"Když to není rozbité, nespravuj to."

Silvestrovský tah podle yellow

1. ledna 2010 v 14:45 | yellow |  Naše názory, články
Jak už frida zmiňovala, odhodlala jsem se k velkému kroku. Po 18 Silvestrech, který jsem absolutně ignorovala, jsem zvaživala letošní plán. Možností jsem samozřejmě měla spoustu, ale vážně jsem přemýšlela jen o třech. A to následujících:
  • nadále ignorovat "veselí na povel", v osm vypnout telefon a jít spát
  • udělat si Silvestra ve dvou, tzn. yellow a láhev vodky
  • nebo jít s kamarádkou na tah
No, nakonec zvítězila možnost tři, takže jsme si v návalu euforie koupily dva lístky do nejmenovaného jihlavského klubu, každý za dvě stovky a ve třičtvrtě na osm jsem postávala před oním klubem a čekala na kamarádku, která měla jako obvykle zpoždění. Bylo mi divný, že do onoho klubu nikdo nechodí, až tam je podezřelý ticho.
Každopádně když se kamarádka v osm dostavila, vlezly jsme dovnitř a tam asi 15 lidí a všichni byli mnohem starší než mi. Prostě děs. Když jsme si kupovaly lístky (asi dva dny předem), tak nás servírka ujišťovala, že tam bude pár starších párů a lidi v našem věku. Ti však někam zmizeli.
Aby toho nebylo málo, pouštěli si tam příšerný odrhovačky typu "já na vojnů nepůdů, já se na tó..." a pak dokonce přešli na Michala Davida. Byla tam zábava jako na hřbitově, takže jsme se v devět rozhodly změnit lokál.
Vlezly jsme teda jinam, kde jsme si myslely, že by mohli bejt lidi našeho věku (protože tam normálně chodí), zaplatily další vstupný (tentokrát to bylo jen 150, protože to kamarádka usmlouvala) a vlezly dovnitř.
A další překvapení. Lokál byl sice natřískanej, ale dokonce ještě staršíma lidma, než ten původní. Chvilku jsme tam vydržely, ale doopravdy mě dorazilo, když jsem viděla, jak si tam jeden z hostů šoupá zubní protézou. Takže jsme to zase zabalily.
V tu chvíli jsem začala snít o svý posteli a upínala se k poslednímu večernímu autobusu, kterej by mě dovezl domů. Ale rozhodla jsem se tomu dát ještě jednu šanci. Tentokrát už kamarádka poučena z předchozích nezdarů chtěla nejdřív nahlídnout do klubu. Šatnářka jí sice trvdila, že je tam si 40 lidí našeho věku, ale nahlídnout ji tam nechala. V klubu moc lidí nebylo a všichni byli asi tak o pět let mladší. Tohle pro mě byla poslední kapka. Rozloučila se s kámoškou, která pokračovala dál (nakonec asi úspěšně, podle sms, kterou mi poslala ve tři ráno) a já se vrátila domů.
Poslechla jsem si pár zábavných historek z taťkova mládí, připila si s rodiči a šla spát. Můj skvělej tah vyvrcholil dneska v 11 dopoledne, kdy se vrátila moje mladší ségra a říkala, kolik obešli klubů a skvěle se bavili. Vstupný ji nestálo ani korunu a od barmanů dostávala extra porce, protože ji všichni balili. To se tak někdo má, když vypadá jako modelka.
Nebudu sýčkovat, nejsem sýček ani pesimista. Jsem realista s vysokým sebevědomím. Nebudu tvrdit, že se nebojím maturity a přijímaček, ale ani nebudu předstírat, že nepočítám s tím, že bych neudělala maturu a přijímačky. A kdyby náhodou přijímačky nevyšly (c'est la vie), tak už mám připravenej záložní plán.
Teď už jen několik bodů:
  • v roce 2010 bude blog stále fungovat, ale pravděpodobně se dost omezí naše aktivita (jak je vidno už od konce listopadu)
  • rok 2010 bude z velké části takový, jaký si ho sami uděláme, takže si nedávejte moc přehnaný plány, ať to zvládnete a až budete za rok bilancovat, ať si můžete říct "tohle jsem dokázal, tohle mi vyšlo"
  • nedávejte si novoroční předsevzetí, protože jsou na nic; já si však jedno dala "Můj sporný bode, letos už k tobě musím zaujmout jednoznačný stanovisko a neměnit v tvůj prospěch sekudnu po tom, co se rozhodnu v tvůj neprospěch. Už to trvá příliš dlouho."
Love is when I lie
Love puts the blue back in my eye
Love has come again
I am gone again (U2 - Mercy)
  • a nakonec bych vám všem chtěla poděkovat, že navštěvujete máš blog a popřát vám hodně zdraví a úspěchů v novém roce
P.S. Nechtěl by mi někdo hodně milej v pondělí půjčit svoje maturitní otázky ze SvsV na okopírování. Slibuju, že pohnu s dějepisem (jen co se dostanu k učebnici), i kdybych ho měla psát na taťkově počítači (kde jsem právě teď), jelikož náš už asi definitivně vypověděl službu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 frida frida | 1. ledna 2010 v 15:17 | Reagovat

co na tohle říct? snad jen "ha ha ha" ;) no a s tím SvsV... těžko říct... někdo je z toho dost utahanej (navíc to pořád nemá hotový *sakra*) a taky je vynervovanej z toho tvýho dějepisu ;) ;) ;) ale... snad by to šlo... ;) ;) ;)

2 yellow yellow | Web | 1. ledna 2010 v 16:35 | Reagovat

Já se fakt snažím, ale víš že sem si zapomněla tu učebku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama