"Když to není rozbité, nespravuj to."

Říjen 2009

Kréťané a obyvatelé Kykladských ostrovů

31. října 2009 v 14:25 | yellow |  Oblast egejská, Řecko

KRÉŤANÉ A OBYVATELÉ KYKLADSKÝCH OSTROVŮ

ČASOVÉ A GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ
- první osadníci přicházejí na Krétu a Kykladské ostrovy kolem roku 7000 př. n. l. (není znám jejich původ ani odkud přišli)
- primitivní neolitické osídlení
- začátkem 3. tisíciletí se na Kykladech začal používat bronz a rozvíjel se kulturní život
- později se vůdčím prvkem egejské oblasti stala krétská civilizace a kykladské s ní splynula

HISTORICKÝ VÝVOJ

Obyvatelé Kykladských ostrovů (2800-1700 př. n. l.)
- metodám zpracování kovů se obyvatelé naučili od přistěhovalců z východu, kde byly tyto technologie již běžně známy
o s používáním kovů a výrobou nástrojů došlo ke změně tradičního života, která umožnila rychlý rozvoj kultury
- nebylo zde známé písmo, proto o tehdejším životě mnoho nevíme
- Kyklaďané byli mořeplavci a stavitelé lodí
- keramiku vyráběli bez hrnčířského kruhu
- dochovaly se mistrně zpracované mramorové sošky, nebo keramické nádoby
o sošky představovaly ženské postavy (houslové idoly), ale i mužské (hráči na harfu, flétnu, bojovníci)
- kolem roku 1700 př. n. l. byla kykladská kultura pohlcena krétskou civilizací
Mínojská civilizace na Krétě (2700-1450 př.n.l., respektive 1200 př. n. l.)
- od 2700 př. n. l. pocházelo k obchodu s Předním východem
- dařilo se umění; vznikaly kamenné vázy, rytá pečetidla, zlaté šperky, …
- koncem 3. tisíciletí př. n. l. nastalo tzv. předpalácové období a začala se rozvíjet slavná mínojská kultura (své jméno získala podle bájného krále Mínoa)
o Podle pověsti unesl Zeus v podobě býka dceru fénického krále Európu na Krétu, kde se jí narodil syn Mínós. Ten se později stal vládcem Kréty a dalších ostrovů. Kvůli vraždě svého syna athénským králem Aigeem se vydal s krétským loďstvem na trestnou výpravu proti Athénám. Během jeho nepřítomnosti mu byla manželka Pásifaé nevěrná s posvátným býkem a narodil se jí Mínotaurus, napůl člověk a napůl býk. Mínós mu nechal postavit palác Labyrintos (podle kultovní dvojité sekery - labrys), který navrhl stavitel Daidalos. Mínotaurovi mělo být obětováno sedm athénských chlapců a sedm dívek. Proto se Mínotaurovi vydal athénský královský syn théseus který ho zabil a s pomocí Mínoovy dcery Ariadny a klubka nití dostal z bludiště.
§ později se motiv býka objevuje v celé krétské kulruře
- v početných zálivech byly vybudovány obchodní přístavy a kolem roku 2000 př. n. l. byla vybudovaná obchodní flotila a z Kréty se stala křižovatka námořních obchodních cest mezi Řeckem, Předním východem a Egyptem
o rostly význam a bohatství Kréty a na ostrově v průběhu 2. tisíciletí př. n. l. vzniklo několik paláců (např. v Knóssu jich bylo odhaleno pět), které se staly politickými, správními a náboženskými centry oblasti
§ v palácových skladištích se skladovaly potraviny (obilí, olivový olej a víno), soustřeďovala se tu řemeslná výroba a uzavíraly se obchody
- díky své geografické poloze byli Kréťané izolováni od ostatních rozpínavých národů a mohli proto žít v klidu
o krétská města neměla mohutné hradby jako např. mykénská města v Řecku
o obrovské obchodní loďstvo, které mohlo sloužit i k zastrašení nebo odražení nepřítele
- v 18. století př. n. l. postihlo krétskou civilizaci obrovské zemětřesení, které ukončilo období prvních paláců (2000-1750 př. n. l.)
- paláce byly sice značně poničeny, ale byly opraveny a rozšířeny, čímž nastalo období druhých paláců (1750-1450 př. n. l.) a zároveň to byl i vrchol krétské civilizace
- koncem 16. století bylo zničeno loďstvo při zemětřesení, které následovalo po výbuchu sopky na Théře
- v 15. století se na Krétu dostali Achájové, kteří ji kolem roku 1450 př. n. l. ovládli
- mínojská kultura doznívala až do 12. století, kdy spolu s palácovou kulturou zanikla

Společensko-ekonomické pozadí

- na Krétě kvetlo palácové hospodářství
- náboženskými i hospodářskými centry byly paláce (Knóssos, Faistos, Kato, Zakro, Mallia, a Hagia Triada), ze kterých byl řízen námořní obchod se západním Středomořím a pevninským Řeckem, kde Kréťané měli i politický vliv
- Kréťané byli dobří mořeplavci a námořní obchodníci (obchodovali s pevninským Řeckem, Sýrií, Fénicií a Egyptem)
- svým podnebím byla Kréta vhodná pro pastevectví a v nížinách pro pěstování zemědělských plodin (především pšenice, oliv a vína)
- byl zde dostatek stavebního kamene, ale nedostatek dřeva
- řemeslníci byli proslulí stavbou lodí
- byli rozšířeni otroci, kteří vykonávali pomocné a těžké práce

Společensko-kulturní pozadí

- kolem roku 1900 př. n. l. vzniklo na Krétě písmo, tzv. lineární písmo A, které stále není rozluštěné
- od poloviny 15. století v souvislosti s Achájským osidlováním Kréty vznikalo lineární písmo B, které rozluštil britský archeolog Michael Ventris
- oblíbeným dekoračním stylem byl tzv. mořský styl a velkou oblibu měly i další přírodní motivy
- architektura po sobě nechala asi stovku měst a několik významných paláců
o architekti dovedli stavět i pětipatrové budovy podpírané červenými sloupy, které se směrem vzhůru rozšiřovaly
o znali i osvětlené schodiště, obytné rovné střechy, systém kanalizace, koupelnu se záchodem

Přírodní a klimatické poměry

31. října 2009 v 14:19 | yellow |  Oblast egejská, Řecko
PŘÍRODNÍ A KLIMATICKÉ POMĚRY
- území dnešního Řecka, egejská oblast (Kréta, Kykladské ostrovy - nejstarší civilizace, přímořské oblasti západní Malé Asie)
- složitá zeměpisná stavba - mnoho poloostrovů a pohoří
o nejvýznamnějším poloostrovem je Peloponés
o středová část Řecka se jmenuje Attika
- klimatické podmínky příliš nepřejí zemědělství
o hornaté oblasti s převážně suchou a kamenitou půdou
o již ve starověku zde byly vykáceny lesy
o v úrodnějších oblastech se pěstovaly olivy, ovoce a víno
- vhodné podmínky pro pastevectví, v Egejském moři se rybařilo

Bohumil Hrabal - Příliš hlučná samota

24. října 2009 v 23:54 | frida |  Čtenářský deník
Bohumil Hrabal
Příliš hlučná samota

Hlavní postavy: pan Haňťa

Motto: Jedině slunce má právo na své skvrny. (Johann Wolfgang Goethe)

Vypravěčem této novely je starý pan Haňťa, který už třicet pět let pracuje v pražské sběrně papíru u hydraulického lisu. Se svým lisem je tak sžitý, že si ho plánuje koupit a postavit před dům, až odejde do důchodu.
Popisuje svůj vlastní život, kdy dělá stejnou stereotypní práci, ale nestěžuje si na ni - díky ní byl dokonce "proti své vůli vzdělán", protože se setkává i s vzácnými a moudrými knihami, které téměř posvátně vkládá doprostřed každého balíku. Na své práci si dává opravdu záležet, kromě vložené knihy balík vždy ozdobí reprodukcí nějakého slavného obrazu. Často se také do knih začítá nebo filozofuje (často si představuje, že je ve společnosti známých učenců, například Lao-c' a Krista, jejichž životní názory jsou zde postaveny do kontrastu), proto mu jde práce pomalu a musí snášet neustálé nadávky od svého nadřízeného.
Vyslovuje také své myšlenky, například o paralele mezi světem lidí a světem krys, žijících v pražském kanalizačním systému, kdy spolu dva krysí klany vedou nekonečnou válku, o tom, že svět není humánní, o tom, jak jsou vzdělaní lidé nuceni vykonávat podružné práce, o hrůze genocidy (znal se kdysi s mladou cikánkou, kterou živil a se kterou se každý den vídal, dokud ji neodvedli do koncentračního tábora).
Haňťa si za těch třicet pět let vytvořil ke knihám blízký vztah - několik stovek si jich nanosil domů, a kvůli nedostatku místa je má poskládané na trámech všude po bytě - dokonce i nad záchodem a nad postelí. Každý den tak usíná s vědomím, že stačí jeden prudší pohyb a na hlavu se mu zřítí dvě tuny starých knih a rozmačkají ho přesně tak, jako on občas omylem slisuje myši, které žijí v hromadě papíru, kterou Haňťa zpracovává.
Milovníka knih ale dožene technický pokrok - v Bubnech je postaven gigantický lis, který zvládne více práce v mnohem kratší době a je obsluhován mladými brigádníky, kteří si z Haňťi dělají legraci. Kvůli modernizaci a své pomalosti je Haňťa přeložen a má balit čistý papír, což je pro něj nepředstavitelné. Haňťa se rozhoduje pro sebevraždu v korytě svého milovaného lisu, ale prožívá ji pouze v opileckém snu a ráno se probouzí na lavičce v parku.

Třicet pět let balím starý papír a knihy a žiji v zemi, která patnáct generací umí číst a psát, bydlím v bývalém království, kde bylo a je zvykem a posedlostí trpělivě si lisovat do hlavy myšlenky a obrazy, které přinášejí nepopsatelnou radost a ještě větší žal, žiji mezi lidmi, kteří za balík slisovaných myšlenek jsou schopni položit i život. A teď všechno se to opakuje ve mně, třicet pět let mačkám zelený a červený knoflík mého presu, třicet pět let ale i piju džbány piva nikoliv pro pití, já mám hrůzu z opilců, já piju, abych napomáhal myšlení, abych se líp dostal do samotného srdce textů, protože to, co já čtu, to není ani pro zábavu, ani abych si ukrátil dlouhou chvíli, nebo dokonce abych líp usnul, já, který žiju v zemi, ve které patnáct generací umí číst a psát, já piju, abych ze čtení dostal třasavku, protože já sdílím s Hegelem ten názor, že ušlechtilý člověk je málo šlechticem a zločinec málo vrahem. Kdybych já uměl psát, napsal bych knihu o větším štěstí a o větším neštěstí člověka. Knihami a z knih jsem se poučil, že nebesa nejsou vůbec humánní a člověk, kterému to myslí, tak také humánní není, ne že by nechtěl, ale že to odporuje správnému myšlení. Pod mýma rukama a v mém hydraulickém lisu hynou vzácné knihy a já tomu proudu a průtočnosti nemohu zabránit. Nejsem víc než něžný řezník.

Karel Čapek - Krakatit

24. října 2009 v 23:02 | frida |  Čtenářský deník
Karel Čapek
Krakatit

Hlavní postavy: ing. Prokop, Jiří Tomeš (jeho otec - doktor, Týnice), Anči, Carson, kníže Hagen-Balttin, princezna Wille, pan Holz

Inženýru Prokopovi se podaří vynalézt velmi silnou výbušninu, jakou ještě svět neviděl. Pojmenuje ji Krakatit. Během pokusů s Krakatitem ale dojde k výbuchu a Prokop je zraněn.
V horečkách chodí po Praze a potká starého přítele ze studií Tomeše, který ho odvede k sobě do bytu a postará se o něj. Prokop ale blouzní a vyzradí Tomešovi tajemství Krakatitu - Tomeš má dluhy po celém městě a tak neváhá a vydává se i se vzorcem výbušniny do nejbližší laboratoře, aby Krakatit zpeněžil.
Prokop se probudí sám a přivítá Tomešovu návštěvu - tajemnou dívku v závoji, která donesla Tomešovi balíček. Prokop je tajemnou kráskou okouzlen a nabídne se, že navštíví Tomeše doma (domnívá se, že se vrátil za otcem pro peníze) a balíček mu doručí. Vydává se do Týnice, kde Tomešův otec provozuje lékařskou praxi.
Tomeše zde ale nenajde. Zato se seznámí s jeho sestrou Anči, do které se zamiluje. Ona jeho lásku opětuje a pečuje o Prokopa, který ihned po příjezdu omdlel a málem zemřel na zápal plic, který pořádně nevyléčil. Po svém uzdravení pomáhá doktorovi v lékárně vyrábět léky a pomalu si znovu osvojuje laboratorní dovednosti. Idyla na venkově ale netrvá dlouho - jednoho dne najde Prokop v novinách inzerát, ve kterém ho jistý Carson hledá. Rozjede se do Prahy a setká se s Carsonem, ředitelem vojenské továrny na třaskaviny v Balttinu. (Ředitel ve skutečnosti inzerát nepodal, byl to jiný "Carson", protože Prokopa hledá plno lidí; ve skutečnosti je Carson pouhý pseudonym, ale čtenář se nedozví ředitelovo pravé jméno.) Dostává nabídku na použití jejich laboratoří k výrobě Krakatitu, ve kterém Carson vidí obrovský potenciál. Prokopa hlavně zajímá, kde by našel Tomeše a má dojem, že Carson ví, kde se jeho přítel nachází. Zprvu nabídku odmítne, ale nakonec sám přijede do Balttinu, aby zjistil místo pobytu Tomeše a mohl mu konečně doručit balíček, na který kvůli své nemoci málem zapomněl.
V komplexu vojenské továrny je ale proti své vůli držen a jako dozor je mu přidělen pan Holz, který ho ani na okamžik nespouští z očí. Seznámí se s majitelem továrny, knížetem Hagen-Balttinem a jeho dcerou, krásnou princeznou Wille. S princeznou se stanou milenci a jejich vztah je velmi vášnivý. Prokop se stále vytrvale brání prodeji tajemství Krakatitu a začne si myslet, že princeznu na něj nasadili aby ho donutila Krakatit prodat. Milenci se pohádají, ale Prokop princeznu miluje natolik, že je ochoten pro ni zradit celý svět.

Ano, já rozpoutám bouři, jaké dosud nebylo; vydám Krakatit, živel rozvázaný, a roztříští se lodička lidstva. Tisíce tisíců zahynou. Budou vyhlazeny národy a smetena města; nebude mezí tomu, kdo má v ruce zbraň a zkázu v srdci. Ty jsi to učinil. Strašná je vášeň, Krakatit lidských srdcí; a všechno zlé je z ní.

Nakonec to není nutné, protože princezna se rozhodne vzdát se své lásky a pomůže Prokopovi k útěku společně s diplomatem d'Hemonem, díky kterému se Prokop dostane do Itálie (chce tam jet, protože si myslí, že tam odjela Wille). D'Hemon Prokopovi prozradí, že se jmenuje Daimon a je členem společnosti anarchistů, kteří chtějí využít Krakatit ke zničení světa. Dokonce našli způsob, jakým se výbušnina aktivuje (pomocí radiových vln). Anarchisté mezi sebou začnou bojovat, Daimon s Prokopem a neznámou krásnou dívkou pochybné minulosti uprchnou - z bezpečné vzdálenosti potom Daimon pomocí vlnění aktivuje Krakatit, který měli v držení anarchisté, a tím se jich zbaví.
Prokop se dozvídá, že Tomeš působí v nedaleké laboratoři v Grottupech a snaží se dokončit výrobu Krakatitu. Vydává se za ním, chce ho varovat před možností výbuchu třaskaviny a také mu konečně předat balíček od tajemné dívky, ale Tomeš ho odmítne přijmout.
Prokop ví, že se blíží tragédie - utíká co nejdál od továrny a ta po chvíli vybuchuje, protože Tomešovi se sice po namáhavém bádání podařilo Krakatit vyrobit, ale Daimonovo vlnění ho okamžitě zaktivovalo.
Prokop na cestě od místa výbuchu potkává pohádkového stařečka (Boha), který mu řekne, že by se měl raději věnovat vynálezům drobných věcí usnadňujících život lidem, místo gigantických vynálezů, které mohou lidstvu uškodit. Prokop si uvědomí, že ho stařeček provázel celou dobu a nakonec zapomene vzorec Krakatitu a nedokáže si vzpomenout ani na jméno osudné třaskaviny.

Friedrich Dürrenmatt - Návštěva staré dámy

24. října 2009 v 21:17 | frida |  Čtenářský deník
Friedrich Dürrenmatt
Návštěva staré dámy

Hlavní postavy: Claire Zachanassianová (rozená Wäscherová), Alfréd Ill

Tato divadelní hra, která byla napsána roku 1955 a která má podtitul Tragická komedie, se skládá ze tří dějství a samotným autorem je označena jako "Zlá hra, která ale proto nesmí být hrána zle, nýbrž co nejhumánněji, se smutkem, nikoli s hněvem, ale také s humorem, neboť této komedii, jež skončí tragicky, nic neškodí víc než smrtelná vážnost."
Městečko Güllen ležící někde ve střední Evropě bývalo kdysi bohaté a vzkvétající centrum s prosperujícími podniky i vyhlášenou horskou chatou, přenocoval v něm Goethe, Brahms zde složil kvartet a Schwarz právě v Güllenu objevil střelný prach. Nyní je ale město zpustlé a zchudlé - podniky i chata ukončily svou činnost, obyvatelé jsou nezaměstnaní a žijí v nesmírné bídě. Město muselo prodat sbírky vlastivědného muzea Americe a dnes si exekutor, který nad Güllenem neustále krouží jako hladový sup, může odnést leda tak starý psací stroj - jediné to vybavení městské radnice...
Obyvatelé vkládají své poslední naděje do příjezdu zámožné rodačky Claire Zachanassianové, rozené Wäscherové, která proslula nejen svými početnými manželstvími, ale i dobročinnými skutky. Starosta (a s ním i celé město) doufá, že se dnes šedesátiletá Claire smiluje nad rodným krajem a poskytne Güllenu nemalé finance. Vymámit je z ní má její přítel z mládí Alfréd Ill, v současné době nejoblíbenější občan, nemajetný hokynář a aspirant na post příštího starosty.
Ill se domnívá, že by přesvědčování Claire k investicím do Güllenu mohlo pomoci připomenutí jejich dávného mileneckého vztahu a ani netuší, jak blízko pravdě se ocitá. Po okázalém vstupu na scénu, kdy Claire zatáhla za záchrannou brzdu, aby jí rychlík, který obyčejně kolem pouze projíždí, zastavil přímo na güllenském nádraží (námitky vlakvedoucího následně umlčela nemalým peněžitým obnosem), svůj uvítací výbor ohromí nejen sérií morbidních poznámek (které již leccos naznačují), podezřelou sebrankou, která ji doprovází, a nekonečnou řadou kufrů, ale i klecí s černým pardálem a černou luxusní rakví.
Svou extravaganci přivede k vrcholu nabídkou, že věnuje Güllenu jednu miliardu (pět set miliónů městu, pět set miliónů občanům), pokud bude splněna jediná její podmínka. Tou podmínkou je dosažení spravedlnosti pro Claire a potrestání smrtí toho, který jí před pětačtyřiceti lety zničil život.
Tím, kdo má být zabit, není nikdo jiný než Alfréd Ill, který v minulosti přivedl svou milenku Claire do jiného stavu. Otcovství ale popřel, protože se chtěl oženit s bohatou hokynářkou. Claire se s ním soudila, ale on podplatil dva svědky, kteří tvrdili, že s Claire spali také - tím z ní v očích veřejnosti učinil děvku a potupená Claire musela odejít z domova, své dítě odložila (v náhradní rodině brzy zemřelo), stala se prostitutkou, setkala se s bohatým pánem, kterého si vzala za muže, a následně se vdávala za jednoho boháče za druhým. Nyní, když dosáhla takového bohatství, že si může dovolit cokoli, přichází zpět a žádá Alfrédovu hlavu výměnou za zmíněnou miliardu.
Občané Güllenu se samozřejmě postaví za svého oblíbeného hokynáře a nabídku odmítnou, postupem času se ale jejich stanovisko mění, což je Ill nucen s hrůzou sledovat. Claire zůstává ve městě, protože moc dobře ví, že čas a vidina peněz udělají své. A opravdu - občané začnou žít luxusněji, a protože nemají peníze, kupují vše na dluh. Nedělají to ale proto, že by plánovali Illa zabít. Alespoň zatím ještě ne. Spíše doufají, že se vše vyřeší nějak jinak - kdo by také věřil, že Claire myslela svou nabídku vážně.
Alfréd si celou dobu uvědomuje, co ho čeká. Zpočátku má strach, ale právě hrůza mu pomůže uvědomit si, že uplynulý čas nesmazal jeho vinu. Nakonec už je smířený se svým osudem a je ochoten přijmout jakékoli rozhodnutí obyvatel Güllenu jako svůj trest.
Jeho spoluobčané se k němu postupně obracejí zády, vědí už, že jeho smrt je jediným prostředkem k získání peněz a snaží se celou věc si maximálně ulehčit - začnou jím opovrhovat pro jeho "příšerný zločin" (paradoxně Claire vůbec nevyčítají, že v cestě za svou pomstou právě ona zrušila provoz jejich podniků a přivedla tak Güllen na mizinu) a vše vyvrcholí tím, že jednohlasně odsouhlasí jeho zavraždění a následně provedou popravu. Získají slíbené peníze, město vzkvétá a začnou v něm znovu zastavovat luxusní rychlíky.
Přestože je hra vlastně kritikou společnosti, která je ochotna pro peníze udělat cokoli, Dürrenmatt sám dodal, že se od občanů Güllenu nijak nedistancuje a není si jist, zda by v jejich situaci jednal jinak, protože: "Pokušení je příliš velké a chudoba příliš trpká."

UČITEL: Chtěl jsem vám pomoct. Ale vrhli se na mě, a vy jste o to taky nestál. Ach, Ille! Co jsme to za lidi! Ta hanebná miliarda nás pálí v srdcích. Vzchopte se, bojujte o svůj život, spojte se s novináři. Nesmíte ztrácet čas.
ILL: Už nebojuju.
UČITEL: Prosím vás, copak jste strachy přišel o rozum?
ILL: Pochopil jsem, že už nemám právo.
UČITEL: Nemáte právo? Proti té prokleté staré dámě, té děvce všech děvek, která před našima očima nestydatě střídá manžele, která se zmocňuje našich duší?
ILL: Je to koneckonců moje vina.
UČITEL: Vina?
ILL: Udělal jsem z Claire to, co je, a ze sebe to, co jsem, ušmudlaný, pochybný hokynář. Co mám dělat, güllenský učiteli? Hrát si na nevinnýho? Ty eunuši, butler, rakev, miliarda, to všechno jsou moje skutky. Nemůžu už pomoct ani sobě, ani vám.
UČITEL: Vystřízlivěl jsem, zničehonic. Máte pravdu. Úplnou pravdu. Je to všechno vaše vina. A já vám něco povím, Alfréde Ille, něco zásadního. Zabijou vás. Vím to od začátku, a vy to víte už taky dlouho, i když to v Güllenu všichni popírají. Pokušení je příliš veliké a naše chudoba příliš trpká. Ale já vím ještě víc. Budu se na tom podílet i já. Cítím, jak se pomalu stávám vrahem. Moje víra v humanitu je bezmocná. A protože to vím, je ze mne opilec. Bojím se, Ille, jako jste se bál vy. Teď ještě vím, že i za námi jednou přijde stará dáma, jednoho dne, a že nás pak potká to, co vás teď, ale brzy, možná už za pár hodin, to vědět nebudu.

Ken Kesey - Vyhoďme ho z kola ven

20. října 2009 v 21:48 | frida |  Čtenářský deník
Ken Kesey
Vyhoďme ho z kola ven
(One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962)

Hlavní postavy: Randle Patrick McMurphy, Bromden, sestra Ratchedová (Velká sestra)

Jeden, dva, tři-
my jsme bratři;
kterej je to mezi námi,
co si zalez do tý slámy:
ten, ten, nebo ten,
vyhoďme ho z kola ven.

Toto dětské rozpočitadlo si pamatuje vypravěč následujícího příběhu, indián Bromden, z dob, kdy jako malý chlapec žil se svým otcem, náčelníkem kmene, a matkou, běloškou z města, v rezervaci. Ono šťastné období jeho života ale dávno skončilo - rezervace byla kvůli stavbě přehrady zrušena, z Bromdenova kdysi silného otce se stala troska zničená alkoholem a společností a sám Bromden skončil jako schizofrenik v psychiatrické léčebně na oddělení sestry Ratchedové, kde předstírá hluchoněmého a pouze přežívá na pomezí mezi realitou a svými halucinacemi.
Sestra Ratchedová, které pacienti přezdívají Velká sestra (inspirace G. Orwellem a jeho Velkým bratrem z románu 1984), vládne na oddělení železnou rukou - bojí se jí nejen pacienti, ale i personál a nikdo si jí netroufá odporovat - tedy alespoň do chvíle, kdy je pod její dohled přidělen nový pacient, zrzavý Ir Randle Patrick McMurphy.
Tento výtržník, karbaník a provokatér v jednom se rozhodl ulehčit si život a namísto pobytu na pracovní farmě se "zašít" na psychiatrii. Brzy poznává přísný řád Velké sestry a jakožto svobodomyslný člověk neuznávající autority se proti němu vzbouří. Jeho výdrž a sebejistota povzbudí i ostatní pacienty a celé oddělení je najednou vzhůru nohama. Z ušlápnutých "králíčků" se stanou v rámci možností sebevědomí lidé, kteří se nebojí hlásit se o svá práva. McMurphy se s ostatními pacienty vsadí, že "dostane Velkou sestru na lopatky" a skutečně v jejich souboji většinou vítězí. Prosadí si zřízení herny, změnu režimu sledování televize i rybářský výlet.
Velká sestra se nenechá vyvést z rovnováhy - ví moc dobře, že má na McMurphyho zlomení neomezené množství času, protože Mack je na oddělení ze soudního nařízení a o délce jeho pobytu rozhoduje právě ona. Mack sice v provokacích trochu přibrzdí, když si tento fakt uvědomí, potom se ale pustí do rozvracení jejího režimu s novou energií. Snaží se ostatní pobavit a zvýšit jejich sebevědomí - důkazem o tom, že se mu tato činnost daří je i sám i "náčelník" Bromden, který si McMuprhyho velmi oblíbí, začne znovu mluvit, zbaví se svých úzkostlivých vidin a konečně si uvědomí svou nesmírnou sílu.
Celou dobu si McMurphy na radu zkušenějších a ostřílenějších pacientů hlídá, aby Velká sestra neměla důvod poslat ho pro násilné chování "na šokárnu", čímž se rozumí léčba pomocí elektrických šoků, které pacientovi vyšlou do mozku a až na několik dní ho tím vyřadí z normálního života. Jednou se už ale neovládne, když "černí frajeři", jak je nazývá Bromden (černošští ošetřovatelé a poskoci Velké sestry) ve sprchách šikanují jiného pacienta. Začne se prát, Bromden mu pomůže a oba skončí potlučení právě "na šokárně". Bromden je brzy propuštěn zpět na oddělení, ale na McMurphymu si nyní Ratchedová vylívá všechnu svou zlost a posílá ho na šoky několikrát týdně. McMurphyho tím ke své zlosti nezlomí.
McMurphy je přesvědčen, že teď má sestru Ratchedovou v hrsti. Uspořádá noční párty, na kterou pozve své známé, prostitutky Candy a Sandy. Chce pomoci nesmělému třicetiletému pacientovi Billymu Bibbitovi a dát ho dohromady s Candy, což se podaří. Ostatní se opijí a plánují McMuprhyho triumfální útěk z léčebny, ke kterému ale nedojde, protože ráno zaspí a jsou odhaleni Černými frajery.
Velká sestra začne samozřejmě vyšetřovat toto nehorázné porušení pravidel oddělení a její zlost dojde vrcholu, když zjistí, co bylo pravým účelem celého mejdanu a najde Billyho s Candy. Rozhodne se Bibbita zastrašit a začne vyhrožovat, že vše prozradí jeho matce, své dobré přítelkyni. Ví, jak tato hrozba na vyděšeného Billyho zapůsobí a s radostí sleduje, jak Billy shazuje vinu na McMuprhyho, aby se tím zachránil před případnými matčinými výčitkami. Nepočítá ale s tím, že se citlivý Billy zabije. Svede celou věc na McMurphyho, přestože Bibbita k sebevraždě podnítila právě ona. McMurphymu dojde trpělivost a pokusí se Ratchedovou zaškrtit. Ostatní personál ho od ní včas odtrhne, McMurphy je poslán na lobotomii (operaci mozku) a sestra se po týdnu vrací ve zbědovaném stavu zpět na své oddělení, nad kterým už ale mezitím ztratila veškerou kontrolu - většina starých pacientů brzy odešla, ze staré party zůstali už jen Bromden a dva další.
Bromden ještě nechce léčebnu opustit - má podezření, že Ratchedová má ještě nějaké trumfy v rukávu, což se potvrdí, když po pár dnech dorazí na oddělení McMurphy, nebo alespoň to, co z něj po prodělané operaci zbylo. Bromden nechce dopustit, aby byla McMurphyho troska vystavena na oddělení jako symbol vítězství Ratchedové, proto svého přítele raději sám zabije a poté uteče.
Dílo je psáno ich-formou, z pohledu indiána Bormdena, jeho pohled na věc je ale ovlivněn jeho chorobou, proto se v něm mísí realita s jeho vlastními představami. Typická je mluva kriminálníka McMurphyho, který používá nespisovný jazyk, vulgarismy, nářečí a slang.
Čtenář může sledovat, jak si McMurphy postupně uvědomuje, proti čemu stojí, a jak se rozhodne bojovat proti řádu Velké sestry a proti společnosti, která netoleruje u jedinců jakékoli odchylky od "normálu", i když si ke konci uvědomuje marnost svého počínání.
Kniha byla roku 1975 zfilmována Milošem Formanem (název filmu je doslovným překladem originálního názvu knihy: Přelet nad kukaččím hnízdem; rozdílný český překlad názvu knihy byl zvolen kvůli jeho srozumitelnosti a spojitosti s použitým dětským říkadlem), v hlavní roli Patricka McMurphyho exceloval Jack Nicholson a film získal 5 Oscarů.

Dělala co mohla, aby svoje oddělení dostala zpátky do figury, ale neměla to lehké, poněvadž McMurphy byl všudypřítomný, dusal po chodbách, hlasitě se chechtal při sezeních a zpíval si na latríně. Její bývalá moc ji opustila, papírky jí nebyly nic platné. Ztrácela svoje pacienty jednoho po druhém. Když zažádal o propuštění Harding a manželka si ho odvezla domů a George přeložili na jiné oddělení, zůstali jsme z party, která spolu byla na rybách, jenom tři - já, Martini a Scanlon.
Nechtělo se mi ještě odejít, poněvadž se mi zdála nějak nebezpečně sebejistá; měl jsem pocit, že se chystá ještě na jedno kolo, a chtěl jsem být u toho, kdyby k němu došlo. A jednou ráno, tři týdny potom, co nám McMurphy zmizel z očí, se vytasila se svým posledním trumfem.
Dveře oddělení se otevřely a černý frajeři přivezli vozík, který měl dole přivázanou cedulku, kde tlustýma černýma písmenama stálo: McMURPHY - RANDLE P. POOPERAČNÍ STAV. A pod tím bylo inkoustem připsáno: LOBOTOMIE.
Dotlačili vozík do denního pokoje a nechali ho stát při zdi vedle vegeťáků. Stáli jsme před vozíkem, četli ta slova na cedulce a pak jsme přenesli pohledy na druhý konec, na hlavu vtlačenou do polštáře, střapec zrzavých vlasů nad mlíčně bílým obličejem s temně fialovýma monoklama na očích.
Po minutě ticha se Scanlon obrátil a plivnul na zem. "Kurvafix, co si ta stará svině myslí? Tohle jí zrovna tak sežerem. To přece není on."
...
Pozoroval jsem je a přemýšlel, co by asi udělal. Jedno jsem věděl na beton: určitě by nedovolil, aby něco takového dvacet nebo třicet let vysedávalo pod jeho jménem v denním pokoji a sloužilo Velké sestře za příklad, jak dopadnete, když se postavíte na odpor systému. To jsem věděl tutově.

Vikingové a jejich výboje

18. října 2009 v 15:59 | yellow |  *Raný středověk*
VIKINGOVÉ A JEJICH VÝBOJE
- Vikingové byli předkové Dánů, Švédů, Norů a Islanďanů
o výborní válečníci, mořeplavci
- od sklonku 8. století do konce 11. století útočili na Britské ostrovy a jižní pobřeží Severního moře
o důvodem expanzí bylo nevhodné klimatické prostředí v severní Evropě a možné přelidnění
- Viking = bojovník, pirát čekající v záloze
- Norman = muž ze severu
o potomci Vikingů, kteří se usadili v severní Franci, přijali křesťanství a smísili se s tamějším obyvatelstvem
- přepadávali kláštery, trhové osady, přístavy
- stavba lodí - drakkary = veslice s nízkým ponorem
- používali znakové písmo
- sága = dílo oslavující hrdinské činy
NOROVÉ
- útoky na Britské ostrovy
- 860 objevili Island a osídlili ho
- dopluli až do Grónska, které osídlili a kolem roku 1000 se z něj dostali až na pobřeží severní Ameriky, kde na krátkou dobu založili o osadu
ŠVÉDOVÉ
- usadili se na území Kyjevské Rusi a tamější obyvatelstvo je nazývalo Varjagy
DÁNOVÉ
- napadali pobřeží Západofrancké říše a jihovýchodní Anglii
- vznik Normandského státu

Základy jednotné Francie

18. října 2009 v 15:36 | yellow |  *Raný středověk*
ZÁKLADY JEDNOTNÉ FRANCIE
ČASOVÉ A GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ
- Francie se začala formovat na území západní části Francké říše od poloviny 9. století do konce 12. století
- Západofrancká říše (později Francie) byla sice jednotnější, existoval dokonce společný jazyk, ale postavení králů bylo slabé a narůstala moc šlechty
FRANCIE PO VERDUNSKÉ SMLOUVĚ
- v západní části bývalé Francké říše přetrvala vláda karlovské dynastie, která zde vydržela až do roku 987
- králové měli velice malou moc, naopak velmoži získávali velkou moc, která se odvíjela od jejich pozemkového vlastnictví
o velmoži měli dokonce své vlastní leníky, se kterými byli spojeni více než s králem
o růst lenního systému byl velice rychlý a zprvu podporován panovníky, kteří potřebovali pomoc šlechty
KAREL HOLÝ (843-877)
- za jeho vlády byl francouzský stát velice slabý
o přišel o Akvitánii a Bretaň
o problémy se Saracény, Východofranckou říší a především s Normany
o po jeho smrti problémy s Normany ještě narostly
KAREL PROSTÝ (898-923)
- roku 911 se pokusil vyřešit rozpínavost a dravost Normanů a jejich náčelníku Rollovi udělil jako léno oblast Normandie (vznik Normandského vévodství)
o Normané mu poté přísahali věrnost, přijali křesťanství a galorománský jazyk
o tím se však pozice Karlovců neupevnila a na trůně se dál střídali slabí panovníci, kteří si nedokázali vynutit poslušnost šlechty
- existovalo několik velkých feudálů, jejichž majetek byl větší než majetek krále, např. Robertovci jejichž léna se nacházela mezi Loirou a Seinou a Orleánsem a Paříží
- roku 987 vymřeli Karlovci a francouzskými velmoži byl zvolen HUGO KAPET z rodu Robertovců
HUGO KAPET (987-996)
- tzv. Pláštík
- rozdrobenost země za jeho vlády pokračovala, Kapet byl pánem pouze oblasti Ile de France kolem Paříže a větší moc než on měla hrabata z Flander, Champagne, Anjoux, Blois a Toulouse
- Kapetovci ke královskému majetku přidávají léna mrtvých a postupně dochází ke scelování země
o první králové byli formálně voleni, v praxi však koruna přecházela z otce na nejstaršího syna
o dynastie se dostala do hlubokého úpadku v první polovině 11. století, kdy se dostali do pře s normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem a anglickým králem, což způsobilo pozdější komplikované vztahy s Anglií
o udrželi se u moci až do roku 1328
SPOLEČNOST A CÍRKEV
- církevní hodnostáři, biskupové a opati měli značný majetek a jejich životní styl se přibližoval světským feudálům
- některé kláštery uvažovaly o církevní reformě a jejím střediskem se stal klášter v Cluny, podle jehož vzoru se zakládaly další kláštery ve Francii, Itálii a Španělsku
o výstavbou klášterů docházelo k nezávislosti na světské moci
o reforma upravovala klášterní život, omezoval prodej odpustků a nedodržování celibátu
- clunyjští opati se angažovali v tzv. mírovém hnutí, které se snažilo omezit války mezi šlechtou
o nejprve založené na myšlence tzv. božího míru, později božího příměří bylo počátkem interdiktu (= klatby)
o mělo trestat porušení božího míru, ale ukázalo se, že cíl přesahuje možnosti organizátorů
§ došlo tedy k umírněnější formě, kdy se podle božího příměří nesměly vést války od čtvrtečního večera do pondělního svítání)
§ ti, kdo ho porušili, měli zakázány církevní úkony (ve středověku byl interdikt účinnou zbraní v rukách církve, protože zákaz církevních úkonů byl pro křesťany nejvyšším trestem)
FRANCIE 11. A 12. STOLETÍ
- v 11. století se zhoršily vztahy s Anglií poté, co byla ovládnuta roku 1066 normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem
- normanská dynastie v Anglii vládla až do roku 1154, kdy ji vystřídali Plantageneti, kteří vládli i v Normandii
- anglický král a zároveň normandský vévoda Jindřich II. (1154-118) byl ve své době jedním z nejmocnějších panovníků v Evropě a získal i državy ve Francii (Akvitánii)
o nastala paradoxní situace - vazal francouzského krále měl větší moc a državy než samotný král a zároveň měl i královskou korunu
FILIP II. AUGUST (1180-1233)
- za jeho vlády se postavení Francie zlepšilo
o hledal spojence mezi francouzskými městy a využíval sporů mezi syny Jindřicha II. Janem I. a Richardem Lví srdce
§ Richard Lví srdce (1189-1199) se spolu s Filipem II. Augustem zúčastnil třetí křížové výpravy, na které zaznamenal vojenský úspěch, ale na zpáteční cestě byl zajat německým císařem a po vyplacení výkupného propuštěn
· za jeho dlouhodobé nepřítomnosti byla oslabena panovnická moc v Anglii
· vládl za něj jeho bratr Jan I. Bezzemek (1199-1216), který se dostal do sporu s Filipem II. Augustem o pozemky na evropském kontinentě
· tato doba byla ztvárněna ve slavném románu Ivanhoe skotského romanopisce Waltera Scotta
- spolu s Richardem Lví srdce se vydal na třetí křížovou výpravu, ale vrátil se mnohem dříve než Richard a využil této situace
- v roce 1214 přišla Anglie o své državy na kontinentě v bitvě u Bouvines a musela se vzdát všech svých mocenských ambicí
o Francie tím naopak získala impuls, který posílil sebevědomí panovníků k formování centralizované monarchie

Francká říše

17. října 2009 v 21:00 | yellow |  *Raný středověk*
FRANCKÁ ŘÍŠE
ČASOVÉ A GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ
- nacházela se na území Záalpské Galie od konce 5. století do poloviny 9. století
o území Záalpské Galie je územím dnešní Francie a bylo jednou z nejbohatších oblastí římského impéria
o původně byla osídlena Kelty a Ibery, kteří se soužitím s Římany romanizovali
o procházely jí významné obchodní cesty
o jižní oblasti měly vhodné přírodní podmínky pro zemědělství
- hranicí mezi Galií a římským impériem byla řeka Rým, přes kterou do Galie pronikly germánské kmeny Franků, Burgundů, Alamanů a Vizigótů a usadily se tam
o kmeny Franků se usadily v severní a východní Galii
§ nebyli etnicky jednotní, ale žili ve dvou větvích - Frankové sálští a ripuárští
OSÍDLENÍ GALIE
- řeka Rýn byla slabou hranicí mezi Germánií a římským impériem, a proto byla Galie jedním z prvních míst, kam germánské kmeny pronikly
- usadili se zde již za vlády císaře Augusta a stále jich přibývalo, a proto byli Římem bráni jako spojenci (= foederati) v průběhu času však vliv Říma slábl a během stěhování národů došlo ke vpádům germánských kmenů
VZNIK FRANCKÉ ŘÍŠE
- Francká říše vznikla roku 482 díky sjednocovacímu úsilí krále CHLODVÍKA (482-511), který postupně rozšiřoval svoje državy jižním směrem
- galořímské obyvatelstvo přijalo nadvládu Franků klidně a postupné pronikání křesťanství mezi francké kmeny urychlilo sjednocení území
o Chlodvík přijal křesťanství v Remeši
§ církev si jeho prostřednictvím chtěla upevnit své postavení a uspořádat poměry v Galii ("Když ty bojuješ, my vítězíme." biskup z Vienne)
o úspěšně bojoval s Alamany a Burgundy a získal jejich území, porazil Vizigóty a postupně ovládl téměř celou Galii
§ rozsáhlá říše, která byla kulturně, civilizačně a etnicky různorodá → její ovládání bylo značně problematické a brzy po Chlodvíkově smrti se začala rozpadat
o vytvořil lenní systém - král daroval část své půdy příteli, který mu pak měl být věrný a měl plnit jeho vojenské rozkazy → vznik prvních šlechtických rodů
· vazal - zavázaný přítel získal území tzv. léno, které se dědilo
· beneficium - půda vazala; kdykoli vazal zradí, může mu král půdu odebrat
NÁSTUP KARLOVCŮ
- během 6. a 7. století došlo v říši ke vnitřním rozporům a pokusům o osamostatnění jednotlivých částí
- docházelo i k bojům a rivalitě uvnitř panovnického rodu Merovejců, takže jednota Francké říše byla spíše formální a vznikly tři velké soupeřící státy: Austrie (na jihu s centrem v Remeši), Neustrie (na severu s centrem v Paříži) a Burgundsko (s centrem v Orleánsu)
o jednotlivé státy bojují o nadvládu nad celou Franckou říší
o sjednotit říše se po Chlodvíkovi podařilo pouze dvěma panovníkům z merovejských králů
§ v roce 611 byla říše sjednocena pod nadvládou CHLOTHARA II. a sjednocena zůstala i pod vládou jeho syna DAGOBERTA VELIKÉHO
· jednota země však byla udržena jen za cenu velkých ústupků šlechtě
o slabost merovejských panovníků umožnila nárůst moci královských úředníků, zejména majordomů, kteří původně pečovali o královský dvůr a jeho zásobování, ale později se stali nejvyššími úředníky v jednotlivých částech a jejich moc často přerostla i moc panovníka (někdy byli podporováni i šlechtou)
§ ve 2. polovině 7. století došlo k upevnění pozice austrijských majordomů
· měli obrovský majetek
· všichni se jejich moci nechtěli podřídit - na odpor se jim stavěla Neustrie, která však byla poražena v bitvě u Tertry, zarýnští vévodové a majordomové v Akvitánii
· PIPIN II. HERIŠTÁLSKÝ (687-714) získal větší moc než král a pod svou vládou spojil celou říši a podrobil si i šlechtu
· KAREL MARTEL (714-741) si podrobil Akvitánii a v roce 732 v bitvě u Tours a Poitiers porazil Araby a zastavil tak jejich expanzi do Galie → přezdívka Kladivo
PAPEŽSTVÍ A FRANCKÁ ŘÍŠE
PIPIN III. KRÁTKÝ (751-768)
- austrijský majordom
- provedl nekrvavý dynastický převrat za tiché podpory papeže, když zavřel posledního merovejského krále do kláštera
- z násilného svržení krále měl obavu a hledal podporu u papeže
o obrátil se na něj s otázkou ohledně merovejských králů: "…kteří nemají žádné moci, zda je to dobře, nebo ne?" na což mu papež umožnil nástup na trůn odpovědí: "Je lépe, aby se nazýval králem skutečný držitel moci než ten, jemuž nezůstala moc žádná"
- založil dynastii Karlovců
- v roce 751 byl v Říme korunován králem a krátce na to, se na něj papež obrátil s žádostí o pomoc proti Langobardům
o v letech 754 a 756 uskutečnil dvě vojenské výpravy do Itálie, porazil Langobardy a dobytá území daroval papeži Štěpánu II. a pro sebe si nechal severní část Pádské nížiny
§ s papežem uzavřel smlouvu, tzv. Pipinovu donaci, která vymezovala sféry vlivu papežského státu v Itálii
§ vzniklý papežský stát se v Itálii udržel až do roku 1870 a ve 20. století byl opět obnoven
DOBA KARLA VELIKÉHO
- jeden ze dvou synů Pipina III. Krátkého
- jeho vláda byla vrcholem v dějinách Francké říše
- vedl asi 53 válečných výprav a většinu z nich vyhrál
o na jihu bojoval s Langobardy, kteří byli podporovaní Bavory
o na východě se snažil ovládnout území za Rýnem, zejména bojoval proti Sasům, kteří odmítali nadvládu Francké říše a přijetí křesťanství
o v roce 773 k Francké říši připojil Langobardy, Sasy a Bavory
o bojoval proti Avarům a podařilo se mu rozbít jejich pozice v Panonii
o uspořádal tažení přes Pyreneje, kde se proti němu obrátili Baskové, s jejichž pomocí počítal v bojích proti Arabům, jeho výprava však nebyla moc úspěšná, po dlouhé době se mu podařilo dobýt část území za Pyrenejemi (vznik Španělské marky)
§ v roce 778 byl napaden v Roneenské soutěsce Basky
· velitelem Franků byl Roland → vznik Písně o Rollandovi
o na počátku 9. století vedl válečnou výpravu do Čech
- na přelomu 8. a 9. století vytvořil obrovskou říši, jejíž hranice tvořily na východě řeky Labe a Dunaj, na jihu Apeninské pohoří a řeka Euro a na západě Atlantský oceán
- 25. prosince 800 byl v Římě během vánoční mše nečekaně korunován na císaře
o přestože o korunovaci usiloval, byl jí poněkud zaskočen
o papež vytvořil dojem, že císaře může korunovat pouze on sám → zárodek pozdější rivality mezi světskou a církevní mocí, jejichž soupeření se projevovalo v 11. a 12. století v tzv. boji o investituru
o jeho korunovace zkomplikovala vztahy s Byzancí, která v něm začala vidět nebezpečného soupeře → jeho syn Pipin vede s Byzancí válku, ve které se střídavými úspěchy bojuje o středomořská obchodní střediska
§ Byzanc uznala Karlovu korunovaci v roce 812, a Karel obdržel titul basilea, který užívali byzantští císaři
§ na sklonku jeho vlády tedy vznikla dvě nezávislá císařství, východní a západní, a s nimi dva císaři
- zdokonalil lenní systém
o zavedl posly, kteří kontrolovali, jestli vazal nezrazuje svého pána
o z dobytých území vytvořil tzv. marky (= území s přímou vojenskou správou)
KAROLINSKÁ RENESANCE
- nazývá se tak období vlády Karla Velikého
- zachránil Evropě kulturní dědictví, které jí poskytla antická vzdělanost, protože po pádu Západořímské říše došlo ke značnému kulturnímu úpadku
o zánik škol a vzdělání, latina se silně zvulgarizovala, upadlo písemnictví, knihy byly už jen v klášterech, kterých však bylo poskrovnu
o vzdělané osobnosti se mezi sebou nemohly dorozumět, protože se ve Francké říši mluvilo a psalo odlišně v různých částech země
- podporoval reformu církevního života, zakládání škol při biskupstvích a klášterech, které by umožnily vzdělávání církevních hodnostářů a napomohly kulturnímu sjednocení
- vzniklo nové písmo karolínská minuskula
- pozval věhlasné evropské učence, např. všestranného učence Alkuina z Yorku, historika Pavla Diakona z Itálie nebo básníka Theodulfa ze Španělska
o Alkuin z Yorku (735-804)
§ vystudoval v katedrální škole v Yorku a měl se stá děkanem katedrály
§ v roce 776 se stal opatem kostela Svatého Martina v Tours, a když se v roce 781 vracel do Yorku, potkal Karla Velikého, který ho pozval na svůj dvůr
§ na dvoře Karla Velikého působil několik let jako poradce pro věci náboženské a vzdělání
§ inicioval zakládání dalších škol při klášterech a katedrálách, kde se četly a opisovaly antické rukopisy
- opisovaly se antické rukopisy a začala se objevovat i nová literatura
- tato renesance se však týkala pouze úzké vrstvy duchovních
- začaly vznikat kamenné stavby
- vznik předrománské kultury
ROZPAD FRANCKÉ ŘÍŠE A VERDUNSKÁ SMLOUVA
LUDVÍK POBOŽNÝ (814-840)
- převzal vládu po smrti Karla Velikého
- byl velmi závislý na hrabatech a biskupech, kteří byli nejvyššími úředníky na jeho dvoře
- situace v říši byla nestabilní
- o oblasti La Manche došlo k útokům Normanů a francké državy v oblasti Středozemního moře byly napadány Araby
- podle jeho nařízení měli jeho synové obdržet své královské úděly a nejstarší syn LOTHAR byl již za otcova život korunován na císaře a vládl spolu s ním
- po Ludvíkově smrti usiloval Lothar o získání celého dědictví, ale jeho mladší bratři LUDVÍK NĚMEC a KAREL HOLÝ ho roku 841 porazili v bitvě u Fontenoy a po té byla Francká říše rozdělena
o hranice jednotlivých částí byly vymezeny verdunskou smlouvou z roku 843
§ Lothar získal Itálii a pásmo území od Alp až k pobřeží Severního moře a zůstal mu císařský titul
§ Ludvík Němec získal území na východ od Lotharových držav (základ pozdější Svaté říše římské)
§ Karel Holý získal území ležící západně (základ pozdější Francie)
- po Lotharově smrti jeho říše zanikla a byla rozdělena mezi Ludvíka Němce a Karla Holého
o o část tohoto území probíhaly až do roku 1918 boje mezi Francií a Německem

Oasis - All Around The World

16. října 2009 v 18:53 *Oasis*
I když je tahle písnička hrozně hezká, tak mi přijde, že je docela podceňovaná a znevažovaná. Nikdo ji nebere jako "hit" a není příliš známá. Pravděpodbně to bude tím, že od Oasis jsou profláklý jiný písničky, který se v rádiích hrají stále dokola (pokud se hrají) a na ostatní se zapomíná. Ale musím přiznat, že All Around The World se do éteru nehodí. Je prostě moc dlouhá. =) Zato Stand By Me ze stejného alba Be Here Now je rozhodně známá až moc a v rádiích lze sem tam zaslechnout. Nejčastěji je však slyšet Wonderwall.

It's a bit early in the midnight hour for me
To go through all the things that I want to be
I don't believe in everything I see
You know I'm blind so why d'you disagree
Take me away, cos I just don't want to stay
And the lies you make me say
Are getting deeper every day
These are crazy days but they make me shine
Time keeps rolling by
All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
We're gonna make a better day
All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
You know it's gonna be o.k.

What you gonna do when the walls come falling down?
You never move you never make a sound
Where you gonna swim with the riches that you found?
If you're lost at sea well I hope that you've drowned

Take me away, cos I just don't want to stay
And the lies you make me say
Are getting deeper every day
These are crazy days but they make me shine
Time keeps rolling by

All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
We're gonna make a better day
All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
You know it's gonna be o.k.

nanananaa nanananaa nanananaa naanaaa
nanananaa nanananaa nanananaa naanaaa aaa
naaa aaa naaa aaa
nanananananananaaa
nanananananananaaa
nanananananananaaa
nanananananananananananana

All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
We're gonna make a better day
Cos all around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
You know it's gonna be o.k.

It's gonna be okay!
It's gonna be okay!
It's gonna be okay!
It's gonna be okay!

All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
We're gonna make a better day
Cos all around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
You know it's gonna be o.k.

All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
We're gonna make a better day
All around the world, you've got to spread the word
Tell them what you heard
You know it's gonna be o.k.

laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa
laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa

I don't know what I know
What I know what I know
Yeah I know what I know
It's gonna be okay

I don't know what I know
I don't know what I know
Yeah I know what I know
Please don't cry- I never said bye

So please don't cry- I never said bye

laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa
laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa
laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa
laa laalaaa lalaalaaa lalaalala lalaaalaa

So please don't cry- I never said bye
Nanana, nanana, nananana nananaaa
So please don't cry- I never said bye

Balkánské státy

14. října 2009 v 17:19 | yellow |  *Raný středověk*
SLOVANSKÉ STÁTY NA BALKÁNSKÉM POLOOSTROVĚ
- vznikají v 8. až 10. století
BULHARSKO
- Bulhaři byli turko-tatarský kočovný kmen, který na Balkán přišel oblasti na sever od Azovského moře
- jejich říše vznikla na konci 7. století a rozšířila se na úkor Byzantské říše, prvním panovníkem se stal chán ASPARUCH
BORIS I. MICHAL
- roku 864 (nebo 865) přijal z Byzantské říše křesťanství
o později v Bulharsku našli útočiště žáci Konstantina a Metoděje vyhnaní z Velké Moravy
SIMEON I.
- za jeho vlády na přelomu 9. a 10. století došlo k největšímu rozmachu říše
o rozkládala se na území dnešního Srbska, Makedonie a Bulharska
- v roce 1018 se Bulharsko stalo součástí Byzance a pod jeho nadvládou bylo až do 12. století
- říše byla pod silným byzantským vlivem, přijala pravoslavné křesťanství a slovanskou podobu bohoslužby
CHORVATSKO
- vzniklo na počátku 10. století
o se souhlasem Byzance došlo ke spojení panonské a dalmatské části Chorvatska pod nadvládou krále TOMISLAVA
- jako jediné z balkánských států přijalo náboženství z Říma (vliv Východofranské říše)
SRBSKO
- vzniklo až ve 12. století
- přijalo náboženství z Byzance

Kyjevská Rus

13. října 2009 v 20:24 | yellow |  *Raný středověk*
KYJEVSKÁ RUS
ČASOVÉ A GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ
- Kyjevská Rus (882-1169) byla prvním státním útvarem na území Ruska
- vznikla ve velmi kulturně a etnicky různorodé oblasti
o na severozápadě žily skupiny mluvící baltskými jazyky, v Povolží skupiny ugrofinské, do jižních stepních oblastí severně od Černého moře zasahovaly kočovné skupiny tureckého a iránského původu
KYJEVSKÁ RUS V 9. AŽ 11. STOLETÍ
- koncem 9. století vznikaly složitější útvary a vytvořila se dvě slovanská centra Novgorod a Kyjev
- zakladatelem Kyjevské Rusi se stal vikingský novgorodský kníže OLEG, který se roku 882 zmocnil Kyjevu, spojil obě centra a násilím sjednotil rozsáhlé území
o zakladatel rurikovské dynastie
o přenesl sídlo knížecí moci do Kyjeva
o založil stát na ochranu proti Chazarům
SVJATOSLAV (961-972)
- za jeho vlády se říše díky úspěšným výbojům rozrostla (podrobil si Chazary pod vedením knížete Kagana, porazil Pečeněhy)
- pomohl Bulharům v bojích proti Byzanci
- po jeho smrti došlo k bojům o moc mezi jeho syny
VLADIMÍR SVATÝ (978-1015)
- přijal od byzantského metropolity křesťanství a tím upevnil postavení ruských knížat
o první ruskou křesťankou byla již jeho babička Olga, která se nechala pokřtít již v roce 962 a přijala jméno Helena
o pokřesťanštění Kyjevské Rusi se stalo námětem knihy Křest sv. Vladimíra českého básníka Karla Havlíčka Borovského, který však byl značně kritický k Rusku, a proto je kniha spíše parodií a ostrou kritikou ruských poměrů
- správa státu se opírala o krajské správce, kteří vybírali daně a spravovali veřejný pořádek
- po jeho smrti opět nastaly boje o trůn, kterých využili Boleslav Chrabrý a jeho zeť
Kyjevská Rus za vlády Jaroslava Moudrého
JAROSLAV MOUDRÝ (1019-1054)
- za jeho vlády zaznamenal stát největší rozkvět
- zajistil vnitřní stabilitu země, měl diplomatické nadání a udržoval kontakty s evropskými panovníky
- kvůli své moci likviduje příbuzné
- vznikly první dějiny Ruska (Nestorův rukopis)
- při nástupu na trůn měl potíže, a proto na sklonku svého života vytvořil nástupnický řád, jehož pravidla byla podobná jako v seniorátních systémech polského Boleslava III. Křivoústého (1106-1138) a českého knížete Břetislava I. (1034-1055)
o nejstarší syn se stal velkoknížetem a připadla mu vláda nad Kyjevem a ostatní synové pak spravovali své úděly
o v praxi se tento systém neosvědčil, protože neustále docházelo k bojům mezi knížaty o titul velkoknížete
- jeho synové sepsali první zákoník Ruská pravda
- jeho nástupci nedokázali stabilitu státu udržet a potýkali se s mnoha problémy
Rozpad Kyjevské Rusi a její nástupnické státy
VLADIMÍR MONOMACH (1113-1125)
- za jeho vlády bylo poslední stabilní období Kyjevské Rusi
- měl diplomatické styky a nadání a jeho děti byly spřízněny s dánskými, švédskými a norskými královskými rody
- obnovil mírové kontakty s Byzantskou říší
- po jeho smrti bylo knížectví rozděleno mezi jeho 5 synů, kteří si vzájemně konkurovali, knížectví se začala osamostatňovat, docházelo k tříštění moci a vnitřním sporům
- v důsledku křížových výprav došlo ke změně obchodních tras, což mělo neblahé ekonomické důsledky pro Kyjevskou Rus
- zesílily útoky Bulharů (byli překážkou k ovládnutí Povolží) a Pečeněhů, kteří byli dlouhodobými nepřáteli obyvatelů Kyjevské Rusi a ohrožovali ji od 10. do 12. století
- na přelomu 12. a 13. století se objevili noví nepřátelé - Mongolové, kteří byli daleko silnější
- v roce 1169 byl rozpad říše završen, když suzdalský kníže ONDŘEJ BOGOLJUBOV (1169-1174) dobyl Kyjev a přesunul centrum velkoknížectví do Vladiměře nad Kljazmou
o Kyjevská Rus se rozpadla na několik menších celků
§ Haličské knížectví na západě jejího bývalého území
§ Smolenské knížectví na severozápadě
§ Novgorodské knížectví na severu
§ Vladiměřsko-Suzdalské knížectví na jihu bylo nejsilnější a jeho síla se projevila v následujícím těžkém období, kdy se ruské oblasti dostaly pod nadvládu Zlaté Hordy
SPOLEČENSKO-KULTURNÍ POZADÍ
Ekonomika a správa
- základem správního systému byla původní kmenová knížectví
- po zavedení nástupnických pravidel v polovině 11. století vznikla údělná knížectví
Církev a společnost
- v 10. století bylo z Byzantské říše přijato křesťanství
Kultura a vzdělanost
- církevním a kulturním centrem země bylo město Kyjev, kam se soustředila většina kulturní tvorby
- jazykem byla staroslověnština a písmem cyrilice
- z písemných památek se dochoval pouze hrdinský epos Slovo o pluku Igorově (o osudu vojsk černigovského knížete Igora, která se nevrátila z tažení proti Pečeněhům), nejstarší historické dílo připisované mnichu Nestorovi (dokončené roku 1113) Povesť vremennych let a nejstarší zákoník Ruská pravda
Výtvarné umění
- architektonicky významným prvkem byl půdorys ve tvaru řeckého kříže završeném kopulí
- malířství bylo nakloněno symbolům a iluminační technika byla podřízena přísným pravidlům
- v chrámech nacházíme četné doklady deskového malířství (= ikony)

Italská literatura 2. pol. 20. stol., Neorealismus

13. října 2009 v 19:13 | frida |  Sešit literatury
NEOREALISMUS
  • nejrozšířenější směr italské literatury po 2. světové válce
  • filmová tvorba: Federico Felinni
  • literární tvorba: Alberto Moravia
  • zajímá se o italskou společnost po 2. sv. válce, postavy z okraje společnosti
  • ukazuje všechny aspekty: "nic nevynechat"
  • chtěli zobrazit člověka zvenku i zevnitř

Italská literatura 2. poloviny 20. století
  • Alberto Moravia
    • nejznámější italský spisovatel
    • Horalka
      • neorealismus
      • Moraviovo nejznámější dílo
      • ukazuje, jak válka změnila obyčejné lidi (žádná lidská sounáležitost, citová prázdnota,...)
      • v závěru: naděje na polepšení lidí
      • psané ich-formou (vypráví Cesira, další postavou je její dcera Rosetta)
    • Římanka
      • neorealismus
      • hlavní postavou je prostitutka (zároveň vypravěčka svého životního příběhu)
    • Římské povídky
      • neorealistické
      • Paňáca
        • hospodský bavič Milone si uvědomí svou ubohost, trapnost a směšnost a spáchá sebevraždu
        • vyprávěno jeho společníkem
    • Konformista
      • konformista = chce se zařadit do normálu, nechce vyčnívat
      • Marcello Clerici (=konformista) se nechce za žádnou cenu odlišovat od druhých
      • psychologické odůvodnění příklonu lidí k fašismu
    • Nuda
      • existencialismus
      • hluboká analýza jednoho životního pocitu (vyhořelosti, prázdnoty, netečnosti => nudy)
      • hlavní hrdina se pro nic v životě neumí nadchnout - pak pozná dívku, na kterou žárlí => přeje si, aby zase dokázal být netečný

POSTMODERNISMUS
  • nejen literární pojem, týká se i architektury, sociologie, filozofie
  • vznik v 70. letech v architektuře
  • literární vymezení není jednoduché
  • do 2. pol. 20. století si lidstvo dělalo nějaké iluze a naděje (od 17. století - Descartes: racionalismus, 18. století - osvícenství, 19. století - socialismus) - pak se všechny tyto ideály ocitly v troskách
  • východiskem postmodernismu je poznání, že vše, v co lidstvo věřilo, selhalo => lidé si už ani netroufají hledat nové ideály
  • postmodernismus = označení bezperspektivnosti (=dekadence) světa
  • ideál dnešní doby: znuděný televizní divák
  • základní znaky postmoderní literární tvorby:
    • orientace na všechny typy čtenářů => víceúrovňovost (vrstevnatost) díla: každý by tam měl umět něco pro sebe najít (např. V. Nabokov - Lolita = první postmodernistická kniha; náročná psychologie i erotický příběh)
    • umožňuje více interpretací
    • nechce být výlučná; přebírá postupy triviální (brakové) literatury, kýčovitá tvorba
    • citátovost - cituje se od jinud
    • sériovost - dílo je připraveno pro tisk ve vysokých nákladech, v díle se využívá reklamy
  • příklady: V. Nabokov (Lolita), Umberto Eco (Jméno růže), M. Kundera (Nesmrtelnost), Jiří Kratochvil (Medvědí román)
  • Vladimír Nabokov
    • patří do Americké literatury (ruský emigrant; žil v USA a psal anglicky)
    • Lolita
      • obraz nezřízené vášně, které lidé nedokáží vzdorovat
      • Humbert = inteligentní, ví, že to co dělá není správné, ale nedokáže si pomoci
· Umberto Eco
o Jméno růže
§ román, zfilmovaný (film nedokázal postihnout všechny roviny románu)
§ mniši vyšetřují vraždy v klášteře => vzácná kniha napuštěná jedem (Aristotelova Kniha smíchu, kde obhajuje smích => knihovník nechce, aby ovlivnila ostatní mnichy, proto je raději zabije, než aby je nechal si ji přečíst)
§ strhující detektivka, erotická povídka, náboženské pasáže, politicky a filozoficky důležité otázky => vrstevnatost
§ klášterní knihovna uspořádána jako labyrint (symbol těžko poznatelného neuchopitelného světa)
§ latinské citáty
· Curzio Malaparte
o uznávaný italský spisovatel
o Kaput
  • inspirován 2. sv. válkou
  • drastické pasáže
  • Malaparte (před válkou novinář) - dopisovatel z německé fronty (Ukrajina, Polsko, Finsko)
  • zdařilé propojení reportáže (publicistického žánru) s uměleckým stylem => reportážní román
  • autentické postavy, nahlíží i do jejich soukromí (měl důvěru německých pohlavárů)
  • paralelní osudy zvířat spojené s událostmi na frontě (jednotlivé kapitoly se jmenují podle zvířat: "Psi", "Koně", "Krysy" apod.)
  • => líčí kruté osudy zvířat
  • vyhladovělí psi vycvičení jít hledat žrádlo pod tanky => na břiše mají výbušninu a vyhazují nepřátelské tanky do vzduchu
  • "hon na krysy" = střílení židovských dětí, které se podhrabávají z ghetta do Varšavy, aby sehnaly jídlo

Anglická literatura 2. pol. 20. stol.

13. října 2009 v 19:12 | frida |  Sešit literatury
Anglická literatura 2. poloviny 20. století
  • 50. léta - vznik hnutí Rozhněvaní mladí muži (= generace mladých autorů)
  • název vytvořen novináři poté, co v anglických divadlech proběhla hra Johna Osborna "Ohlédni se v hněvu" => nepřesný název: ve skupině byly i ženy
  • autoři měli společné téma
  • hrdina: mladý intelektuál, ukončil studia na univerzitě a společnost od něj očekává, že začne usilovat o kariéru => hrdina se tomu vzpouzí, nechce přijmout nalinkovanou budoucnost a společenská měřítka (raději se živí podružnými pracemi)
  • v protestu proti společnosti není hrdina tak razantní, jako hrdina beatníků => někdy se jejich vzpoura označuje jako "povrchní"
  • Kingsley Amis
    • Šťastný Jim
      • Jim Dixon vystudoval historii, nastupuje jako učitel dějepisu na univerzitě, nehodí se do prostředí profesorů (je příliš bezprostřední)
      • na fakultě vládne strach z mocného profesora Welche, což způsobí řadu bizarních a legračních situací; Jim pochopí, že se musí přizpůsobit, pokud má na fakultě vydržet
      • v závěru opilý Jim řekne upjatým profesorům, co si o nich myslí, odejde z fakulty, přebere Welchovu synovi bohatou dívku a díky jejímu vlivu získá lépe placené místo
    • Jakeův problém
      • volné pokračování Šťastného Jima
      • vysokoškolský profesor Jake řeší po šedesátce problém s upadající mužností => hledá pomoc u různých samozvaných znalců (=satira)
      • nakonec si uvědomí, že mu za ty starosti ženy nestojí
  • Antony Burgess
    • Mechanický pomeranč
      • zfilmovaný
      • román má 3 části
      • téma převýchovy člověka, otevírá sociologické otázky, ale neřeší je
      • důležitý je jazyk knihy (součástí knihy je slovník)
      • vypravěč: dospívající mladík Alex - volný čas tráví v násilnickém gangu
      • 1. část popisuje zvěrstva, kterých se Alex s partou dopouští
      • 2. a 3. část - Alex je ve vězení, řeší se, jak ho napravit; za podmínky prominutí trestu přistupuje na experiment, kdy mu vymítí kriminální reflexy
      • léčba se zdaří, ale Alex nemůže žít v normálním životě (neumí reagovat na zlo, nemůže se mu bránit)
      • na konci knihy se vrací do léčebny, kde je jeho psychika vrácena do předchozího stavu
  • Wiliam Golding
    • Pán much
      • román o skrytém násilí ve společnosti
      • skupina prominentních studentů ztroskotá (havárie letadla na opuštěném místě) => začnou se v nich projevovat zvířecí pudy a ztrácejí civilizované vychování
  • Ian Mac Eavan
    • Betonová zahrada
      • citlivý pohled na sourozenecký vztah
      • dětem zemřela matka - neohlásí to, zabetonují ji ve sklepě; mezi sebou se sblíží (incest)
  • James Clavel
    • Král krysa
      • román líčící poměry v zajateckém táboře za 2. sv. války
  • Patrick Ryan
    • Jak jsem vyhrál válku
      • parodie na válečnou literaturu

Beat Generation

13. října 2009 v 19:11 | frida |  Sešit literatury
Beat generation
· v 50. letech se v americké kultuře objevila skupina mladých vzdělaných lidí, kteří kritizovali společnost
· označovali se "beat generation" = "zbitá/ubitá generace", ale zároveň i "blažená generace"
· společnost obvinili z toho, že se zaměřuje pouze na zisk a zničila poctivou kulturu
· distancovali se od ní (lišili se i vzhledově: měli dlouhé vlasy, vousy)
· chtěli žít po svém a být šťastní
· hlásili se k východním náboženstvím (budhismus, zen-budhismus)
· nevázaný sex, drogy, alkohol, nezaměstnanost (nebo pouze příležitostné povolání)
· zásadně se stavěli proti starším generacím: "Nikdy se nebav s nikým, komu je nad třicet."
· beatníci většinou poměrně rychle končili (v kriminálech, na psychiatrických léčebnách, zemřeli na předávkování,...), duch hnutí ale v Americe vydržel)
· 60. léta - beatnické hnutí vystřídalo hnutí hippies
· USA dokázala zkomercializovat i beatnické hnutí (cestovky pořádaly výlety do San Francisca mezi opilé beatníky)
· klíčoví autoři: Allen Ginsberg, Jack Kerouac
· Kvílení a Na cestě jsou dvě základní knihy beatnické literatury
· inspirace Oscarem Wildem a prokletými básníky
· u nás populární v 60. letech
o zpočátku podporována komunismem (protikapitalistická), beatníci ale nesnášeli i komunismus a byli pronásledování
o poezie Václava Hraběte
o texty básní byly často recitovány za doprovodu jazzové hudby
o Jan Pelc
§ A bude hůř - popisuje život českých undergroundových autorů
· Allen Ginsberg
o Kvílení
§ první beatnický text, který vyšel
§ kniha označena za perverzní => dána před soud, který Ginsberg vyhrál => o beatníky se začala zajímat veřejnost
§ báseň o 3 zpěvech
§ I. - charakteristika beatníků, má k nim vzbudit lítost, řetězení přívlastkových vět
§ II. - stěžuje si na špatnost světa - řetězení apostrof - oslovování někoho, kdo nám nemůže odpovědět, oslovení americké civilizované společnosti, útok na její základní hodnoty, rozhořčené až hysterické
§ III. - oslovuje pacienta psychiatrické léčebny Carla Solomona a vyslovuje mu sounáležitost
o Kadiš (za Naomi Ginsbergovou)
§ filozofická báseň
§ dialog s ideou, která stojí nad bytím
§ diagnostikuje americkou společnost
· Jack Kerouac
o Na cestě
§ hlavní postava: mladík Sal Paradise - zástupce beat generace (nechodí do školy, pije, flámuje,...)
§ kniha psána na 30 metrovou roli papíru, protože Kerouaca nebavilo vyměňovat zásobníky do psacího stroje
§ kniha dokončena za 3 týdny, na vydání čekala 7 let (Kerouac odmítal jakékoli úpravy - i gramatické)
§ Sal Paradise = Jack Kerouac: popisuje vlastně své zážitky
§ název: metafora na cestu životem (ovlivněn budhismem)
§ ústřední postava: Dean Moriarty = vzdělaný člověk s vlastním filozofickým názorem na svět, kterého Sal obdivuje pro jeho lásku k životu a nevázanost
§ Dean celou svou osobností reprezentuje beatnickou generaci
§ původní verze: bez interpunkce, vychrlený text, vulgární a hovorové výrazy
· Lawrence Ferlinghetti
o vydal Ginsbergovo Kvílení
o nebyl to typický beatník - nikdy neexperimentoval s drogami
o Svět je báječné místo
§ chce žít na světě tak, aby byl šťastný a spokojený
§ vadí mu lidská blbost, sociální potíže, agresivita, militarismus
§ volný verš
· Gregory Corso
o Manželství
§ ironizuje stereotypnost a spoutanost manželství
§ představuje si, jak by šel žádat o ruku dívky, vzal si ji, žil s ní => vidí v tom společenskou přetvářku
§ kontrast mezi jeho volností a spoutaností manželství
· W. Burroughs

Americká literatura 2. pol. 20. stol.

13. října 2009 v 19:11 | frida |  Sešit literatury
Americká literatura 2. poloviny 20. století (po roce 1945)
· Joseph Heller
o Hlava XXII
§ hlavní hrdina - letec Yossarian - obtížně snáší absurditu americké vojenské mašinerie => dezertuje do neutrálního Švédska
§ román zesměšňuje americkou armádu
§ válečný román - v díle se ale nebojuje, pouze jsou sledovány poměry mezi americkými vojáky
§ berou vážně svou pozici nadřazenosti, což je dovedeno až k absurditě
§ největším nepřítelem vojáků je právě jejich armáda
§ => tupost armády se koncentruje v jednom předpisu s názvem Hlava XXII, který vlastně popírá všechna ostatní povolení
§ vojáci touží hlavně po tom, co nejrychleji z armády zmizet, ale soubor nařízení a klauzulí jim to v podstatě neumožňuje => vše se pohybuje v "začarovaném kruhu"
o Něco se stalo
§ román z poválečné Ameriky
§ popisuje krizi v mezilidských vztazích
o Zavíráme
§ volné pokračování Hlavy XXII¨
o Gold za všechny peníze
§ román z prostředí vysoké politiky
· William Styron
o Sophiina volba
§ klíčový román jeho tvorby
§ psychologický, zároveň druhořadě problematika nacismu
§ hlavní hrdinka - Sophie Zawistovská - splňuje představy nacistické estetiky, ale kvůli malému prohřešku je i s dětmi poslána do Osvětimi; později své vzpomínky líčí příteli Stingovi v New Yorku (Stingo = sám Styron)
§ život = sled voleb
§ Sophiina klíčová volba: které z dětí si nechat a které poslat na smrt
· Irwin Shaw
o Mladí lvi
§ osudy amerických vojáků od přijímače až po tažení Německem a dobytí Berlína
§ jedna z postav: německý voják = zapřísáhlý nacista
§ podle Shawa bylo důvodem USA pro vstup do války to, aby ze světa zmizela nenávist a rasismus
§ zároveň upřímná kritika americké společnosti, která také rasismu podléhá (nenávist vůči černochům)
§ kompozičně jednodušší než Sophiina volba, dějovější než Nazí a mrtví
· James Jones
o Pistole
§ novela zobrazující poměry v americké jednotce v Tichomoří těsně před útokem na Pearl Harbor a po něm
§ celá zápletka se točí kolem pistole (vojáci mohou mít pouze "bodáky" - bojí se, že jim tento typ zbraně, specializovaný na boj v džungli, nebude stačit => touží po pistoli; v chaosu po japonském útoku jeden voják pistoli získá a celá jednotka mu ji závidí; nakonec se chaos uklidní a pistole se opět vrátí nadřízeným)
o ... až navěky
§ 4-dílný román líčící osudy vojáků ještě před vstupem USA do války
· Jerzy Kosinski
o Nabarvené ptáče
§ dílo polského emigranta líčící krutost války
§ šokující, otřesné, kruté, až odporné (někdy vyvolává pochybnosti o autorově normálnosti)
§ děj umístěn do Polska ovládaného fašisty; hlavní hrdina - dospívající chlapec, který vzhledem vypadá jako Žid => rodiče se bojí, že bude poslán do Osvětimi, a proto ho posílají na venkov s vírou, že tam se o něj lidé postarají
§ román sleduje pouť hlavního hrdiny plnou strastí, sexuálních perverzit,... (autobiografie Kosinského, který se s těmito svými zážitky nakonec nevyrovnal a krátce po příjezdu do USA spáchal sebevraždu)
§ hlavní hrdina končí na psychiatrické léčebně, kde má být společně s ostatními "uveden do předválečného psychického stavu"
§ název díla: metafora nenávisti lidí k jakkoli odlišným jedincům (jedna z postav = ptáčník: chytí jednoho ptáka, nabarví ho jinou barvou a počká, až se k němu sletí ostatní ptáci, aby ho napadli => na tuto návnadu pak ptáky chytá)
· Norman Mailer
o Nazí a mrtví
§ kniha vyšla brzy po válce (1948)
§ zpracování zkušeností autora
§ první Mailerův román - zároveň jeho umělecký vrchol
§ kolektivní hlavní hrdina
§ věcné, realisticky přesné líčení vojenských akcí
§ podle kritiků v knize: "odkryl celou Ameriku" (od myšlení nejprostších vojáků až po uvažování velitelů)
§ vložené kapitoly: "Stroj času" popisují život jednotlivých vojáků před válkou
· Jerome David Salinger
o Kdo chytá v žitě
§ šestnáctiletý chlapec Holden Caufield je poněkolikáté vyhozen ze školy - než se vrátí domů, rozhodne si udělat výlet do New Yorku, potkává různé perverzní lidi
§ negativistické; vše popisuje tak, jak to je
§ svět dospělých je nevybíravý, plný přetvářky; touží po upřímnosti
§ jediným smyslem života by bylo chytat děti hrající si v žitě, aby při hraní nespadly z útesu
· Ken Kesey
o Vyhoďme ho z kola ven
§ filmová verze Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem je známější než literární předloha
§ v psychiatrické léčebně má pacienty na starosti Velká sestra - všude je pořádek a vše dokonale funguje. Pak je na oddělení umístěn trestanec McMurphy, který byl původně v pracovním táboře - je velmi svobodomyslný a nechce se podřizovat => konflikt s Velkou sestrou, rozvrátí celé oddělení, Velká sestra ho vidí jako svého nepřítele, přemluví vedení, aby byl uznán za nebezpečného, je mu provedena lobotomie mozku
§ celý příběh je viděn očima indiána Bromdema, který si McMurpyho oblíbí - nechce, aby zůstal na oddělení jako důkaz vítězství Velké sestry, zaškrtí ho a sám uteče
§ postbeatový román
§ ukazuje, jak je lidská svoboda a důstojnost tlumena různými institucemi (škola, stát, psychiatrie), které modelují lidi tak, aby nikdo nevyčníval
§ duch lidské svobody stále přežívá
· Evan Hunter
o autor detektivek pod pseudonymem Ed McBain
o Džungle před tabulí
§ prostředí americké střední školy pro sociálně slabé
§ do školy přichází nový učitel angličtiny a špatně se vyrovnává s drzostí, špatnými návyky apod. Postupně u některých žáků získává sympatie a u jiných antipatie - nakonec na něj jeden z nich vytáhne nůž a ostatní se za učitele postaví
· John Irwing
o svého hrdinu sleduje po celý jeho život - až do smrti
o Pravidla moštárny
o Svět podle Garpa
§ Garpova matka nenáviděla sex, ale zároveň chtěla dítě => využila zraněného amerického pilota, který přišel o půl mozku, a počala s ním
§ román sleduje Garpův život a zároveň Ameriku
§ Garp vystuduje, ožení se, oba manželé mají milence, ale najednou se mu život hroutí, když chce po tmě zaparkovat (jede s dětmi z kina) a vrazí do auta, ve kterém je jeho žena se svým milencem. Jedno dítě zemře, druhé přijde o oko a manželčin milenec o penis.
§ Garp je nakonec zastřelen členkou feministické organizace, ve které je i jeho matka
§ Garp byl neúspěšný spisovatel (kniha je proložena jeho vlastními texty => strašně dlouhá)
· Ray Bradbury
o sci-fi
o nezajímá se o technickou stránku problémů
o morální apel na lidstvo - ukazuje, kam může dospěch přetechnizovaná společnost
o Marťanská kronika
§ lidé začali osidlovat Mars a ničí přitom marťanskou kulturu a obyvatelstvo
o 451 stupňů Fahrenheita
§ v přetechnizované společnosti začíná lidstvo degenerovat - pálí knihy
§ Guy Montag je hasič, který dostal za úkol knihy pálit (začne je ale číst)
§ lidem jsou podsouvána zbytečná data a jsou zahlcováni soutěžemi
§ ti co mají a čtou knihy jsou pronásledováni a zabíjeni
· William Saroyan
o Lidská komedie
§ zážitky chlapce Homéra, který si přivydělává jako poslíček roznášením dopisů
§ původně psáno jako scénář pro film, film nakonec nevznikl
§ román sestaven z "filmových shotů" (záběrů), které spojuje postava chlapce Homéra
§ Homér roznáší zprávy z války (smutné), začíná pohlížet na svět jako na místo plné bolesti a zla => jeho matka ho přesvědčuje o opaku
§ autor chce ukázat, že ve světě sice je bolest, ale i tak v něm může být hezky (tím, že bude člověk usilovat o zlidštění světa, může dosáhnout změny k lepšímu)

Česká próza 20. a 30. let - filozofická literatura

13. října 2009 v 19:10 | frida |  Sešit literatury
Filozofická literatura
· mohli bychom sem zařadit i Karla Čapka
· Ladislav Klíma
o svérázný, výstřední
o šokoval své současníky (už i na gymnáziu: v septimě byl vyhozen - Habsburky označil ve slohové práci za "prasečí dynastii" => zákaz studovat na všech gymnáziích v Rakousku-Uhersku)
o inspirován 2 filozofy:
§ A. Schopenhauer
· filozof pesimismu
· dílo: Svět jako vůle a představa => podstatou světa není inteligence, ale vůle k životu - pouhý pud (hlavně pohlavní pud) a lidé jsou pouze otroky svých potřeb; svět je navíc pouhým výtvorem "mé" fantazie (pouhá představa)
§ F. Nietzsche
· vyslovil názor na příchod "nadčlověka"
· moderní typ člověka zdegeneroval - je příliš slabý, protože se příliš podřídil křesťanství, které slabým pomáhá, místo aby pomohlo rozvoji silných
o Klíma sám sebe pokládal za "nadčlověka", lidstvem opovrhoval
o svou tvorbu charakterizoval jako: "plivnutí na všechno, co lidé dosud pokládali za literaturu"
o v díle: množství imaginací, snů, představ, které jsou postavami pokládány za skutečnost a naopak - postavy nedokáží skutečnost rozeznat
o Svět jako vědomí a nic
§ dílo inspirováno teorií A. Schopenhauera
§ teze: svět je můj duševní stav => "zdá se nám, že se nám zdá, že něco je"
§ Klíma došel k názoru, že on sám je absolutním tvůrcem světa = Bohem => egodeismus (=jsem sám Bohem) => toto vědomí ho psychicky zničilo, stal se alkoholikem (pil litr 90% alkoholu denně)
o Utrpení knížete Sternenhocha
§ romaneto (= iracionální situace se nakonec racionálně vyřeší), psané ich-formou (vypravěčem je kníže Sternenhoch)
§ Sternenhoch = degenerovaný typ člověka
§ Helga = typ směřující k nadčlověčenství
§ v knize nejsou žádné konvence, žádná pravidla, žádný respekt ke slušnosti
§ podtitul: "Groteskní romaneto"
§ Sternenhochovy halucinace = projev šílenství (byl šílený strachem)
o Klíma má blízko k expresionismu (= vyjádření stavů úzkosti, hrůzy, děsu. Svět vyjadřuje tak, jak ho člověk vnímá, ne takový, jaký je)

Česká próza 20. a 30. let - Jaroslav Hašek, Jan Čep

13. října 2009 v 19:10 | frida |  Sešit literatury
Jaroslav Hašek, Jan Čep (nezařazení)
· Jaroslav Hašek
o vedle Karla Čapka nejsvětovější československý spisovatel své doby
o stál stranou všech uskupení
o mnozí ho odmítali považovat za spisovatele
o komplikovaná osobnost
o narozen v Praze => studium gymnázia - do tercie výborný prospěch, v kvartě (po smrti svého otce) propadl
o nikdy nepřijal pravidelné povolání
o do 1. světové války žil jako bohém, tulák a piják
o hodně psal (bohémské povídky hospodského typu hlavně kvůli rychlému vydělání peněz)
o narukoval => Ruský zajatec => vstoupil do komunistické strany a ukllidnil se (stal se přesvědčeným komunistou) - přestal dokonce pít
o 1920 - vrátil se do Prahy (podruhé ženatý; měl dvě manželky zároveň - od té první bez rozvodu utekl) a k bohémskému způsobu života
o leden 1923 - umírá (nedožil se ani 40 let) v Lipnici nad Sázavou, kde psal Švejka
o Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
§ vrcholné dílo
§ záměrem byl 4-dílný román, ale 4.díl už Hašek nedopsal
§ román bez pevného děje
§ hlavní postava - Josef Švejk = prosťáček, který se živí prodejem psů. V úvodu je pro urážku císařepána zatčen, poté propuštěn a úředně označen za "blba". Chce narukovat do 1. světové války (jede na invalidním vozíku) => krátce slouží u kněze Katze, u nadporučíka Lukáše dostane se s ním na frontu) => zde román končí nedopsaný
§ sled historek, řadu jich vypráví sám Švejk
§ Švejk = nejasná postava (Hašek ani nenapsal, jak vypadá), není zřejmé, jestli je vážně blbý, nebo pouze vypočítavý
§ Švejk v románu nikdy nikomu nic nevyvrací; všemu přitaká
§ v postavě Švejka Hašek zpodobnil sám sebe (E. Bass o něm řekl, že v něm žijí 2 lidé - jeden, který si z ostatních dělá blázny a druhý, který se na to smutně dívá)
§ v celém díle není žádná sympatická postava (ani Švejka nelze vidět jako kladnou postavu)
§ v jednání Švejka se odráží shnilost světa, jeho tupost, omezenost a pokrytectví
§ švejkovina = snaha vyhnout se práci, všechno okecat,...
§ jazyk románu: autorská řeč = kultivovaná, spisovná čeština (někdy ironická); jazyk Švejka = plný vulgárních výrazů, užívání rakouské vojenské němčiny
· Jan Čep
o zařazován k ruralismu
§ ruralisté = vesnicky zaměření
§ programově navazovali na vesnickou prózu 19. století
§ domnívali se, že krizi moderní doby, kdy se lidé zajímají pouze o majetek a peníze, může zachránit pouze návrat k tradičním hodnotám
§ nejznámější ruralista = František Křelina
o Čepova tvorba má vesnické kořeny (děj se odehrává na venkově, postavy jsou z venkova)
o dějově chudá próza, silné křesťanské zaměření
o lyrické texty (připomínající Vančuru, ale méně metaforické)
o Dvojí domov
§ soubor povídek
§ Domek
· začátek povídky = vesnická idyla, vše je až naivně jednoduché - jakoby z pohledu dětí
· rozdílné povahy Frantíka (=prakticky zaměřený, svět je pro něj práce) a Jeníka (=snílek, vyleká ho velikost světa, děsí ho chápání nekonečna)
· Jeník si uvědomuje duchovní rozměr tohoto světa, trápí ho, že mu nerozumí
· Jeníkova matka = vylekaná; ví, že se její syn bude vždycky trápit otázkami, na které ona nebude umět odpovědět

Česká próza 20. a 30. let - socialistický realismus

13. října 2009 v 19:09 | frida |  Sešit literatury
Socialistický realismus
· během 30. let se početná skupina autorů hlásila k socialismu => socialistický realismus (směr přebrán ze SSSR)
· Ivan Olbracht, Marie Pujmanová, Marie Majerová, Karel Nový, Helena Malířová, Václav Řezáč, Géza Včelička
· Ivan Olbracht
o O zlých samotářích
§ 3 povídky o lidech z okraje společnosti, kteří se stali "zlými"
§ názor: ve světě platí jenom síla a ten, kdo ji nemá, si to odskáče
§ Rasík a pes
· Rasík s manželkou vlastní pouze káru, taženou dogou a chodí po okolí a vybírají staré a nemocné psy, aby se o ně postarali (buď je zlikvidují, nebo sní)
· po manželčině smrti se Rasík cítí osamělý, ale nemůže se již spřátelit ani s dogou, kterou léta týral
o Žalář nejtemnější
§ příběh člověka, který tragicky přichází o zrak a jako slepý propadne žárlivosti => nakonec se uzavře jen do svého sobectví a nemá nikoho blízkého
§ psychologický román
o oblíbil si oblast Zakarpatské Ukrajiny (látka pro díla: Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí)
o Nikola Šuhaj loupežník
§ ve 20. letech řádil v Zakarpatské Ukrajině vojenský zběh, loupežník Šuhaj, který se stal mstitelem chudých a utlačovaných. Četníci se ho pokoušeli dopadnout, ale podařilo se jim to až po zradě jeho kumpánů
§ literární zpracování skutečné události (skutečné postavy: Nikola Šuhaj a jeho milenka Eržika)
§ udělal z něj mýtického hrdinu
§ pohádkové vylíčení krajiny, básnické prostředky (metafory, přirovnání, personifikace)
§ prolínání mýtů a strohé skutečnosti => jazykové odlišení těchto rovin (úvod: básnický, závěr: strohý, věcný, stručný)
§ předloha filmu Balada pro banditu
o Golet v údolí
§ golet = židovské slovo pro vyhnanství
§ triptych delších povídek
§ životy Židů žijících v Podkarpatské Rusi
§ chce ukázat, jak ortodoxní Židé na Ukrajině ve vesnicích žili
§ O smutných očích Hany Karadžičové
· Židovka Hana Šafarová pochází z chudé rodiny => jede pracovat do Ostravy jako šička, seznámí se s Ivo Karadžičem a zamilují se => Hanini rodiče nesouhlasí s jejich vztahem, protože Karadžič není Žid (byl jím, ale stal se ateistou) => ačkoli je jinak "dokonalým mužem", fakt, že je nevěřící, způsobí, že jejich svatba není povolena => Hana s Ivem uteče a navždy ztratí svou rodinu, která ji vyobcuje a prohlásí za mrtvou
· Marie Pujmanová
o Předtucha
§ hrdinka, 15letá Jana, žije v pochybnostech a pocitech typických pro její věk => má ráda chlapce, kterého rodiče pokládají za floutka a zakazují jí se s ním stýkat
§ jednou rodiče odjedou na služební cestu vlakem, Jana chce využít příležitosti a jíž za svým chlapcem, ale slyší, že vlak, ve kterém její rodiče jeli, měl nehodu => má o ně strach, uvědomí si, co pro ni znamenají
§ happy-end: rodičům se nic nestalo, protože jeli jiným vlakem
o Pacientka doktora Hegla
§ hrdinka z lepší rodiny - má nalinkovanou celou budoucnost => onemocní a seznámí se s doktorem Heglem (polygamním sukničkářem)
§ Hegl hlavní hrdinku Karlu přivede do jiného stavu a pak ji opustí => Karla řeší dilema, zda si dítě nechat a vystavit se tak veřejné potupě, nebo jít na potrat
§ nakonec si dítě nechá
o Lidé na křižovatce
§ výstižný obraz české společnosti na počátku 30. let
§ zastoupeny všechny společenské vrstvy
§ líčí rozpolcenost společnosti (komunismus x kapitalismus)
§ pod jménem Kazmar zde vystupuje i největší podnikatel první republiky - Tomáš Baťa
o další díla nejsou tak dobrá
· Marie Majerová
o pocházela z Kladna, což se v jejím díle odrazilo
o Siréna
§ vznik dělnického hnutí na Kladensku
o Havířská balada
§ kritika politické orientace 1. republiky prostřednictvím postavy horníka, který po roce 1918 nemůže sehnat práci

Česká próza 20. a 30. let - okruh Lidových novin

13. října 2009 v 19:08 | frida |  Sešit literatury
Ostatní autoři z okruhu Lidových novin
· Karel Poláček, Jan Drda, Eduard Bass, Josef Čapek
· 1948 - Drda se stal dosazeným šéfredaktorem, vyházel nekomunisty => ztráta čtenářů
· Karel Poláček
o Židovský původ
o před válkou uvažoval o emigraci, ale kvůli své ženě zůstal => za války zemřel v Osvětimi
o 20. léta: nastoupil do Lidových novin, ale brzy odešel, označen za "antitalenta"
o 30. léta: vrátil se do redakce LN => oblíbený novinář
o píše "soudničky" (=přibližují jednání v soudní síni, snaha o čtivý způsob)
o jako spisovatel se snažil o zobrazení života českého maloměšťáka => satira na maloměšťáctví
o dobře odpozorovaná řeč "malých českých lidí"
o Dům na předměstí
§ mladí manželé Syroví bydlí u rodičů, ale chtějí si najít vlastní domek. Strážník Faktor jim nabídne podnájem v domě, který právě staví (manželé dají celé ženino věno, aby tam mohli žít a zaplatit předem nájem na 4 roky)
§ strážník je ale lakomec, což způsobuje problémy se stavbou, neplatí zedníky, vyžene švagra, který mu pomáhal, soutěží se sousedem, který má lepší dům i "lepší" nájemníky => nakonec svými nájemníky pohrdá, omezuje jejich práva a zvyšuje nájem
§ mladí manželé mají s Faktorem největší problém, protože zaplatili dopředu a Faktor má pocit, že mu nic nedávají. Snaží se je vystrnadit, manželé jsou už hádkami a naschvály vystresovaní (manžel dokonce onemocní) => nakonec zjistí, že zdědili vlastní dům a peníze a odstěhují se
§ nový nájemník Faktora zažaluje, na Faktora se začne sypat jedna žaloba za druhou a nakonec přijde na mizinu a musí dát svůj dům do dražby
§ Faktor = malý jednoduchý člověk najednou získá moc => používá ji k šikanování ostatních
§ v závěru: náznak, že Syroví budou ve svém domě stejnými domácími, jako Faktor
o Michelup a motocykl
§ Michelup = drobný úředníček s mánií na levné nákupy
§ dostal příležitost koupit levně zánovní motocykl => přestože ho nepotřebuje a ani na něm neumí jezdit, koupí si ho, ale nastávají problémy (musí si platit řidiče, problémy s nájemníky a sousedy) => nakonec se motorky šťastně zbaví, když jeho řidič nabourá a Michelup, protože nehodu nezavinil, dostane dokonce zpět peníze, které za motocykl zaplatil
o Hlavní přelíčení
§ železničář chce bezpodmínečně vlastní dům => stane se sňatkovým podvodníkem, protože sám nemá peníze
§ přes inzerát si najde dívku, která má velké věno => vyláká z ní peníze a zabije ji => je dopaden a odsouzen k trestu smrti
o O okresním městě
§ tetralogie
§ 1. díl: Okresní město
§ 2. díl: Hrdinové táhnou do boje
§ 3. díl: Zákopy
§ 4. díl: Vyprodáno
§ sleduje desítky postav a s humorem a nadhledem popisuje jejich malost a ubohost
o Bylo nás pět
§ spíše dětská kniha
o Hostinec U Kamenného stolu
§ příběh hostinské (jednoduchá, prostá, statná žena), která opustila manžela kvůli herci (Benno Mertens - sebestředný, nafoukaný, svět je pro něj kulisa k vlastní postavě) => zamilovala se do něho na první pohled
· Eduard Bass
o do novin psal tzv. "rozhlásky" = krátké komentáře ve kterých autor glosoval, co týden přinesl (psány jednou týdně)
o za 1. republiky spjat s kabaretem Červená sedma - psal pro něj texty, vystupoval (konferenciér, zpěvák, herec)
o pouto k cirkusovému prostředí
o Cirkus Humberto (1941)
§ rozsáhlý román; oslava cirkusového prostředí
§ obyčejný člověk - Vašek Karas - díky svým vlastnostem, houževnatosti, apod. uspěl v cirkusu a dopracoval se až na jeho ředitele
§ přiblížení způsobu cirkusáckého života
§ zároveň nacionalistická linie; cirkus = mezinárodní prostředí, ve kterém se Češi těší velmi dobré pověsti (zruční dělníci, řemeslníci, šikovní na práci, smysl pro pořádek,...)
§ => měl pozvednout národní sebejistotu v době, kdy jsme byli "ovládáni" Němci
§ postava Vaška Karase je silně zidealizovaná
o Klapzubova jedenáctka
§ fotbalové družstvo českých bratrů - synů chalupníka - kteří díky své soudržnosti a píli dokáží porážet i nejlepší světové týmy