"Když to není rozbité, nespravuj to."

Samuel Beckett - Čekání na Godota

3. listopadu 2009 v 22:41 | frida |  Čtenářský deník
Samuel Beckett
Čekání na Godota

Hlavní postavy: Vladimír, Estragon, Pozzo, Lucky

Společně s hrou Plešatá zpěvačka od rumunského autora Eugéna Ionesca je Čekání na Godota jedním ze stěžejních děl absurdního dramatu, které převádí myšlenky francouzského existencialisty Alberta Camuse do divadelní podoby.
Absurdita světa a lidské existence vůbec je popsána pomocí skeptických motivů a použitého jazyka - tzv. metajazyka (parajazyka) typického svou vyprázdněností a bezobsažností.
Hry absurdního dramatu se obecně vyznačují scénickou jednoduchostí, což je patrné i z tohoto díla - děj se odehrává na prašné venkovské cestě, kde jedinou kulisu tvoří seschlý strom. Sám Beckett byl mistrem ve zjednodušování svých her, což předvedl hlavně ve své dvacetivteřinové hře Dech.
Na výše zmíněné polní cestě se setkávají hlavní protagonisté - přátelé a tuláci Vladimír s Estragonem. Jsou to životní ztroskotanci, které od sebevraždy dělí pouze představa setkání s tajuplným Godotem, na kterého mají na tomto místě čekat, a následná vyhlídka na šťastnější budoucnost. Dlouhou chvíli si krátí rozhovorem, ale vzájemně se neposlouchají a chvílemi ani neví, o čem právě mluvili. Absurditu prohlubuje i to, že si nejsou vůbec jistí, zda čekají ve správnou chvíli na správném místě, čtenář (respektive divák) se mezi řádky dočítá, že žádná scéna se neodehrává poprvé, ale že si hrdinové pouze nepamatují, že ji již prožili. Také nemají absolutně žádnou představu o tom, kdo ten Godot vlastně je, nebo cože to po něm chtěli...

VLADIMÍR: Takže?
ESTRAGON: Takže nic. To je moudřejší.
VLADIMÍR: Počkáme, až co nám řekne.
ESTRAGON: Kdo?
VLADIMÍR: Godot. (...) Budem aspoň vědět, na čem jsme.
ESTRAGON: Na druhý straně by možná bylo lepší kout železo, dokud... nevychladne.
VLADIMÍR: Jsem zvědavej, co nám řekne. To nás k ničemu nezavazuje.
ESTRAGON: Co jsme to po něm vlastně chtěli?
VLADIMÍR: Tys u toho nebyl?
ESTRAGON: Nedával jsem pozor.
VLADIMÍR: Já vlastně... Nic určitýho, myslím.
ESTRAGON: Na něco jsme se ho ptali.
VLADIMÍR: To je ono.
ESTRAGON: Vznesli neurčitou prosbu.
VLADIMÍR: Tak.
ESTRAGON: Co on?
VLADIMÍR: Že uvidí.
ESTRAGON: Že nemůže nic slíbit.
VLADIMÍR: Že si to musí nechat projít hlavou.
ESTRAGON: Odpočat a fit.
VLADIMÍR: Poradit se s ženou.
ESTRAGON: S přáteli.
VLADIMÍR: S poradci. (...)
ESTRAGON: A my? (...) Co my s tím?
VLADIMÍR: My jsme prosebníci
Po chvíli se k nim přidávají kolemjdoucí Pozzo se svým sluhou Luckym. Pozzo se k Luckymu chová velmi krutě, vede ho na trh prodat a vysvětluje, že kdysi ho Lucky dokázal obveselit, ale dnes ho pohled na něj zabíjí a nemůže ho snést. Pozzo chvíli čeká s tuláky na Godota, ale pak společně s Luckym odchází. Zanedlouho poté přijde k přátelům Chlapec, kterého poslal Godot se vzkazem, že dnes bohužel přijít nemůže, ale že se jistě objeví zítra. Vladimírovi se Chlapec zdá povědomý (další náznak toho, že se tento výjev opakuje), ale nikdo si na předchozí setkání více nevzpomíná.
Druhé dějství a druhý den - Vladimír s Estragonem opět čekají na Godota a krátí si řečmi dlouhou chvíli. Společnost jim opět krátce dělají Pozzo s Luckym, ale tentokrát jsou oba změnění - Pozzo přes noc oslepl a Lucky oněměl. Pozzo si na tuláky nevzpomíná, dokonce si ani není schopen uvědomit, že to bylo včera, kdy ještě viděl. I vnímání času ostatních je dost pokřivené. Když Vladimír s Estragonem opět osamějí, Estragon usíná a Vladimír (který se zdá inteligentnější) vítá Chlapce a už dopředu tuší, že opět nese zprávu od Godota, ve které jejich schůzku odloží na zítřek. Když se Estragon probudí, je neustálým marným čekáním otrávený. Oba se svorně rozhodnou, že odejdou, ale nedokáží se pohnout a je jasné, že zůstanou a budou dál čekat na Godota.
Není nijak upřesněno, kým by měl Godot být (objevují se spekulace, že jde o Boha). Sám Beckett se k tomu vyjádřil: "Kdybych věděl, kdo to je, tak bych to v té hře uvedl.", a tak Godota chápeme jako alegorii na cokoli, na co v životě s nadějí čekáme, ale co nepřichází.
Myšlenkou hry je, že "Godot" nikdy nepřijde a nám zůstává pouze to čekání a víra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama