"Když to není rozbité, nespravuj to."

Karel Čapek - Kniha apokryfů I.

29. srpna 2009 v 10:10 | frida |  Čtenářský deník
Karel Čapek
Kniha apokryfů

(Československý spisovatel; v Praze: 1983)

apokryf = literární útvar používající známý motiv k alegorickému anebo parodickému srovnání s výkladem autora (definice ze Slovníku cizích slov - nakladatelství Dialog, 2004)

Prométheův trest (1932)
Senát se radí o trestu pro Prométhea, který přišel na způsob, jak křesáním "vyrobit" oheň. Probíhá rozprava o tom, jakého zločinu se vlastně Prométheus dopustil a jednotliví senátoři zdůrazňují různé stránky věci. První se ptá, jakým právem se Prométheus ohně zmocnil - dosud patřil do rukou bohům, z čehož vyplývá, že jim ho Prométheus musel ukrást. Je tedy vinen z krádeže, rouhání a svatokrádeže. Druhý upozorňuje na nebezpečnost ohně a viní Prométhea z těžkého ublížení na těle (pár lidí se zranilo během pokusů o křesání) a ohrožování veřejné bezpečnosti. Třetí dokonce považuje Prométhea za vlastizrádce, protože objev ohně sdělil úplně všem - tedy i cizincům a nepřátelům. Nastává problém, jaký trest zvolit - "trest smrti" nebo "doživotní trest na svobodě, zostřený tvrdým lůžkem a pouty"? Senát se rozhodne pro kombinaci obou: Prométheus bude "doživotně připoután ke skále... ať mu třeba supové vyklovají jeho bezbožná játra."
Jako citát uvádím konec apokryfu, kde se syn jednoho ze senátorů ptá, proč byl vlastně Prométheus odsouzen.

"A proč jste, tati, toho Prométhea odsoudili k smrti?" ptal se Hypométhea při večeři jeho syn Epimétheus.
"Tomu ty nerozumíš," bručel Hypométheus, ohryzuje při tom skopovou kýtu. "Panečku, taková pečená kýta chutná líp než syrová; tak vida, k něčemu je ten oheň přece jen dobrý. - To byly důvody veřejného zájmu, víš? Kampak by to vedlo, kdyby kdekdo směl beztrestně přijít s něčím novým a velikým, no ne? Ale něco tomu masu ještě chybí - - Už to mám!" zvolal radostně. "Pečená kýta by se měla posolit a potřít česnekem! To je to pravé! Hochu, to přece je objev! Vidíš, na to by takový Prométheus nepřišel!"

O úpadku doby (1931)
Pravěký náčelník Janeček a jeho žena kritizují mladou generaci nelíbí se jim například současná výroba méně kvalitních kostěných oštěpů namísto tradičních kamenných; lajdácké drbání kůží, lenošení, zpohodlnění, nesmyslné a neúčelné jeskynní malby a sošky z kostí, obchodování s "cizinci" a přejímání jejich zvyků, apod.

Paní Janečkové klesly ruce do klína. "Ty," řekla, "a kde se v nich ty nesmysly berou?"
"No, prý je to teď moderní," žmoulal bezzubě staroch. "Prosím tě, tamhle v tu stranu, čtyři dny cesty odtud, přivandroval nějaký takový kmen, taková cizí holota, a ti prý to tak dělají - Abys věděla, ty všechny hlouposti mají naši od nich. Ty kostěné zbraně a všecko. Dokonce - dokonce je od nich kupují," křikl rozčileně. "Za naše dobré kožešiny! Jako by kdy od cizích přišlo něco dobrého! Jen si nic nezačínat s žádnou cizí pakáží! A vůbec, to je stará zkušenost po předcích: každý cizinec se má bez okolků přepadnout a odkrouhnout. Tak to bývalo odjakživa: žádné cavyky a pobít. Ale kdepak, tati, říká syn, dnes jsou jiné poměry, ona se teď zavádí výměna zboží - Výměna zboží! Když někoho pobiju a poberu mu, co má, tak dostanu jeho zboží a nic mu za to nedám - nač nějaká výměna? - Kdepak, tati, říká syn, při tom platíte lidskými životy, a těch je škoda! - Tak tady to máš: prý je škoda lidských životů! To jsou ty dnešní názory," brumlal starý pán znechuceně. "Zbabělci jsou, to je to celé."

Jako za starých časů (1926)
Thébský košíkář Eupator plete své koše, když k němu přiběhne soused Filagor a nadšeně mu vypráví o tom, jaká mela je na agoře (= starořecké městské shromaždiště), kde se hádají řečníci o tom, zda je jistý vojevůdce Nikomachos vinen či nevinen, aniž by kdokoli měl jasno v tom, z čeho je vlastně Nikomachos viněn. Eupator myslí, že by se lidé neměli plést svými nepodloženými domněnkami do rozhodování soudů a úřadů, které si lidé sami zvolili a dali jim potřebnou pravomoc k rozhodování o spravedlnosti.

"Počkej," řekl košikář. "Teď je otázka: jsou zákony, které jsme si dali, dobré nebo špatné? Mluvil o tom někdo na agoře?"
"Ne, ale o to přece nejde; jde o Nikomacha."
"A říká někdo na agoře, že úředníci, kteří vyšetřují Nikomacha, jsou špatní nebo nepravedliví?"
"Ne, o tom se vůbec nemluvilo."
"O čem se tedy mluvilo?"
"Vždyť ti to říkám: o tom, je-li Nikomachos vinen nebo nevinen."
"Poslyš, Filagore, kdyby se tvá žena pohádala s řezníkem, že jí nedal dobrou libru masa, co uděláš?"
"Pomohu své ženě."
"Ba ne; podíváš se, má-li ten řezník dobré závaží."
"To vím i bez tebe, člověče."
"Tak vidíš. A potom se podíváš, jsou-li v pořádku váhy."
"Ani to mně nemusíš říkat, Eupatore."
"To jsem rád. A když jsou závaží i váhy v pořádku, podíváš se, kolik ten kus masa váží, a vidíš hned, má-li pravdu řezník nebo tvá žena. To je zvláštní, Filagore, že lidé jsou chytřejší, jde-li o jejich kus masa, než jde-li o veřejné věci. Je Nikomachos vinen či nevinen? To se ukáže na vahách, jsou-li váhy v pořádku. Ale má-li se dobře vážit, nesmí se foukat na misky vah, aby se naklonily na tu nebo na onu stranu. Proč tvrdíte, že úředníci, kteří mají vyšetřovat tu Nikomachovu věc, jsou podvodníci nebo co?"
"To nikdo neřekl, Eupatore."
"Myslel jsem, že jim nevěříte; ale, nemáte-li proč jim nevěřit, proč jim u všech všudy foukáte do jejich misek? Buď je to proto, že vám nezáleží na tom, aby se zjevila pravda, nebo proto, že se vám to jen hodí k tomu, abyste se mohli rozdělit na dvě strany a hádat se. Hrom do vás všech, Filagore; já nevím, je-li Nikomachos vinen, ale vy všichni jste zatraceně vinni tím, že byste rádi porušili spravedlnost."

Thersites (1931)
Voják Thersites beseduje s druhy během obléhání Tróje. Je nespokojen s dlouhým trváním války a podezírá své velitele ze spolčení se s nepřítelem, aby válku protahovali a vydělali na tom. Zpochybňuje úplně všechno - dokonce i udatnost Hektora a Achilla, nebo krásu Heleny.

"A my," děl Hippodamos, "my Danaové, Thersite, se bijeme za pouhou legendu?"
"Milý Hippodame," řekl Thersites, "zdá se, že do toho nevidíš. My, Helénové, válčíme za první proto, aby starý lišák Agamemnon nahrabal plné pytle kořisti; za druhé proto, aby hejsek Achilles ukojil svou nezřízenou ctižádost; za třetí proto, aby podvodník Odysseus nás okrádal na válečných dodávkách; a konečně proto, aby jakýsi podplacený jarmareční zpěvák, nějaký Homér, nebo jak se ten pobuda jmenuje, za špinavých pár šestáků dělal slávu největším zrádcům řeckého národa a přitom hanobil nebo aspoň umlčel ty pravé, skromné, obětavé hrdiny achajské, jako jste vy. Tak je to, Hippodame."

Agathon čili o moudrosti (1920)
Filozof Agathon přednáší v Athénách o filozofii, ale uprostřed přednášky si všimne, že většina posluchačů odešla a zbytek nedává pozor. Hněvá se a zároveň je mu to líto, poznamená, že muže asi více zajímají blízké volby a v takové chvíli že "není místa pro moudrost ba ani pro rozum; volby jsou příležitost chytráků." Potom se pozastaví nad výkladem slov chytrost, rozum a moudrost a po vysvětlení odlišnosti jejich významu opět pokračuje v přednášce.

Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl, že včela má žihadlo nebo slon chobot. Docela jinak řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný náramně; v tom už je jakési uznání, vážím si té síly, ale nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že je rozumný. Ale řeknu-li, že je moudrý, to je, holenku, jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád. Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je přednost čili síla, ale moudrost je ctnost.
A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech. Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká; vyhledává na bližním jeho slabost a dovede jí využíti k svému zisku; vede k úspěchu.
Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.
Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 cheap_cialis cheap_cialis | E-mail | Web | 19. května 2014 v 16:07 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama