"Když to není rozbité, nespravuj to."

Čapek, Karel

9. listopadu 2008 v 13:33 |  Spisovatelé
Karel Čapek
Český spisovatel, dramatik a překladatel, autor světového jména, jeden z těch, jejichž díla se překládají do všech světových jazyků. Syn venkovského lékaře, bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka, manžel herečky O. Scheinpflugové. Narodil se 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel 25. 12. 1938 v Praze.
Roku 1909 K. Čapek maturoval a roku 1915 dosáhl doktorátu filozofie. Jeho spisovatelský talent byl již v této době nesporný a Karel Čapek jej cílevědomě rozvíjel. Navázal osobní styky s tehdejšími avantgardními umělci, především s S. K. Neumannem, kteří oba bratry Čapky záhy přijali mezi sebe. Za I. světové války pracoval krátkou dobu jako knihovník a vychovatel u hraběte Lažanského (pro nemoc nebyl odveden), do roku 1920 v redakci Národních listů a od roku 1921 až do své smrti v redakci Lidových novin, "Lidovek", pro něž psal sloupky, fejetony, eseje, ba i některé romány. Hodně cestoval (Itálie, 1923, Anglie, 1924, Španělsko, 1929, Holandsko, 1931, Skandinávie, 1936) a o svých cestách psal nenapodobitelné, mimořádně vtipné knížky.
Čapkův politický profil je složitý. Po prvních zkušenostech s modernou se stal takřka přes noc světově proslulým svým dramatem RUR (1920), byl osobním přítelem prezidenta T. G. Masaryka a jakýmsi oficiálním spisovatelem. Považoval se za zastánce "demokratického středu", odpůrce politických a filozofických systémů a zastánce "malého člověka", jehož zdravá nátura zvítězí a nalezne vždy správné východisko. V této době byl Čapek v ostrém rozporu s mladými komunistickými autory a kritiky, např. s Juliem Fučíkem, vytýkajícím Čapkovi měšťáckou ideologii a promarňování talentu v bezvýznamnostech. V třicátých letech nastává u Čapka nová etapa vývoje, vyvolaná hrozbou fašismu a války. Jeho soudy tvorba se stává angažovanou, varuje a burcuje. Čapkovy soudy se stávají závaznými, jednoznačnými a odpovědnými. Konec Čapkova života byl poznamenán anonymními výhrůžkami fašistické spodiny i útoky známých osob.
Nejzávažnějšími Čapkovými romány jsou Továrna na absolutno (1922), Krakatit (1924), Hordubal (1933), Povětroň (1934), Obyčejný život (1935), Válka s mloky (1936), První parta (1937) a nedokončený román Život a dílo skladatele Foltýna (1939)´. Z dramat jmenujme alespoň Loupežník (1920), RUR (1920), kde se poprvé objevilo Čapkovo slovo "robot", Ze života hmyzu (s bratrem Josefem, 1921), Věc Makropulos (1922), Bílá nemoc (1937), Matka (1938).
Pro děti napsal Čapek mj. Devatero pohádek (1932) a knihu Dášeňka čili Život štěněte (1933). Kromě toho vydal řadu knih cestopisných črt (Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Výlet do Španěl, Cesta na sever), povídek (Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy) a fejetonů. Skvělým způsobem přeložil Francouzskou poezii nové doby (1920) a Apollinairovo Pásmo (1919).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PunkyPr!ncess PunkyPr!ncess | Web | 9. listopadu 2008 v 13:33 | Reagovat

na mém blgu tě čeká překvápko tak to nepropásni

2 émis >Annushka émis >Annushka | Web | 9. listopadu 2008 v 13:33 | Reagovat

mno... zajímavý...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama