"Když to není rozbité, nespravuj to."

Gorkij, Maxim

10. listopadu 2008 v 22:02 |  Spisovatelé
Maxim Gorkij
Vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov, jeden z největších ruských, sovětských a světových spisovatelů a dramatiků. Narodil se v rodině truhláře 28. 3. 1868 v Nižním Novgorodě (dnes Gorkij), zemřel 18. 6. 1936 v Moskvě.
Gorkého nelítostné "univerzity" - postupně byl poslíčkem, sluhou, umývačem nádobí, pomocníkem malíře ikon, kresličem, potulným hercem-statistou, nakládačem, zahradníkem, pekařem, hlídačem trati - jej sice roku 1887 přivedly k pokusu o sebevraždu, ale jedinečné poznání života a lidí, především proletariátu, spolu se skvělým talentem, jej učinilo již počátkem 20. století tak proslulým, že jeho zatčení roku 1905 (pro podporu ruské revoluce) vyvolalo ve světě rozsáhlé protesty. S bolševickým křídlem ruské sociální demokracie se Gorkij sblížil právě v těchto letech. Tehdy se stal i přítelem V. I. Lenina. Až do roku 1913 žil na Capri, odkud s ním vedl písemné polemiky. Nesouhlasil s jeho taktikou po VŘSR. Záhy však - po vypuknutí občanské a intervenční války - uznal svůj omyl (doporučoval původně účast pravice na vládě sovětů) a ze všech sil za nejtěžších let spolupracoval s bolševiky a s Leninem až do roku 1921, kdy byl nucen znovu odjet na léčení tuberkulózy (roku 1924 do Mariánských Lázní, kde je dnes jeho muzeum). SSSR navštívil roku 1928 a natrvalo se brátil roku 1929, aby zde setrval jako nejpřednější kulturní osobnost, předseda Svazu sovětských spisovatelů a vedoucí mnoha časopisů a knižních edic až do své smrti. Neúnavně podporoval především mladé spisovatele.
Do literatury vstoupil Gorkij povídkou Makar Čudra (1892) a přes symbolismus a romantismus rané tvorby dospěl k výrazu demokratickému a realistickému i k podpoře proletářské poezie a spisovatelů-samouků. Svými díly kladl základy socialistického realismu v literatuře.
Gorkého dílo je ohromné a nelze je uvést ani v přibližné úplnosti. Z jeho románů jsou nejvýznamnější Foma Gordějev (1899), Tři (1900), Matka (1906), dodnes ovlivňující nejen literaturu, ale i ostatní umění, Život zbytečného člověka (1907), Zpověď (1908), autobiografická trilogie Dětství, Do světa a Moje univerzity (1913 - 1923), Podnik Artamonových (1925) a nedokončený Život Klima Samgina (1925 - 1936). Z dramat jmenujme hry Měšťáci (1902), Na dně (1902), Děti slunce (1905), Vassa Železnovová (1910), Jegor Bulyčov a ti druzí (1931), Dostigajev a ti druzí (1933).
Kromě toho je Maxim Gorkij autorem množství povídek (Tři povídky stařeny Izergil se slavnou povídkou Bouřlivákem - v originále Burevěstnik), vycházejících stále znovu a znovu v různých výborech, napsal mnoho publicistických statí o politice a literatuře a zanechal rozsáhlou korespondenci.
Jeho sebrané spisy jsou u nás vydávány souborně od roku 1955. Výbory Gorkého díla pro děti a mládež vydalo roku 1953 SNDK (nyní Albatros), v letech 1950 - 1951 Mladá fronta. Mezi jeho překladateli najdeme J. Kadlece, B. Mathesia, J. Weila, J. Horu, J. Mašína, J. Hrbka aj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama