"Když to není rozbité, nespravuj to."

Ivan IV. Vasiljevič

16. května 2009 v 19:24 |  Historické osobnosti
Ivan IV. Vasiljevič
Ruský panovník, zvaný Hrozný, jedna ze složitých a rozporných postav dějin. Narodil se 25. 8. 1530 v Moskvě, kde také 28. 3. 1584 zemřel.
Již roku 1543 se Ivan ujal vlády a roku 1547 se dal korunovat carem vší Rusi jako první z panovníků, používajících před ním pouze titul moskevských velkoknížat. Cílem jeho politiky bylo rozšíření Ruska, získání nových území, zařazení Ruska do evropské velmocenské politiky a zlomení neomezené vlády bojarů, krutě utiskujících lid a bránících veškerému pokroku. Svá předsevzetí vcelku splnil.
Roku 1550 na všenárodním sněmu slíbil rozsáhlé reformy - ještě téhož roku vydal nový zákoník, příští rok přinutil církevní synod provést některé úpravy, roku 1553 zahájila v Moskvě činnost první knihtiskárna. Zároveň poslal Ivan poselstva do západních evropských zemí (1449), jež měla přivést odborníky, vědce a zkušené důstojníky. Tento plán byl částečně zmařen obavou evropských mocností ze vzrůstu moci a síly Ruska.
Při rozšiřování své říše postupoval Ivan rázně. Využiv vzpoury v Kazani, vyvrátil (1552) kazaňský chanát a očistil Volhu od tatarských loupeživých kmenů až k Astrachani. Podporoval první výpravy přes Ural a Sibiř, jež podnikala rodina zámožných solivarníků Stroganovových. Snažil se vymoci Rusku přístup k Baltskému moři, kde ovšem narazil na švédské velmocenské zájmy, usilující o ovládnutí celé severní Evropy.
První válka se Švédskem skončila roku 1554 kompromisní smlouvou, otevírající však ruským obchodníkům mořské cesty do Anglie a do hanzovních přístavů. Druhou válku vedl Ivan proti Livonsku (1558). Ruská vojska si vedla úspěšně a Ivan uzavřel roku 1573 výhodné příměří. V této době však nastaly komplikace s tureckým sultánem Selimem, jenž ve spojení s krymskými Tatary dokonce roku 1571 vypálil Moskvu, přičemž odvlekl do otroctví 150 000 lidí. Další války se rozhořely na západě říše se Švédy, Poláky i řádem německých rytířů...
Roku 1560, po smrti milované manželky Anastazie Romanovny, se počala projevovat Ivanova duševní choroba. Stal se chorobně nedůvěřivým, uvěznil nebo nechal popravit i své důvěrníky a konečně se uchýlil do Zagorska, vzdav se vlády. Procesí lidu jej přimělo, aby se trůnu znovu ujal - vypudil všechny bojary, obklopil se tzv. opričníky, osobní stráží z lidu. V bezvýznamné hádce zabil i svého syna, přikázal popravit řadu členů vlastní rodiny a na pouhé udání, že občané Novgorodu vyjednávají s Poláky, přikázal město dobýt a 60 000 lidí popravit. Tyto činy mu přinesly přídomek Hrozný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama