"Když to není rozbité, nespravuj to."

Čapek, Josef

9. listopadu 2008 v 13:33 |  Spisovatelé
Josef Čapek
Český malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik a teoretik, jeden z našich nejvšestrannějších umělců 20. století. Narodil se 23. 3. 1887 v Hronově, zahynul při tyfové epidemii ve vyhlazovacím koncentračním táboře Bergen-Belsenu na samém sklonku války v dubnu 1945 (přesné datum není známo).
V letech 1901 - 1902 absolvoval tkalcovskou školu, pak pracoval jako dělník v přádelně. Od roku 1904 do roku 1908 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, v letech 1910 - 1911 byl na studijní cestě s bratrem Karlem ve Francii a ve Španělsku. Již tehdy patřil Josef Čapek k výrazným postavám české kultury jako člen výtvarného spolku Mánes. Redigoval i výtvarné časopisy (Umělecký měsíčník, Volné směry).
Výtvarný vývoj Josefa Čapka postupoval rychleji a přímočařeji než literární cesta bratra Karla, od liberální filozofické neurčitosti a radikalismu až k výrazně sociální angažovanosti obrazů, zpodobňujících dělníky, periférii, nejchudší zahrádky, psy, kočky a děti, které nadevše miloval. Obrovský přínos k protifašistickému boji představovaly Čapkovy bojovné karikatury (cykly Diktátorské boty, Válka zblízka), protiválečné cykly Touha a Oheň i obrazy. Čapkův malířský styl byl syntézou kubismu, lidové a naivní tvorby. Vytvářel se již od roku 1918, kdy Čapek spolu s J. Zrzavým, R. Kremličkou, V. Špálou a dalšími vytvořil skupinu Tvrdošíjných. Po celý život se věnoval i knižní grafice (především obálkám) a v Městkském divadle na Vinohradech scénickému výtvarnictví.
Významné je literární dílo Josefa Čapka. Spolu s bratrem Karlem napsal povídky Zářivé hlubiny (1916) a Krakonošovu zahradu (1918), dramata Ze života hmyzu (1921), Lásky hra osudná (1922) a Adam Stvořitel (1927). Jen jemu náleží autorství souborů povídek Lelio (1917), Pro delfína (1923), románu Stín kapradiny (1930) a filozofické prózy Kulhavý poutník (1936). Čapek byl vynikajícím znalcem umění, esejistou a kritikem. Prokázal to dnes již klasickou knihou Nejskromnější umění (1920), v níž se zamýšlí nad opovrhovaným "chudým příbuzným velkého umění" - vývěsními štíty, jarmarečními hrnečky, naivní fotografií... O jeho mimořádně širokém rozhledu a vzdělání svědčí rozsáhlé dílo Umění přírodních národů (1938) i posmrtně vyšlá Co má člověk z umění (1946) a filozofický zápisník Psáno do mraků (1947). Dětem věnoval Josef Čapek nespočet kreseb, obrazů i několik knih: Povídání o pejskovi a kočičce (1929), Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové (dramatizace pohádky, 1932) a konečně Povídejme si, děti (1954).
Fašisté zatkli Josefa Čapka již 1. 9. 1939 a bez soudu ho vláčeli nejstrašnějšími koncentračními tábory. V Bergen-Belsenu velký obhájce a znalec moderního umění, láskyplný přítel dětí a nesmiřitelný nepřítel násilí dotrpěl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama