"Když to není rozbité, nespravuj to."

Kleopatra

13. května 2009 v 22:45 |  Historické osobnosti
Kleopatra
Přesněji Kleopatra VII., egyptská královna, nejvýznamnější ze všech svých jmenovkyň. Narodila se roku 69 př.n.l., dobrovolně se usmrtila, snad, podle pověsti, uštknutím jedovatým hadem, roku 30 př.n.l.
Po smrti otce, faraóna Ptolemaia Auléta se měla stát spoluvladařkou a podle zvyku i chotí svého desetiletého bratra Ptolemaia XIV. Když však starý faraón roku 52 př.n.l. zemřel, byla Kleopatra vypuzena a vlády se ujala jménem jejího bratra poručnická vláda.
Kleopatra, mimořádně energická žena, toužící učinit opět z Egypta velmoc, se bránila všemi prostředky. Zahájila v Sýrii přípravy k návratu v čele vojska, avšak Julius Caesar prohlásil, že spory o egyptský trůn rozhoduje Řím a jménem Říma on, a nařídil, aby byla splněna závěť Ptolemaia Auléta. Sám tak dosadil Kleopatru roku 47 př.n.l. znovu na trůn, zatímco její bratr ve válce, za níž Kleopatřiny nároky podporovala i římská vojska, zahynul.
Caesarův vztah ke Kleopatře se stal důvěrný - uznal dokonce otcovství syna, kterého Kleopatra porodila, a dovolil, aby byl nazýván Kaizarionem (Césarionem). Po Caesarově zavraždění intrikovala Kleopatra s oběma soupeřícími stranami, republikány i triumviry. Po porážce republikánů u Filipp se ihned přidala na stranu vítězů, představovaných Markem Antoniem, jenž sice zprvu pohnal Kleopatru k odpovědnosti, avšak záhy podlehl jejímu osobnímu kouzlu tak, že opustil manželku, odmítl vrátit se do Říma a umožnil Kleopatře provést řadu politických vražd, jimiž postupně odstranila všechny další uchazeče o trůn. Po narození tří dětí se Antonius s Kleopatrou prohlásili za bohy a usilovali o přenesení centra tehdejšího světa z Říma do Alexandrie. Roku 34 př.n.l. přijala Kleopatra titul královny králů, učinila Kaizariona spoluvladařem a donutila Antonia jmenovat ji dědičkou všech jeho práv, tedy neomezené vlády v římských, afrických a maloasijských provinciích, jež už zčásti rozdělil mezi své a Kleopatřiny děti.
Budoucí císař Octavianus však nebyl ochoten nečinně přihlížet - tím spíše, že Egypt a severní Afrika byly obilnicemi, zásobujícími Řím. Zbavil Antonia všech práv a zahájil ozbrojený útok proti Egyptu. Kleopatřino loďstvo bylo poraženo u Aktia a Octavianus obsadil roku 30 př.n.l. Alexandrii.
Kleopatra se naposledy pokusila o uplatnění svých politických schopností i krásy, byla ochotna vzdát se Antonia (jenž později spáchal sebevraždu), podaří-li se jí zachovat moc a trůn. Octavianus se ale nedal oblomit. Před zneuctěním být potupně vedena v triumfálním průvodu Římem dala Kleopatra přednost smrti.
Kulturně historickou zajímavostí je, že se tato v prostředcích nepříliš vybíravá královna dostala na nebesa: byla po ní pojmenována v pořadí 216. planetka o průměru 115 km.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama