"Když to není rozbité, nespravuj to."

Chelčický, Petr

16. května 2009 v 19:24 |  Historické osobnosti
Chelčický, Petr
Náboženský a sociální politik, filozof husitské doby, nejostřejší kritik feudálního řádu a utlačovatelů venkovského lidu. Byl svobodným sedlákem - patrně zemanem. Narodil se kolem roku 1390, zemřel asi roku 1460.
Většinu života prožil ve své rodné vsi Chelčicích u Vodňan, avšak s velmi živými písemnými i osobními styky s vedoucími duchy doby, s Janem Husem, Jakoubkem ze Stříbra, Janem Rokycanou, Mikulášem Biskupcem a dalšími. Víme jen, že v letech 1419 - 1420 pobýval v Praze.
Chelčický neměl školní vzdělání, a neznal proto pravděpodobně latinsky psaná teologická díla. Jeho zdroji poučení byla česky psaná náboženská literatura, především spisy Tomáše ze Štítného, a ovšem bible. Vykládal ji a komentoval nekonvenčně jako návod k vytvoření beztřídní a (kromě nezbytných institucí k udržení pořádku mezi hříšnými, a tudíž chybujícími lidmi) bezstátní společnosti se společným vlastnictvím výrobních prostředků včetně půdy. Tímto stanoviskem se Chelčický přiblížil radikálnímu křídlu husitských teologů, zásadně se však s nimi rozcházel v názorech na oprávněnost ozbrojeného boje a revolučního zvratu. Chelčický popíral a odmítal jakýkoli druh fyzického násilí, tedy i válku. Připouštěl pouze "odpor duchovní", boj proti ďáblu a křesťanské neodporování zlému.
Pro svou autoritu a nepochybnou čistotu pohnutek i bezúhonnost byl vážen nejen příznivci, ale i odpůrci, kteří se k němu obraceli a s nimiž polemizoval buď osobně na své venkovské samotě, nebo písemně. Napsal mnoho traktátů, adresovaných určitým osobám, z nichž se asi padesát polemických listů dochovalo.
Kolem Chelčického se brzy začali shromažďovat oddaní přívrženci. Snad už na samém počátku husitského hnutí ve 20. letech 15. století vznikají tzv. Chelčičtí bratř. Po porážce táboritů se stali krystalizačním centrem nově založené jednoty bratrské, jejíž první představitelé byli ještě s Chelčickým v osobním styku. I když se Chelčického program neodporování zlému a spravedlivé společnost, založené na dobrovolné křesťanské rovnosti všech členů, ukázal utopickým a v podmínkách feudalismu zcela neuskutečnitelným, ovlivňoval po celá staletí myšlení některých filozofů - přihlásil se k němu i Lev Nikolajevič Tolstoj.
První známý Chelčického traktát je O boji duchovním asi z roku 1421, odmítající násilí. V traktátů O trojím lidu řeč (asi 1425) kritizuje třídní společnost a bídu venkovského lidu. Své názory široce rozvedl v Postile (asi 1435), komentářích k biblickým úryvkům, tzv. perikopám, tvořícím obvyklé náměty nedělních kázání. Nejvýznamnějším dílem Chelčického je Sieť viery (asi 1440 nebo později), systematicky nastiňující jeho představy o dokonalé církvi a ideální společnosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama