"Když to není rozbité, nespravuj to."

CHKO Jizerské hory

8. května 2009 v 12:29 | frida |  Referáty
Tabulka s abecedním seznamem všech CHKO v ČR (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/CHKO)



Název CHKO


Datum vyhlášení


Rozloha (ha)




5. 3. 1973


116 000




3. 11. 1980


71 500




29. 12. 1981


4 000




8. 12. 1989


21 235




27. 3. 1991


41 000




19. 3. 1976


107 000




12. 4. 1972


13 200




1. 8. 2005


47 000




1. 3. 1955


18 152




19. 6. 1969


74 000




8. 12. 1967


35 000




19. 3. 1976


27 000




24. 11. 1978


63 000




27. 6. 1972


24 500




29. 10. 1990


9 600




19. 3. 1976


35 000




4. 7. 1956


9 200




28. 12. 1969


20 000




19. 3. 1976


7 000




27. 3. 1991


8 150




3. 5. 1974


64 000




27. 12. 1963


94 480




15. 11. 1979


70 000




25. 5. 1970


71 500




27. 3. 1991


38 000



Mapa územní působnosti správy CHKO na území ČR:




CHKO Jizerské hory


Základní údaje


- datum vyhlášení: 8. 12. 1967; s účinností od 1. 1. 1968
- CHKO vyhlášena na základě výnosu MK ČSR č.j.13853/1967
- rozloha: 368 km2 (z toho 269 km2 lesní půdy => lesnatost: 73%)
- zeměpisná poloha: 50° 42´ - 50° 56´ N, 15° 02 - 15° 23´ E
- rozkládá se na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v nadmořské výšce 325 m (Raspenava) - 1124 m (Smrk) => výškový rozdíl: 804 m
- na jihovýchodě přímo sousedí s Krkonošským Národním parkem, na východě sahá k hranici s Polskem
- jedna z nejstarších chráněných krajinných oblastí v ČR
- sídlo správy v Liberci



Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Jizerské hory:


- 3 národní přírodní rezervace
- celková plocha NPR činí 3082 ha, z toho připadá 1824 ha (tj. 59%) na ochranné pásmo, zbytek (41%) na tzv. jádrová území, tedy bývalé nebo dosud existující shora uvedené NPR
- NPR Jizerskohorské bučiny (vyhlášeny v r. 1999)
- NPR Rašeliniště Jizery
- NPR Rašeliniště Jizerky
- 13 přírodních rezervací
- celková plocha PR je 617 ha, z toho připadá 197 ha (32%) na ochranné pásmo
- PR Bukovec (Bukovec -1005 m n.m. - nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě)
- PR Černá hora


- PR Černá jezírka


- PR Jedlový důl


- PR Klečové louky


- PR Klikvová louka


- PR Malá Strana


- PR Na čihadle


- PR Nová louka


- PR Prales Jizera


- PR Ptačí kupy


- PR Rybí loučky


- PR Vápenný vrch


- 6 přírodních památek
- celková plocha PP je 13 ha
- PP Klečoviště na Smrku


- PP Na knajpě


- PP Pod Dračí skálou


- PP Pod Smrkem


- PP U posedu


- PP Vlčí louka


- 4 přechodné chráněné plochy
- celková plocha PCHP je 13 ha
- PCHP Bílý potok (U koupaliště)


- PCHP Pod Mariánskou horou


- PCHP Quarre


- PCHP U Šídy




- Dále jsou v působnosti Správy CHKO Jizerské hory Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny, Národní přírodní památka Čertova zeď a Přírodní rezervace Hadí kopec.



Na zdravotním stavu lesních porostů, půdních poměrech i kvalitě vody se velmi negativně podepsala dlouhodobá imisní zátěž způsobovaná především průmyslovou oblastí Žitavské pánve.
V 70.-80. letech 20. století - působení imisí spolu s invazemi hmyzích škůdců a nevhodným lesním hospodařením způsobilo škody; velkoplošně odtěženy v podstatě všechny smrkové porosty náhorní plošiny => rozsáhlé holiny, s jejichž zalesňováním se lesní hospodáři potýkají dodnes.
V současnosti je CHKO Jizerské hory velmi kontrastním územím (rozsáhlé plochy holin x území se zachovalými přirozenými společenstvy - zejména komplex bučin na severu, dále smrčiny a rašeliniště).
Významnou součástí CHKO je nelesní krajina s převažujícími loukami a pastvinami a s dochovanými stavbami tradiční lidové architektury. Vedle problémů lesnického charakteru (mj. i vysoké stavy zvěře) se v době nedávné objevila hrozba degradace podhorských luk a pastvin způsobená útlumem zemědělství.



Geologie


- pohoří Jizerských hor vzniklo v prvohorách
- pro reliéf charakteristické ploché kupy, plošiny, zaoblené hřbety a široká údolí
- převážná část pohoří je tvořena krkonošsko-jizerským žulovým plutonem, prostoupeným na několika místech třetihorními výlevnými vyvřelinami (na Bukovci), ve vyšších polohách jsou vrstvy rašeliny
- Smrk je tvořen krystalickými břidlicemi a staršími žulami, Raspenava krystalickými vápenci
- horotvorné procesy probíhaly v několika fázích (asyntské vrásnění v předprvohorním období, kaledonské a hercynské vrásnění)
- masiv je již 250 mil. let vystaven intenzivnímu zvětrávání a odnosu



Mineralogie


- dvě významné mineralogické lokality: Vápenný vrch u Raspenavy (popsáno více než 50 minerálů), soutok Safírového potoka a Jizerky (drahokamové odrůdy korundu, zirkony, spinely - pleonast, titanomagnetit - iserin)
- časté pegmatitové žíly
- v minulosti těžba kasiteritu (cínové rudy) u Nového Města pod Smrkem a pyrhotinu pro výrobu kyseliny sírové



Hydrologie


- hustá říční síť, velké přírodní zdroje povrchové vody
- zásobování liberecko-jablonecké aglomerace pitnou vodou
- 1978 - v hranicích území CHKO Jizerské hory vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)
- pohořím probíhá rozvodí Baltského (Lužická Nisa) a Severního moře (Jizera)
- vodní nádrže: Bedřichov, Fojtka, Mšeno, Rudolfov, Souš, Josefův Důl => zdroj pitné vody
- minerální prameny se slabou mineralizací se vyskytují na styku žuly a krystalických břidlic (kalcium-bikarbonátové kyselky s různým obsahem železnatých iontů); Lázně Libverda



Flóra


- hlavní přirozený vegetační typ = les: buk lesní, měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, lilie zlatohlavá, vranec jedlový, podbělice alpská, čípek objímavý, papratka horská
- Bukovec: oměj šalamounek, hořec tolitovitý, sasanka pryskyřníkovitá, kyčelnice cibulkonosná, dymnivka dutá, dymnivka bobovitá, kropenáč vytrvalý, upolín nejvyšší
- rašeliniště: borovice kleč, borůvka bažinná, kyhanka sivolistá, klikva bahenní, šicha černá, blatnice bahenní, ostřice chudokvětá, ostřice mokřadní, suchopýrek trsnatý, rosnatka okrouhlolistá, jalovec obecný nízký
- louky: prstnatec májový, prstnatec listenatý, vemeník zelenavý, pětiprstka žežulník, vachta trojlistá, prha arnika, všivec ladní, upolín evropský



Fauna


- bezobratlí: střevlík lesní, střevlík zlatolesklý, kovařík, horské druhy tesaříků, zdobenci, roháčci, pavouci (slíďák), motýli (klínovníček suchopýrový, bělopásek topolový, batolec duhový, batolec červený, martináček bukový), vážky (lesklice horská), rak říční
- obojživelníci, plazi, ryby: mlok skvrnitý, čolek horský, slepýš křehký, zmije obecná, pstruh obecný, střevle potoční, mihule potoční, siven americký (vysazen v nádržích)
- ptáci: čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, lejsek malý, linduška luční, krkavec velký, sýc rousný, puštík obecný, poštolka obecná, kulíšek nejmenší, čečetka zimní, bramborníček hnědý, bekasína otavní, kos horský, tetřívek obecný, chřástal polní, hýl rudý
- savci: rejsek horský, hrabošík podzemní, 12 druhů netopýrů (netopýr pobřežní, netopýr velkouchý, netopýr severní), spárkatá zvěř (jelení a srnčí)



Zdroje:











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama