"Když to není rozbité, nespravuj to."

Kraj Vysočina

16. května 2009 v 20:34 | yellow |  Referáty
Kraj Vysočina je jedním z nejchudších krajů, ale rychle se rozvíjí. Leží na pomezí Čech a Moravy a na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Vysočina je jedním ze tří vnitrozemských krajů v České republice. Na území kraje leží v blízkosti Stvořidel na řece Sázavě geografický střed Evropy. Společně s Prahou nemá v názvu stanoveném zákonem slovo "kraj".
Název je odvozen od skutečnosti, že se celé území kraje nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny na pomezí Čech a Moravy. Na jihu na území kraje zasahuje západní část Jevišovické pahorkatiny, na severu se nachází Javořická pahorkatina, na západě Křemešnická vrchovina, na severozápadě Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina.
Na dvou místech se nadmořská výška dostává nad osm set metrů. Na severu kraje ve Žďárských vrších leží 836 metrů vysoký vrchol Devět skal, na jihozápadě v Jihlavských vrších leží nejvyšší vrchol kraje, Javořice, který je 837 metrů vysoký. Nejnižší bod cca 239 m n. m. je na jihovýchodě okresu Třebíč v místě, kde řeka Jihlava opouští jeho území.
Území kraje bylo v dřívějších dobách pokryto nepropustným pralesem. Postupem času bylo však proměněno na kulturní krajinu s velkým množstvím lesů a hájků, střídaných poli, loukami a pastvinami. Na Vysočině se nachází velké množství potoků, které jsou přehrazeny řadou menších rybníků.
Obyvatelstvo je kvůli přírodním podmínkám rozptýleno do velkého množství sídel, které jsou propojeny hustou sítí silnic, jejichž kvalita je však špatná. Pro Vysočinou jsou typické malé vesničky, které jsou v dosahu místního centra, kterým bývá malé město.
Kraj Vysočina leží v samém středu České republiky. Jeho středem se podél bývalé zemské hranice táhne hlavní evropské rozvodí. V kraji se nachází velké množství potoků a říček. Do kraje zasahuje povodím Labe úmoří Severního moře. Přestože Labe krajem neprotéká, voda z Vysočiny do něj odtéká řadou menších říček, z nichž je nejdůležitější Sázava. Jihovýchodní část kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje. Řeky patřící k úmoří Černého moře jsou například Svratka a Jihlava.
Základní údaje
Rozloha kraje je 6 795 km2, což ho řadí na páté místo mezi kraji. Zabírá asi 9 % rozlohy České republiky. V kraji k 1. lednu 2008 žilo 513 677 obyvatel. Hustota zalidnění je 76 obyvatele na km2, což je čtvrtá nejnižší lidnatost v zemi. Krajským městem je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které ve středověku patřilo k nejbohatším městům českého království. Jihlava má asi 50 000 obyvatel a leží po obou stranách bývalé zemské hranice.
Obyvatelstvo
Území kraje se administrativně člení do 5 okresů, má 15 obcí s rozšířenou působností a 26 pověřených obecních úřadů. K 1. lednu 2005 bylo na Vysočině 704 obcí, z toho 34 měst, což řadí Vysočinu na druhé místo mezi kraji v počtu obcí. Obec na Vysočině má průměrně 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů České republiky. Nejpočetněji jsou zastoupeny obce do 500 obyvatel.
Na začátku roku 2003 zanikly okresní úřady a kraje se začaly dělit na správní obvody, tzv. obce s rozšířenou působností, kterých je na Vysočině 15. Jsou to bývalá okresní města Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou a dalších deset měst: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice a Telč.
Okres ↓
Počet obyvatel ↓
Rozloha ↓
Hust. zal. ↓
Počet obcí ↓
95.618
1.264,95
76
120
Jihlava (JI)
111.257
1.199,32
93
123
72.958
1.290,00
57
120
114.153
1.463,07
78
167
119.691
1.578,51
76
174

Dne 1. ledna 2005 byla z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje převedena řada obcí nacházející se západně od Tachova: Nedvědice, Černvír, Doubravník, Borač, Pernštejnské Jestřabí, Olší, Drahonín, Žďárec, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Skryje, Kaly, Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova, Řikonín, Kuřimské Jestřabí, Kouřimská Nová Ves, Lubné, Níhov, Rojetín, Borovník, Posatín, Katov a Křižínkov a obec Senorady západně od Oslavan.
Jako vyšší územní samosprávný celek vznikl kraj v roce 2000. V květnu 2005 byl přejmenován z Jihlavského kraje na Vysočinu. Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal mezi lety 2000 až 2004. Po něm následoval RNDr. Miloš Vystrčil v letech 2004 až 2008, kterého po krajských volbách v roce 2008 vystřídal MUDr. Jiří Běhounek.
Hospodářství
Ekonomika východní části kraje je ovlivněna brněnskou aglomerací, severozápad kraje je ovlivněna spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha kraje v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů.
Ke konci roku 2007 bylo na statistickém Registru ekonomických subjektů evidováno více než 98 tisíc subjektů. V rámci České republiky se Vysočina umístila na předposledním místě před posledním Karlovarským krajem, což svědčí o nižším stupni podnikatelských aktivit. Nejméně ekonomických subjektů bylo v okrese Pelkřimov, nejvíce v okrese Žďár nad Sázavou.
Ekonomická výkonnost kraje zaostává za průměrem. Na HDP České republiky se podílí pouhými 4,2 %, což znamená, že menší podíl na HDP vykazují pouze dva kraje. V přepočtu na obyvatele obsazuje 8. místo mezi 14 kraji. V roce 2007 tento ukazatel činil necelých 85 % průměru České republiky. Za průměrem zůstávají i mzdy v kraji.
Míra nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2007 hodnoty 5, 63 % a byla sedmá nejnižší. Nejvyšší byla na Třebíčsku (asi 8,4 %) a nejnižší na Pelhřimovsku (asi 3,2 %). Všechny okresy zaznamenaly meziroční pokles nezaměstnanosti. Se současnou hospodářskou krizí se však nezaměstnanost opět zvyšuje.
Průmyslová výroba je v kraji zastoupena strojírenským, kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a potravinářským odvětvím. Centry průmyslu jsou především bývalá okresní města a další střediska - v okrese Havlíčkův Brod města Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, v okrese Jihlava Polná, Třešť a Kostelec, v okrese Pelhřimov města Humpolec a Pacov, v okrese Třebíč Dukovany a Moravské Budějovice a v okrese Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš a Dolní Rožínka. V kraji se nachází 25 průmyslových zón.
Přestože přírodní podmínky na Vysočině jsou kvůli vysoké nadmořské výšce, sklonitosti území a špatné kvalitě půd podprůměrné, pokračuje zde tradiční zemědělská výroba. Území Vysočiny je optimální pro pěstování brambor, olejnin a chov skotu. Chybí však ekonomická a technická základna zemědělských producentů.
Pro zdejší zemědělství stále zůstává charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. V roce 2007 byla na Vysočině vyprodukována přibližně třetina brambor v České republice. V témže roce bylo sklizeno více než 650 tisíc tun obilovin při relativně nízkém výnosu na hektar. Na Vysočině je nejvyšší počet kusů skotu na 100 ha ze všech krajů České republiky. Výrobou masy byl kraj na čtvrtém místě.
Doprava
Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Silniční a železniční síť je důležitá z pohledu národního i evropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť) a prochází jím hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1, která má v síti evropských silnic označení E50 a E65 a dvě mezinárodní silnice: E59 na trase Jihlava - Vídeň - Záhřeb a E55 na trase České Budějovice - Třeboň - Humpolec. Chybí však kvalitní propojení okresních měst a rychlostní komunikace spojující sever a jih kraje.
Vzdělání
V kraji se nachází dvě vysoké školy. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Západomoravská vysoká škola v Třebíči.
Kultura a sport
V kraji se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají mezinárodní charakter. Každoroční Mezinárodní festival sborového území, který se koná v Jihlavě je setkáním pěveckých sborů z celého světa. Kulturní dění je ovlivňováno Telčí, která pořádá festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklorních souborů. Své místo mezi filmovými festivaly si získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu založený několika bývalými žáky jihlavského gymnázia.
V kraji se také nachází několik relativně úspěšných sportovních družstev. Nejúspěšnějším z nich v historii byl tým HC Dukla Jihlava, který několikrát získal titul, ale jeho sláva posledních téměř dvacet let upadá.
Na Vysočině je velké množství památek. Tři z nich se dostaly na seznam kulturního dědictví UNESCO a to: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, historické centrum Telče a židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Dále se zde nachází velké množství hradů, zámků a církevních památek, které dotvářejí krásu přírodního bohatství kraje.
Turistický ruch
Kraj nabízí dobré podmínky pro zimní i letní turistiku a návštěvu kulturně - historických památek. Nejlepší sněhové podmínky nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v nadmořské výšce 700 - 820 m. n. m. Největší rybniční plochou je Velké Dářko s rozlohou 206 ha. Vodní nádrž Malešice na řece Jihlavě se může pochlubit nejvyšší hrází v České republice o výšce 100 metrů. Ve výšce 720 m. n. m. leží nejvýše položený rybník s písčitým dnem na Českomoravské vrchovině Sykovec.
Budoucnost cestovního ruchu bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu umožňuje hustá síť turisticky značených cest s délkou přes 2 900 km, budují se cyklotrasy a postupně se rozvíjí síť agrofarm s ubytováním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ema Ema | Web | 23. března 2016 v 15:10 | Reagovat

Vysočina je opravdu nádherná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama