ruku ani necítil. Čím ta byla proti strašlivé zeměpisné ráně, jež na něho dopadla."

Jules Verne - Děti kapitána Granta

30. září 2008 v 15:46 | yellow |  Čtenářský deník
Děj této knihy začíná dne 26. července 1864. Toho dne se při zkušební plavbě jachty Duncan stane věc, která zamotá osudy mnoha lidí a dlouhou dobu. Při cestě zpět do přístavu zahlédne hlídkující námořník kladivouna a oznámí to veliteli lodě - kapitánu Johnu Manglesovi, který se svolením majitele lidi lorda Glenarvana, zahájí lov.

Když je žralok uloven, jsou mu prohledány vnitřnosti. Naleznou v nich jakýsi předmět. Po prozkoumání, zjistí, že je to láhev. Uvnitř láhve jsou jakési listiny, a proto je láhev rozbita. Zjistí, že jde o jednu a tu samou verzi listiny ve třech jazycích. Protože láhev již byla ve vodě dlouhou dobu, byla některá slova nečitelná. Nakonec listinu rozluští, ale to že ji rozluštili špatně, zjistí až za mnoho měsíců.

Zatím si ale myslí, že na 31° 11´ jižní šířky ztroskotala loď. Podle koncovky jednoho ze slov "gonie" si domyslí, že loď ztroskotala na pobřeží Patagonie. V listině je také, z kterého přístavu a kdy loď vyplula. Když se podívají do "Obchodních a lodních zpráv", zjistí, že loď patřila kapitánu Grantovi. Později dají do novin, že budou po kapitánu Grantovi pátrat. Když je lord Glenarvan v Londýně, aby získal podporu senátorů, objeví se na zámku Malcolm dvě děti. Ty chtějí mluvit s lordem, ale protože lord není na zámku přítomen, přijme je jeho manželka - lady Helena.

Dozví se, že jsou to děti kapitána Granta, vypráví jim příběh o nálezu láhve a oni jí vyprávějí svůj příběh. Senátoři lorda odmítnou, ale lord se rozhodne, že se vydá hledat kapitána Granta s Duncanem. Dne 25. srpna se Duncan vydá na cestu. Na záchranu kapitána Granta se přihlásí mnoho dobrovolníků, ale nakonec jsou vybráni: lord a lady Glenarvan, Marry a Robert Grant, major MacNabbs, kapitán John Mangles, posádka Duncana, Mr. a Mrs. Olbinett a nakonec roztržitý zeměpisec Jacques Paganel, který na Duncana nastoupí omylem, místo na loď, která ho měla odvézt do Indie.

Paganel vypráví zachráncům historii Patagonie, kterou pak cestují po 37. rovnoběžce. Cestou se vyptávají po kapitánu Grantovi a pátrají po jeho stopách. Cestou se přihodily jen tři události, které stojí za zmínku. Při cestě přes hory nastane zemětřesení, které strhne plošinu, na níž je celá skupina. Deska sjíždí obrovskou rychlostí a při této rychlosti z ní sklouzne Robert. Ostatní ho dlouho hledají, ale stále ho nemůžou najít. Nakonec uvidí kondora, který se pro něco snáší, a když opět vzlétne, drží v pařátech nehybného Roberta. Tu se ozve výstřel a pták klesne k zemi. Kondora sestřelil "domorodec" Thakáv, který se stane jejich novým průvodcem přes Pampy. Časem jim dojde voda, proto se Thakáv, lord a Robert vydají napřed, k jezeru. Tam se také večer utáboří a v noci je napadnou stepní vlci. Statečně se brání, ale když jim dojde střelivo, začnou se lord a Thakáv dohadovat, kdo odvrátí pozornost vlků. Robert využije zaujetí mužů, nasedne na koně a vydává se mezi vlky. Lord i Thakáv se o něj strachují, ale ráno se Robert vrátí i se zbytkem výpravy.

Druhý den se opět vydávají na cestu. Jak měli dříve nedostatek vody, není jím rozhodně netrpí. Několik mil před návratem na pobřeží, je zastihne povodeň. Jejich útočištěm se stane vysoký strom plný ptačích hnízd s vejci. Pak nastane bouře, pod strom připlavou aligátoři, do stromu uhodí blesk a začne hořet. Poté se strom sklátí a plave až k pobřeží, které naštěstí není zatopeno.

Mezitím Paganel opět přeloží listinu a dospěje k názoru, že mají kapitána Granta hledat v Austrálii. Den po "připlutí" na pobřeží se nalodí na Duncana a plnou parou se vydají na cestu do Austrálie.

V Austrálii se setkají s údajným nálodním kapitána Granta. Ten je provází téměř celou cestu Austrálií. Jednoho dne ztratí Glenarvanův kůň podkovu a nálodní odjíždí pro kováře. Ten oková koně podkovou s trojlístkem. Putování pokračuje bez nějaké výraznější příhody až k řece, u které se stane železniční neštěstí. Vlak se zřítil z mostu do řeky a nedaleko byl nalezen správce trati. Později se dozví, že neštěstí má na svědomí Ben Joyce a jeho banda. Cestou hájem spatří domorodého chlapce. Ten se probudí a vypráví, že jede z města za rodinou, a že byl ve vlaku, který po jeho vystoupení spadl do řeky. Potom jim vypráví, jak dostal první cenu ze zeměpisu a tak ho Paganel vyzkouší a nestačí se divit. Podle toho, co chlapec říká, by měl celý svět patřit Anglii. Proto mu Paganel daruje knihu o zeměpisu, kterou ovšem ráno najde opět ve své kapse.

Walter Scott - Ivanhoe

30. září 2008 v 15:32 | yellow |  Čtenářský deník
Hlavní postavy: Ivanhoe, Rowena, Černý rytíř, Locksley, Cedric Sas, princ Jan, Brain de Bois Gilbert, Maurice de Bracy, Reginald Front - de - Boeuf, Rowena, Izák z Yorku

Děj je zasazen do Anglii 12. století, kdy se vedly svaté války v Palestině a Robin Hood se svými zbojníky obíral bohaté v Sherwoodu. V této době je na anglickém trůně král Jan, jehož bratr Richard Lví srdce právě vede jednu z Křížových výprav. Ivanhoe je vyhnán otcem Cedricem, protože se zamiloval do jeho schovanky Roweny. Proto se Ivanhoe vydal bojovat po boku krále Richarda do Palestiny.

Po skončení bojů je Richard vězněn přáteli svého bratra v Rakousku a Ivanhoe se vrací zpět do Anglie. Do domu svého otce se vrací v převleku za tuláka. Zde se potkává se dvěma veterány z Palestiny. Sir Brain de Bois Gilbert a sir Reginald Front - de - Boeuf zde vyprávějí o svých hrdinských bojích, ve kterých se ve skutečnosti moc nevyznamenali, přivlastňují si Ivanhoeho činy a líčí ho jako zbabělce. Ten si to ovšem nenechá líbit. Převlečený za tuláka, Ivanhoeova přítele, je vyzve na souboj při nadcházejícím turnaji.

Ivanhoeův převlek prohlédl pouze věrný sluha a tak s Ivanhoem odchází, aby mu pomohl s přípravou na turnaj.Cestou potkává kupce Izáka, který také byl u Cedrika, a ubrání ho před lupiči. Izák s dcerou Rebekou také míří na turnaj a Ivanhoe se k nim přidává. Žid sežene pro Ivanhoa koně a brnění. Ivanhoe se pod cizím jménem přihlašuje na turnaj a skvěle bojuje. V posledním souboji je Ivanhoe již na pokraji sil je zraněný a s velkou pravděpodobností by podlehl, když tu se objeví černý rytíř, porazí jeho soka a zmizí.

Ivanhoe se tedy stává vítězem turnaje, ale když má korunovat Rowenu, nejkrásnější dívku, ztrácí vědomí. Sejmou mu helmu a zjišťují, kdo je onen statečný rytíř. Cedric mu odpustí a Izák s Rebecou ho ošetřují. Cestou do Rotherwoodu je však přepadne tlupa sira Braina, sira Reginalda a jejich přítele sira Maurice. Jediní uprchnou Cedrikův sluha Gurth a šašek Wamba. Ti se spojí s Lockleym a jeho tlupou, což není nikdo jiný než Robin Hood. Náhodou je tam také Černý rytíř. Všichni se vydávají na záchranou výpravu. Oblehnou hrad, šašek Wamba se v přestrojení vetře do hradu, vymění si šaty s Cedrikem, který se místo něj vrátí k ostatním a přinese jim zprávu od staré ženy z hradu, že jim je ochotná pomoci. Rozhodnou se tedy k útoku a nakonec hrad dobijí. Za to vděčí hlavně síle Černého rytíře, který není nikdo jiný než král Richard a staré ženě uvnitř hradu, která hrad zapálí.

Sir Reginald a sir Maurice jsou při obléhání zabiti, ale sir Brain utíká a s sebou veze i Rebecu. Odveze ji do templářské tvrze, kde je Rebeca nařknuta z čarodějnictví a má být upálena. Sir Brain se ji snaží zachránit a radí ji, aby chtěla souboj, který by určil o její nevině. Chce se nabídnout, že za ni bude bojovat. V tom mu zabrání představený templář a sir Brain je navržen, aby bojoval proti ní. Nemůže odmítnout. Rebeca posílá vzkaz Ivanhoemu, který je stále oslaben svými zranními, ale vydává se jí na pomoc. Střetne se se sirem Brainem, který je rozhodnut prohrát, protože Rebecu miluje. Když sir Brain nasedá na koně, je již napůl mrtvý ze strachu o Rebecu. První ranou je sražen z koně a ještě před dopadem je mrtev. Rebeca je osvobozena, Ivanhoe se vrací domů a otec mu povoluje svatbu s Rowenou. Král Richard se vrací na anglický trůn, kde ovšem dlouho nezůstane, následující rok je zabit při obléhání Akvitánie. Umírá na otravu po tom, co je zasažen do ramene šípem.

Citát: Cedrik, ačkoliv valně nedůvěřoval Urličinu slibu, přece o něm zpravil Černého rytíře a Locksleyho. S uspokojením přijali zprávu, že mají v tvrzi spojence, který - bude - li třeba - jim snad umožní vniknout do hradu. Ihned souhlasili se Sasem, že je nutno pokusit se o útok za jakkoliv nepříznivých okolností, neboť je to jediná možnost jak vyrvat zajatce z rukou ukrutného Front - de - Boeufa.

Robert Ludlum - Matlockovo pověření - 4. část

30. září 2008 v 14:57 | yellow |  Čtenářský deník
Matlock bezmocně hleděl na poslední záznam. Sotva čitelný rukopis, slova bez mezer, jako by pisatel nedokázal zastavit pero v divokém letu.

28. dubna 1972. Matlock mě navštívil. Ví to! Vědí to i jiní! Řekl mi, že se do šetření zapojily federální úřady... Je po všem! Neuvědomují si však, co bude následovat. Krveprolití, vraždy - popravy! Nimrod to udělá! Způsobí obrovskou bolest. A to masové vraždění vyprovokuje bezvýznamný učitel alžbětinské literatury... Volal posel. Nimrod se mě chystá osobně navštívit. Čeká mě konfrontace. Teď poznám pravdu... Zjistím, kdo to je... A jestli se potvrdí informace poslů, pokusím se tyto záznamy nějak dostat na veřejnost. Nějak. Poslední řádky dopíšu, až si budu jistý...

Matlock se rozhodne, že musí varovat rektora a cestou k němu ho napadne, že by měl varovat i Kressela. Před jeho domem však vidí policejní auto a uvědomí si, že Nimrod je Kressel. Někdo ho začne pronásledovat a Matlock v něm pozná Juliana Dunoise. Je vytlačen z vozovky, padá ze srázu a ztrácí vědomí. Když se probere je v Lumumbově síni a je u něj Adam Williams. Za chvíli se objeví i Julian Dunois. Matlock se s Dunousem domluví, že mu poskytne prohlášení, které mu pomůže dostat Nimrada i lidi ve Washingtonu, když jeho a Pat ochrání.

Spolu vymyslí plán. Matlock zavolá na policii a řekne, že chce Nimrodovi předat deník. Pak si domluví schůzku, na které má být deník předán, ale Matlock ještě místo schůzky změní. Nakonec se mají sejít na zahradě za rastaurací U Cheshirské kočky. Matlock tam dorazí chráněn Dunoisem a osmi jeho muži. K jeho překvapení se tam však neobjeví Kressel, ale Sealfont. Matlock nechápe proč to udělal a Sealfont mu vysvětluje, že tím chtěli zbavit univerzity finančních problémů. Dunoisovo komando zabije Seafontovy přisluhovače, Matlock je postřelen a Sealfont zabit.

Za několik dní je v novinách, že při masakru bylo zabito třiadvacet černochů a bělochů, mezi nimi byl i Julian Dunois a rektor univerzity Carlyle se pohřešuje.

pár hlášek z Gilmorovejch děvčat - díl z 30. září :D

30. září 2008 v 14:54 Kravinky
Lorelai: "Ahoj Luku, jak ses sem dostal?"
Luke: "Nechala jsi otevřený okno v ložnici."
Lorelai: "Má ložnice je v prvním patře..." *lol*

Luke: "Tys mluvila s Liz?"
Lorelai: "Myslela jsem, že jsi to ty..."
Luke: "Já jsem chlap"
Lorelai: "Seděla v tvým autě."
Luke: Já jsem chlap i když sedím v autě."

na večírku - Richard: "Co tady dělá Rory?"
Emily: "Lorelai nesehnala chlapa."
Emily (posadí Jasona vedle Lorelai, aby to vypadalo, že má chlapa): "No tak Jasone, sedni si blíž k Lorelai. Aspoň se tvařte, že se máte rádi."
Jason si sedne blíž a vezme Lorelai za ruku - ta se na něj divně podívá...
Jason: "Maminka to říkala" :D
ve skutečnosti spolu ti dva tajně chodí a o chvíli později...
Jason: "Co myslíš, jak daleko můžeme zajít?"
Lorelai: "To nevím."
Jason: "Tanec, ..., muchlování v šatně?"
za pár minut
Lorelai se ptá Emily: "Ještě pořád máme předstírat, že jsme tu spolu?"
Emily: "Nebuď směšná, dokud neskončí tenhle večírek, jste spolu."
Emily odejde. Lorelai s Jasonem se zvedají.
Lorelai Rory: "Počkej tu, zajistila jsem tu šatnu."

Robert Ludlum - Matlockovo pověření - 3. část

30. září 2008 v 14:51 | yellow |  Čtenářský deník
23. prosinec 1971. Dva dny mě dělí od posledních Vánoc. Mnohým, kteří mě na svátky zvali k sobě domů, jsem řekl, že odjíždím do New Yorku. Samozřejmě jsem lhal. Strávím Vánoce tady, kde jsem doma... Znepokojující vzkaz. Posel mi oznámil, že nový Nimrod je tvrdší a silnější než všichni předchozí. Prý je velmi bezohledný. Nařizuje popravy se stejnou lehkostí, s jakou jeho předchůdci vysílali na cestu své kurýry. Nebo mi to řekl, aby mě vystrašil? Jako kdyby mě ještě něco mohlo vystrašit!

18. února 1972. Lékař mi sdělil, že mi nasadil účinnější léky, a varoval mě před předávkováním. I on mluvil o novém Nimrodovi a i on má strach - naznačil, že ten člověk je šílenec. Řekl jsem mu, že mě to nezajímá, že nechci nic vědět. Že už jsem z toho venku.

26. února 1972. Pořád tomu nemůžu uvěřit! Nový Nimrod je netvor! Určitě zešílel! Vydal rozkaz, že všichni, kdo zde působili déle než tři roky, musí odejít, musí se odstěhovat ze země - a pokud odmítnou - budou zlikvidováni! Popraveni! Doktor odjíždí příští týden. Opustí ženu, děti, zavedenou praxi... Lantonova manželka - vdova - byla zabita při "automobilové nehodě"! Jeden z poslů - Pollizzi - byl zastřelen v New Havenu. Druhý - Capablo - zemřel na předávkování a povídá se, že mu někdo drogu prodal!

5. dubna 1972. Nimrod mi vzkazuje: Buď předám veškeré své záznamy poslům, nebo mi přeruší dávky. Můj dům bude čtyřiadvacet hodin denně pod dohledem. Mě budou sledovat na každém kroku. Neumožní mi vyhledat lékařskou pomoc. Nedokážu si představit, jak se projeví spojený efekt abstinenčních příznaků a rakoviny. Nimrod ovšem netuší, že mi doktor před odchodem předal zásobu drogy, která mi vydrží několik měsíců. Upřímně přiznal, že nevěří, že vydrží tak dlouho... Vůbec poprvé v tomto strašném, děsivém životě jednám z pozice síly. Vzhledem k blízkosti smrti je mé odhodlání pevnější než kdy dříve.

10. dubna 1972. Nimrod je ze mě na pokraji hysterie. Vyhrožuje, že mě odhalí. Jako kdyby mi na tom záleželo. Prostřednictvím poslů jsem mu vzkázal, že je mi to srdečně jedno. Tvrdí, že zničí celou Univerzitu v Carlyle, ale jestli to udělá, zničí i sám sebe. Kolují pověsti, že svolává konferenci, důležité setkání mocných mužů... Můj dům je sledován - Nimrod splnil svou hrozbu - čtyřiadvacet hodin denně. Samozřejmě carlyleskou policií. Nimrodovou soukromou armádou!

22. dubna 1972. Nimrod zvítězil! Je to hrozné, ale zvítězil! Poslal mi dva novinové výstřižky. Každý informuje o studentovi, který zemřel na předávkování. Jedna dívka z Cambridge a pak chlapec z Trinity. Pohrozil mi, že seznam se bude rozšiřovat každý týden, dokud mu nevydám záznamy... Popravy rukojmí! Nimrod musí být zastaven! Ale jak? Co můžu dělat...? Mám plán, ale nevím, jestli ho dokážu zrealizovat. Pokusím se své záznamy zfalšovat a podstrčím mu místo pravých padělky. Bude to obtížné - často se mi třesou ruce! Zvládnu to? Slíbil jsem, že je budu předávat po částech. Pro svou vlastní ochranu. Přemýšlím, zdali na to přistoupí.

24. dubna 1972. Nimrod je ztělesněním zla, ale současně je realista. Ví, že mu nic jiného nezbývá! Oba běžíme závod s časem, při kterém je cílovou metou okamžik mé smrti. Patová situace! Měním plnící pera i papíry a některé pasáže píši na stroji. Vraždy ustaly, ale bylo mi řečeno, že znovu začnou, když se opozdím s jedinou předávkou! Držím ve svých rukou životy Nimrodových rukojmí! Jejich mohu zabránit jen já!

24. dubna 1972. Děje se něco divného. Mladý Beeson volal naší spojce v útvaru protektora pro přijímací řízení. Navštívil ho Jim Matlock a Beeson ho podezřívá. Kladl otázky a ztrapnil se s Beesonovou manželkou... Matlock není na žádném seznamu! Nepatří k Nimrodovi - k žádné straně. Nikdy si nic nekoupil, nic neprodal... Od mého domu se nehne policejní hlídkový vůz. Nimrodova armáda má nejvyšší pohotovost. Co se děje?

27. dubna 1972 večer. Tentokrát přišli dva poslové. To, co mi řekli, je tak neuvěřitelné, že se zdráhám to svěřit papíru... Nikdy jsem nepátral po totožnosti nového Nimroda, nechtěl jsem vědět, kdo to je. Ale teď propukla panika a události se vymykají zpod kontroly. A poslové mi prozradili, kdo je Nimrod... Lhali! Nemohu, nedokážu tomu uvěřit! Jestli je to pravda, skončíme všichni v pekle! Matlock bezmocně hleděl na poslední záznam. Sotva čitelný rukopis, slova bez mezer, jako by pisatel nedokázal zastavit pero v divokém letu.

Robert Ludlum - Matlockovo pověření - 2. část

30. září 2008 v 14:41 | yellow |  Čtenářský deník
Po tomto rozhovoru jde Matlock navštívit Herrona. Starý muž je návštěvou Matlocka překvapen a pozve ho na gin s ovoce. Zatímco je stařec v kuchyni, Matlock si prohlíží fotky. Zaujme ho asi pětadvacet let stará fotka, na které je profesor během války na jednom z Šalamounových ostrovů. Profesor ho načapá při pohledu na tuto fotku a snaží se ho co nejrychleji dostat z obývacího pokoje a odvede ho na terasu.

Tam mu Matlock řekne, že Beeson bere drogy a varuje profesora, aby ukončil veškerá spojení s organizací, protože po ní jde CIA. Herron se rozzlobí, ale zároveň se vyděsí k smrti a uteče do lesa, který obklopuje zahradu. Matlock ho následuje, ale profesora již nemůže nikde najít. Až pak zaslechne slovo Nimrod, které profesor zavzlyká.

Když se vrátí domů, čeká tam na něj Greenberg. Vláda mu vzkazuje ať přestane pátrat, ale zároveň mu posílá dopis, který mu zajistí její pomoc, jestliže by se rozhodl pokračovat. Greenberg mu radí, aby vycouval, ale on nechce a radši podepíše vládní dopis.

Po neočekávané schůzce s Greenbergem následuje dohodnutá schůzka s Pat v restauraci U Cheshirské kočky. Ještě než si však stihnou objednat, objeví se u stolu číšník a řekne Matlockovi, že má telefon. Volá mu Greenberg. Našli Herrona. Starý profesor údajně spáchal sebevraždu - ve vaně si podřezal žíly, ale Greenberg si myslí, že starce někdo zabil. Taky chce, aby se Matlock okamžitě vrátil domů. Když se vrací ke stolu pro Pat, dívka už tam není a nikdo ji neviděl odcházet.

Matlock se vrací domů, kde se opět setkává s Greenbergem. Bojí se o Pat a zkouší jí volat domů. Ozve se výbuch a po něm druhý. Výbuchy neměly nikoho zabít, ale spíše měly vyvolat paniku a zakrýt stopy. Před Matlockovým bytem se ozve jekot a když se tam přiřítí, najde tam Pat, celou domlácenou a pořezanou. Matlock se psychicky hroutí a spolu s Pat jsou převezeni do nemocnice.

Když se Matlock v nemocnici probere, sdělí mu, že jestli chce ještě v akci pokračovat, bude mu vyměněn velící důstojník a poradí mu, aby se radši řídil jeho radami. Taky si s ním domluví heslo s jehož pomocí se s nám nový důstojník zkontaktuje a dá mu telefonní číslo, na kterém ho v případě nutnosti sežene.

Matlock se rozhodne vzít věci do svých rukou. Vybere si všechny své peníze a o další požádá otce. Odpoledne se staví za Pat. Do nemocnice mu volá nějaký muž, který tvrdí, že je jeho nový velící důstojník, když se však není schopen prokázat heslem, Matlock mu nevěří. A za nedlouho se setká s pravým velícím důstojníkem. Dají si sraz v malém zapadlém baru. Matlock mu řekne, že se za něj někdo vydával. Muž se zhrozí a okamžitě si žádá o stáhnutí z případu. Před tím mu ještě řekne, že jestli chce vládní pomoc, musí plnit jisté podmínky. S těma však Matlock nesouhlasí a odchází. Když má jistotu, že je muž pryč, vrací se zpět do baru, aby si promyslel plán a domluvil ochranu pro Pat.

Druhý den se vydává podepsat smlouvu do bezpečnostní agentury. Tam zjistí jména, adresy a vedoucí nelegálních hazardních klubů. Rozhodl se, že když se ke skupině nemůže přes drogy, dostane se k ní přes hazard. Pronajme si auto a začne objíždět nelegální kluby a prohrávat velké částky peněz. Získává si přízeň vedoucích klubů a začne jim nenápadně předhazovat schůzku organizace a jinýma mafiánskýma skupinama.

Při jedné ze schůzek jsou však přepadeni a tři vedoucí klubů jsou zabiti. Další den ale v jiném klubu získává důležitou informaci. Mladé dívky z vysokých škol si přivydělávají jako prostitutky. Na jedné z univerzit najde mladíka, který pracoval jako barman v jednom z klubů, jehož majitel byl zabit při přepadení. Matlock získá velmi zajímavé informace a jeden z majitelů klubů mu zajistí i schůzku s Nimrodovým člověkem.

Setkání je ovšem past, která ho má připravit o pozvánku na setkání organizací. V sebeobraně zabije zabijáka, který od něj měl pozvánku získat a nakonec i zraní muže, který ho pronásleduje. Před tím však zjistí, že si Lucas Herron psal deník o spolupráci s Nimrodem. Matlock se vydává jeho domu, kde již někdo hledal. Vše je přeházené a zničené. Matlock si všimne fotografie, které si všiml již během první návštěvy domu. Na zadní straně fotografie je klíč, jak se dostat k deníku.

Matlock deník najde a zjistí, že Herron spolupracoval s organizací již od doby, co byl zraněn během války na Šalamounových ostrovech a následně se stal závislým na lécích proti bolesti. Že vždy když chtěl skončit, byl donucen znovu pokračovat. Nutili ho převážet drogy. Za doby jeho spolupráce se vystřídali čtyři Nimrodi a posledním se stal někdo z velmi vysoké společnosti, čemuž nechtěl Herron ani věřit. A že organizace má pod palcem i policii.

Odysseia - Homér

30. září 2008 v 13:14 | frida |  Čtenářský deník

Homér

Odysseia

Hlavní postavy: ithacký král Odysseus, jeho syn Télemachos, bohyně Pallas Athéna
Tento epos je pokládán za jednu z nejstarších a největších památek antické (Řecké) literatury. Spolu s eposem Illias je přisuzován autorovi Homérovi. Odysseia vypráví o náročné a dlouhé cestě krále Odyssea domů do rodné Ithaky.

prohlášení

30. září 2008 v 10:31 | frida
takže - už toho mám dost... yellow přesouvá "nepovinnou četbu" do normálních čtenářáků a najednou přijdeme na to, že půlky obsahů prostě CHYBĚJÍ!!!!!!! fakt nechápu jak je to možný... mají v tom teda pěknej bordel
no - teď je to jedno - zkusíme to opravit nebo tak něco, ale yellow to navíc pořád vyhazuje z naší stránky - já osobně všechno musím ukládat dvakrát, protože napoprvý se mi to prostě nechytá
musím teda říct, že mě to pěkně se*e... ještě že za tohleto nechtěj peníze ... no každopádně se všem omlouvám za to, že to tu není celý (i když za to ani já ani yellow nemůžeme) a kdybyste potřebovali nějakej obsah co tu není kompletní tak piště na náš mail
a my vám ho třeba pošlem nebo tak něco...
díky za pochopení (nemožnosti blogu.cz) :D
frida
seznam obsahů, který "zmizely" a já je bohužel neměla zálohovaný
Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea
Parfém: Příběh vraha - Patrick Sueskind (je tam přehlasovaný u ale nechce se mi to teď hledat)
Krajina stínů II. - Edgar Allan Poe

říjen je tady

30. září 2008 v 10:19 | frida a yellow |  Připravujeme...
blíží se nám říjen tak bysme sem mohli napsat, co na vás chystáme :D já osobně toho moc nemám... napíšu obsah Krvavé řeky od Jefferyho Deavera a pak budu číst Scotta Fitzgeralda :D
zato yellow bude mít na pilno - dopsala Ludluma a teď se připravuje na Soukromou válku pana Wilsona, Cestu do hlubin noci a Dvojitého agenta :D navíc ji zaujal DJ Paul Oakenfold... takže máme novou rubriku (teda - díky inovaci to vlastně je všechno v rubrice "Hudba"... :D však vy se zorientujete)
jo - a já asi napíšu nějaký medailonky autorů, když jsem nemocná :D


Robert Ludlum - Matlockovo pověření

30. září 2008 v 8:31 | yellow |  Čtenářský deník
James Barbour Matlock je profesorem na univerzitě v Carlyle, kde přednáší alžbětinskou literaturu. Matlock je jediným přeživším synem vlivných a bohatých rodičů. Jeho mladší bratr zemřel před čtyřmi roky na předávkování drogama. V armádě měl Matlock velké množství kázeňských prohřešků, až mu rodina zajistila předčasné propuštění. Přesto mu tyto prohřešky vynesly: "Vykazuje některé povahové vady, ale je extrémně mobilní.", v hodnocení profilu. A právě ten zaujme CIA, která Matlocka vybere jako osobu vhodnou k infiltraci zločinecké organizace, která si jako základnu vybrala prestižní vysoké školy.
CIA předpokládá, že Matlock úkol kvůli svému bratrovi přijme. Ralph Loring je sice proti Matlockovu nasazení, ale když je vyzván k rezignaci na tento případ, rozhodne se raději zůstat a Matlockovi pomoci. Dá si s ním schůzku u rektora univerzity Adriana Sealtona. Sejde se tam i s protektorem pro bakalářské studium Samem Kresselem, který by měl dělat spojku mezi ním a Matlockem. Kressel tímto nápadem není vůbec nadšen a rozmlouvá Matlockovi spolupráci se CIA, ten se však rozhodne, že se do operace zapojí a proto se rozhodne přítele následovat.
Matlock získává od Loringa seznamy osob, u kterých je předpoklad, že jsou s organizací nějak spojeni. Jsou to nejen studenti, ale i profesoři a další pracovníci univerzity. Pak se oba muži rozloučí. V zájmu bezpečnosti se dohodnou, že Loring opustí budovu hlavními dveřmi a Matlock ho bude následovat za deset minut zadním vchodem. Cestou domů však Matlocka Loring dojde a šeptem mu sdělí, že mu kdosi prohledal auto, že ho nyní předejde a srazí. Matlock má předstírat, že si vyvrknul kotník a pak pomalu dojít k telefonní budce, odkud Loring zavolá záložní auto, když však Matlock dojde k budce, je už Loring mrtvý. Matlock zpanikaří a začne volat o pomoc. Z temnoty se vynoří černý automobil a někdo po Matlockovi začne střílet.
Přestože je Matlock vystrašený a Kressel ho přemlouvá k ukončení spolupráce s CIA, rozhodne se zůstat. Jeho novým vedoucím důstojníkem se stává Jason Greenberg, Loringův přítel.
Jako prvního si ze seznamu vybere asistenta katedry historie Archera Beesona a jeho manželku Ginny. Předstírá, že chce s Beesonem synchronizovat přednášky a je pozván na večeři. Po večeři předstírá, že kouří trávu a tím ho vyburcuje k přinesení tabletek LSD a amfetaminů. Matlock předstírá, že si bere taky, ale většinu tablet strká do kapsy, aby byl dostatečně při smyslech. Po nějaké době v drogovém opojení, začne Beesonovi klást otázky, kde tablety sehnal. To ho poplaší, a proto předstírá, že jde do kuchyně pro další tablety, ale když ho Matlock nenápadně sleduje, zjišťuje, že Beeson někomu telefonuje a shání starého profesora Lucase Herrona, o kterém by Matlock nikdy nepředpokládal, že by mohl brát drogy. Přesto se však rozhodne Beesona zmást a jediná věc, která by ho mohla přesvědčit, že je Matlock doopravdy zfetovaný, a že to jen nepředstírá, je to že se okamžitě začne milovat s Ginny. Beeson je nachytá, ale splní to očekávání a rozptýlí to Beesonova podezření.
Když se Matlock vrátí domů, zjistí, že někdo byl u něj v bytě a něco tam zřejmě hledal, protože všechny věci byly rozházené a rozbité, ale nic se neztratilo. Předstírá, že se řízl a jde do koupelny, kam schoval papír, který získal od Loringa, a který by mu měl zároveň sloužit jako pozvánka a vstupenka na setkání členů organizace a dalších mafiánských skupin. Papír je stále na stejném místě v nádobě na kočičí žrádlo.
Potom zavolá na policii, že se k němu někdo vloupal. Policisté zajistí stopy, a když odejdou jde si Matlock lehnout. Po chvíli ho probudí klepání. Je to jeho přítelkyně Pat, které někdo volal jestli u ní Matlock není a vyhrožoval jí.
Ráno se Matlock setkává s Greenbergem na squashovém kurtu. Ten si myslí, že si Matlocka pouze testují. Když Matlock odchází, z vedlejšího kurtu vyleze policista, který mu už v noci připadal podezřelý a pouze prohloubí Matlockovo podezření, že ho někdo sleduje.
Matlock je pozván černošskou skupinou na přijetí mezi dospělé. Během rituálu ho radikální vůdce Adam Williams seznámí s právníkem Julianem Dunoisem. Po rituálu spolu jdou na terasu a po výměně zdvořilostí se jdou projít. Dunois chce po Matlockovi papír, ale Matlock předstírá, že žádný nemá. Dunois mu řekne, že mu dal do pití drogy a Matlock na něj zaútočí a utíká.
Když se ráno probudí, je u Pat a je tam s ní i Greenberg. Pat se jeho spolupráce se CIA nelíbí, ale nenutí ho, aby přestal. Po návratu domů, mu volá Kressel, který mu řekne, že ho Adam Willson nařknul z toho, že se večer opil, choval se agresivně a rasisticky, napadl několik černošských studentů a zdemoloval vybavení Lumumbovy síně. Chvíli po tom se u něj staví Adam Willson a omlouvá se, že prý to museli udělat, protože nevěděli kam se ztratil, ale také mu doporučí, že by měl udělat to, co po něm Dunois chtěl.

Pracovní hlášky

29. září 2008 v 13:50 | yellow |  Kravinky
Asi je všichni znáte, není to žádná novinka, ale pro ty co je neznají ....
Kde se jí, tam jez.
Kde se pije, tam pij.
Kde se pracuje, tam nepřekážej.
Nás
Nikdo
Nemůže
Nasrat
Neboť
Naši
Nadřízení
Nejsou
Normální
Prosím, oslovujte mne laskavě, aniž byste zvýšili hlas nebo se dívali na mne nevlídně, protože v mém věku sebemenší rozčílení vyvolává zvýšený tlak a v tom okamžiku mohu se stát velice rychle nepříjemným.
Nenechám se honit, jsem v práci, ne na útěku.

U2 zase odkládají vydání desky

28. září 2008 v 17:24 | yellow |  U2
Není to sice nic moc aktuálního, ale na začátku září (přesněji řečeno 5. září) jsme odjížděli na sportovní kurz do Španělska. Vidina dvacetiosmihodinové cesty mě donutila koupit si MF Dnes. V ní mě zaujal článek s titulkem "U2 posunuli novou desku. Slubují: Rok 2009 bude náš."
Takže pro ty, co článek nečetli...
Původně nejočekávanější deska letoška vyjde až roku 2009. Irská kapela U2 své dvanácté album s údajným pracovním názvem No Line On The Horizont posunula. Na internetové stránce U2frontman Bono tvrdí, že deska, kterou měli U2 vydat již na podzim, vyjde nejdříve začátkem příštího roku. Jako důvod zpěvák uvádí: "Připravili a napsali jsme velké množství skladeb a nechceme s tím teď přestat. Naše přáce se tak k lidem dostane až z kraje příštího roku. Chceme, aby rok 2009 patřil jen nám."
Podle Bona U2 "narazili na zlatou skladatelskou žílu", mají padesát nebo šedesát nových skladeb a věří, že album bude v jejich tvorbě znamenat další zlomový moment - stejně jako tomu bylo, například když po albu The Joshua Tree představili absolutně odlišné Achtung Baby. "U2 vždy šokovali. Tentokrát bude v našich písních mnoho vlivů tranceové hudby, ale zároveň The Edge z kytary vykouzlil hodně hardcoreových zvuků," prozradil Bono.
A dodává: "Je to naše nová kapitola, šance k dalšímu překonání gravitace. Máme písně, nové rytmy a kytaristu, který se není ochoten vrátit do zemské atmosféry, dokud si neurve kus měsíce." Poprvé navíc U2 v Maroku pracovali ve studiu pod otevřeným nebem. "V té skladbě můžete slyšet i vlaštovky, které měly hnízdo kousek od budovy. Je to nádhera."

hurááá

28. září 2008 v 8:29 | frida
slibuju, že tohle je konečná podoba designu o jakej jsem se pokoušela :D vůbec to nevypadá tak, jak jsem chtěla, ale mám něco objednanýho tak to snad bude lepší ... nějak mi to nejde tak toho radši nechám (což yellow jistě ocení :D)
frida

Česká literatura 90. let 19. století - česká moderna

27. září 2008 v 9:34 | frida |  Sešit literatury
Česká literatura 90. let 19. století - česká literární moderna
· nástup moderny spojen s nástupem nové básnické generace
· mladá generace se ostře vyhranila proti předchozí Ruchovsko-lumírovské generaci (vadil jim básnický jazyk, vadila jim témata,...)
· ze všeho nejvíc jim vadil Vrchlický (je starý a překonaný, nechápe Baudelaira a přesto ho překládá, atd.)
· básník Svatopluk Machar odsoudil Hálka a docenil Nerudu
· společně vystoupili v roce 1895 v manifestu, který nazvali:
· Manifest české moderny
o společné prohlášení, zdůrazňující jejich literární cíle
o umělec má být především individualita, která se nemá příliš ohlížet na to, co po něm společnost požaduje
o dále politické otázky
o sympatie k dělnictvu
o umělecky je manifest nesvazoval (každý měli svůj styl)
· Moderní revue
o časopis, který se stal centrem dekadence
· katoličtí básníci se sdružili v Katolické moderně
· SYMBOLISMUS
· Otokar Březina
o vlastním jménem Václav Jebavý
o spjatý s naším regionem (Březinky, Březinova ulice, ...) - narodil se v Počátkách, studoval na Gymnáziu v Telči (dnes = Gymnázium Otokara Březiny)
o učil v Nové Říši, v Jaroměřicích nad Rokytnou (tam zemřel a má tam hrob)
o prožil život v osamělosti a askezi (odříkání)
o psal si s filozoficky vzdělanou ženou Annou Pammrovou, ale vyhýbal se osobnímu setkání
o kolegyně ze školy v Jaroměřicích Emílie Lakomá prohlašovala, že je jeho přítelkyně a po jeho smrti o něm napsala knihu
o jako básník je nesnadný, poezie plná mystických úvah, náboženství a filozofie
o fantasticky pracuje s metaforami
o Tajemné dálky
§ jediná srozumitelná sbírka
§ pravidelný verš i rým (střídavý - a b a b)
§ všechny verše mají stejný počet slabik a pravidelný přízvuk a rytmus (jambický verš a rytmus => první slabika je nepřízvučná, druhá je přízvučná)
§ Mrtvé mládí
· lituje, že jeho mládí nebylo tak bujaré
§ Moje matka
· píše o smutném životě své matky, která si ničeho neužila - její život ji nenaplňoval, ale přesto si nestěžovala a nedávala na sobě nic znát
· ve druhé části básně Březina říká, že nyní žije její život sám = popis jeho neradostného života
o Větry od pólů (sbírka)
§ Příroda (báseň)
o Ruce (sbírka)
· Karel Hlaváček
o ve 24 letech zemřel na tuberkulózu
o pocházel z Prahy - Libně, a žil v Praze
o přivydělával si jako grafik a ilustrátor
o Sokolské slety
§ první sbírka
§ později se k ní nehlásil a uváděl, že vydal pouze dvě následující sbírky
§ oslava Sokolníků
o Pozdě k ránu
§ Dva hlasy
· opakování hlásky "d"
o Mstivá kantiléna
§ motiv pomsty (nejasné proti čemu se chce mstít)
o základní kvalita = hudebnost
o básně postrádají jakoukoli vnější logiku
o básník nálady (smutné, melancholické, mrzuté => dekadentní)
o řadí se mezi české dekadenty
o Hrál kdosi na hoboj
§ snad nejznámější báseň
§ vnější okolnosti jsou zastřeny - nevíme kdo, ani proč hrál...
§ smyslem básně je přenést na nás smutnou náladu
§ pravidelný rým, zvukomalba - opakování dvojhlásky "ou"
· Antonín Sova
o pocházel z Pacova, studoval gymnázia v Pelhřimově, v Táboře, dokončil ho v Písku
o ředitel pražské městské knihovny
o milostné verše pouze s tragickým podtextem (měl sám syfilis)
o nejplodnější básník generace 90. let - psal realisticky, impresionisticky i symbolisticky
o impresionismus: opěvuje Jihočeskou přírodu (dokonalý krajinář)
o symbolismus: vyjadřuje společenský vzdor (nechuť k sobcům)
o Květy intimních nálad
§ impresionismus, lyrická sbírka
§ U řek
· zvukomalba - onomatopoie (= nakupení určitých hlásek ve verši tak, aby vyvolal dojem reálného zvuku)
· působení na sluch, zrak, hmat i chuť
· dvojhláska "ou" má napodobit šplouchání vody
§ Rybníky
o Zlomená duše
§ symbolistická sbírka
§ Smetanovo kvarteto z mého života
· popisuje chování publika po koncertě - lidé nechápou umění
o Ještě jednou se vrátíme
§ Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?
· milostná báseň, metaforické vyjadřování
· zcuchané vlasy jsou symbolem vztahu k někomu jinému
· vyčítá své dávné lásce, že svoje nejlepší léta strávila s jiným mužem a k němu přichází teprve teď, když už jí nikdo nechce
· "Vás tenkrát zjara čekal jsem..."
· "Proč jdete vadnout na můj sad..."
o Lyrika lásky a života
§ nejznámější Sovova milostná sbírka
§ Říjen
· popisuje "podzim života a lásky" - zamilovanost pominula => unavený vztah a básník se ptá, jestli je tohle ještě láska
o Sova pracoval hodně se zvukomalbou
· Josef Svatopluk Machar
o největší kritik "starých básníků" - Hálka a Vrchlického
o narozen v Kolíně, gymnázium v Praze, bankovní úředník ve Vídni
o ve Vídni žil více než dvacet let (do roku 1918), poté se vrátil jako stoupenec T. G. Masaryka a spíše z vděčnosti dostal funkci generálního inspektora Československé armády
o později se s Masarykem rozešel a stal se jeho kritikem
o Konfese literáta
§ vzpomínky na literární počátky a na mladá léta
§ vypráví jak žil tím, co četl a o hrůzách gymnázia tehdejší doby
o nepřilnul k moderním básnickým směrům, ale odmítl i poezii ruchovců a lumírovců - poezie musí čerpat ze života => žádné okrasné ozdoby
o píše věcně a zřetelně, navazuje tak na Nerudu
o Confiteor
§ název z latiny, "Zpovídám se"
§ Sloky polemické
· polemika = výměna protichůdných názorů
· polemizuje zde se svými šťastnějšími druhy z Parnosu - s básníky, kteří jsou ve společnosti uznávaní
· ironie; nechce se s nimi ztotožňovat, nemá žádné ideály a chce psát jen sám za sebe
§ Antická kráska
· píše o dívce Heleně, kterou přirovnává k její slavné trojské jmenovkyni
· popisuje svoje ohromení z ní, její nedostupnost => když ji blíže poznal, zjistil, že je obyčejná a jeho nadšení pominulo
· "Ta žena s antickým tím jménem,
jdouc do divadla v zimní den,
pět párků hltně snědla s křenem
a šla pak klidně na Carmen..."
· krása je jen pozlátko, je k ní nutné mít i vnitřní noblesu
§ Po roce
· miloval dívku a plánovali si společnou budoucnost, ale osud je rozdělil a ona se vdala => po čase se s ní setká na koncertě - ona je již dáma ze společnosti, bez vlastního názoru, která se umí bavit akorát o přízemních věcech
· básník dívku téměř nepoznává (jen její vlasy jsou stejné)
o Vteřiny
§ Déšť
· opět vychází ze vztahu k dívce, tentokrát udělal chybu on - dívka si ušila šaty, aby se mu líbila (měla potom rozpíchané ruce a zarudlé oči) a on jí je ironicky zkritizoval
· retrospektivní kompozice - na začátku si po 21 letech za bouřky vzpomíná na tento zážitek
o Zde by měly kvést růže
§ epické básně
§ Idyla
· děti v básni vzpomínají na zesnulou matku a na její chudý život - měla pouze dvě oblíbené knihy, které před dětmi střežila => po její smrti děti zjistí, že matka ty knihy dostala od muže, kterého milovala = jediný zdroj jejího citového života (knihy byly Večerní píseň od V. Hálka a Máj od Máchy)
· => žena je bytost dychtící po lásce
§ Teta
· rozhovor Líny a její tety Sáli - Lína se vyptává na manželství a na strýce => vyplyne, že teta měla hrozný život bez lásky - strýc byl opilec, bil ji, měl milenky a hrál karty => to ale teta Líně neřekne (dovídáme se to spíše bokem) - říká jen, že manželství bez lásky je běžné; na konci se ale teta podřekne, když chce jít s Línou do divadla, aby viděla "lásku mezi lidmi"
· => žena = deptaná, zotročená, strádající bytost
o Satirikon
§ V bezmyšlenkovém hovoru
· celá sbírka napsána o 10 let později, než sbírka Zde by měly kvést růže - už neřeší ženskou otázku, naopak = záporný pohled na ženy
· 3 počestné matróny se prochází parkem, jedna přizná, že v mládí "řádila" a další dvě se k ní postupně s přiznáním přidají
· psáno ironicky a posměšně

Výroky Oscara Wildea

27. září 2008 v 8:32 | oscar wilde :D |  Kravinky
tak - líbí se mi výroky Oscara Wildea tak jich sem pár hodím - jinak - jsou z úúúžasný strákny citáty.net :D tak tam klidně mrkněte - je jich tam ještě hromada :D já sem dávám jen pár prvních ...
"Dobře uvázaná kravata je první vážnou věcí v životě."
"Špatně umění je vždy upřímné."
"Nazývejme věci pravými jmény, tím se hodně zjednoduší!"
"Odolám všemu s výjimkou pokušení!"
"Soucit s přítelovým utrpením cítí každý. Těšit se z úspěchů přítele, to vyžaduje velmi ušlechtilou povahu."
"Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř."
"Mladí si myslí, že za peníze si všechno koupí, když zestárnou, tak to vědí jistě."
"Manželství je přechod od slova smět ke slovu muset."
"Člověk může být vždy laskavý k lidem, do nichž mu nic není."
"Ženy jsou pohlaví ozdobného: nikdy nemají co říci, ale říkají to roztomile."
"Příliš mnoho líčidel a příliš málo oblečení je u ženy vždy příznak zoufalství."
"Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu."
"Nejsem dost mladý na to, abych věděl všechno."
"
Člověk, který nemyslí sám za sebe, nemyslí vůbec.
"
"
Obdivujeme lidi pro jejich sílu, ale těžíme z jejich slabosti.
"
"
Člověk by nikdy neměl podvádět, když má karty na výhru.
"
"
Vlastenectví je mizerná ctnost.
"
"
Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.
"
"
Nic nestárne tak rychle jako štěstí.
"
"
Gentleman je člověk, který nikdy neraní city druhého neúmyslně.
"
"
Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák.
"
"
Jistěže Amerika byla objevena mnohokrát před Kolumbem, ale vždycky se to podařilo ututlat.
"
"
Mladí muži by chtěli být věrnými a nejsou. Staří muži by chtěli být nevěrnými a nemohou.
"
"
Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
"
"
Smích není špatný začátek přátelství a je jeho nejlepším koncem.
"
"
Ten, kdo se zamiluje sám do sebe, nebude mít žádného soka.
"
"
Jedinou možností jak se zbavit pokušení je podlehnout mu.
"
"
Starci všemu věří. Muži o všem pochybují. Mladí všechno vidí.
"

Sports and games

26. září 2008 v 20:22 | yellow |  Referáty
Sports are one of the most popular leisure time activities. This is mainly due to the fact that they help one to keep fit both physically and mentally. Such a form of relaxation as sports events one can meet a lot of new people and see how it feels to be winner or looser.
The increase of interest in sports is best illustrated by the appearance of ever new sports facilities. It is important to note that besides taking an active part in sports it is also possible just to watch sports events as a spectator or play the pools (= bet money on certain sports results).
Usually all sports and games are further differentiated into two groups according to where they can be practised. Indoor sports include for example gymnastics, table tennis, boxing, wrestling etc. On the other hand, among outdoor sports are skiing (down - hill, cross - county, slalom, ski jump), sledding, hiking, rock climbing, horse riding, golf, and some aquatic sports such as rowing or windsurfing. Non - professional cycling, or riding a (mountain) bike, which is one of the most popular activities, is also enjoyed out of doors (on roads or paths). But most sports and almost all games can be done both indoors and outdoors. Meeting in all the track and field events (sprints, middle and long distance runs, hurdling, high and long jump, pole vault, shot put, javelin and discus throw) take place in summer stadium as well as in athletic halls. Also one of the healthiest sports, swimming, and figure skating do not actually demand a roofed room. One can easily recognize that those sports which can be done only on ice or snow (skating, skiing etc.) are winter sports whereas all the rest we call summer or all - season sports.
The games are usually all - season activities, and they are practised both indoors and outdoors. The most numerous group of games are the ball games. Let me mention the individual game in the order in which they are popular in Great Britain, the United States, and the Czech Republic. The British are great lovers of competitive sports, and when they are neither playing nor watching games they like to talk about them. England was also the first home of many popular modern games. Some of them such as football, hockey, tennis are very well - known all over the world, but cricket has kept its English character and has never become popular outside the English - speaking countries. Other countries have adopted the games together with the sports English terminology. Among these, football is the most wide - spread. As is commonly known, in this collective game two teams of 11 members play with a ball on a grass playing field. The purpose is to kick the ball so as to get it into the opposite goal. There are national football teams in England, Wales, Scotland and Northern Ireland. They compete against one another every year. They take part in European competitions, the World Cup and other international matches. In Britain there are also a great number of clubs (some of them are Aston Villa, Crystal Palace, Manchester United, Liverpool, Arsenal, Queens Park Rangers), and in London there is one of the world's biggest football stadium - the Wembley Arena, where also many concerts take place. Football is playing all over the world. In the United States, however, it is called soccer (derived from Association Football).
Rugby football is also very popular. This game was first played at Rugby (a town) School, England. In this game the ball is oval. Next to soccer the chief spectator sport is horse - racing. The best - known steeple - chase race is the Great National, run at Aintree near Liverpool. Another annual sporting event that the British look forward to eagerly is the famous university rowing race between Oxford and Cambridge, which is held on the river Thames. The lawn tennis season reaches its peak every year at the Wimbledon tournament which is played in London in nearly June. For relaxation squash is also played.
In the USA most sports and games have been to a great extent commercionalized. The four foremost professional games there are American football, baseball, basketball, and ice - hockey (it has its roots in Canada, though). These games are turned into big shows in which the sports stars make a lot of money. American football differs from European mainly in the shape of the ball (oval), the way in which it is carried by the players (in the hands), and the form scoring (touchdowns at field goals). Other sports such as the former Indian game lacrosse or field hockey are also popular.
In our country ball games are the most popular ones. They include especially football, volleyball, basketball, handball, and tennis. Besides this ice - hockey is played at a very high level here too. Our country has produced many sportsmen who have achieved success in top international competitions. In the first place athletics (recently javelin and decathlon), but also netgames (tennis and volleyball) players and shooters have excelled abroad.
Olympic Games
Sport played an important part as early as ancient Greece with which the origins of the Olympics Games are connected. The Olympics Games enjoy a very long tradition. The ancient Games were held in the Greek town Olympia at four year's intervals. They were a festival of physical culture and a very important public events. They lasted from one to five days and their programme included running, pentathlon, wrestling, boxing, horse and chariot racing. The first stadium was built in Olympia. The olympic month used to be the time of peace among the Greek tribes and Olympia was the territory of peace. The tradition of the Olympic flame and of the Olympic oath to fight honestly were born there too.
Towards the end of the 19th century, a Frenchman, Baron Pierre de Coubertin, founded the modern Olympics Games. He also took over the Greek ideal of physical and moral harmony - kalokagathia. He wished to develop young people's bodies and characters by fair sport competitions. He became the president of the International Olympic Committee, which decided to organize the first modern Games in Athens in 1896. They consisted of summer sports. Afterwards, each four years the Olympics took place (except the war years 1916, 1940, 1944) in different capitals and towns of the world. Coubertin was also the author of the Olympic flag. Each of its circles represents a continent and a human race.
"The important thing in the Olympic Games is not Winning, but taking part. The essential thing in life is not conquering, but fighting well." Pierre de Coubertin, the Olympic Creed

Moderní literatura v Anglii

26. září 2008 v 19:56 | frida |  Sešit literatury
Moderní literatura v Anglii
· Oscar Wilde
§ proslulý obratný řečník => jeho aforismy, citáty, ironie, bonmoty,...
§ ve společnosti byl oblíbený a uznávaný
§ své bohémství přehnal - měl homosexuální vztah (tehdy trestný čin) => odsouzen na 2 roky vězení
§ poté se styděl vrátit do společnosti, odstěhoval se do Francie, kde ho nikdo neznal, a do literatury již nezasahoval
§ svérázné názory na umění: nejde o morálku ani o užitečnost, jediným důležitým je krása (což napsal i v předmluvě románu Obraz Doriana Graye)
§ dramata: Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
§ pohádky: Slavík a růže
· student miluje jistou dívku, ale ta mu dá podmínku, aby jí přinesl růži (je právě zima a pod sněhem růže nerostou). Student je nešťastný, narazí na slavíka, který ho lituje - přimluví se u růže a ta slíbí, že vykvete, když slavík obětuje svůj život. Slavík tak bez přemýšlení učiní a student má růži pro svou dívku. Když jí ji ale přinese, zjistí, že dívka už má jiného a jeho růži nechce - proto ji zahodí
· slavík tu reprezentuje umělce, který je schopen se pro krásu a lásku obětovat
§ Obraz Doriana Graye
· odkaz na obsah
· symbol toho, že umění je nezničitelné
§ povídky: Zločin lorda Arthura Savila