"Když to není rozbité, nespravuj to."

Leden 2010

Milan Uhde - Velice tiché Ave

26. ledna 2010 v 15:08 | frida |  Čtenářský deník
Milan Uhde
Velice tiché Ave

Hlavní postavy: Ivan Tereba, jeho rodina (matka Hana, otec Bedřich)

Krátká rozhlasová hra z roku 1981 popisuje život jedné rodiny během druhé světové války a po ní - uvedená rodina je ale brána spíše jako modelový příklad, který se dá zobecnit.
Už samotný začátek hry působí netradičně - syn (Ivan Tereba) pronese: "Mělas pohřeb plný hudby, maminko." A dále se odvíjí jeho rozhovor s mrtvou matkou, do kterého zasahují další zesnulí příbuzní, aby společně vylíčili synovi historii jejich rodiny.
Syn, o kterém nevíme nic, než to, že je zakázaný spisovatel (v sedmdesátých letech), celý život opovrhoval svým otcem a považoval ho za slabocha a kolaboranta. Nyní mu ale matka vypráví o všem, čím si museli projít.
Před válkou se Hana i Bedřich Terebovi živili jako advokáti, potom ale nastal problém s tím, že Hana byla původem Židovka, ačkoli její rodiče i ona byli bez vyznání. Byli sledováni gestapem a Hana dostala obsílku k prohlídce, dokonce jim chtěli zabavit majetek a Bedřicha vyhodit z práce, protože se oženil s neárijkou. Hanini rodiče navrhovali emigraci, ale Bedřichova psychicky nemocná matka nesouhlasila a trvala na synově rozvodu. Aby tomu Hanin otec zabránil, souhlasil s tím, že jeho manželka veřejně prohlásí, že Hana není jeho biologická dcera.
Úlohu jejího "pravého" otce na sebe vzal jejich přítel, bohatý továrník, jehož život ale brzy zničil příchod komunistů. Obrátil se na Terebovi s žádostí o pomoc, ale byli natolik vystrašeni tvrdým režimem, že mu nejen nepomohli, ale ani mu nepřijeli na pohřeb.
To, že s Bedřichem bylo za Protektorátu špatně zacházeno, mu nyní v období socialismu pomohlo do vedoucí pozice, ze které musel vyhodit všechny svoje bývalé kolegy, což je další věc, kterou mu jeho syn vyčítá.
Ivan, který se nechce chovat stejně zbaběle, jako jeho otec, podepíše Dva tisíce slov a je zatčen a vyslýchán. Při výsleších, když mu dozorci vyhrožují, si uvědomí, že otci křivdil a při přípravách na matčin pohřeb ho žádá o odpuštění.

Matka: Bál se mluvit v domě. Proč? Že tě odposlouchávají?
Syn: Nedá se to vyloučit.
Matka: Co chtěl?
Syn: Když řekl: Nebudete litovat, položil na stůl strojopis. Výzvu vládě, aby respektovala lidská práva.
Matka: Tys to podepsal? Ne. Viď, že ne.
Syn: Bylo to lákavé.
Matka: Ale proč? Proč?
Syn: Chtěl jsem se pak modlit jako ten saducej: Děkuji ti, Pane, že jsem lepší než oni.
Matka: Lepší než tvůj otec. - Co bylo dál?
Syn: Za pár dní pro mne večer přijeli. Prý se mám rozloučit s manželkou. Vypadalo to vážně. Zavezli mě do věznice, posadili nahoru do kanceláře a začal výslech. (...) Měl jsem šílený strach. Poprvé v životě jsem tatínka doopravdy odprošoval. Kdyby mně někdo upřímně poradil, ať jim všechno řeknu, na mou duši bych poslechl.


Josef Škvorecký - Zbabělci

22. ledna 2010 v 21:24 | frida |  Čtenářský deník
Josef Škvorecký
Zbabělci

Hlavní postavy: Danny Smiřický

Zbabělci jsou první knihou, se kterou vystoupil čtyřiadvacetiletý začínající spisovatel Josef Škvorecký. Ačkoli byla napsána už roku 1948, vyšla až o deset let později a způsobila poprask nejen mezi členy Svazu Československých spisovatelů (sklidila např. kritiku Marie Majerové nebo Jana Drdy).
Z pohledu mladého člověka popisuje události konce druhé světové války a následného osvobození Rudou armádou v prostředí malého města Kostelce (inspirováno poměry v autorově rodném městě, Náchodě). Odpovídá tomu i jazyk - dílo je psáno hovorovou češtinou, tzv. mládežnickým slangem (hlavně dialogy), oproti tomu myšlenky hlavní postavy jsou většinou psány spisovněji. Škvorecký také užívá němčinu a angličtinu. Někdy cizí řeč přepisuje přímo, jindy ji píše foneticky.
Románu byl vyčítán především popis chování hlavního hrdiny Dannyho Smiřického, který neprojevoval dostatečné nadšení nad hrdinnými osvoboditeli ze Sovětského svazu, kteří podle tehdejší politické propagandy "zachraňovali Čechy před Němci", a celkově se o historické převraty, které se kolem něj děly, moc nezajímal. Jediné, co mládence, který před pár lety odmaturoval, zajímalo, bylo hraní v jazzové kapele na saxofon a děvčata.
Danny, coby vypravěč, popisuje chování generace svých rodičů, která se musela politicky přeorientovat - ti, co dříve spolupracovali s Němci, byli nyní zároveň těmi, kteří proti nim nejvíce brojili (hlavně proto, aby jim ostatní nemohli jejich minulost vyčítat). Zpočátku také všichni měli obavy z komunistů a paradoxně končí dílo velkolepým vítáním sovětských vojáků, zatímco Kostelečtí komunisté přebírají vedoucí pozice ve městě.
Je zde ukázán nejen rozdíl mezi dvěmi generacemi a jejich diametrálně odlišném přístupu k životu (nepochopení dospělých pro jazzovou hudbu, jejich opatrnost, rozdílné představy o revoluci, nezájem mladých o dění ve světě...), ale i lidská přizpůsobivost a také strnulost armádního systému, propagovaného dospělými.
Děj se odehrává během několika málo dnů, vnímání času je ale subjektivní a jsou sledovány hlavně myšlenky hlavního hrdiny, které se točí zpravidla okolo výše zmíněných témat.
Hlavním objektem Dannyho lásky je Irena, zadaná a nedostupná dívka, kterou Smiřický "miluje". Vše, co Danny dělá, je kvůli Ireně a jeho jedinou starostí je, co si o něm Irena pomyslí, nebo zda ho viděla v té či oné situaci, kdy podle svého mínění vypadal dobře. Přesto na ni v přítomnosti jiné ženy nebo v kritickém okamžiku (například když mu jde o život) okamžitě zapomíná a dokonce ji zatracuje. Nejde tedy o opravdovou lásku, což si Danny sám uvědomuje. Zároveň má ale pochybnosti, jestli něco jako "láska" existuje, a často dochází k závěru, že jediným smyslem života jsou hudba a holky, a že vše ostatní jde "mimo něj".

Vzduch se naplnil jejich zápachem, zápachem nějaké tundry nebo tajgy, a já ho začal do sebe sát a koukal jsem se po těch ošlehaných tvářích a připadalo mi neuvěřitelné, že opravdu existují, tihle lidé, kteří nevěděli nic o jazzu a asi ani o dívkách, jen se valili s revolvery na zamaštěných zadnicích, zarostlí, s lahvema vodky v kalhotech, rozjaření, opilí, vítězní, nemyslící na věci, na které jsem myslel já, úplně jiní než já a strašně cizí, a přece přitažliví, obdivoval jsem se jim, tak tohle byla Ruská armáda, hnala se vpřed, zaprášená, divoká bez zastavení, smradlavá, barbarská, a já na ni čuměl a nevěděl jsem, jestli tady opravdu něco nezačíná, nějaká revoluce, a jestli tohle má co dělat se mnou a s mým světem. Ale ne. Nic tu nezačínalo. Pro mě asi nic. Tohle všechno se hnalo mimo mě a já byl pro to ztracen. Věděl jsem, že je budou vítat a řečnit a že budou lidé nadšení do komunismu a já že budu loajální. Neměl jsem nic proti komunismu. Neměl jsem nic proti ničemu, dokud jsem moh hrát v jazzu na saxofon a dívat se na holky. Věděl jsem, že v těchhle lidech, co sedí na bryčkách, a v těch, co teď začnou zakládat stranu a studovat Marxe a Engelse a Lenina a to všechno, je hlad. Prahli po vědění. Znal jsem je už z továrny, z debat na záchodě, napínaly je moje kecy o sluneční soustavě a o galaxiích a o Apollinairovi a amerických dějinách. Byl v nich hlad po věcech, kterými já byl přejedený. Ve mně bylo něco jiného. Minulost a předkové a samozřejmě gramotnost už po mnoho generací a celkem pohodlí a luxus. Bylo to zajímavé, číst o nich. O černoších v Americe a o mužích v Rusku a o střílení do dělníků a tak. O hladu po vzdělání a o boji za lepší život. Nakonec to bylo jen zajímavé a bylo to mimo. Já měl vzdělání a všichni je tu měli, a pohodlí a civilizaci. Koneckonců vzdělání bylo jen nedůležitá samozřejmost jako třeba železnice a aspirin. A důležité byly holky a muzika. A myšlení na ně. A docela nakonec, koneckonců, nebylo důležité nic. Všechno bylo nic a na nic a k ničemu. Jenom animální strach ze smrti, protože to byla jediná věc, o které se nic nevědělo, držel člověka v tom ničem. Byl jsem zvědav, jestli i tenhle strach pozbyde jednou u mě důležitosti.

U2 Magnificent Remix

18. ledna 2010 v 20:07 | frida |  Klipy
"Cool remix here from Fred Falke (Full Club Edit)"
tohle jsem našla na youtube.com když jsem hledala něco úplně ale úplně jinýho... :)



S reklamou pro U2 jsme to přehnali, stydí se BBC

18. ledna 2010 v 6:47 | frida |  Zaujalo nás
sice jsem si původně hledala aktuality do SVS, ale nakonec jsem skončila u tohohle ... :)


P.S.: jsem jediná, kdo nesouhlasí s poznámkou naznačující, že U2 jsou "jen" béčkovej popík? (haha - podle jedinýho komentu u článku na novinkách asi ne :)) - celkem by mě zajímalo, kde by dneska člověk měl hledat "náročnější hudbu"...

Heather Small - Proud

9. ledna 2010 v 14:11 Texty
O tom, že bych sem vložila tuhle písničku, jsem uvažovala již delší dobu, ale stále jsem čekala na nějakou vhodnější chvíli. Teď ta chvíle přišla. Tahle písnička nahradí na "topu stránky" tu hrůzu, co tam vložila frida. Nic proti Pride (In The Name Of Love), ale v jiné verzi.
"Proud" byla vydána v roce 2000 a stala se titulní písní amerického seriálu Queer As Folk. V roce 2004 byla neoficiální hymnou britského olympijského týmu na letních olympijsých hrách v Athénách a o čtyři roky později se objevila v sestřihu britských úspěchů na olympijských hrách v Pekingu.
V roce 2005 byla vybrána pro spot kampaně olympijských her v Lodnýně.

I look into the window of my mind
Reflections of the fears I know I've left behind
I step out of the ordinary
I can feel my soul ascending
I am on my way
Can't stop me now
And you can do the same

What have you done today to make you feel proud?
It's never too late to try
What have you done today to make you feel proud?
You could be so many people
If you make that break for freedom
What have you done today to make you feel proud?

Still so many answers I don't know
Realise that to question is how we grow
So I step out of the ordinary
I can feel my soul ascending
I am on my way
Can't stop me now
And you can do the same

What have you done today to make you feel proud?
It's never too late to try
What have you done today to make you feel proud?
You could be so many people
If you make that break for freedom
What have you done today to make you feel proud?

We need a change
Do it today
I can feel my spirit rising
We need a change
So do it today
'Cause I can see a clear horizon

What have you done today to make you feel proud?
So what have you done today to make you feel proud?
'Cause you could be so many people
If you make that break for freedom
So what have you done today to make you feel proud?
What have you done today to make you feel proud?
What have you done today
You could be so many people?
Just make that break for freedom
So what have you done today to make you feel proud?

Bára Basiková - Pride (In The Name Of Love)

9. ledna 2010 v 10:36 | frida |  Klipy
tohle jsem našla při dopolodním broušení na youtube.com ;) musím říct, že jsem byla překvapená, pže když jsem viděla, že Basiková bude zpívat zrovna TOHLE, nevěděla jsem, co mám čekat
...nakonec se mi to líbilo snad možná víc než originál (samozřejmě: Bono je Bono... ale Basiková má zajímavější hlas a tý písničce to podle mě sedí - a jsem připravená na kritiku, yellow ;) ) :) až na ten text... ten bych tam skoro nepoznala... ;)


...vrchol neschopnosti...

5. ledna 2010 v 23:43 | frida |  Naše názory, články
... musím říct, že tohle jsem posrala :( nebudu to rozvádět - myslím, že naprostou většinu lidí by to stejně nezajímalo, a těch pár, který by mohlo bude vědět, co mám na mysli (DSD)...

Správní právo

3. ledna 2010 v 12:51 | yellow |  Referáty
SPRÁVNÍ PRÁVO
- souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při výhonu veřejné správy
- veřejné právo
- organizace a činnost veřejné správy (evidence obyvatel, státní občanství, ověřování, jméno a příjmení, cestovní doklady, azylová politika,… → státotvorné záležitosti)
- jednou ze stran je subjekt veřejné správy (stavební úřad, policie, magistrát,…) a druhou stranou je občan, který se musí podřídit rozhodnutí orgánu státní správy
- hmotné - upravuje jednotlivé společenské situace (např. zákon o matrikách, stavební řád, zákon o ochraně průmyslových vzorů)
- procesní - reguluje činnost správních orgánů, tzn. procesní postup
o jak se mají chovat při prosazování práva
o jaká práva a povinnosti má účastník správního řízení
o normou je Správní řád
- stěžejními předpisy jsou zákon č. 500/2004 Sb. a správní řád s účinností od 1. ledna 2006
Veřejná správa
- soustava státních orgánů (stát, veřejnoprávní korporace - obce, kraje, profesní komory, územní či zájmové korporace a další subjekty veřejné správy), která se stará o správu veřejných záležitostí
o státní správa - ministerstva, úřady
o samospráva - magistráty, primátoři, starostové
o ostatní veřejná správa
- znaky
o činnost podzákonná, výkonná, nařizující a organizátorská
§ podzákonnost - povinnost řídit se při své činnosti zákony, jednat v jejich mezích a na jejich základě
§ výkonnost - naplňování zákonů (např. stavebního, školského,…)
§ nařizující činnost - vydávání nařízení je převažující činností veřejné správy; děje se tak prostřednictvím individuálních právních aktů (např. stavební povolení, rozhodnutí o přijetí ke studiu,…) nebo formou obecně závazného právního předpisu, který je vydán na základě zákona
§ organizátorská činnost - každodenní činnost správních úřadů a dalších subjektů veřejné správy (tj. řízení, kontrola a koordinace správní agendy)
· registrace, evidence obyvatel
1) státní správa
o státní úřady vystupují jménem státu, spolupodílí se na vykonávání moci výkonné
o vláda, ministerstva, Český statistický úřad, místní orgány státní správy s přenesenou působností, finanční úřady, úřad práce
o realizuje se prostřednictvím státních zaměstnanců
- formy činnosti veřejné správy
o vydávání obecně závazných správních aktů - nařízení, vyhlášek, které stanovují práva a povinnosti fyzických a právnických osob
o vydávání vnitřních směrnic a nařízení mezi nadřízenými a podřízenými orgány státní správy
o vydávání individuálních rozhodnutí - stavebních rozhodnutí, rodných listů,…
o ověřování, dokumentace
2) samospráva
- realizace prostřednictvím veřejnoprávních korporací (obce, kraje, profesní komory - Česká lékařská komora, Advokátní komora,…), které vystupují jako právnické osoby reprezentující zájmy svých členů a slaďují je s obecnými zájmy
o některé z veřejnoprávních korporací jsou oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky pro své členy
- úředníci samosprávy jsou většinou voleni
- obce
o základní jednotka samosprávy
o působí na vymezeném území a podílejí se na výkonu státní správy
o samostatná (projevuje se samostatným rozhodováním a vázaností pouze zákonem o obcích) a přenesená (stát přenáší na obce část své správy a činnosti - vedení matrik, rozhodování o adresných peněžních dávkách,…) působnost
o vykonávají svoji působnost prostřednictvím
§ obecního zastupitelstva
· nejdůležitější orgán obce, který rozhoduje o její činnosti
· musí se sejít minimálně jednou za čtvrt roku
· výkon mandátu zastupitele je považován za výkon veřejné funkce, ale zastupitel se však pro jeho výkon neuvolňuje ze zaměstnání
§ obecní rady
· výkonný orgán obce v oblasti samostatné působnosti
· odpovědná obecnímu zastupitelstvu, které ji volí ze svých členů (jestliže má zastupitelstvo méně než 15 členů, nevolí se a její pravomoci přecházejí na starostu)
· může zřizovat další orgány (komise - např. povodňová, finanční a komtrolní komise nebo odbory)
· složená ze starosty, jeho zástupců a dalších radních
§ starosty
· zastupuje obec navenek, realizuje rozhodnutí obecní rady a zastupitelstva
· volen obecním zastupitelstvem
§ obecního úřadu
· tvořen starostou (popř. jeho zástupcem) a jednotlivými administrativními pracovníky
Správní řízení
- postup, ve kterém orgány státní správy rozhodují o právech či o právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických a právnických osob
- vedeno orgány státní správy (resp. správní úřady, kterým daná věc a oblast přísluší (stavební povolení - stavební úřad, daně - finanční úřad, přestupky - přestupková komise)
- správní orgány mají povinnost vyřídit věc bez zbytečných průtahů
- přijaté řešení musí být v souladu s veřejným zájmem, odpovídat okolnostem daného případu
- při rozhodování o skutkově shodných nebo podobných případů by neměly vznikat nedůvodné rozdíly
- vydává konkrétní rozhodnutí pro jednotlivé účastníky řízení
- je upraveno správním řádem a dalšími předpisy (např. stavební zákon, živnostenský zákon, školský řád,…)
- účastníkem správního řízení může být fyzická a právnická osoba
o v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu
o v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo či povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají
o účastníky jsou i další osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech
o účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon
- tři stádia
o řízení v prvním stupni - v něm se rozhoduje
o řízení o opravných prostředcích - pokud je podáno odvolání nebo pokud jsou námitky
o exekuční řízení - pokud není dobrovolné plnění
- zásady
o presumpce správnosti - předpokládá se, že rozhodnutí je správné (představitelé státní správy jsou informování, jak mají rozhodovat)
o legality - rozhoduje se na základě správného řádu
o zákazu zneužití správní úvahy - úředník nesmí zneužít své pravomoci a rozhodnou podle svého
o rychlosti a ekonomie - bez dlouhých průtahů (lze napadnout námitkou na nečinnost)
o součinnosti
o dobré správy - orgány by měli řešit tak, aby to bylo ke spokojenosti všech účastníků
- fáze správního řízení
o zahájení řízení
§ zahajuje se na návrh účastníka (tzv. žádost) nebo z podnětu správního orgánu
§ zahájeno dnem, kdy byla doručena žádost
§ z žádosti musí být jasné, kdo ji činí (jméno, adresa, atd.), které věci se týká a co účastník požaduje
· další věci mohou být stanoveny zákonem
§ musí být veden spis o čem se rozhodovalo, ve kterém roce, kolik bylo listin, který se archivuje 10 let
o průběh řízení
§ zaměřuje se na zjištění všech podstatných skutečností, aby mohl vydat individuální správní akt (stavební rozhodnutí, rodný list,…)
· k tomu slouží dokazování - výslechy svědků, znalecké posudky, ohledání místa,…
o vydání rozhodnutí
§ ukončení řízení
§ správní rozhodnutí musí obsahovat záhlaví (koho se týká a kdo rozhoduje), výrok (vyjadřuje se k předmětu řízení), odůvodnění (proč tak úřad rozhodl) a ponaučení o možnostech odvolání (zda se lze proti rozhodnutí odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému orgánu)
· rozhodnutí
o s odkladným účinkem - rozhodnutí je naplněno až po odvolací lhůtě (15 dní, u přihlášek na SŠ 8 dní)
o s neodkladným účinkem - okamžitě je naplněno rozhodnutí a teprve pak se můžeme odvolat
- účastníci řízení mají vždy právo hájit svá práva a zájmy a uplatňovat své návrhy, vyjádřit se k podkladům podání, nahlížet do spisů, navrhovat důkazy, klást otázky svědkům (jako svědek je povinen vypovídat každý občan, který je správním orgánem předvolán a musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet) a znalcům apod.
- pokud občan podá návrh na zahájení řízení na správní úřad, který není pro danou záležitost příslušný, musí je tento správní úřad neodkladně postoupit příslušnému správnímu úřadu a uvědomit o tom podatele
- opravné prostředky
o odvolání
§ podává se témuž orgánu, který vydal původní rozhodnutí a tento nebo jemu nadřízený orgán o něm rozhodne
o obnova řízení
§ na návrh účastníka nebo správního orgánu pokud vyšly najevo nové důkazy nebo zjištění, že důkazy podstatné pro rozhodnutí byly nepravdivé
- pokud správní orgán porušil zákon a neoprávněně zasáhl do konkrétních práv občana, lze rozhodnutí napadnout u soudu
Osobnostní statut občana
MATRIKY
- státní evidence, ve kterých se vede narození, uzavření manželství, registrovaného partnerství a úmrtí
- zapisovány
o matriční události - narození, úmrtí, sňatek
o matriční skutečnosti - změna jména, rozvod, osvojení dítěte, určení otcovství
- Zákon o matrikách, jménu a příjmení
- republika je rozdělena do matričních celků (obvodů), kterých je 1200
- kniha narození
o eviduje datum a místo narození a rodiče
o výpisem je rodný list
- kniha sňatků (registrovaného partnerství)
o výpisem je oddací list (církev nemůže vydat oddací list) nebo osvědčení o registrovaném partnerství
o kdy, s kým, rodiče, domluvené příjmení, místo, před jakým úřadem
- kniha úmrtí
o kdy, kdo, v jakém věku, rodiče, kde
o výpisem je úmrtní list, který se vydává na základě ohledání
IDENTIFIKACE OBYVATELSTVA
- používají se identifikační znaky (jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu)
- jméno a příjmení
o základní identifikační znak
o Zákon o matrikách, jménu a příjmení
o musí ho mít každá osoba (nalezenci ho dostávají od státu)
o jméno
§ základní osobní údaj vedený v matrice (do matrik by se neměly psát zdrobněliny, zkomoleniny, domácí verze, když je o jméně pochybnost, musí být ověřeno)
§ navrženo rodinou a oznámeno úřadu
§ když je dítě adoptované, může být do šesti měsíců změněno
§ chráněno
§ muži nemohou dostat ženské jméno a naopak
§ sourozenci nemohou mít stejná jména
§ lze zapsat dvě jména
o příjmení
§ ještě před uzavřením manželství se musí rodiče domluvit, jaké příjmení budou mít děti (všechny musí mít stejné)
§ lze změnit
§ žena může mít i dvě příjmení, to po manželovi se nemusí přechylovat
- rodné číslo
o Zákon o evidenci a rodných číslech
o identifikační číslo fyzické osoby
o mělo by být jedinečné
o v současnosti má 10 číslic - poslední dvojčíslí roku narození, měsíc (ženy +50), den narození, za lomítkem matriční obvod a kolikátí jsme se ten den narodili
o když jsou čísla pro určitý den vyčerpaná, dává se nová řada (u druhého dvojčíslí se u mužů +20 u žen +70)
o přidělují se podle matričních obvodů, řady určuje ministerstvo vnitra
o když se český občan narodí v cizině, je registrován ve zvláštní matrice v Brně
o v závažných případech jde změnit (špatné udělení, změna pohlaví, adopce)
o chráněno Zákonem na ochranu osobních údajů
EVIDENCE OBYVATEL
- jsou evidováni občané ČR, cizinci s trvalým pobytem a cizinci s azylem
- do doku 2010 ohlašovny, od roku 2010 registry
- registry
o adres a nemovitostí
o základní registr obyvatel (občanů ČR)
o základní registr osob
o registr práv a povinností
- trvalý pobyt
o pouze evidenční údaj
o každá osoba smí mít zapsáno pouze jedno místo
o lze ho mít v objektech s číslem popisným, evidenčním nebo orientačním a musí být určen k bydlení, ubytování nebo rekreaci
o u dětí je většinou podle trvalého bydliště matky, nalezenec ho má v ohlašovně
o volíme si ho sami, když je trvalý pobyt zrušen, stává se místem trvalého bydliště obecní úřad
o podle něj se volí, provádí se právnické úkony, exekuční výkony, soudy, placení poplatků, sociální dávky
o změny
§ mění se ohlášením v ohlašovně
· člověk musí mít nějaký právní vztah k místu, kam se chce nahlásit
· musí mít prohlášení majitele nemovitosti, že s přehlášením souhlasí
§ úřady ho nesmí svévolně měnit
o zrušení
§ lze zrušit ve správním řízení na základě žádosti (žadatel předkládá důkazy, kterými dokazuje, že existuje důvod ke zrušení trvalého povytu)
§ úřad ho může zrušit, když zjistí, že byly udány špatné údaje
§ zánikem užívacího práva, věcného břemene, nabytím nemovitosti nekalou cestou
- trvalý pobyt cizinců
o vzniká řízením o vstupu na naše území, o přechodném pobytu, o trvalém pobytu
o občané Evropské unie, Norové, Lichtenštejnci, Švýcaři a Islanďané
§ na základě cestovního dokladu u nás může bydlet bez trvalého pobytu po dobu 3 měsíců
§ po 3 měsících lze požádat o přechodný nebo trvalý pobyt
o občané třetích států
§ občané ze států s vízovou povinností musí žádat o vízum, občané ze států bez vízové povinnosti u nás mohou zůstat 3 měsíce bez žádosti o vízum
§ nelze do země nevpustit rodiče, jehož nezletilé dítě je v zemi
§ jestliže sem jede za prací, musí mít platné pracovní povolení
§ od 1. ledna 2009 byla zavedena tzv. zelená karta (dlouhodobé povolení k trvalému pobytu v případě, že její držitel u nás pracuje)
· typ A - vysokoškoláci a preferovaní pracovníci
· typ B - středoškolské vzdělání, minimálně vyučení
· typ C - např. pomocní dělníci
§ získání trvalého pobytu
· adopcí, pěstounskou péčí
· z humanitárních důvodů
· žádost o politický azyl
· žádost po 4 letech nepřetržitého pobytu; po 5 letech jedná-li se o osoby ze zemí, se kterými nemáme diplomatické vztahy
o žádost se podává na ministerstvo vnitra a při splnění všech podmínek je udělen štítek o trvalém pobytu, který pro dospělé platí 10 let a pro děti 5 let
OBČANSTVÍ
- právní vztah mezi občanem a státem daný místem narození a bydlištěm matky (převážně)
- souhrn práv a povinností ze strany státu a občana
- vychází z několika principů (např. zákaz diskriminace)
- u cizinců na něj není právní nárok (aby jim bylo uděleno, musí se vzdát předchozího)
- trvanlivé - nikdo nám ho nemůže odejmout
- neomezené - platí všude na světě
- nenahraditelné
- výlučné - jestliže je jedno občanství české, tak je z pohledu ČR občanem ČR, i když má další občanství (v jiných státech platí poslední nabyté občanství)
- apatrida - člověk nemající občanství
- bipatrida - člověk mající více občanství
o vzniká vzhledem k rozdílným podmínkám nabývání občanství v jednotlivých státech (např. Francie preferuje místo narození → kdyby se českým rodičům narodilo dítě ve Francii, získává dítě obě občanství)
- získání občanství
o alespoň jeden z rodičů musí mít české občanství
o osvojení dítě získává české občanství
o určením otcovství (pokud je otec Čech a matka cizinka)
o nalezením (pokud se nepodaří prokázat jiné občanství)
o udělením cizinci
§ musí si o něj zažádat a splnit pět podmínek
· požádání
· čistý trestní rejstřík
· rozvázal občanství s mateřským státem
· 5 let nepřetržitě pobýval na území ČR
· zákonem stanovené okolnosti (zkouška z českého jazyka - nemusí ji prokazovat, jestliže žádá o české občanství z humanitárních důvodů, nedluží v ČR na daních, má zde sociální, zdravotní a důchodové pojištění a není pro ČR nebezpečný)
§ žádost se vyřizuje na ministerstvu vnitra ve správním řízení
o pozbytí občanství
§ písemnou žádostí
§ nabytím nového občanství na základě projevu
o občanství EU
§ neplynou z něj žádná práva a povinnosti
o občanství se prokazuje občanským průkazem nebo pasem, u cizinců listinou o nabytí státního občanství

Vladimír Páral - Milenci a vrazi

2. ledna 2010 v 19:45 | yellow |  Čtenářský deník
Děj románu Vladimíra Párala Milenci a vrazi se odehrává v domě číslo 2000 v Ústí nad Labem, kde žijí pracovníci firmy Kotex a rodina ředitele firmy. V přízemí domu bydlí starý Teo správce domu, který už však vůbec nevstává z postele a přes důmyslně vyryté rýhy do nátěru okna sleduje dění na ulici.
V tzv. montércimře, která se také nachází v přízemí domu již dva roky bydlí ing. Borek Trojan, mladý technik, který nemá mnoho peněz a touží po dívce. V montércimře je pět postelí a výlevka. Není v ní ovšem koupelna.
V prvním patře žije rodina ředitele Gráfa. Žijí v třípokojovém bytě a mají téměř vše, po čem by mohli toužit. Byt je luxusně zařízen a má vlastní koupelnu. Ve druhém patře domu v bývalé dívčí svobodárně žijí Bogan a Jolana Tušlovi mladý pár, který touží po vlastním bytě, a aby ho získali, jsou ochotni pořídit si dítě. V druhém patře dále ještě žijí v mužské svobodárně bratři Julda a Alex Serafinovi a jejich sestra Madda. Ani v druhém patře nejsou koupelny pouze výlevky, a když se v prvním patře někdo sprchuje, neteče voda.
Borek Trojan se stále pokouší získat nějakou dívku, ale všechny ho odmítají. Na rozdíl od něj má Alex Serafin každou, na kterou si ukáže. Jako elektrotechnik pro firmu nezbytný se naučil poskytovat své služby za drobné úplaty v širokém okolí a být si jistý svým místem a sám sebou.
Alexova sestra Madda je ochotná se vyspat téměř s každým. Dá si rande s Borkem, ale uteče mu, protože je domluvená i s inženýrem Seckým, ten ji však pouze zneužije k tomu, aby se dostatečně "navnadil" a pak jí vyhodí. Zhrzená Madda se mu chce pomstít, ale s pomocí přátel počítat nemůže. Stěžuje si tedy bratrovi Alexovi, který jí slíbí, co chce. Pak se spolu vyspí a přistihne je spolu jejich bratr Julda, který je silně věřící, snaží se pomáhat lidem a všichni si o něm myslí, že je idiot.
Julda ztropí povyk a chce, aby se Madda přestěhovala k Tušlovým. Ti však jsou zásadně proti, a když Julda požaduje, aby se tedy Alex přestěhoval do montércimry a ten to odmítne, zahlídnou šanci na to, aby získali nový byt a vzbouří dům.
Jako prozatímní řešení se Gráfivo rozhodnou vzít k sobě Maddu, aby už s Alexem nemohla dál spát. Ta zakrátko začne chodit s jejich synem Romanem, kterému je šestnáct a je chatrného zdraví tělesného i psychického. Madda také začne celou rodinu vysávat jak finančně, tak psychicky.
Když přijedou montéři, nastěhují se do montércimry za Borkem Trojanem a jednou vtáhnou Maddu dovnitř a všichni se s ní vyspí. Madda se zamiluje do montéra Oldy, opouští Romana a vrací se bydlet do druhého patra k bratrům. Alex se tedy musí odstěhovat do montércimry, kde je však pouze pět postelí na šest lidí a Borek Trojan tedy o svou přichází.
Aby v přecpané montércimře nemusel trávit moc času, sedává na chodníku před domem, kde se do něj (a on do ní) zamiluje Zita Gráfová, manželka ředitele Gráfa a začnou si spolu. Mezitím se Alex s Borkem chtějí nastěhovat do uvolněné dívčí svobodárny, protože manželé Tušlovi konečně získali byt. Jednou z podmínek však bylo to, že svobodárnu zanechají v neobyvatelném stavu. Alex s Borkem se přece jen nastěhují a uklízet jim chodí doktorka Dáša Zíbrtová, kterou si Alex úplně omotal kolem prstu.
Do dívčí svobodárny se však chce nastěhovat Jana Rybářová nová pracovnice firmy Kotex, které musí denně z daleka dojíždět. Julda jí navrhuje, že se přestěhuje do montércimry a ona, že může bydlet s jeho sestrou Maddou, ale už to nestihne zrealizovat. Mladý Roman Gráf, který je zdrcený z rozchodu s Maddou, ho totiž zabije, protože si myslí, že za jejich rozchod může právě Julda.
Zita Gráfová přišla o syna, který se dostal do vězení, a proto se ještě více upíná k milenci Borkovi. Mladý muž je s ní nejdříve šťasten, protože ho konečně někdo miluje, kupuje mu drahé oblečení a dobré jídlo a pití, ale časem se zamiluje do Jany Rybářové, která ho odmítá do doby, než se rozejde se Zitou. Borek se tedy nakonec se Zitou rozchází a ona páchá sebevraždu.
Uplynulo dvacet let. Borek Trojan se oženil s Janou Rybářovou, se kterou má dceru Yveru a stal se ředitelem Kotexu. S rodinou se nastěhovali do bytu v prvním patře a od bývalého ředitele Gráfa koupily i jeho chatu, kde se Borek dříve scházel se Zitou.
Alex Serafin stále žije ve druhém patře s Dášou Zíbrtovou, která mu úplně podlehla. Spolu s nimi bydlí i
Břéťa Trakl, který je ženatý s Jitkou, žijící spolu s Broňou v dívčí svobodárně, toužící po bytu a pokoušející se vystrnadit Broňu ze svobodárny, aby alespoň mohli žít spolu. A v montércimře spolu s montéry bydlí i inženýr Dominik Neumann, který je na tom úplně stejně jako před dvaceti lety Borek.
Téměř vše je stejné jako před dvaceti lety, ale přece jen došlo k jisté změně. Když se Borek dostal na místo ředitele, nechal celý dům opravit, a tam kde to bylo možné, nechal vybudovat koupelny.
Borek je unaven svou prací. Ve firmě proti němu sílila opozice, která se ho pokoušela dostat z funkce. Svou ženu má sice stále rád, ale už ji nemiluje. Začne si se svou sekretářkou Broňou, chce opustit rodinu a přestěhovat se do Prahy, kde si zajistil klidné a pohodlné místo. Odchází do chaty, kam za nim přichází i jeho milenka Broňa.
Po schodech vystoupila Zita Gráfová z prvního patra, po synáčkovi vyslaná choť, v bílých sandálech, modrém vlhkém koupacím plášti a modrém turbanu, svěží, vonící, krásná a s úsměvem: "Stalo se něco?"
"Nic zvláštního, milostpaní. Jen že vám přímo nad hlavou znásilnili děvče. Můžete se zas klidně koupat dál." Po dobrým to s vámi nešlo, rozhodl se Bogan, tak už nezbývá než to rozpálit.
"Co to říkáte? Kdo? Koho? Tohle děvče?"
"Je div, že v tomhle bordelu, který tady vznikl z nedbalosti vašeho muže, se stalo jen tohle. Je div, že zatím tady nikdo nikoho nezavraždil. Řekl jsem ZATÍM -" syčel Bogan.
"Já čekám na svobodárnu už druhý rok -" vykřikl Borek Trojan svou první žádost k vedení.
"Všichni chtějí bydlet jako lidi!" skandoval Bogan.
"Ale já nechápu…" namítla Zita Gráfová ždímajíc si ve zmatku mokré vlasy v týle, pár stříbrných kapek vody prolétlo žhavým vzduchem a na beton dopadl již nitroglycerin.
"Ona nechápe!!" vřískla nenávistně Jolana.
"Asi vás překvapí sdělení, madam, že dům není obýván pouze v prvním patře!!" křičel Borek jakoby bodán.
"Nejste tady sami!!" hulákal Bogan už jak na pastvě.
"Já chcu taky pokoj pro sebe jako má váš Románek!!" ječela Madda plná záští.
"Já budu chodit koupat děcko asi do sklepa!!" vřeštěla Jolana už jako saň.
"Takhle to už dál nejde!!" běsnil Borek opojen vlastním hlasem a raušem nenávisti.
"Nejsme dobytek!!!" zuřivě řval Bogan a Alex ho přeřvával svým hlubokým hlasem vycvičeným na okresních řečnických pódiích bez mikrofonů: "My!-tady!-shromáždění!-jednohlasně!-žádáme!-spravedlivé!-tvrdé!-revoluční!-neúprosné-" - všichni už svorni v nerozborné jednotě zášti proti těm z prvního patra.
Po schodech vystupoval Julda Serafin a na odpočivadle ustoupil stranou. Za ním se zjevil sám velkomožný direktor -
- to je von, kerej má tři pokoje a všecku naši vodu a jen poroučí a jen hrabe a jen tyje z naší dřiny a jen si vozí prdel v auťáku a jen si brejlí do papírů a jen si chodí v bílý košili a páše tisíc dalších provokací -
(- kolik lidí od Stvoření zabito pouze jen pro vodu z tohoto výčtu smrtelných vin? A zabíjeno -)
- soudruh podnikový ředitel pan doktor Evžen Gráf.
Román Milenci a vrazi popisuje souboj mezi tzv. modrými a červenými. Modří jsou bohatí a vlivní lidé žijící si poklidným životem a červení jsou chudí lidé, kterým jde o sex a majetek, kteří chtějí zmodrat. Červení závidí modrým jejich majetek a pokouší se ho nabýt také. Naopak modří mohou červeným závidět jejich nespoutanost a sexualitu.
Dále román ukazuje stereotyp lidských životů a to, že se vše opakuje stále dokola. Je psán z pohledu jednotlivých obyvatel a ukazuje každou situaci z více úhlů. V příběhu jsou rámcově vloženy "životopisy" jednotlivých osob, které ukazují jak daný člověk žil a jak se dostal do situace, ve které se právě nachází. Na konci každé kapitoly jsou krátké novinové články z tehdejší doby.
Kapitoly jsou rozděleny do dvou hlavních skupin s názvy Obležení a Dobyvatelé. Kapitoly s názvem Obležení jsou vždy pohledem a vyprávěním z pohledu "modré postavy" a kapitoly s názvem Dobyvatelé z pohledu "červené postavy".

Silvestrovský tah podle yellow

1. ledna 2010 v 14:45 | yellow |  Naše názory, články
Jak už frida zmiňovala, odhodlala jsem se k velkému kroku. Po 18 Silvestrech, který jsem absolutně ignorovala, jsem zvaživala letošní plán. Možností jsem samozřejmě měla spoustu, ale vážně jsem přemýšlela jen o třech. A to následujících:
  • nadále ignorovat "veselí na povel", v osm vypnout telefon a jít spát
  • udělat si Silvestra ve dvou, tzn. yellow a láhev vodky
  • nebo jít s kamarádkou na tah
No, nakonec zvítězila možnost tři, takže jsme si v návalu euforie koupily dva lístky do nejmenovaného jihlavského klubu, každý za dvě stovky a ve třičtvrtě na osm jsem postávala před oním klubem a čekala na kamarádku, která měla jako obvykle zpoždění. Bylo mi divný, že do onoho klubu nikdo nechodí, až tam je podezřelý ticho.
Každopádně když se kamarádka v osm dostavila, vlezly jsme dovnitř a tam asi 15 lidí a všichni byli mnohem starší než mi. Prostě děs. Když jsme si kupovaly lístky (asi dva dny předem), tak nás servírka ujišťovala, že tam bude pár starších párů a lidi v našem věku. Ti však někam zmizeli.
Aby toho nebylo málo, pouštěli si tam příšerný odrhovačky typu "já na vojnů nepůdů, já se na tó..." a pak dokonce přešli na Michala Davida. Byla tam zábava jako na hřbitově, takže jsme se v devět rozhodly změnit lokál.
Vlezly jsme teda jinam, kde jsme si myslely, že by mohli bejt lidi našeho věku (protože tam normálně chodí), zaplatily další vstupný (tentokrát to bylo jen 150, protože to kamarádka usmlouvala) a vlezly dovnitř.
A další překvapení. Lokál byl sice natřískanej, ale dokonce ještě staršíma lidma, než ten původní. Chvilku jsme tam vydržely, ale doopravdy mě dorazilo, když jsem viděla, jak si tam jeden z hostů šoupá zubní protézou. Takže jsme to zase zabalily.
V tu chvíli jsem začala snít o svý posteli a upínala se k poslednímu večernímu autobusu, kterej by mě dovezl domů. Ale rozhodla jsem se tomu dát ještě jednu šanci. Tentokrát už kamarádka poučena z předchozích nezdarů chtěla nejdřív nahlídnout do klubu. Šatnářka jí sice trvdila, že je tam si 40 lidí našeho věku, ale nahlídnout ji tam nechala. V klubu moc lidí nebylo a všichni byli asi tak o pět let mladší. Tohle pro mě byla poslední kapka. Rozloučila se s kámoškou, která pokračovala dál (nakonec asi úspěšně, podle sms, kterou mi poslala ve tři ráno) a já se vrátila domů.
Poslechla jsem si pár zábavných historek z taťkova mládí, připila si s rodiči a šla spát. Můj skvělej tah vyvrcholil dneska v 11 dopoledne, kdy se vrátila moje mladší ségra a říkala, kolik obešli klubů a skvěle se bavili. Vstupný ji nestálo ani korunu a od barmanů dostávala extra porce, protože ji všichni balili. To se tak někdo má, když vypadá jako modelka.
Nebudu sýčkovat, nejsem sýček ani pesimista. Jsem realista s vysokým sebevědomím. Nebudu tvrdit, že se nebojím maturity a přijímaček, ale ani nebudu předstírat, že nepočítám s tím, že bych neudělala maturu a přijímačky. A kdyby náhodou přijímačky nevyšly (c'est la vie), tak už mám připravenej záložní plán.
Teď už jen několik bodů:
  • v roce 2010 bude blog stále fungovat, ale pravděpodobně se dost omezí naše aktivita (jak je vidno už od konce listopadu)
  • rok 2010 bude z velké části takový, jaký si ho sami uděláme, takže si nedávejte moc přehnaný plány, ať to zvládnete a až budete za rok bilancovat, ať si můžete říct "tohle jsem dokázal, tohle mi vyšlo"
  • nedávejte si novoroční předsevzetí, protože jsou na nic; já si však jedno dala "Můj sporný bode, letos už k tobě musím zaujmout jednoznačný stanovisko a neměnit v tvůj prospěch sekudnu po tom, co se rozhodnu v tvůj neprospěch. Už to trvá příliš dlouho."
Love is when I lie
Love puts the blue back in my eye
Love has come again
I am gone again (U2 - Mercy)
  • a nakonec bych vám všem chtěla poděkovat, že navštěvujete máš blog a popřát vám hodně zdraví a úspěchů v novém roce
P.S. Nechtěl by mi někdo hodně milej v pondělí půjčit svoje maturitní otázky ze SvsV na okopírování. Slibuju, že pohnu s dějepisem (jen co se dostanu k učebnici), i kdybych ho měla psát na taťkově počítači (kde jsem právě teď), jelikož náš už asi definitivně vypověděl službu.