"Když to není rozbité, nespravuj to."

Luxemburgová, Rosa

6. května 2009 v 17:12 |  Historické osobnosti
Luxemburgová, Rosa
Německá revoluční socialistka, představitelka levého křídla německého, polského a mezinárodního dělnického hnutí, spoluzakladatelka Komunistické strany Německa. Narodila se 5. 3. 1871 v Zamości, v tehdejší ruské části rozděleného Polska, 15. 1. 1919 byla zavražděna v Berlíně.
Již jako studentka (1887) se Rosa Luxemburgová zúčastnila práce v polském a litevském dělnickém hnutí. Velmi těžké podmínky carského samoděržaví a policejního teroru ji posléze donutily emigrovat do Curychu. Zde studovala (1890 - 1897) nejprve přírodní, později politické vědy a ekonomii. Roku 1897 přesídlila do Německa. Stala se členkou německé sociální demokracie a od samého počátku spolu s Klárou Zetkinovou a Franzem Mehringem představitelkou jejího levého křídla. S kritikou revizionismu vystoupila roku 1899 v brožuře Sociální reforma nebo revoluce. Až do první světové války pracovala jako stálá spolupracovnice dělnického listu Leipziger Volkszeitung. Byla přesvědčenou odpůrkyní imperialistické války, což prokázala již na kongresech II. internacionály v letech 1907 a 1912 podporou V. I. Lenina, navzdory četným teoretickým nepřesnostem a omylům, jichž se v těchto letech dopustila, především nedoceněním svazku dělníků s rolníky a vírou v nevyhnutelné samovolné zhroucení kapitalismu.
Před první světovou válkou i během ní byla mnohokrát vězněna - krátká období propuštění z císařských německých kriminálů využila již roku 1913 k založení časopisu Sociálně demokratická korespondence (spolu s Mehringem a Marchlewským), ale především k ustavení Spartakova svazu, na němž se podílela s Karlem Liebknechtem. Roku 1915 vydávala spolu s Mehringem revoluční časopis Internationale. Ve vězení napsala roku 1916 spis Krize sociální demokracie. V. I. Lenin brožuru přivítal a zároveň poukázal na její nesprávné závěry v národnostní otázce. Konec války otevřel Luxemburgové brány vězení. Okamžitě se opět ujala práce. K překonání chybných stanovisek jí dopomohla především Velká říjnová socialistická revoluce.
R. Luxemburgová jako jedna z prvních mezi činiteli mezinárodního dělnického hnutí pochopila jeho historický význam. Spolu s Liebknechtem zahájila vydávání časopisu Rote Fahne (Rudý prapor). Kolem časopisu se seskupila dělnická levice, jež na sjezdu 30. 12. 1918 založila Komunistickou stranu Německa. Předsedkyní strany se s Karlem Liebknechtem stala Rosa Luxemburgová. Nadále vytvářela předpoklady pro založení nové, již Komunistické internacionály. Když německá vláda z obavy před vnesením revoluce i do Německa povolala proti Spartakovcům a demonstrujícím dělníkům nejreakčnější oddíly vojska, byli R. Luxemburgová a K. Liebknecht uvězněni. 15. 1. 1919 byla Rosa Luxemburgová zákeřně zavražděna.
Nejdůležitějším teoretickým dílem Rosy Luxemburgové je spis Akumulace kapitálu (1913), její projevy a články vyšly v řadě souborů. Hlavním rysem teoretické a praktické činnosti R. Luxemburgové bylo její niterné spojení s věcí proletariátu a socialismu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama