"Když to není rozbité, nespravuj to."

Karel Čapek - Továrna na absolutno

29. srpna 2009 v 12:03 | frida |  Čtenářský deník
Karel Čapek
Továrna na absolutno

Hlavní postavy: Ing. Rudolf Marek, G. H. Bondy

(Československý spisovatel, v Praze: 1982)

Román, který původně vycházel formou fejetonů v novinách, sám Čapek označil spíše za fejetonový seriál. Obsahuje prvky sci-fi tvorby, zabývá se i společenskými problémy, nebo válkou.
G. H. Bondy, prezident závodů MEAS, při obvyklém čtení novin narazí na inzerát, který ho zaujme. Podal ho jeho bývalý spolužák ing. Rudolf Marek a stojí v něm, že vědec z "osobních příčin" okamžitě prodá svůj vynález, který je vhodný pro každou továrnu. Prezident Bondy má sice zpočátku pochybnosti, ale nakonec se rozhodne zajet se na vynález podívat.
Tím vynálezem je Karburátor - kotel, který dokáže rozštěpit atomy, čímž získá všechnu energii spalovaného materiálu. S nejnižší možnou spotřebou tak může být dosaženo nejvyššího možného množství energie. Půl kila uhlí dokáže energií zásobovat rok celou továrnu - je to naprosto revoluční technika dokonalého spalování.
Má to ovšem háček - rozbitím hmoty se uvolní jakási božská podstata - Marek tuto esenci nazývá Absolutno a přesto, že je ateista, myslí, že jde o kus jakéhosi "Boha", který se do hmoty dostal už s jejím stvořením.
Vylučované Absolutno má na lidi neblahý vliv - obrací je na víru, lidé dělají zázraky a stávají se z nich světci, naprosto propadají náboženskému fanatismu. Zvláštní je, že Absolutno působí na každého jiným náboženstvím - dochází potom ke střetům jednotlivých skupin.
Inženýr Marek ví, že výplod jeho dvacetileté usilovné práce je nesmírně užitečný. Na druhou stranu ale nechce nést za svůj vynález odpovědnost - bojí se Absolutno vypustit do světa. Proto kontaktoval Bondyho, o kterém ví, že by byl pro peníze schopen všeho. Bondy začne Karburátory vyrábět ve velkém a dodávat je do celého světa. Tak se Absolutno dostane mezi lidi a všude zavládne chaos.
Absolutnu totiž nestačí lidi obracet na jakoukoli víru - stejně jako kdysi stvořilo svět, i nyní má chuť tvořit. Usadí se proto v továrnách, kde skvěle dokazuje svůj smysl pro nekonečno. Lidé jsou ovšem konečnem jaksi omezeni, proto se výrobní aktivita Absolutna nesetkává s úspěchem. Absolutno se bezhlavě vrhne na výrobu čehokoli - materiál dokáže sehnat kdekoli. Továrnu se cvočky například brzy pohltí obrovské hory cvočků, což by možná mohlo vést k zisku, kdyby měl cvočky kdo vyvážet a prodávat. Dělníci a vůbec všichni se o obchody moc nezajímají, místo toho se oddávají konání zázraků, kříšení mrtvých, nebo nějaké jiné božské činnosti. Zatímco je tedy před továrnou se cvočky halda nepotřebných cvočků, o kus dál se jich nedostává... a tak je to se vším. Zkolabuje obchod, dopravní síť, celý ekonomický systém světa se zhroutí.
Všeobecnému zmatku učiní přítrž mladý francouzský poručík Bobinet, který se, po vzoru Napoleona, rozhodne spasit Francii a zbavit ji Karburátorů. Podaří se mu to, je jmenován císařem a začne dobývat ostatní země. Mezitím ve světě zuří válka, která je Největší válkou a trvá 9 let. Ze 198 milionů mužů, kteří v ní bojovali, přežije pouhých 13 - každý jiné národnosti. Tito vojáci už ani neví, proč se vlastně válka vedla - nakonec se společně domluví a přestanou bojovat.
V poslední ze třiceti kapitol se v hospodě setkávají postavy známé z předchozího děje, kdy stáli proti sobě a každý se snažil prosadit svou víru. Nyní se baví o tom, jak je jejich víra zaslepila (myšlenka pragmatismu) a v závěru se od strážmistra dozvídají, že byl odhalen a zničen poslední Karburátor.

"Lidi jsou vždycky zas tam, kde bejvali," ozval se pan Bnder. "Však to taky pan Kuzenda říká. Bindere, říká, žádná pravda se nedá vybojovat. Víš, Bindere, říká, ten náš Pánbůh na bagru nebyl tak špatnej, a ten tvůj v kolotoči taky ne, a vidíš, přece zanikli. Každej věří na svýho výbornýho Pánaboha, ale nevěří druhýmu člověku, že ten taky věří něco dobrýho. Lidi mají nejdřív věřit v lidi, a to ostatní se už najde. Tak to říká pan Kuzenda."
"Ba jo," mínil pan Brych. "Člověk si třeba může myslet, že druhá víra je špatná víra, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvedenej chlap. To je v politice a ve všom."
"A proto se tolik lidí nenávidělo a pobilo," ozval se páter Jošt. "Víte, čím větší věci někdo věří, tím vzteklejc pohrdá těma, co v ně nevěří. A přece největší víra by byla věřit v lidi."
"Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, Velebnosti. Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama