"Když to není rozbité, nespravuj to."

Marx, Karl

6. května 2009 v 17:12 |  Historické osobnosti
Marx, Karl
Německý filozof, ekonom a revolucionář, zakladatel vědeckého komunismu, spolu s B. Engelsem významný teoretik a vedoucí činitel mezinárodního revolučního dělnického hnutí. Narodil se 5. 5. 1818 v Trevíru jako syn advokáta, zemřel 14. 3. 1883 v Londýně.
Po gymnaziálních studiích v Trevíru studoval Marx na univerzitách v Bonnu a v Berlíně. Roku 1841 získal v Jeně doktorát filozofie. V Berlíně se sblížil s kroužkem filozofů-mladohegelovců. Pruské poměry zabránily Marxovi stát se vysokoškolským učitelem. Nastoupil jako vedoucí redaktor orgánu radikální buržoazie Rheinische Zeitung, které byly pro revolučně demokratickou orientaci listu, již mu vtiskoval Marx, v roce 1843 zastaveny. Marx potom odjel do Paříže, kde v září roku 1844 došlo k jeho historickému setkání s Engelsem. Naprosto se shodli v teoretických otázkách, dohodli se o společném postupu a navázali celoživotní přátelství.
Francouzská vláda na zákrok Pruska Marxe vypověděla. V Bruselu s Engelsem (1845) napsali základní spis, v němž poprvé formulovali materialistické pojetí dějinného vývoje a základy vědeckého komunismu, Německá ideologie. Sám Marx pak v Bídě filozofie (1847) objasnil důležité zásady materialistického chápání dějin a zároveň formuloval základní myšlenky marxistické politické ekonomie.
Roku 1847 vzniklo jedno z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších děl revolučního dělnického hnutí, slavný Komunistický manifest (vyšel poprvé v únoru 1848) z pověření ilegálního Svazu komunistů, do něhož Marx i Engels vstoupili.
Další Marxova léta jsou sledem ustavičného zatýkání, vypovídání a krajní bídy, z níž mu pomáhala jen obětavá podpora Bedřicha Engelse. Roku 1864 byl Marx inspirátorem a vůdcem I. internacionály, založené v Londýně. Usilovná a nepřetržitá práce podkopávala jeho zdraví a síly, smrt manželky (1881) a nejstarší dcery jej krutě postihly. Zemřel v Londýně ve věku 65 let. Jeho dílo se stalo majákem a kompasem mezinárodního dělnického hnutí.
Kromě již zmíněných knih jmenujme z rozsáhlého díla Karla Marxe alespoň Třídní boj ve Francii (1850), Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta (1852), Ke kritice politické ekonomie (1859), Marxovo ústřední dílo Kapitál (I. díl vyšel roku 1867, II. a III. posmrtně Engelsovou péčí), Občanskou válku ve Francii (1871), Kritiku Gothajského programu (1875).
Bylo by nesprávné, aby dílo Marxe-vědce a spisovatele zastínilo Marxe-revolucionáře, jímž byl především. Není a nikdy nebude uzavřeno. Pokračoval v něm B. Engels, Vladimír Iljič Lenin a denně je doplňováno a napájeno zkušenostmi komunistických a dělnických stran celého světa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama