"Když to není rozbité, nespravuj to."

Delacroix, Eugéne

15. dubna 2009 v 13:27 |  Ostatní umělci (skladatelé, malíři)
Delacroix, Eugéne
Proslulý tvůrce malířského romantismu. Narodil se 26. 4. 1798 v Charenton-Saint-Maurice, zemřel 13. 8. 1863 v Paříži.
Delacroixův otec byl patrně ministr Talleyrand, jeho pozdější příznivec a ochránce. Podle jiných podání byl skutečný otec prefektem v Bordeaux. Malířství se Delacroix učil na École des beaux arts u oficiálního historického malíře Guérina, jehož styl mladému a vzdělanému malíři nevyhovoval ani formální uhlazeností, ani myšlenkovou bezvýznamností. Svůj první velký obraz Dantova bárka (též Dante a Vergilius), nyní uchovaný v Louvru, vystavil roku 1822 přes Guérinův odpor a zákaz. Inspiroval se zřejmě dílem svého o sedm let staršího spolužáka Théodora Géricaulta Vor Medusin (1819). Druhým významným Delacroixovým plátnem bylo Vraždění na ostrově Chiu (1824), protestující proti krutosti Turků, potlačujících osvobozenecký boj Řeků. Z dalších významných obrazů jmenujme jen Tasso v blázinci, Richelieu slouží mši (1830), a především pod dojmem červencové revoluce v Paříži, jež svrhla Bourbony, obraz Svoboda vede lid na barikády (1830), v němž malíř vyslovil nejen své umělecké, ale i občanské vyznání; sám sebe zobrazil v postavě studenta svírajícího pušku.
Roku 1832 odjíždí Delacroix s diplomatickou delegací k marockému sultánu. Afrika mu učarovala barvitostí, romantismem, prudkým světlem i barbarskou divokostí. S podnícenou obrazotvorností vytěžil Delacroix ze své africké cesty řadu obrazů (Arabská fantazie, Ženy v harému, Židovská svatba v Maroku) a skvělých skic, z nichž některé vlastní i pařížská Národní galerie. Odvážný kolorit (barevnost) jeho obrazů z pozdější doby i ostré kontrasty jsou výsledkem jeho afrického pobytu.
V pozdějších letech se citlivý a vnímavý umělec, znechucen společností a politickými pletkami, vedoucími ke vzniku druhého císařství a k vládě lidí, kterými opovrhoval, stále více uchyloval k literatuře. Namaloval ještě řadu obrazů a vytvořil mnoho grafik a kreseb na motivy děl milovaných spisovatelů, především Danta, Shakespeara a Goetha (Faust). Proslul vlastně až po smrti, když si romantismus vítězně vybojoval proti šosákům a zpátečníkům své místo na slunci, ačkoliv Delacroix maloval již od roku 1834 královský salón Bourbonského paláce, v letech 1838-1847 provedl skvělé monumentální nástěnné malby knihovny Bourbonského paláce ve Versailles a v letech 1841-1846 knihovnu Lucemburského paláce. Jeho dílem je i strop Apollónovy galerie v Louvru (1849-1851) a malby v kapli sv. Sulpice v Paříži (1853 až 1860). Významné je i jeho literární dílo, především proslulý Deník.
Revolučním Delacroixovým činem je překonání tmavé barvy klasicistů a její nahrazení barevnými odstíny, z nichž později čerpali impresionisté. Především však zdůraznil dramatické sváry a napětí proti neproblémovosti a harmonii za každou cenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lijaw Lijaw | Web | 16. dubna 2009 v 20:55 | Reagovat

TO víš, U2 jsou klasika :) jejich písničky nestárnou :) ani se neohrají :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama