"Když to není rozbité, nespravuj to."

Burbank, Luther

15. dubna 2009 v 13:19 |  Vědci, vynálezci a objevitelé
Burbank, Luther
Americký pěstitel a šlechtitel rostlin. Narodil se 7. 3. 1849 v Lancasteru (Massachusetts), zemřel 11. 4. 1926 v Santa Rosa (Kalifornie).
Byl čtrnáctým dítětem chudého farmáře a jeho počátky nebyly snadné, tím spíše, že nenabyl (s výjimkou čtyř zimních kursů na Lancasterské akademii) takřka žádné vyšší školní vzdělání.
Podobně jako I. V. Mičurin byl samoukem (studoval zejména práce Ch. Darwina a tehdejších šlechtitelů a ovocnářů) a jeho šlechtitelské, především ovocnářské pokusy čerpaly převážně ze zkušenosti a leckdy závisely i na náhodě.
Luther Burbank začal svou šlechtitelskou práci v jedenadvaceti letech na farmě poblíž Lunenbergu (Massachusetts).
Roku 1875 založil zprvu malou ovocnářskou školku v kalifornském městečku Santa Rosa s ideálním klimatem vhodným pro všechny druhy stromů a rostlin mírného a subtropického pásma. Pod vlivem Darwinova učení, jež se tehdy stalo díky urputným sporům všeobecně známým i neodborné veřejnosti, se rozhodl "pomoci" přirozenému vývoji rostlinných druhů vypěstováním nových a zvláštních druhů květin, zeleniny a ovoce, jež by získaly pozornost spotřebitelů. Pílí a geniální schopností předvídat vlastnosti kříženců svůj záměr splnil. Vypěstoval hybridizačními metodami, tj. mezidruhovým, mezirodovým a meziodrůdovým křížením, např. hrušky a jablka bez jader, švestky bez pecek, ba dokonce i ořechy bez skořápek. Podařilo se mu vyšlechtit několik nových druhů brambor. Výsledky "kouzelníka ze Santa Rosa" nalezly širokou odezvu, i když mnohé druhy byly chutí i výnosy rozhodně horší než výchozí formy - Amerika však odevždy milovala senzaci.
Šlechtitelé založili soukromou Společnost Luthera Burbanka a vydali v letech 1914-1915 dvanáctisvazkové dílo o jeho pokusech a výsledcích, jež Burbankovi přineslo proslulost a důchod 10 000 dolarů ročně, umožňující mu pokračovat v pokusech.
Burbank neusiloval na rozdíl od Mičurina o aklimatizaci (podnebné přizpůsobení) rostlin, ale o jejich mimořádnost, případně přitažlivé zvláštnosti. Tím se jeho celoživotní dílo stalo zajímavým spíše z hlediska genetiky (nauky o dědičnosti) než pěstitelsky, tím spíše, že se mnohé jím vypěstované odrůdy, jež považoval za stálé, dříve nebo později vrátily k původní podobě.
Nesporně největším Burbankovým úspěchem je grapefruit, ovoce pro svou osvěžující nahořklou chuť a značný obsah vitaminu C oblíbené po celém světě. Z tisíce nových odrůd (jen švestek vypěstoval sto třináct) se několik desítek uplatnilo nejen v USA, především v Kalifornii, ale i v Austrálii a Argentině.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama