"Když to není rozbité, nespravuj to."

Chmelnyckyj, Bohdan Zinovij Mychajlovyč

16. května 2009 v 19:24 |  Historické osobnosti
Chmelnyckyj, Bohdan Zinovij Mychajlovyč
Ukrajinský kozácký hetman (ataman) a státník, vůdce národně osvobozeneckého boje Ukrajinců proti šlechtickému Polsku a za sjednocení Ukrajiny s Ruskem (patřila tehdy jako součást litevského velkoknížectví k polsko-litevskému státu). Narodil se jako syn velitele kozáckého pluku asi kolem roku 1595 ve vsi Subotovo, zemřel 25. 7. 1657 tamtéž.
Chmelnyckyj nabyl na svou dobu znamenitého vzdělání v kyjevské akademii a v jezuitské koleji v Jaroslavi. Po bitvě s Turky u Cecory (1620) pobyl dva roky v tatarském otroctví na Krymu, kde se naučil turecky a tatarsky. Po vykoupení se stal kozáckým písařem (sekretářem) a jako diplomat usiloval o spojenectví s polským králem Vladislavem IV. proti zpupné šlechtě, utlačující kozáctvo a omezující královu moc. Když kozácký hetman Barabáš roku 1646 zatajil králův dopis kozákům a Chmelnyckyj se jej lstí zmocnil a rozšířil, podnítili šlechtici proti Chmelnyckému tažení zločinecké hordy, jež vypálila jeho statky a zmučila jeho rodinu i nevěstu. S pomocnými tatarskými sbory Chmelnyckyj zahájil roku 1648 válku proit polské šlechtě. Kozáci se houfně přidávali na jeho stranu. V bitvě pod Žlutými Vodami u říčky Targovice bylo polské vojsko poraženo a oba korunní hejtmanové Potocki a Kalinowski zajati.
Chmelnyckyj se stal vládcem Ukrajiny. Když šlechtické Polsko nevyhovělo jeho požadavkům plnoprávnosti pravoslavné víry, vzbouřil se utlačovaný lid a vpadl do Polska, porážeje jeho vojska. Válka skončila teprve po volbě nového polského krále Jana Kazimíra, jenž Chmelnyckého jmenoval hetmanem kozáckého vojska na Ukrajině.
Mír netrval dlouho. Poláci nesplnili dané sliby a války pokračovaly. Chmelnyckyj porazil pomocné vojsko polského krále u Zborova. Zborovská smlouva zaručovala vznik kozácké říše, volně spojené s Polskem. Již v zimě 1650 však byl Chmelnyckyj nucen znovu hájit kozácká práva proti Polsku. U Berestečka byl roku 1651 poražen, počet kozáků zmenšen a jejich práva omezena.
Nová válka vypukla roku 1653 - Jan Kazimír osobně vytáhl do pole, aby navždy pokořil téměř vylidněnou a zbídačenou Ukrajinu. Chmelnyckyj po diplomatických jednáních s carem Alexejem Michajlovičem a po dílčích vojenských úspěších svolala sněm veškerého lidu, tzv. černou radu do Pereslavli, která se 8. 1. 1654 rozhodla přijmout poddanství ruskému carovi a spojit Ukrajinu s Ruskem. Záhy pomocná ruská vojska spolu s kozáky zatlačila polská vojska z Ukrajiny a Litvy a vtrhla na území Polska. Když car uzavřel s Poláky mír, chtěl Chmelnyckyj pokračovat v boji. Uprostřed příprav však zemřel.
Postava Chmelnyckého přešla do ukrajinských písní a zkazek jako symbol hrdiny a mstitele bezpráví, polské buržoazní dějepisectví i historické romány
(Sienkiewicz) jej líčily jako odbojníka a zločince. Nebyl tím ani oním, ale velkou osobností své doby, usilující o národnostní i náboženskou svobodu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama