"Když to není rozbité, nespravuj to."

Ivan Olbracht - Nikola Šuhaj loupežník

31. prosince 2009 v 15:32 | frida |  Čtenářský deník
Ivan Olbracht
Nikola Šuhaj loupežník

Hlavní postavy: Nikola Šuhaj, Eržika

Nikola Šuhaj je mladík pocházející z pohorské vesnice Koločavy, který se proslavil jako loupežník a bájný ochránce chudých.
Během první světové války vstoupil do armády, ale před bojem se dlouho ukrýval u jakési stařeny, která měla dvě dcery. Stařena byla čarodějnice a Nikola spolu se svým kamarádem její dcery svedli. Slíbili, že se s nimi ožení, ale aby tento slib nemuseli splnit, jejich matku utloukli. Ještě před tím je ale očarovala a teď se jich neměla dotknout žádná kulka "ani z pušky, ani z pistole, ani z kulometu, ani z děla."
Krátce po této příhodě (a poté, co se přesvědčili, že kouzlo funguje) oba kamarádi zběhli a už se v životě neviděli. Nikola se vrátil do Koločavy, která ale během války velmi zpustla, protože muži byli pryč a ženy se nemohly bránit vyděračským kupcům, ziskuchtivým Židům a zkorumpovaným úředníkům. Když se jejich muži vrací z fronty a vidí, v jakém jsou jejich domovy stavu, dojde k revoltě, která je ale potlačena. Šuhaj je coby zběh pronásledován a ukrývá se v lesích před četníky. Díky tomu v něm místní obyvatelstvo začne vidět svého hrdinu, který vzdoruje autoritám.
Po skončení války přejde celá oblast Podkarpatské Rusi pod správu Československé republiky a nastoupí sem čeští úředníci a čeští četníci. Situace kolem Nikoly se uklidní a on se může vrátit domů za svou dívkou Eržikou, kterou si vezme. Začne hospodařit a žít normálním životem.
Po dvou letech pokojného života si ale uvědomí, že pro lidi byl hrdinou, a že tu nyní takový hrdina schází. Spolu s několika kumpány začne přepadávat obchodníky a bohaté, aby jejich majetek mohl rozdávat na potkání všem dobrým lidem. Pověst o něm se rozletí po celém kraji a brzy se ho všichni nepoctiví bojí a chudí ho milují a oslavují. Stačí, aby u cesty pouze řekl své jméno a obchodníci odhazují své zboží a utíkají.
Jeho zbojnictví se samozřejmě nelíbí četníkům, kteří na Šuhaje pořádají doslova štvanice. Vše je ale marné - chrání ho kouzlo, a tak jsou v přestřelkách zraněni vždy pouze četníci.
Navíc Šuhaje podporuje celá Koločava a okolí. Nikdo proti němu nechce svědčit a ačkoli se najde pár bývalých kumpánů, kteří jsou donuceni na něho donášet, Nikolu to neohrozí.
Nikola se stává postrachem celého okolí (samozřejmě s výjimkou vesničanů). Kromě projíždějících obchodníků se ho bojí i představitelé Židovské obce v Koločavě - hlavně Žid Abraham Beer usiluje o jeho likvidaci, protože mu tajně pomáhá s obchody a nepotřebuje, aby Nikolu četníci dostali živého a donutili ho "zpívat".
Všichni jeho blízcí se snaží Šuhaje přesvědčit, aby vzal, co naloupil, a utekl. Jenže on se nechce odloučit od milované krajiny a od své Eržiky, která kvůli němu ale dost trpí, protože celá Šuhajova rodina je dennodenně sledována četníky a jsou často vyslýcháni a brutálně biti.
K Nikolovi se přidá i jeho mladší bratr Jura, který podezírá všechny okolo ze zrady a představuje nebezpečí i pro bývalé Nikolovy spojence. Ti se teď rozhodnou (v rozhodování jim pomůže i vypsaná odměna na Šuhajovu dopadení a skrytý nátlak Abrahama Beera), že bude lepší, když Nikola zemře. Vědí, že kulkou ho zabít nemohou, proto vymyslí plán. Jeden z nich má Šuhajům donést jídlo, další předstírají práci na nedaleké louce. Nakonec se všichni u jídla sejdou a přestože je Jura velmi podezíravý a neustále na hosty míří nabitou zbraní, najdou si chvíli, kdy Nikolu i Juru zabít sekerami.

Koločava odhlasovala Nikolovi Šuhajovi smrt.
Ostatní Verchovina o tom nevěděla. Necítila nic z tísnivé hrůzy, která bezejmenná a šedivá ležela jako trvalý tlak nad Koločavou.
Milovali dále Šuhaje. Pro zázrak jeho moci, pro jeho odvahu, pro jeho lásku, pro jeho smutnou sopilku. Proto, že vzal na sebe to, k čemu oni nikdy neměli odvahy: že šířil mezi pány hrůzu, miloval ponížené, bohatým bral a chudým dával, že se mstil za všechnu bídu a křivdy. Jméno Šuhaj mělo něco z šera, vůně a zvuků nedělních kostelů, kde bydlí ten, jehož nutno milovati a jehož se třeba bát.

Nikola byl tedy nakonec přemožen díky zradě svých kamarádů, ale četníci s vrahy udělají dohodu: nepoženou je před soud za úkladnou vraždu, když sláva za Nikolovo dopadení bude přiřčena právě četníkům.
Tím končí život statečného zbojníka, ale jeho příběh přetrvá v obyvatelích Koločavy, pokud ne navždy, tedy na hodně dlouhou dobu.
V tomto románu Ivana Olbrachta se prolínají dva významové plány: jeden z nich je reálný a ukazuje nám život slavného podkarpatského zbojníka (Olbracht se o příběhu Nikoly Šuhaje podle vlastních slov dozvěděl při svém pobytu v Podkarpatské Rusi jedenáct let po Nikolově smrti), druhý je pohádkový a popisuje lidovou mystifikaci Šuhajova příběhu, ve kterém nechybí čarodějnice, víly a jiná mystická stvoření spojená s tajemnou horskou přírodou.
Prvkem, který tyto dvě roviny sjednocuje, je divoká horská krajina, která je velmi barvitě vylíčena.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama