"Když to není rozbité, nespravuj to."

Stužkovák

21. listopadu 2009 v 15:05 | yellow |  Naše názory, články
Tak od včerejška jsme konečně maturanty se vším všudy, tedy i se stužkou, ke které již za dva a půl měsíce přibude i šerpa. Ale o tom teď nechci psát, protože jsem se rozhodla popsat náš stužkovák (silný to zážitek) a to nejen proto, že na něm frida nebyla.
Přípravy začaly již dlouho dopředu a nebyly vůbec snadné (například shodnout se na barvě stužky je nadlidský úkol). A včera konečně nastal den D. Hned po škole jsem s kamarádkou Veronikou (zapamatujte si ji, protože bude hrát docela velkou roli, jako ostatně vždycky) vypravily na nákupy, protože jsme byly pověřeny (spíš jsme se dobrovolně přihlásily) přípravou asi sedmdesáti chlebíčků a jednohubek. Jejich tvorba nám zabrala dvě hodiny čistýho času a to nepočítám tři hodiny z předešlého dne, co jsem strávila děláním pomazánky (myslím, že pro představu o mém kuchařském umění bude vhodný popis)
  • Rozhodla jsem se dělat bramborovou pomazánky, takže jsem začala škrabat brambory. Měla jsem s tím mírné nepříjemnosti, protože brambory přebíral děda a jak špatně vidí, tak tam dal i ty zelené, mezi kterými bylo nakonec značně problematické najít nějaký normální stravitelný. Když jsem tedy konečně našla a oloupala kýžené množství brambor, poprosila mě babička, která druhý den měla slavit narozeniny, jestli bych jí taky neudělala bramborovou pomazánku, takže jsem byla nucena najít a oloupat ještě další hromadu brambor. Tento úkol jsem nakonec dovedla ke zdárnému konci a dala brambory vařit, což mi zabralo docela dlouho dobu, jelikož mi brambory dvarkát!!! přetekly, takže jsem je pak vařila na málo a bez pokličky, protože jsem nechtěla potřetí uklízet kuchyni. Nakonec jsem tedy i tento úkon dokončila a vrhla se na strouhání. Již při prvním bramboru jsem však zjistila, že naše struhadlo je na dvě věci a ani jedna z nich není strouhání. V tu chvíli jsem už byla nasr..á na nejvyšší míru a měla jsem sto chutí to struhadlo rozdupat, ale ovládla jsem se. Nakonec jsme si došla půjčit babiččino struhadlo, která však nebylo o nic lepší. O hodinu později jsem tedy měla nastrouhaný přibližně dvě třetiny brambor a do ruky mě chytaly křeče. Přemluvila jsme teda mamku, aby to za mě dodělala. Mamka sice souhlasila, ale při strouhání mi řekla, že ty brambory mají nějakou divnou chuť. Taťka, kterej otvíral okurky zase prohlásil, že okurky mají nějakou divnou chuť. Nakonec se ukázalo, že mamka s taťkou měli divnou chuť, protože pomazánka byla dobrá a všem chutnala. Když jsem přiklusala s pomazánkou v obrovský míse k babičce, aby si nabrala, tak si zvala trošičku, takže mě zbylo pomazánky jako pro regiment vojáků. Nakonec se ale všechna spotřebovala.
Když jsme teda chlebíčky dodělaly, měly jsme to dost na knop, ale nakonec jsme přišli přesně a stihly všechno připravit. A pak už jsme všichni čakali na učitele, kteří dorazili se spožděním dvacet minut až dvě hodiny (přibližně).
Asi do půl deváté jsme seděli tak nějak promíchaně a potom jsme dostali stužky. Pan třídní měl velice vtipný německo-rusko-český proslov. Připili jsme si a všichni jsme se vyfotili (mám takový nepříjemný pocit, že budu na všech fotkách vypadat jako idiot, ale už jsem zvyklá). Potom byla opět volná zábava a za chvíli se začaly promítat fotky. Na jedné z nich jsem byla společně s Veronikou a obě jsme vypadaly jako absolutní dementi, takže jsme radši šly na panáka. Jelikož Veronika chtěla zkusit něco novýho, rozhodly jsme se pro Tequilu Silver. Otřesný zážitek. Nikdy jsem nic o tequile neslyšela (až na to, že se do ní dává červ a sůl a pochází z Mexika) a myslím, že kdybych měla víc informací (informace o tequile), tak bych si jí nikdy nedala. Asi to byla ta nekvalitní, protože jsme v ní cítila petrolej.
Když jsme si teda daly panáka, začala soutěž pro učitele o dort. Učitele jsme rozdělili do dvou družstev a podle deseti vlastností, tří otázek a fotky z dětství měli určit o koho se jedná. Docela mě překvapilo, že nejvíc lidí uhodli učitelé, o kterých bych předpokládala, že nás moc neznají a například naše předchozí paní třídní nebo náš současný třídní a učitelé, kteří nás mají už dlouho nebo na hodně hodit to neuhodli. Mě teda neuhodl nikdo.
Potom začala opět volná zábava a já šla s bývalou spolužačkou na dašího panáka. Opět jsme se podřídila a nechala vybrat ji, což byla chyba. Chtěla si dát jablečnýho Jelzina, tak jsme do toho šla taky. Byl ješě hnusnější než ta tequila. V tu chvíli už jsem byla mírně líznutá (nepila jsme jenom tequilu a jelzina, ale i další) a domluvená s Veronikou (která na tom byla obdobně), že při karaoke zazpívíme jako duet Every You, Every Me.
Ještě před karaoke však vystoupil spolužák, který nám zahrál na kytaru a zpívali jsme a pak nám ještě zahrál pan třídní. Chvíli na to už začalo karaoke, který bylo střídaný normálně pouštěnou hudbou. Byla to docela zábava a nejvtipnější bylo, když spolužák Honza a pan učitel N. zpívali písničku Lojza a Líza. Spolužák zpíval Lojzu a pan učitel zazpíval hrozně vysoko Lízu. Všichni jsme brečeli smíchy, protože to ještě doprovázeli strašně vtipnýma gestama. (Možná že se mi podaří sehnat video, protože to někdo natáčel.)
Samozřejmě, že se zpívala stousta dalších písniček a nakonec došlo i na Every You, Every Me. Nakonec nás to zpívalo několik a musím se přiznat, že já už toho moc nenazpívala, protože jsme už sotva mluvila. No a kolem druhý jsme to začínali balit.
Byl to rozhodně silný zážitek a už se těším na maturitní ples. Ale nebyla to jenom zábava. Pro mě z toho plynulo i poznání, že mám jelzina a tequilu zařadit po bok griotky mezi věci, co už v životě nechci pít.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 frida frida | E-mail | Web | 21. listopadu 2009 v 22:30 | Reagovat

"Lojzu a Lízu" MUSÍM BEZPODMÍNEČNĚ vidět ;) !!!!!!!! bože, proč jsem musela bejt nemocná zrovna v tenhle pátek!!!!! schei3e... no - zajímalo by mě, kdo uhodnul mě ;) a jakto že tebe nikdo ne ;) a taky si najdu na youtube to Every you every me protože mi to podle názvu nic neříká ;)

2 frida frida | E-mail | Web | 23. listopadu 2009 v 17:39 | Reagovat

(? co u komentu nahoře dělá ten modrej panďulák?? - ale to jen tak bokem ;)) píšu, protože jsem už viděla "Lojzu a Lízu" a rozhodně to stálo za to ;) ;) ;) ("pan učitel N." už s tím musel mít předchozí zkušenost ;) )

3 yellow yellow | Web | 23. listopadu 2009 v 20:34 | Reagovat

Kde jsi to sehnala? Terka to má na Facebooku? To mě snad přinutí založit si tu kravinu...

4 frida frida | E-mail | Web | 23. listopadu 2009 v 21:39 | Reagovat

nj ;) jj má to na facebooku - taky tam jsou fotky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama