"Když to není rozbité, nespravuj to."

Terminologický slovníček

13. března 2009 v 10:51 | frida |  Český jazyk a literatura
A
ablativ - v latině označení pro 6. pád
abreviatura - slovní zkratka
abstraktum - druh podstatného jména, označení abstraktní věci (láska)
adekvátnost - přiměřenost
adice - připojení k...
adjektivum - přídavné jméno
adjunkce - přimykání
adresát - někdo, komu jazykový projev směřujeme
adverbiale - příslovečné určení
adverbium - příslovce
afektivní - citový
agens - původce děje
akcent - přízvuk
akronymum - zkratkové slovo (NASA)
aktivum - slovesný činný rod
aktualizace - nezautomatizovaná slova
aktuální větné členění - členění výpovědi na jádro a východisko
akuzativ - 4. pád

B
bilingvní - dvojjazyčný
bohemikum - české slovo v cizím textu
bohemistika - odvětví slavistiky studující češtinu

C
cardinale - číslovka základní

D
dativ - 3. pád
deklinace - skloňování
deminutivum - zdrobnělina (domeček)
demonstrativum - ukazovací slovo
denotát - označený jev
derivace - odvozování
deskripce - popis
determinace - v syntaxi určování
diachronní - stále se vyvíjející
diakritická znaménka - např. tečka, čárka, háček
dialekt - nářečí
dialog - rozhovor
diftong - dvojhláska (au, ou)
disjunktivní - vylučovací
diskurs - rozmluva
distinkce - rozlišení
duál - pomnožné číslo (ruce, nohy)
dubleta - dvojí varianta slova (muži - mužovi)



E
elipsa - výpustka
elize - vypouštění
emoce - city
enkláva - výskyt jiného jazyka na cizím území (např. maďarská menšina na Slovensku)
etymologie - nauka o vývoji a původu slov
explicitní - výslovně řečený

F
finální - koncový
finitum - určitý slovesný tvar
flexe - ohýbání
floskule - bohatá, květnatá formulace
fonetika - věda zabývající se zvukovou stránkou jazyka
foniatrie - věda zkoumající vady řeči
frazém - ustálené slovní spojení
frázování - členění textu na menší úseky
futurum - budoucí čas

G
gemináta - zdvojená hláska (jakkoliv)
genitiv - 2. pád
genus - rod
glosa - vpisek
gradace - stupňování
grafém - jednotka psaného jazyka (písemný znak)

H
homonymum - stejně znějící slovo s různými významy
hyperkorektní - příliš spisovný
hyperonymum - nadřazené slovo (zvířata ke slovům pes, kočka)
hypotaktický - podřazený

I
ideogram - jeden znak pro celý výraz
idiolekt - jazyk jednotlivé osoby
ikon - znak podobající se označované věci
imperativ - rozkazovací způsob
indikativ - oznamovací způsob
infinitiv - neurčitek (neurčitý tvar slovesný)
interdialekt - nadnářečí
interjekce - citoslovce
internacionální - mezinárodní
interpretace textu - jeho výklad
interpunkční znaménka - rozdělovací znaménka
intonace - výškové rozdíly hlasu při ústním projevu
inverze - otočený slovosled



K
kaligrafie - krasopis
kategorie - třídící pohled (gramatické kategorie)
kauzalita - příčinnost
klišé - zevšednělý slovní obrat
kodifikace - uzákonění normy
kognitivní - poznávací
koherence - jednotnost textu z hlediska celku
koheze - jednotnost textu z hlediska soudržnosti částí
kólon - úsek věty
komparace - srovnání (stupňování přídavných jmen)
komparativ - 2. stupeň stupňování přídavných jmen (hezčí)
kompozitum - složené slovo
komunikace - dorozumívání se
kondicionál - podmiňovací způsob
kongruence - shoda
konjugace - časování
konjunkce - spojka
konsonant - souhláska
kontext - okolní text (textová souvislost)
koordinace - přiřazování
korelace - vzájemný vztah

L
langue - jazyk jako systém
lexikální - slovníkový
lexikologie - zkoumá slovní zásobu
lingvistika - jazykověda
litera - písmeno
logopedie - nauka správné řeči

M
maskulinum - mužský rod (ženský rod: femininum, střední: neutrum)
minuskule - malé písmeno
modus - slovesný způsob
morfém - nejmenší jazyková jednotka nesoucí význam
morfologie - tvarosloví

N
negace - zápor
nominace - pojmenování
nominativ - 1. pád
numerale - číslovka


O
objekt - předmět
opozitum - slovo opačného významu
optativ - přací způsob
ordnale - řadová číslovka
ortoepie - nauka o spisovné výslovnosti
ortografie - pravopis

P
paleografie - nauka o starých písmech
palimpsest - text na pergamenu, který byl odstraněn a překryt novým textem
palindrom - slovo, které lze stejně číst zleva doprava i opačně
parafráze - volné opakování
parataktický - souřadný
parenteze - vsuvka
parole - mluva
partikule - částice
pasivum - trpný slovesný rod
pauza - přestávka
perfektum - čas vyjadřující současný výsledek minulého děje
periferie - okrajová část
plurál - množné číslo
plusquamperfektum - předminulý čas; též antepréteritum
posesivní - přivlastňovací
pozitiv - 1. stupeň stupňování přídavných jmen (hezký)
predikát - přísudek
prefix - předpona
prepozice - předložka
préteritum - minulý čas
prézens - čas přítomný
pronomen - zájmeno
prozódie - zkoumá slabičné schéma verše
purismus - snaha o čistotu jazyka

R
reflexivní - zvratný
relace - vztah
réma - jádro výpovědi
rétorika - řečnictví

S
segment - část, úsek
sémantika - nauka o významu slov
semikólon - středník
singulár - číslo jednotné
singlularia tantum - slova nevyskytující se v množném čísle
slang - nespisovný jazyk určité skupiny lidí
styl - sloh
stylistika - nauka o slohu
subjekt - podmět
substantivum - podstatné jméno
sufix - přípona
superlativ - 3. stupeň stupňování přídavných jmen (nejhezčí)
synchronní - soudobý
syntax - skladba

T
tempo - rychlost
tempus - čas
tiret - pomlčka
transgresiv - přechodník

U
univerbizace - jednoslovné pojmenování z víceslovného názvu (spací pytel - spacák)
úzus - zvyk

V
vágnost - náznakovost, neurčitost
valence - schopnost vázat na sebe další členy (např. u slovesa - psát perem, psát dopis atp.ú
varieta - verze jazyka
verbum - sloveso
vokál - samohláska (A, E, I , O, U, Y)
vokativ - 5. pád
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama