"Když to není rozbité, nespravuj to."

Česká próza 20. a 30. let - Jaroslav Hašek, Jan Čep

13. října 2009 v 19:10 | frida |  Sešit literatury
Jaroslav Hašek, Jan Čep (nezařazení)
· Jaroslav Hašek
o vedle Karla Čapka nejsvětovější československý spisovatel své doby
o stál stranou všech uskupení
o mnozí ho odmítali považovat za spisovatele
o komplikovaná osobnost
o narozen v Praze => studium gymnázia - do tercie výborný prospěch, v kvartě (po smrti svého otce) propadl
o nikdy nepřijal pravidelné povolání
o do 1. světové války žil jako bohém, tulák a piják
o hodně psal (bohémské povídky hospodského typu hlavně kvůli rychlému vydělání peněz)
o narukoval => Ruský zajatec => vstoupil do komunistické strany a ukllidnil se (stal se přesvědčeným komunistou) - přestal dokonce pít
o 1920 - vrátil se do Prahy (podruhé ženatý; měl dvě manželky zároveň - od té první bez rozvodu utekl) a k bohémskému způsobu života
o leden 1923 - umírá (nedožil se ani 40 let) v Lipnici nad Sázavou, kde psal Švejka
o Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
§ vrcholné dílo
§ záměrem byl 4-dílný román, ale 4.díl už Hašek nedopsal
§ román bez pevného děje
§ hlavní postava - Josef Švejk = prosťáček, který se živí prodejem psů. V úvodu je pro urážku císařepána zatčen, poté propuštěn a úředně označen za "blba". Chce narukovat do 1. světové války (jede na invalidním vozíku) => krátce slouží u kněze Katze, u nadporučíka Lukáše dostane se s ním na frontu) => zde román končí nedopsaný
§ sled historek, řadu jich vypráví sám Švejk
§ Švejk = nejasná postava (Hašek ani nenapsal, jak vypadá), není zřejmé, jestli je vážně blbý, nebo pouze vypočítavý
§ Švejk v románu nikdy nikomu nic nevyvrací; všemu přitaká
§ v postavě Švejka Hašek zpodobnil sám sebe (E. Bass o něm řekl, že v něm žijí 2 lidé - jeden, který si z ostatních dělá blázny a druhý, který se na to smutně dívá)
§ v celém díle není žádná sympatická postava (ani Švejka nelze vidět jako kladnou postavu)
§ v jednání Švejka se odráží shnilost světa, jeho tupost, omezenost a pokrytectví
§ švejkovina = snaha vyhnout se práci, všechno okecat,...
§ jazyk románu: autorská řeč = kultivovaná, spisovná čeština (někdy ironická); jazyk Švejka = plný vulgárních výrazů, užívání rakouské vojenské němčiny
· Jan Čep
o zařazován k ruralismu
§ ruralisté = vesnicky zaměření
§ programově navazovali na vesnickou prózu 19. století
§ domnívali se, že krizi moderní doby, kdy se lidé zajímají pouze o majetek a peníze, může zachránit pouze návrat k tradičním hodnotám
§ nejznámější ruralista = František Křelina
o Čepova tvorba má vesnické kořeny (děj se odehrává na venkově, postavy jsou z venkova)
o dějově chudá próza, silné křesťanské zaměření
o lyrické texty (připomínající Vančuru, ale méně metaforické)
o Dvojí domov
§ soubor povídek
§ Domek
· začátek povídky = vesnická idyla, vše je až naivně jednoduché - jakoby z pohledu dětí
· rozdílné povahy Frantíka (=prakticky zaměřený, svět je pro něj práce) a Jeníka (=snílek, vyleká ho velikost světa, děsí ho chápání nekonečna)
· Jeník si uvědomuje duchovní rozměr tohoto světa, trápí ho, že mu nerozumí
· Jeníkova matka = vylekaná; ví, že se její syn bude vždycky trápit otázkami, na které ona nebude umět odpovědět
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama