"Když to není rozbité, nespravuj to."

Ken Kesey - Vyhoďme ho z kola ven

20. října 2009 v 21:48 | frida |  Čtenářský deník
Ken Kesey
Vyhoďme ho z kola ven
(One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962)

Hlavní postavy: Randle Patrick McMurphy, Bromden, sestra Ratchedová (Velká sestra)

Jeden, dva, tři-
my jsme bratři;
kterej je to mezi námi,
co si zalez do tý slámy:
ten, ten, nebo ten,
vyhoďme ho z kola ven.

Toto dětské rozpočitadlo si pamatuje vypravěč následujícího příběhu, indián Bromden, z dob, kdy jako malý chlapec žil se svým otcem, náčelníkem kmene, a matkou, běloškou z města, v rezervaci. Ono šťastné období jeho života ale dávno skončilo - rezervace byla kvůli stavbě přehrady zrušena, z Bromdenova kdysi silného otce se stala troska zničená alkoholem a společností a sám Bromden skončil jako schizofrenik v psychiatrické léčebně na oddělení sestry Ratchedové, kde předstírá hluchoněmého a pouze přežívá na pomezí mezi realitou a svými halucinacemi.
Sestra Ratchedová, které pacienti přezdívají Velká sestra (inspirace G. Orwellem a jeho Velkým bratrem z románu 1984), vládne na oddělení železnou rukou - bojí se jí nejen pacienti, ale i personál a nikdo si jí netroufá odporovat - tedy alespoň do chvíle, kdy je pod její dohled přidělen nový pacient, zrzavý Ir Randle Patrick McMurphy.
Tento výtržník, karbaník a provokatér v jednom se rozhodl ulehčit si život a namísto pobytu na pracovní farmě se "zašít" na psychiatrii. Brzy poznává přísný řád Velké sestry a jakožto svobodomyslný člověk neuznávající autority se proti němu vzbouří. Jeho výdrž a sebejistota povzbudí i ostatní pacienty a celé oddělení je najednou vzhůru nohama. Z ušlápnutých "králíčků" se stanou v rámci možností sebevědomí lidé, kteří se nebojí hlásit se o svá práva. McMurphy se s ostatními pacienty vsadí, že "dostane Velkou sestru na lopatky" a skutečně v jejich souboji většinou vítězí. Prosadí si zřízení herny, změnu režimu sledování televize i rybářský výlet.
Velká sestra se nenechá vyvést z rovnováhy - ví moc dobře, že má na McMurphyho zlomení neomezené množství času, protože Mack je na oddělení ze soudního nařízení a o délce jeho pobytu rozhoduje právě ona. Mack sice v provokacích trochu přibrzdí, když si tento fakt uvědomí, potom se ale pustí do rozvracení jejího režimu s novou energií. Snaží se ostatní pobavit a zvýšit jejich sebevědomí - důkazem o tom, že se mu tato činnost daří je i sám i "náčelník" Bromden, který si McMuprhyho velmi oblíbí, začne znovu mluvit, zbaví se svých úzkostlivých vidin a konečně si uvědomí svou nesmírnou sílu.
Celou dobu si McMurphy na radu zkušenějších a ostřílenějších pacientů hlídá, aby Velká sestra neměla důvod poslat ho pro násilné chování "na šokárnu", čímž se rozumí léčba pomocí elektrických šoků, které pacientovi vyšlou do mozku a až na několik dní ho tím vyřadí z normálního života. Jednou se už ale neovládne, když "černí frajeři", jak je nazývá Bromden (černošští ošetřovatelé a poskoci Velké sestry) ve sprchách šikanují jiného pacienta. Začne se prát, Bromden mu pomůže a oba skončí potlučení právě "na šokárně". Bromden je brzy propuštěn zpět na oddělení, ale na McMurphymu si nyní Ratchedová vylívá všechnu svou zlost a posílá ho na šoky několikrát týdně. McMurphyho tím ke své zlosti nezlomí.
McMurphy je přesvědčen, že teď má sestru Ratchedovou v hrsti. Uspořádá noční párty, na kterou pozve své známé, prostitutky Candy a Sandy. Chce pomoci nesmělému třicetiletému pacientovi Billymu Bibbitovi a dát ho dohromady s Candy, což se podaří. Ostatní se opijí a plánují McMuprhyho triumfální útěk z léčebny, ke kterému ale nedojde, protože ráno zaspí a jsou odhaleni Černými frajery.
Velká sestra začne samozřejmě vyšetřovat toto nehorázné porušení pravidel oddělení a její zlost dojde vrcholu, když zjistí, co bylo pravým účelem celého mejdanu a najde Billyho s Candy. Rozhodne se Bibbita zastrašit a začne vyhrožovat, že vše prozradí jeho matce, své dobré přítelkyni. Ví, jak tato hrozba na vyděšeného Billyho zapůsobí a s radostí sleduje, jak Billy shazuje vinu na McMuprhyho, aby se tím zachránil před případnými matčinými výčitkami. Nepočítá ale s tím, že se citlivý Billy zabije. Svede celou věc na McMurphyho, přestože Bibbita k sebevraždě podnítila právě ona. McMurphymu dojde trpělivost a pokusí se Ratchedovou zaškrtit. Ostatní personál ho od ní včas odtrhne, McMurphy je poslán na lobotomii (operaci mozku) a sestra se po týdnu vrací ve zbědovaném stavu zpět na své oddělení, nad kterým už ale mezitím ztratila veškerou kontrolu - většina starých pacientů brzy odešla, ze staré party zůstali už jen Bromden a dva další.
Bromden ještě nechce léčebnu opustit - má podezření, že Ratchedová má ještě nějaké trumfy v rukávu, což se potvrdí, když po pár dnech dorazí na oddělení McMurphy, nebo alespoň to, co z něj po prodělané operaci zbylo. Bromden nechce dopustit, aby byla McMurphyho troska vystavena na oddělení jako symbol vítězství Ratchedové, proto svého přítele raději sám zabije a poté uteče.
Dílo je psáno ich-formou, z pohledu indiána Bormdena, jeho pohled na věc je ale ovlivněn jeho chorobou, proto se v něm mísí realita s jeho vlastními představami. Typická je mluva kriminálníka McMurphyho, který používá nespisovný jazyk, vulgarismy, nářečí a slang.
Čtenář může sledovat, jak si McMurphy postupně uvědomuje, proti čemu stojí, a jak se rozhodne bojovat proti řádu Velké sestry a proti společnosti, která netoleruje u jedinců jakékoli odchylky od "normálu", i když si ke konci uvědomuje marnost svého počínání.
Kniha byla roku 1975 zfilmována Milošem Formanem (název filmu je doslovným překladem originálního názvu knihy: Přelet nad kukaččím hnízdem; rozdílný český překlad názvu knihy byl zvolen kvůli jeho srozumitelnosti a spojitosti s použitým dětským říkadlem), v hlavní roli Patricka McMurphyho exceloval Jack Nicholson a film získal 5 Oscarů.

Dělala co mohla, aby svoje oddělení dostala zpátky do figury, ale neměla to lehké, poněvadž McMurphy byl všudypřítomný, dusal po chodbách, hlasitě se chechtal při sezeních a zpíval si na latríně. Její bývalá moc ji opustila, papírky jí nebyly nic platné. Ztrácela svoje pacienty jednoho po druhém. Když zažádal o propuštění Harding a manželka si ho odvezla domů a George přeložili na jiné oddělení, zůstali jsme z party, která spolu byla na rybách, jenom tři - já, Martini a Scanlon.
Nechtělo se mi ještě odejít, poněvadž se mi zdála nějak nebezpečně sebejistá; měl jsem pocit, že se chystá ještě na jedno kolo, a chtěl jsem být u toho, kdyby k němu došlo. A jednou ráno, tři týdny potom, co nám McMurphy zmizel z očí, se vytasila se svým posledním trumfem.
Dveře oddělení se otevřely a černý frajeři přivezli vozík, který měl dole přivázanou cedulku, kde tlustýma černýma písmenama stálo: McMURPHY - RANDLE P. POOPERAČNÍ STAV. A pod tím bylo inkoustem připsáno: LOBOTOMIE.
Dotlačili vozík do denního pokoje a nechali ho stát při zdi vedle vegeťáků. Stáli jsme před vozíkem, četli ta slova na cedulce a pak jsme přenesli pohledy na druhý konec, na hlavu vtlačenou do polštáře, střapec zrzavých vlasů nad mlíčně bílým obličejem s temně fialovýma monoklama na očích.
Po minutě ticha se Scanlon obrátil a plivnul na zem. "Kurvafix, co si ta stará svině myslí? Tohle jí zrovna tak sežerem. To přece není on."
...
Pozoroval jsem je a přemýšlel, co by asi udělal. Jedno jsem věděl na beton: určitě by nedovolil, aby něco takového dvacet nebo třicet let vysedávalo pod jeho jménem v denním pokoji a sloužilo Velké sestře za příklad, jak dopadnete, když se postavíte na odpor systému. To jsem věděl tutově.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yellow yellow | E-mail | Web | 20. října 2009 v 22:47 | Reagovat

Gratuluju k přečtení, to já pořád trčím na  straně 130. Asi bych se měla víc snažit.

2 frida frida | E-mail | Web | 21. října 2009 v 6:30 | Reagovat

jóó to bys měla ;) ...mě trochu popohnalo to vymáhání knížky z knihovny zpátky  ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama