"Když to není rozbité, nespravuj to."

Hannibal

17. května 2009 v 10:20 |  Historické osobnosti
Hannibal
Proslulý kartaginský vojevůdce, jenž za II. punské války (218 - 201 př.n.l.) způsobil Římu několik těžkých porážek a ohrožoval samo Věčné město (Hannibal ante portas - Hannibal před branami - se stalo okřídleným úslovím). Byl synem nejskvělejšího reprezentanta kartaginského expanzivního rodu velmožů, vojevůdce Hamilkara Barkase. Narodil se asi roku 247 či 246 př.n.l., roku 183 př.n.l. spáchal jako štvanec pronásledovaný vítěznými Římany sebevraždu jedem v maloasijské Bithýnii.
První punská válka (264 - 241 př.n.l.) dvou otrokářských států o hegemonii ve Středomoří skončila porážkou Kartága, jehož vojsko vedl Hamilkar, neznamenala však ještě konec kartaginské velmoci. Hamilkar prý tehdy donutil malého syna Hannibala přísahat, že nikdy neuzavře s Římem mír a že se jeho životním cílem stane zničení Říma. Hannibal sbíral válečné zkušenosti v Hispánii (dnešním Španělsku). Když zde roku 229 př.n.l. padl Hamilkar a na jeho místo nastoupil Hasdrubal, byl již Hannibal zkušeným důstojníkem a roku 221 př.n.l., po Hasdrubalově zavraždění, převzal 60 000 pěšáků, 8 000 jezdců a stádo válečných slonů, s nimiž pokořil vzpurné kmeny a dokázal své vojevůdcovské schopnosti. Roku 220 př.n.l. si hispánský spojenec Říma, město Saguntum, na Hannibala stěžoval a Řím žádal od mladého vojevůdce záruky. Hannibal odmítl. Roku 219 př.n.l. Saguntum napadl a po osmi měsících krutých bojů dobyl a zničil. Teď byl na řadě samotný Řím.
Roku 218 př.n.l. vyrazilo z Nového Kartága (dnes Cartageny) 90 000 pěšáků, 12 000 jezdců a sedmatřicet válečných slonů proti Římu, který se právě zmítal v neklidu vzpour severoitalských kmenů i otroků. Hannibal snadno překonal Pyreneje, zajistiv si podporu obyvatel, a pro Římany zcela neočekávaně přešel proslulým pochodem Alpy. Cestou však utrpělo Hannibalovo vojsko pochodem i bojem s horskými kmeny značné ztráty.
Jeho protivníkem byl Publius Cornelius Scipio, jemuž přišel na Sicílii na pomoc Tiberius Sempronius Longus. Hannibal oba porážel v řadě potyček a u Trebbie jejich spojené voje zničil. Cesta do Itálie byla otevřena. Hannibal se na ni na jaře roku 217 př.n.l. vydal a 21. 6. způsobil Římanům u Trasimenského jezera jednu z nejtěžších porážek v historii Říma vůbec. Diktátor Fabius měl zachránit Řím. Oddaloval střetnutí s Hannibalem (čímž si vysloužil přezdívku Cunctator = Louda) a vyčerpával jej, zatímco Kartágo, obávající se přílišného vzrůstu moci rodu Barků, otálelo s přislibovanou podporou a vysláním posil. Vzpoury v Hispánii ohrožovaly Hannibalův týl a ani rozhodné vítězství v srpnu 216 př.n.l. u Kann, kde opatrného Fabia vystřídal prudký Terrentius G. Varro, nemohlo změnit další vývoj věcí. Římané se roku 215 př.n.l. zmocnili Sagunta, roku 211 př.n.l. zde sice byli poraženi, ale již roku 209 př.n.l. dobývají Nové Kartágo a ovládají celou Sicílii, jež se v době kartaginských úspěchů přidala k Hannibalovi. Kartaginská armáda odchází z Itálie bránit své město a je roku 202 př.n.l. rozhodným způsobem poražena u Zamy. Roku 201 př.n.l. je uzavřen mír. Hannibalovi je nad Kartágem ponecháno velení, je dokonce roku 196 př.n.l. zvolen tzv. sufetem, a stojí tedy v čele státu, ale Řím je mocnější. Již roku 195 př.n.l. musí nenáviděný Hannibal opustit Kartágo a stát se štvancem, jímž zůstal až do své smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama