"Když to není rozbité, nespravuj to."

Prosinec 2008

Šla Nanynka do zelí - Marie Pujmanová

31. prosince 2008 v 18:52 Kravinky
Šťastné dítě.
V chatrných šatečkách na boso chodila,
Nanynka, dívenka roztomilá,
na poli sháněla celý den,
doma byl hlad.
Pepík, syn kulaka
na poli přepad ji.
Košík i poctivost,
všechno, tam ztratila
pro hlávku zelí.

Únor vše změnil.
Na velkých lánech společně zraje pro všechny zelí.
Kulaci zmizeli, není jich více.
S úsměvem šťastným, s traktorem jezdí
a s malým Pepíčkem - Nanynka údernice!

Šla Nanynka do zelí - Vladimír Majakovskij

31. prosince 2008 v 18:51 Kravinky
Ratata bum
hromy třeskaly,
Nanka se po večeři krade.
Loupežník v zelí
drzý,
smělý.
Na ni zem číhá
tma je všade.
Rozlámá košík
rozkop jej!
Zadrhnou kulaku kol hrdla smyčku
za všechny,
za Rus
za revoluci
za krásu dychtivou
bubnujte kulaci.
Kdo je tu pánem
kdo tu velí
Komisař rudý
rozkročen v zelí.
Jak smetí
přes pole zleva
levá
levá.
Krasnoarmějci letí
Přilehnou k líčku na políčku.

Šla Nanynka do zelí - Francois Villon

31. prosince 2008 v 18:38 Kravinky
Lizetko, Žando, Marceli,
Fasetko, Káčo, uličnice,
Páteři, žáčci nesmělí,
namalované krasavice,
stírejte slzy, palte svíce,
zní poslední má serenáda.
Couravé Nandy není více,
vzpomeňte na ni, na neřáda!

Ty její horké pocely,
ten žár, kdy vklouzla do světnice
a vyváděla v posteli,
že zapomněl jsi na štěnice.

A měla vám mne holka ráda,
byla jak burskej ořech v mlíce,
vzpomeňte na ni, na neřáda.

Zrovna minulou neděli,
vyšla, jak byly ty hice,
pytlačit někam do zelí.

Zblesknul ji Pepík,
přilít v trice,
a dal jí košem do palice.

Chudinka byla ještě mladá,
Zhasla hned jak mladá mšice.
Vzpomeňte si na ni, na neřáda.

Šla Nanynka do zelí - Otakar Březina

31. prosince 2008 v 18:26 Kravinky
V šílených vírách nekonečných závratí,
zahořklých popelem věčných soumraků,
tisíce mlčenlivých duší, jako opilci prokletí,
vyšla jsi ty, dokonalá, v zelí zázraků.
A hudba sfér na napjatých nervech hrající krvavé sonety,
v pošlapaném koši extase,
eteru bezedných propastí,
jen bledých přízraků par…..
A před velikými dveřmi poznání,
Stáli jste mlčky i on, ty a zelí.

Šla Nanynka do zelí - Petr Bezruč

31. prosince 2008 v 18:25 Kravinky
Sto roků na pole chodila,
sto roků kradla tam zelí,
až přišel z Frýdku Pepíček
a dal jí po prdeli.

Sto roků s košem chodila,
sto roků byl košík celý,
dneska je košík rozšlapán,
kdo pak ho, Náno, zcelí?

Siroty pláčí, mají hlad,
tak jako dřív jej měly.
Přijde den, z šachet jde plamen a dým,
přijde den, bude i zelí.

Šla Nanynka do zelí - Vítězslav Nezval

31. prosince 2008 v 18:24 Kravinky
Další ze série Šla Nanynka do zelí a jak by ji napsali různí autoři.

Bylo to jednou z jara po neděli,
Nanynka, které přezdívali Nelly,
Šla trhat zelí, zelí, zelí.

Bylo to zelí, ba ne bolehlav,
dopitá láhev, deset černých káv,
rodí se báseň, haf, haf, haf.

Zavřená kniha, otevřený hrob,
doluji verše jako zlatokop,
a košíček je trop, trop, trop.

Fotky A-Ha

31. prosince 2008 v 12:05 *A-Ha*
přihodím sem pár fotek a-ha z dřívějška a novější :D

obrázek obalu nového CD Analogue
a novější fotky

naše nová ikonka

30. prosince 2008 v 20:59 | frida
našla jsem někde návod na klikací ikonky, tak jsem jednu zkusila udělat - je to rychlovka - šlo mi spíš o to, abych se jí naučila vkládat :D snad se to povedlo...




Dvě hlášky Míry Bosáka

29. prosince 2008 v 12:07 | yellow |  Kravinky
Letošní StarDance jsem sledovala jen kvůli panu Bosákovi. Nesmírně jsem mu fandila a musím říct, že mě jeho tanec vždy velmi pobavil. No a během jednoho dílu jsem si poznamenala dvě hlášku. Snad jsou napsaný správně.

  • Kuneš: Jaromíre, vy jste plný rozporů. Na vrchu černý, pod povrchem oranžový. - Bosák: Tak to ne, já s tou oranžovou nemám nic společnýho.
  • Myslím, že koeficient nenávisti tanečních mistrů ke mně bude růst.

U2 - I Believe In Father Christmas

29. prosince 2008 v 11:40 U2 Nezařezené
Tahle písnička je původně od Grega Lakea, který ji vydal již v prosinci roku 1975. Letos ji U2 nově předělali pro RED campaign, která bojuje proti AIDS v Africe.

Bryan Adams - Brothers Under The Sun

26. prosince 2008 v 14:13 *Bryan Adams*
Tohle je fakt strašně krásná písnička. Rozhodně jí všem doporučuju.

mission imposible

25. prosince 2008 v 21:04 Klipy
právě jsem se koukala na óčko - byly tam songy z filmů a koho to nevidím :D tenhle klip jsem doteď neviděla - fakt že ne :D

videa už mi tu nejdou, tak aspoň odkaz :D


nejvíc se mi líbí, jak tam bliká to U a malinká 2 a pod tím Adam Clayton :D

p.s. - kdyby mi tu někde chybělo "i" tak se omlouvám, ale nějak se mi nad ním zasekla klávesnce ... :(

Takže k tomu CD

23. prosince 2008 v 14:55 | yellow |  U2
Nový CD od U2 se teda má oficiálně jmenovat No Line On Horizont. V Německu vyjde již 27. února příštího roku. V ČR si budeme muset počkat až do 2. března. Mělo by vyjít v pěti různých edicích. Od normálního CD až po balíček CD, DVD a ještě něco.
Majitel dublinské O2 arény, který slyšel demo nahrávku, prý prohlásil, že to je to nejlepší, co U2 udělali, takže si myslím, že to rozhodně bude stát za to. Začněte šetřit. :-D

Tak sem to zase prosvihla

20. prosince 2008 v 22:28 | yellow |  U2
Rikala sem si, ze to urcite neprosvihnu, ale jako obvykle sem to prosvihla. Sledovala sem u2.com skoro kazdej den, abych si hned vsimla, kdy se objevi datum vydani novyho alba od U2. No a samozrejme si toho vsimnu az s krizkem po funuse. No ale nic. Album No Line On The Horizont vyjde 2. brezna. Zejtra sem dodam nejaky podrobnosti. A sorry tu cestinu, ale uz se mi nechtel poustet pocitac, takze pisu pres mobil.

Evropská unie

20. prosince 2008 v 15:31 Referáty

• rozloha: 4 324 782 km2

• počet obyvatel: 491 018 683 (červenec 2008)

• hlavní města: Brusel, Strasburk, Lucemburk

• motto: Jednota v rozmanitosti.

• 23 úředních jazyků

• 27 členských států

• vznik: 7. 2. 1992 Maastrichtskou smlouvou (platnost od 1. 1. 1993)

Státy Evropské unie

členské: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie

kandidátské: Chorvatsko, Makedonie, Turecko

Evropská integrace

Po druhé světové válce musely evropské státy řešit mnoho problémů. Nejdůležitější bylo zabezpečit základní životní potřeby pro obyvatelstvo, ale také zabezpečení míru a bezpečnosti v Evropě. Po válce byl hluboce zakořeněný názor, že mír a bezpečnost dokáže zajistit pouze sjednocená Evropa, která měla být protikladem Sovětského svazu.

Dá se říct, že pro poválečnou Evropskou integraci byly tři. Za prvé zabezpečení míru v Evropě, za druhé překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur a nakonec i umožnění společného trhu, který měl napomáhat ke zvyšování hospodářského blahobytu.

Sjednocení Evropy prosazovali i někteří přední evropští politici. Jean Monnet v roce 1943 prohlásil: "Mír v Evropě nenastane, dokud její státy budou zakládány na základě národní suverenity… Země Evropy jsou příliš malé, aby mohly svým národům zaručit prosperitu a sociální vývoj. Proto evropské státy musí společně založit federaci…"

Winston Churchill v roce 1946 mluvil o sjednocené Evropě, Spojených státech evropských s Radou Evropy, který měla zajistit partnerství Francie a Německa.

Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman předložil 9. května 1950 návrh na sjednocení Evropy, tzv. Schumanovu deklaraci, který zpřesňuje předchozí prohlášení Monneta a Churchilla.

Evropské společenství uhlí a oceli

Jean Monnet přišel s návrhem kontroly uhelného průmyslu nadnárodní institucí. Tato myšlenka byla v roce 1951 potvrzena tzv. Pařížskou smlouvou a vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli, které během několika let vytvořilo společný trh pro uhlí a ocel. Zakládajícími státy byly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko.

Evropské sdružení volného obchodu

Velká Británie z obavy o přenesení svých pravomocí na mezinárodní úroveň a ztráty části suverenity odmítla přidat. Ovšem myšlenka volného trhu ji přitahovala, a proto v roce 1960 iniciovala vznik Evropského sdružení volného obchodu, kam se přidaly i Dánsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko.

Římské smlouvy, EHS a Euratom

V roce 1957 bylo Římskými smlouvami založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). EHS mělo vytvořit společný trh a Euratom měl fungovat jako spolupráce na poli mírového využívání jaderné energie.

Od 1. ledna 1958 zahájila svou činnost Evropská investiční banka s ústředím v Lucembursku a Hospodářský a sociální výbor s centrálou v Bruselu.

Zakládající členové EHS a EURATOM byly stejné země jako v případě ESUO: Francie, Německo, Itálie a státy Beneluxu. Francie se stala neformálním leaderem všech těchto seskupení a upevnila svou vedoucí pozici v západní Evropě. Od těchto nových společenství si Francie slibovala hlavně zlepšení situace v zemědělství. Pro Německo a země Beneluxu byla jako pro vysoce industrializované státy největší výhodou postupná liberalizace trhu s průmyslovými výrobky.

V roce 1967 vstoupila v platnost smlouva o spojení orgánů EHS, Euratomu a ESUO, avšak jejich právní subjektivita nebyla dotčena. Od té doby se tyto tři smlouvy začaly souhrnně nazývat Smlouvy o evropských společenstvích.

V roce 1968 byla na základě dohody o EHS vytvořena celní unie, což znamenalo, že byly odstraněny vnitřní cla, byl zaveden stejný celní tarif vůči nečlenským zemím, jako mezistupeň ke společnému trhu.

Sedmdesátá, osmdesátá léta

Sedmdesátá léta byla ve znamení surovinové a energetické krize zapříčiněné drastickým omezením dodávek ropy ze států Perského zálivu. Následovala mnohonásobné zvýšení cen energií a pohonných hmot, které se promítlo do rostoucích nákladů evropských podniků, které byly navíc oslabeny zvyšující se východoasijskou konkurencí. Ekonomiky evropských států začaly zpomalovat a vyskytl se problém obrovské nezaměstnanosti. Mnohá průmyslová odvětví, zejména textilní a hutní průmysl, procházeli krizí. Tato krize začala polevovat až v osmdesátých letech. V důsledku těchto problémů se proces evropské integrace téměř zastavil.

22. července 1975 byl na základě Smlouvy o finančním hospodaření Společenství zřízen Účetní dvůr. Za jeho sídlo bylo zvoleno Lucembursko.

V roce 1985 byl na zasedání Evropské rady v Miláně přijat dokument Bílá kniha o opatřeních k dokončení vnitřního trhu do roku 1992, který analyzovala situaci v Evropě a sloužil jako podklad pro budoucí jednání o Jednotném evropském aktu.

Evropský měnový systém (EMS), ECU

Počátkem sedmdesátých let se k surovinové a energetické krizi přidala i měnová krize v podobě rozpadu Brettonwoodského měnového systému. Pro západoevropské státy to znamenalo zrušení navázání jejich měn na americký dolar a přechod na režim volných měnových kurzů. V roce 1979 byl zaveden Evropský měnový systém, který měl zamezit velkým výkyvům v měnových kurzech. Státy se jím zavázaly udržovat své měnové kurzy ve stabilních poměrech. Také byla zavedena měnová jednotka ECU (European currency unit), která sloužila k mezinárodním měnovým operacím.

Jednotný evropský akt (JEA)

V osmdesátých letech se se zlepšením hospodářské a sociální situace opět začaly množit návrhy na pokračování evropské integrace. Na zasedání Evropské rady v Lucemburku byl podepsán Jednotný evropský akt. JEA vstoupil v platnost v roce 1987 a byl to do té doby největší zásah do Římských smluv v roce 1952. Hlavním cílem JEA bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikace překážek. Překážky se dělí na tři skupiny: fyzické, technické a daňové.

fyzické - odstranění kontrol na vnitřních hranicích ES pro osoby, služby, zboží a kapitál

technické - odstranění rozdílů v předpisech a normách a tedy omezení tzv. netarifních překážek obchodu

daňové - jednalo se zejména o daňovou harmonizaci, toto téma je dosud nedořešené a velice politicky citlivé

JEA zvýšil pravomoci Evropského parlamentu. Nyní byl jeho souhlas vyžadován při přijímání nových členů a o mnohých dalších aktivitách, o kterých do té doby rozhodovaly jednotlivé státy. Jednalo se například o oblast vědy a výzkumu, životního prostředí nebo sociální politiky.

Rozšíření a výstup z EU

V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let se Evropská společenství rozrostla o 6 zemí. V roce 1973 přistoupilo Dánsko, Irsko a Spojené království. V roce 1981 přistoupila Řecko a v roce 1986 přistoupilo Španělsko a Portugalsko. Pouze jediná zem s Evropského společenství vystoupila. Po získání autonomie na Dánsku v roce 1979, vystoupilo Grónsko z ES v roce 1985.

Schengenská dohoda

V roce 1985 podepsali zástupci Německa, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucemburska Schengenskou dohodu. Ta měla odstranit kontroly na vnitřních hranicích a státy v Schengenském prostoru měly spolupracovat při ochraně vnějších hranic. Schengenská dohoda nebyla do roku 1999 součástí právního řádu ES. Stala se jeho součástí až po přijetí Amsterodamské smlouvy v roce 1999.

Maastrichtská smlouva

V roce 1992 uzavřeli vrcholní evropští politici reformu zákládajících smluv. Maastrichtská smlouva zajistila evropskou spolupráci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostech. Smlouva změnila název "Evropského hospodářského společenství" na "Evropské společenství", protože integrační aktivity již přesáhly pouze ekonomické záměry. Nejzásadnější věci, však bylo to, že podepsáním Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská unie, která zastřešovala všechny integrační aktivity, které se od podpisu Maastrichtské smlouvy začaly dělit na tři kategorie, které se také jinak nazývají tři pilíře.

1. pilíř - Evropské společenství: spadají sem všechny aktivity realizované již před Maastrichtem; mimo jiné politiky zemědělská, obchodní a regionální: společná zemědělská politika, hospodářská a měnová unie, celní unie a společný trh, společná obchodní politika, regionální a strukturální politika, dopravní politika, sociální politika, Schengenský prostor, občanství EU, vědecko - výzkumná politika, politika hospodářské soutěže, ekologická politika, politika ochrany spotřebitele, vzdělání a kultura, společná rybolovná politika, azylová a přistěhovalecká politika

2. pilíř - Společná zahraniční a bezpečnostní politika

1. Zahraniční politika: spolupráce v zahraniční politice, dodržování míru, volební pozorovatelé, lidská práva, demokracie, rozvojová pomoc

2. Bezpečnostní politika: evropská bezpečnostní politika, evropské síly rychlé reakce, odzbrojování

3. pilíř - Justice a vnitřní bezpečnost: pašování drog a obchod se zbraněmi, obchod s lidmi, terorismus, zločiny proti dětem, korupce

Na počátku 90. let byl dokončen projekt vnitřního trhu, mezi evropskými státy panovala shoda, a proto pokračovala integrace směrem k hospodářské a měnové unii. Maastrichtské smlouva měla za cíl vytvoření Evropské měnové unie a zavedení společné evropské měny - eura.

Důležité smlouvy v 90. letech

Během 90. let byly uzavřené důležité smlouvy, které ovlivňují fungování Evropské unie ještě v dnešních dnech.

V roce 1999 byla podepsána Amsterdamská smlouva, která přesunula spolupráci států Evropské unie v oblasti imigrační politiky a ochrany menšin do prvního pilíře, definovala základní práva občanů EU a základní principy společné zahraniční politiky. Po jejím podepsání se stala Schengenská dohoda součástí právního systému EU.

Další významnou smlouvou byla Smlouva z Nice, která měla připravit evropské instituce na přijetí nových členů Evropské unie. Omezila národní veto, a přerozdělila počet hlasů v Radě ministrů. Po jejím vstupu v platnost odpovídal počet hlasů, počtu obyvatel jednotlivých států.

Po rozpadu Sovětského svazu se začaly státy střední a východní Evropy transformovat. Přecházely z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství. EU s nimi uzavírala dohody, které podporovaly transformaci. EU vytvořila finanční fond PHARE, který měl původně sloužit pouze Polsku a Maďarsku, ale postupně byl rozšířen i na další státy bývalého Sovětského bloku.

Rozšiřování EU v 90. letech

V roce 1995 se Evropská unie rozšířila o tři státy, které spolu s Velkou Británií patřily do Evropského společenství volného obchodu. Do Evropské unie přistoupilo Finsko, Rakousko a Švédsko.

Na konci roku 1997 byly zahájeny přístupová jednání s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem. V roce 1999 byla zahájena přístupová jednání s dalšími státy - Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. V tomtéž roce byl Turecku přiznán status kandidátské země, kterou je dodnes. Turecko žádalo o členství v Evropském hospodářském společenství již v roce 1987, ale bylo odmítnuto pro nestabilnost politického prostředí.

Euro

V lednu 1999 se státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko a Španělsko dohodly na nahrazení svých současných měn a zavedení jednotné měny - eura. Nová měna přišla do oběhu 1. ledna 2002. V roce 2001 se do tzv. Eurozóny rozhodlo vstoupit Řecko. Od 1. ledna 2007 je součástí Eurozóny i Slovinsko.

Aktuální vývoj

V roce 2004 vstoupila do Evropské unie desítka států. Evropská unie se rozrostla o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. V roce 2007 přistoupily Bulharsko a Rumunsko. V prosinci 2008 zažádala o status kandidátské země Černá Hora. Ale zejména v západních zemích panuje názor, že by se další státy měly přijímat až po reformách ve fungování EU.

Nyní se ratifikuje Lisabonská smlouva. Smlouvu již přijalo 25 států. V roce 2008 byla odmítnuta Irskem v referendu, ale ba příští rok se připravuje referendum nové. Jediným státem, který se k Lisabonské smlouvě ještě nevyjádřil zůstává Česká republika.

Instituce Evropské unie

Základním principem fungování Evropské unie je svěřování pravomocí, které byly dříve v kompetenci členských států, na evropské instituce. Základem evropských institucí je tzv. "institucionální trojúhelník" - Rada Evropské unie, Evropská komise a Evropský parlament.

Rada Evropské unie - Dříve se nazývala Rada ministrů, dnes se používá zkrácený název Rada. Je to rozhodující instituce EU, zastupuje zájmy jednotlivých států v evropském měřítku. Má významné pravomoci v oblastech 2.a 3. pilíře, v oblastech prvního pilíře rozhoduje pouze na základě návrhu Evropské komise. Je to nejvlivnější instituce EU.

Rada se schází podle potřeby. Nejčastěji si schází ministři zemědělství (asi 14 krát do roka), dále ministři financí a zahraničních věcí. Rada se skládá z ministrů jednotlivých vlád, schází se v Bruselu a Lucemburku.

Rada rozhoduje buď jednomyslně, kvalifikovanou nebo prostou většinou hlasů. Jednomyslnost je požadována v oblasti 2. a 3. pilíře. Prostou většinou se hlasuje pouze o procedurálních otázkách a některých aspektech společné obchodní politiky jako např.antidumpingová ochrana. Většina rozhodování se provádí na základě kvalifikované většiny, kdy hlasy členských států mají různou váhu v závislosti na počtu obyvatel.

Každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. Hlavní úkoly předsedající země je organizovat setkání Rady a reprezentovat EU navenek. V druhé polovině roku 2008 předsedala Francie, od 1. ledna 2009 bude předsedat Česká republika.

Evropská komise sleduje zájmy Evropské unie jako celku. Za každou zemi je v komisi jeden komisař, komise se tedy skládá z 27 komisařů. Za Českou republiku je komisařem Vladimír Špidla. Komisaři nemají právo přihlížet k zájmům jednotlivých států. Komise má největší pravomoci v oblastech 1. pilíře, může iniciovat návrhy zákonů a dohlíží na dodržování přijatých smluv. Vypracovává také návrh rozpočtu EU a provádí kontrolu jeho plnění. Dále Komise zastupuje EU při mezinárodních jednáních a má právo sjednávat s třetími státy dohody. Má významné pravomoci při přijímání nových členů do Unie a zajišťuje kontakty s nečlenskými státy EU. Evropská komise rozhoduje na základě prosté většiny. Sídlí v Bruselu.

Evropský parlament funguje jako kontrolní a poradní orgán Evropské unie. Schvaluje složení Evropské komicea má právo kontrolovat její činnost, podílí se na tvorbě zákonů, vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami a přijímáním nových členských států. Má také značné pravomoci v oblasti společného rozpočtu EU.

Na základě Smlouvy z Nice má dnes Evropský parlament 785 poslanců, kteří jsou od roku 1979 voleni obyvateli EU na období pěti let. Poslanci mají možnost sdružovat se do poslaneckých klubů na základě politické příslušnosti, nejsou tedy rozsazeni podle národností. Sídlem EP je Štrasburk, ale parlament pracuje také v Bruselu a Lucemburku. Evropský parlament se usnáší prostou většinou.

Evropská rada by neměla být zaměňována s Radou Evropské unie. Skládá se z hlav států, předsedů vlád, ministrů zahraničí a představitelů Evropské komise. Rada se schází asi třikrát do roka a rozhoduje o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách a vymezuje směry, kterými by se měla EU ubírat. Rozhoduje jednomyslně.

Evropský soudní dvůr se stará o dodržování evropského práva a je významným kontrolním orgánem EU. Má sídlo v Lucemburku.

Účetní dvůr kontroluje používání finančních prostředků EU. Sídlí v Lucemburku.

Evropská investiční banka poskytuje veřejným i soukromým subjektům dlouhodobé půjčky na kapitálové investice. Sídlo banky je v Lucemburku, s pobočkami v Athénách, Lisabonu, Londýně, Madridu a Římě.

Evropský investiční fond pomáhá s rozšiřováním transevropských infrastruktur a poskytuje záruky na půjčky malým a středním podnikům. Sídlí v Lucemburku.

Evropský ombudsman se zabývá stížnostmi na činnosti orgánů a institucí EU. Sídlí ve Štrasburku.

Evropská centrální banka je klíčovou institucí pro činnost Evropské měnové unie. Sídlí ve Franfurktu nad Mohanem.



Německá meziválečná literatura

15. prosince 2008 v 20:06 | frida |  Sešit literatury
Německá meziválečná literatura
· bratři Heinrich a Thomas Mann, Heinrichův syn Klaus
· Heinrich Mann
o Profesor Neřád
§ postarší profesor Raat tyranizuje své žáky => při písemce najde u jednoho studenta oslavné básně na Rosu - chce vypátrat, kdo to je
§ Rosa je kabaretní zpěvačka; Raat nechce, aby se dále scházela se studenty a nakonec se vezmou; Raat ztrácí místo učitele a ocitá se na okraji společnosti - vydělat se snaží pomocí hráčského doupěte, které zřídí u sebe doma
§ Rosa je mu nevěrná s jedním jeho bývalým studentem, Raat je přistihne a ve vzteku se pokusí Rosu uškrtit, studenta okrade o jeho peněženku => je zatčen a stává se terčem posměchu
· Thomas Mann
o Kouzelný vrch
§ ve švýcarském sanatoriu pro plicní choroby chce inženýr Hans Kastorb navštívit svého bratrance, zjistí mu ale tuberkulózu a on v sanatoriu zůstává sedm let
§ dlouhými rozhovory s pacienty si dělá jasno ve svém politickém názoru
§ společensko-politický román ze 30. let
· Klaus Mann
o Mephisto
§ příběh herce, který udělal obrovskou kariéru tím, že se zaprodal fašismu
§ vstoupí do NSDAP, svými prohlášeními postupuje na společenském žebříčku a dostává role, na které nemá, což si časem stále více uvědomuje
§ téma umělecké korupce

Anglická meziválečná literatura

15. prosince 2008 v 20:03 | frida |  Sešit literatury
Anglická meziválečná literatura
· George Orwell
o v polovině světa byl zakázán
o ve 2. pol. 40. let - viděl směr společenského vývoje
o antiutopie = varovná vize, kam může společnost dospět
o (Thomas Moor, dílo Utopie => idylická společnost, kde jsou všichni spokojení)
o Zvířecí farma (Farma zvířat, Zvířecí statek)
§ naměřená proti Stalinovi
§ bajka = vystupují v ní zvířata
§ zvířata svrhnou na farmě nadvládu lidí (farmář Jones - opilec) => v čele dvě prasata - Napoleon a Kuliš => spory mezi nimi, Kuliš vyhnán, všechny neúspěchy od té doby sváděny na něj a na farmě popravováni jeho "agenti"
§ prasata převzala špatné vlastnosti lidí (pití alkoholu, ...) na konci není poznat, kdo je prase a kdo člověk
§ varuje před komunismem a socialismem (zprvu si měli být všichni rovni, ale potom jsou některá zvířata "rovnější")
§ dříve nebo později všeobecná rovnost musí ztroskotat
"Zatřeste světem a běžte se podívat, koho to zasypalo."
Karel Čapek - o revoluci => postihne vždy obyčejné lidi
§ skepse k revolucím a k revolučním vizím => každá revoluce přinese jen jinou vrstvu moci a každá moc člověka nakonec zničí a zkorumpuje
o 1984
§ název vznikl přesmyčkou, napsán roku 1848
§ děj se odehrává ve fiktivním roce 1984
§ antiutopie, společensko-fiktivní román
§ totalitní země (není blíže určena) => mocenský mechanismus podrobně popsán - vláda 1 politické strany, v čele s Velkým bratrem, která nesnese odpor => špehování lidí (ve všech místnostech obrazovky snímající, co se děje a říká) => bují udavačství (děti udávají rodiče, manželství je trpěno jen kvůli reprodukci), falšování dějin (vymazávání nehodících-se pasáží), země se chlubí vyspělostí, přitom je vše na příděl
§ Minuta nenávisti (na obrazovkách se objeví tvář nepřítele a lidé se musí "vyřádit" => každý den = stmelení davu v nenávisti k nepříteli
§ hlavní postava - Winston Smith má o politickém režimu výrazné pochybnosti (vede si deník), seznámí se s ženou, která smýšlí podobně jako on - zamilují se a uvažují o spiknutí, ale jsou odhaleni a zavřeni (mučeni) => nakonec jsou zlomeni a na konci je z Winstona troska bez vůle, milující Velkého bratra => stejně ho nakonec zabijí
§ země využívá schválený jazyk newspeak
§ mimořádně přesná a věrohodná předpověď situace roku 1984 (obrazovky nebyly snad jen kvůli nedostatku technologií)
· Jevgeněj Zamjatin
o ruský spisovatel
o My
§ napsáno 1922, v SSSR nesmělo dílo vycházet
§ psáno formou deníkových záznamů hlavního hrdiny => přiblížení režimu, ve kterém žije a pracuje = Jednotný stát => obyvatelé mají minimální soukromí, vše je ze skla a sklo odděluje i okolní přírodu; život lidí je potlačen a ovládán - nemají jména, pouze kombinace číslic a písmen (např. O12)
§ rodina neexistuje (stát řídí i reprodukční činnost)
§ hlavní hrdina o režimu nepochybuje, jednou potká opilou ženu, navzdory předpisům ji nenahlásí a potom spolu stráví noc (žena si ho "objedná") => žena je součástí opozice a chce hrdinu (geniálního matematika) přimět ke spolupráci => spiknutí odhaleno, účastníci mučeni (vyoperovali jim z mozku "fantazii" => stali se z nich poslušní lidé)
· David Herbert Lawrence
o prolomil tabu sexu v literatuře
o Milenec lady Chatterleyové
§ novomanžel lady Chatterleyové odjíždí bojovat do Flander, na svůj zámek v Rugby se vrací ochrnutý; manželka si mezitím našla milence a manžel jí říká, že by mu nevadilo, kdyby s ním otěhotněla, v případě, že by se nevědělo, že dítě není jeho
§ lady se s milencem ale rozchází a chřadne - sestra ji donutí jet do Londýna za lékařem, který ji posílá do ciziny; před odjezdem si lady najde nového milence - hajného - a otěhotní s ním
§ na své těhotenství přijde v Itálii, kde se léčí; prosí svého přítele, aby dítě vzal na sebe; po návratu domů ale zjistí, že manželka hajného přišla na poměr svého muže a událost zveřejnila
§ Chatterley zjišťuje, že dítě je myslivcovo, manželé se rozvádějí a hajný přichází o svou práci
§ druhým rozměrem je konfrontace mezi přírodou a průmyslovou civilizací

Konečne...

14. prosince 2008 v 21:29 | yellow |  Připravujeme...
Konečně mi strejda spravil počítač, takže sem sem dala tu dlouho slibovanou Cestu do hlubin noci. Dneska už nestíhám, takže k ní citát dodám časem. Snad zejtra. Ještě tenhle tejden bych sem mohla dát tři další čtenářáky. Trilogii sci - fi od Arthur Charles Clarke a Stephen Baxter. Oko času, Sluneční bouře a Prvorození.
No, uvidíme. Snad to budu stíhat. Přestože je tejden před vánocema, učitelé se zbláznili a na poslední tejden nám naložili tři písemky.

Louis Ferdinand Céline - Cesta do hlubin noci

14. prosince 2008 v 21:22 | yellow |  Čtenářský deník
Cesta do hlubin noci je první a zároveň i nejlepší román francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Tento nihilisticko - naturalistický román poprvé vyšel v roce 1932 ve světě a v České republice až v roce 1995. Po jeho vyjitý vypukla vlna emocí. Céline se hlásil k Hitlerovi a po druhé světové válce přišel o francouzské občanství.

Ferdinand Bardam studuje na lékaře. Na začátku I. světové války se spíše z hecu přihlásí do armády, ale již velmi brzy si uvědomí, že to byla obrovská chyba. Nechápe proč, by měl bojovat proti Němcům, kteří mu nic neudělali. Přeje si, aby válka už konečně skončila a je mu jedno jakým způsobem. Po čase je Bardam povýšen a poslán na průzkum do města, které by mělo být obsazeno Němci. V blízkosti města potká vojáka Leona Robinsona, který se chce nechat zajmout Němci, aby se už nemusel vrátit do boje. Ferdinand uvažuje, že by se nechat také zajmout, ale když se dostanou do města, zjistí, že ve městě žádní Němci nejsou a starosta je prosí, aby odešli, kdyby náhodou přišli. Muži se tedy rozchází a Ferdinand se vrací ke své jednotce.
Po čase je Ferdinand zraněn a poslán do Paříže na zotavení. V Paříži se setkává s bohatou americkou dobrovolnicí a začnou spolu chodit, když se blíží čas Ferdinandova návratu do boje, jdou se projít do parku. Místo, kde dříve byli komedianti, přijde Ferdinandovi opuštěné a stísněné, aby se zbavil tísnivých pocitů, vydají se do jedné z restaurací. Tam se však jeho situace ještě zhorší. Začne se mu zdát, že všechny v restauraci zastřelí. Pokouší se ostatní varovat… Ferdinand se zbláznil a byl přesunut do sanatoria, kde jsou vojáci, kteří se zbláznili, a o kterých se rozhoduje, jestli se doopravdy zbláznili a budou přesunuti do blázince, nebo jestli bláznovství jenom předstírají a budou posláni zpět na frontu, nebo rovnou zastřeleni.
Ferdinand zůstává v sanatoriu, kde ho čas od času navštěvuje matka, od které chce pouze peníze a nemyslí si o ní nic dobrého a v podstatě ji nemá rád.
Ještě za pobytu v sanatoriu začne během vycházek docházet Ferdinand do "veřejného domu" a po propuštění ze sanatoria začne s jednou prostitutkou žít. Když se rozejdou, dostává se Ferdinand opět do sanatoria. Po čase se má opět vrátit na frontu, ale armáda o něj již nemá zájem. A přestože už nemusí bojovat, chce se dostat co nejdál od války. Již dříve se chtěl podívat do Ameriky, ale na to nemá dost peněz. Proto se vydá do střední Afriky. Cestou je šikanován ostatními cestujícími, a proto loď opouští ještě před doplutím do cílového přístavu. Dostává se do malého městečka a shání si práci. Získá místo zástupce jedné firmy uprostřed pralesa, kde má nahradit muže, který onemocněl. Když dorazí na místo, zjistí, že muž, kterého má nahradit je Leon Robinson, se kterým se již jednou setkal. Hned po Ferdinandově příjezdu Leon utíká a Ferdinand zůstává uprostřed pralesa sám.
Ferdinanda život uprostřed pralesa velmi rychle omrzí a brzy začne přemýšlet, jak se dostat pryč. A navíc ještě onemocní. Neustále blouzní, má horečky, zvrací a má průjmy. Je velmi oslabený. Domorodci Ferdinanda donesou do dalekého přístavu a tam ho prodají jako veslaře na loď.
Když se Ferdinand začne zotavovat, zjistí, že je na zaoceánské lodi a plaví se neznámo kam. Jednoho dne se dostanou do New Yorku. Celá loď je dána do karantény, ale Ferdinand z ní uteče. V městečku nedaleko New Yorku, kam jsou posílány lodě v karanténě, je sčítárna blech a dalších parazitů, které přivážejí námořníci. Ferdinand se stane sčítačem blech, zavede nový systém počítání, a proto když je jeden z jeho nadřízených povýšen, dostává jeho místo. Nyní má dovážet výsledky sčítání do New Yorku, ale hned při první cestě se rozhodne, že už v New Yorku zůstane.
Chvíli žije z malých úspor, ale peníze mu rychle docházejí, a proto se rozhodne vyhledat svoji bývalou přítelkyni a pokusí se ji vydírat. Když od ní získá peníze, rozhodne se opět změnit lokál. Tentokrát se vydává do Chicaga, kde začne pracovat jako dělník ve Fordových závodech. Práce v továrně ho vyčerpává a nebaví. Po čase začne chodit do veřejného domu, kde se seznámí s prostitutkou, která se do něj zamiluje. Začne ho všemožně podporovat, a když zjistí, že ho práce v továrně ubíjí, nechá ho práci opustit a začne ho finančně podporovat. Ferdinand se opět setkává s Robinsonem, který ve Státech pracuje jako noční nelegální uklízeč a chtěl by se vrátit zpět do Evropy.
I Ferdinand začne přemýšlet o návratu, ale nemá na něj dostatek peněz. Prostitutka vidí, jak se trápí, a proto mu zaplatí návrat do Evropy a dá mu i nějaké peníze navíc. Ferdinand jí slibuje, že se jednou vrátí, ale oba vědí, že to lež.
Ferdinand se vrací do Evropy a dostuduje medicínu. Pak se přestěhuje na pařížské předměstí, kde působí jako lékař chudiny. Nedokáže si říct o peníze, a proto je stále na mizině a ostatní lidé ho jen využívají. Jednou si ho pozvou manželé Henrouilleovi, kteří chtějí, aby napsal posudek, že jejich stará matka je blázen. Žena však blázen není. Ferdinand odmítá posudek napsat. Jednou za ním stará Henrouillka přijde a seznámí se tam s Robinsonem, který se opět objevil v jeho životě. A shodou okolností je to právě Robinson, kterého si její syn s manželkou najmou na to, aby starou Henrouillku zabil.
Pokus o vraždu, ale nevyjde a je zraněn sám Robinson. Ferdinand ho dochází ošetřovat a rodina se ho snaží zbavit i se starou ženou. Robinson kvůli zranění dočasně oslepl. Nakonec je rodina oba pošle do Toulouse, aby se starali o nějakou kryptu. Oba dva jsou tam spokojení a Robinson si dokonce najde přítelkyni a zasnoubí se.
Pozvou Ferdinanda na návštěvu, který s radostí přijímá a utíká z Paříže, protože už nemá na nájem. Hned po příjezdu do Toulouse svede Robinsonovu snoubenku. Robinson nic netuší. Stále si myslí, že je Ferdinand jeho přítel. Nakonec, ale začne Ferdinand přemýšlet o odchodu, a když zjistí, že Robinson se pokusil zabít starou Henrouillku, utíká z města zpět do Paříže. Nemá peníze, a proto začne pracovat v divadle, ale ani tam nevydrží moc dlouho. Nakonec začíná pracovat v blázinci, učí řiditele anglicky, a když se řiditel rozhodne poznat svět, zaujme jeho místo. Po čase se u něj opět objevuje Robinson. Vrátil se mu zrak a už se nechce ženit, ale chtěl by cestovat, a proto utíká před svojí snoubenkou. Ta ho však pronásleduje, a proto se schovává v blázinci. Ale i tam ho nakonec najde. Ferdinand se je snaží usmířit a zorganizuje výlet na pouť. Výlet se však moc nevydaří a Robinson se stále odmítá oženit. Cestou zpět do blázince odmítnutá snoubenka Robinsona zabije.

Tam někde daleko bylo moře. Ale já jsem si teď už neměl co o moři vymýšlet. Měl jsem jinou práci. Marně jsem se pokoušel ztratit, abych před sebou neměl svůj život; viděl jsem ho prostě všude. Vracel jsem se k sobě samému. Můj životní čundr byl opravdu u konce. Teď ať se vláčejí zase jiní!... Svět byl zase uzavřený! Došli jsme už na konec, na dno! Zrovna jako na té pouti! Mít soužení, to není všecko; bylo by třeba mít možnost začít znovu, jít si shledávat nová soužení… Ale to ať si dělají jiní!... To se tak člověk shání po nové mladosti, třebaže se tváří jakoby nic, já nic, já muzikant… Bez ostychu!... Ale mně se už nechtělo trpět ještě víc!... A přece jsem v životě nezašel ani tak hluboko jako Robinson!... U mě to skončilo vlastně nezdarem. Já jsem se ještě neshrabal ani na jedinou takovou pořádnou myšlenku, jakou si ukul on, aby se dostal z otravy života. Myšlenku větší než má hlava, větší než z všechen ten strach v ní, krásnou myšlenku, nádhernou a pohodlnou pro smrt... Kolik životů bych na to potřeboval já, abych si utvořil takovou myšlenku, silnější než všechno ostatní na světě? To nebylo možné říct! Bylo to zpackané! Ty mé myšlenky mi spíš vandrovaly sem tam v hlavě plné volného místa; bylo to jako ubohé svíčičky, co se po celý život blikavě tetelí v ohavném, strašném vesmíru…
Bylo to možná lepší než před dvaceti lety; nemohlo se říkat, že jsem neudělal aspoň zárodky pokroku, ale nebyla naděje, že se mi kdy podaří vyplnit si celou hlavu, tak jak to udělal Robinson, jedinou myšlenkou, skvělou, dokonale silnější než smrt, a že jen a jen s tou svou myšlenkou budu všude překypovat rozkoší, bezstarostností a odvahou. Rek plný mízy.
To bych potom měl odvahy vrchovatě. Odvaha by ze mě všude prýštila a život sám by nebyl už nic; jenom ta úhrnná, odvážná myšlenka by vládla všemu, lidem i věcem od země k nebi. Lásky bych měl při tom na přídavek tolik, že Smrt by v ní zůstala uvězněna tak důkladně a tak teple, že by v tom nakonec našla zalíbení, potvůrka, a nakonec by se i ona milovala s celým světem. To by byla krása! To by se to vydařilo! Smál jsem se tomu na tom břehu, když jsem tam tak sám přemýšlel, jaké všelijaké triky a hejble bych potřeboval, abych se tak nadul nekonečnými rozhodnutími… Pravá ropucha ideálu! Koneckonců horečka!

Klipy se známejma osobnostma

13. prosince 2008 v 14:25 | frida |  Klipy
ahoj projížděla jsem svůj playlist oblíbených songů na youtube a narazila jsem na pár, kde jsem poznala slavný osobnosti vystupující v těch klipech ... myslím, že je to docela zajimavý, až časem narazím na další tak je sem můžu přihodit (kdybyste vy o něčem věděli, tak pište komentáře )

Annie Lennox - Walking on Broken Glass (Hugh Laurie - partner Annie L., John Malkovich - její milenec - prostě ten vousatej )


Crash Test Dummies - Mmm Mmm Mmm Mmm (Wentworth Miller zamlada - je to ten kluk "v kostele", co má tak "sympatický" rodiče)