"Když to není rozbité, nespravuj to."

Fučík, Julius

15. listopadu 2008 v 12:55 |  Spisovatelé
Julius Fučík
Komunistický novinář a reportér, spisovatel, literární kritik a národní hrdina protifašistického odboje, jehož Reportáž psaná na oprátce byla přeložena do více než 70 jazyků. Roku 1950 byl poctěn in memoriam Mezinárodní cenou míru. Syn soustružníka a pozdějšího divadelního zpěváka. Narodil se 23. 2. 1903 v Praze, byl popraven fašisty 8. 9. 1943 v Berlíně-Plötzensee.
Fučík maturoval na plzeňské reálce roku 1921 a studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění. Od roku 1919 pracoval v dělnickém hnutí, roku 1921 vstoupil do KSČ. Přispíval do stranických časopisů a do Šaldovy Tvorby, kterou mu Šalda na podzim roku 1928 předal na protest proti perzekuci komunistického tisku. Fučík však působil především v Kmeni, jehož kulturněpolitickou linii, právě tak jako Haló-novin, tvořil. Tvorbu řídil až do roku 1938 jako bojovný kulturněpolitický týdeník. Od roku 1928 byl redaktorem Rudého práva a zároveň neúnavným agitátorem a stávkovým organizátorem. Ilegálně vydával listy pro stávkující, což mu vyneslo několikrát zatčení a soud. Roku 1930 jako člen dělnické delegace poprvé navštívil SSSR, kde později, v letech 1934 - 1936, pracoval jako dopisovatel Rudého práva.
Po Mnichovu musel Fučík odejít do ilegality. Počátkem války psal do některých časopisů, roku 1941 se stal členem druhého ilegálního ÚV KSČ, redigoval Rudé právo. V dubnu 1942 byl gestapem zatčen, nelidsky mučen a uvězněn. Na jaře 1943 vznikla na Pankráci jedinečná Reportáž psaná na oprátce, tajně vynášená z vězení a přechovávaná až do porážky fašismu.
Fučík byl tvůrcem vysoce politicky angažovaným, výraznou postavou pokrokové kultury mezi oběma světovými válkami. Vynikl především jako kritik a umělecký teoretik. Uvítal aktivitu proletářské poezie, ale odmítal její zúžení na agitační a příležitostné verše. Vždy stál pevně za vedením strany - roku 1929 byl vůdčí osobností intelektuálů, kteří se ani dočasně nerozešli s Gottwaldovou linií.
Fučík byl vynikajícím reportérem, často přecházejícím do beletristických forem a otevírajícím tak nové cesty socialistické próze. V poslední etapě své tvorby pokračoval a rozvíjel Šaldovy kritické metody v aplikaci na kulturní dědictví národa, využívaje důsledně marxistického přístupu k problematice.
Fučíkovo dílo je většinou obsaženo v mnoha časopisech. Po osvobození vyšlo 12 svazků jeho Díla (1945 - 1963) v nakladatelství Svoboda (dříve SNPL): Reportáž psaná na oprátce, V zemi, kde zítra již znamená včera, Milujeme svůj národ, Tři studie (Sabina, Němcová, Zeyer), V zemi milované, Stati o literatuře, Reportáže z buržoazní republiky, Politické články a polemiky I a II, Divadelní kritiky, Pokolení před Petrem (obsahující i články pro děti) a konečně Korespondence.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama