"Když to není rozbité, nespravuj to."

Lao-C'

11. května 2009 v 20:07 |  Historické osobnosti
Lao-C'
Čínský filozof, zakladatel tzv. taoismu. Jeho jméno znamená v překladu "starý mistr". Podle dřívějších názorů žil na rozhraní 6. a 5. století př.n.l., nověji se doba jeho působení obvykle posunuje o několik století, asi do 3. století př.n.l.
O jeho životě nevíme nic, jediným spolehlivým pramenem k poznání jeho učení a zdrojem poučení o jeho myšlenkách je kniha Tao-te-ťing (v českém překladu vyšla pod názvem Kniha o tau a ctnosti), nevelký svazek, jenž však vedle Konfuciova (správněji Kchung-fu-c'ova) díla, vzniklého asi v 6. století př.n.l., byl zdrojem druhého významného filozofického a náboženského systému, jejž dala starověká Čína lidstvu.
Teprve moderní bádání, a především kritické překlady umožnily vyložit Lao-c'ovy myšlenky správným způsobem: Lao-c' byl jedním z prvních živelných materialistů a dialektiků světa. Může být směle řazen po bok řeckých atomistů. Podle učení Lao-c'a jsou podstatou světa drobounké hmotné částečky (atomy) "čchi", mezi nimiž je prázdnota, nezbytná podmínka existence světa. "Čchi" i jejich zákonitosti jsou výtvorem "tao", nazývaného "matkou všech věcí", prazákladu jsoucna, existujícího od věčnosti a nestvořeného, jež v Lao-c'ově filozofii nahrazuje neexistující bohy.
"Tao" může být vnímáno pouze ve svých konkrétních projevech, smysly postižitelných a nazývaných "te". Je jediným, co nepodléhá změně. Všemu ostatnímu připisuje dialektik Lao-c' stálý pohyb, vývoj a změnu.
Sociální postoj autora Knihy o tau a ctnosti byl určován soucitem s vykořisťovanými - jejich potlačovatele nazývá bez obav "chvastouny a lupiči". Ve shodě se svou filozofií, usilující o smíření protikladů, se však Lao-c' ostře staví proti válce jakéhokoli druhu.
Za ideál života považuje nečinnost, pasivitu a klid, pohroužení se v "tao", poskytující bezprostředně daleko intenzivnější a pravdivější obraz světa než pouhé smyslové vnímání předmětů, složených z "čchi". Lao-c' se domníval, že minulost byla takovému způsobu života příznivější, idealizoval ji a stavěl se proti rozvoji civilizace a kultury. Jakékoli jednání je podle něho v rozporu s přirozeným během věcí.
Značnému rozšíření taoismu v Číně napomohly dvě okolnosti: bída lidových mas, hledajících útěchu a vykoupení v útěku od skutečnosti, a využití Lao-c'ových myšlenek vládnoucí třídou. Byly zpracovány v systém, snažící se "vyprázdnit poddaným hlavy, naplnit břicha, oslabit ducha, posílit tělo". Toto heslo mnohých čínských státníků přežilo až do 20. století, kdy se vlastního taoismu namnoze zmocnily i sekty kejklířů a podvodníků, u nichž bychom původní Lao-c'ovy myšlenky marně hledali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pepa pepa | E-mail | 3. listopadu 2011 v 8:22 | Reagovat

Vysvětlit takového mudrce může jen mudrc. Ne materialista, který na vše pohlíží přes lupu materialismu. Co vám brání realizovat tao? Potom můžete mluvit, pokud se vám bude chtít mluvit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama