"Když to není rozbité, nespravuj to."

Celsius, Anders

15. dubna 2009 v 13:21 |  Vědci, vynálezci a objevitelé
Celsius, Anders
Švédský astronom a fyzik. Narodil se 27. 11. 1701 v Uppsale, starobylém univerzitním městě, kde působil jako profesor astronomie po celý život s výjimkou cest po Německu, Itálii a Francii roku 1732. V Uppsale také zemřel 25. 4. 1744.
Z Celsiova vědeckého odkazu, ze všech jeho objevů a návrhů uveřejněných především v Pojednání stockholmské akademie, zůstalo jeho jméno spojeno s teploměrnou stupnicí, rozdělenou od bodu tání ledu k bodu varu vody (za normálních atmosférických podmínek) na sto dílů, označovaných ºC. Pro počítání v decimální soustavě je to pohodlné, i když nijak přesnější než měření v tzv. centigradové Celsiově stupnici či podle Réaumura (bod varu 80 ºR) nebo podle v anglosaských zemích obvyklé stupnice Fahrenheitovy, kde teplotě tání ledu přísluší hodnota 32 ºF a teplotě varu vody 212 ºF. V moderní fyzice se dnes udává tzv. absolutní teplota v Kelvinových stupních (ºK); absolutní teplotní stupnice počíná absolutní nulou, tání ledu přísluší hodnota 273,15 ºK, bodu varu vody pak 373,15 ºK. Kromě toho byl původní Celsiův návrh stupnice "otočen" botanikem Linném do dnešní podoby. (Celsius původně teplotu varu vody označil 0 a tání ledu 100.)
Ve své práci vycházel z výsledků slavného anglického fyzika Roberta Boylea, jenž roku 1664 zvolil teplotu tání ledu a základní bod pro měření teploty. Stálost a neměnnost teploty tání ledu za jinak stejných podmínek poznali již členové učené společnosti, založené ve Florencii Ferdinandem Toskánským a nazvané Pokusná akademie. Podmínku stálého a neměnného tlaku vzduchu přidal k těmto výzkumům holandský badatel Christian Huygens roku 1665, jenž také doporučil bod varu vody jako další tepelnou konstantu. Měření prováděl jako první vědec rtuťovým teploměrem. Pokládáme jej za zakladatele teploměrné soustavy. Jeho základní teploty jsou rozhodně přijatelnější než základní teploty navržené americkým kupcem, foukačem skla a výrobcem teploměrů Danielem Gabrielem Fahrenheitem. Ten roku 1720 za nulový bod zvolil domnělou nejnižší dosažitelnou teplotu, vznikající ve směsi ledu, vody a salmiaku, za horní základní bod teplotu v ústech zdravého člověka, kterou označil stupněm 96. Bod varu vody pak odpovídá 212 Fahrenheitovým stupňům.
Jak vidět, nebylo Celsiovo zjednodušení stupnice právě malé a bezvýznamné.
Celsius však učinil pro vědu daleko více. V jeho době probíhala intenzivní zkoumání tvaru Země, kterých se roku 1736 zúčastnil. Na své hvězdárně pozoroval roku 1740 jako jeden z prvních po Cassinim systematicky Saturnovy měsíce, souvislost magnetických poruch s polární září, závislost výšky hladiny Baltského moře na poloze Měsíce a Slunce vůči Zemi atd. atd.
Své nejproslulejší dílo, spis o měření tepla (Pozorování o dvou neměnných stupních na teploměru) uveřejnil roku 1742.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama