"Když to není rozbité, nespravuj to."

Eugène Ionesco - Plešatá zpěvačka

23. března 2010 v 15:16 | yellow |  Čtenářský deník
Divadelní hra Plešatá zpěvačka je typickým představitelem absurdního dramatu. Hra je plná rozhovorů, které jsou plané nebo nemají smysl a ukazuje, jak je součastní lidská konverzace prázdná, a že se navzájem vůbec neposloucháme.
Je po večeři a manželé Smithovi sedí v obývacím pokoji. Pan Smith čte noviny, paní Smithová vede plané řeči a manžel jí občas odpoví nebo něco sám nadhodí. Jejich rozhovor je zcela bezobsažný. Po nějaké době přijde služky a oznámí jim, že přišli na návštěvu manželé Martinovi. Smithovi poručí služce, aby je pozvala dovnitř, a jdou se převléci.
Zatímco jsou manželé Smithovi pryč, pustí se Martinovi do hovoru. Zjišťují, že již se někde viděli, ale ani jeden z nich netuší kde. Nakonec zjistí, že pocházejí ze stejného města, přijeli do Londýna stejným vlakem, seděli naproti sobě, bydlí ve stejné ulici, ve stejném bytě, spí v jedné posteli, mají spolu dceru a jsou to manželé.
Když se vrátí manželé Smithovi (nepřevlečení), začne se odehrávat nový rozhovor plný banalit, který trvá až do konce hry s jedinou změnou. A to příchodem kapitána hasičů, který se jde přeptat, jestli u nich náhodou nehoří a přidá se k jejich hovoru. Po odchodu kapitána hovor pokračuje a na konci přechází téměř v hádku.
Citát:
Anglický měšťanský interiér s anglickými křesly. Anglický večer. Pan Smith, Angličan, ve svém anglickém křesle a pantoflích kouří svou anglickou dýmku a čte anglické noviny u anglického krbu. Má anglické brýle a malý šedivý anglický knírek. Vedle něho v dalším anglickém křesle paní Smithová, Angličanka, štupuje anglické ponožky. Dlouho trvající anglické ticho. Anglické nástěnné hodiny odbíjejí sedmnáct anglických úderů.
PANÍ SMITHOVÁ: Hle, je devět hodin. Snědli jsme polévku, rybu, brambory na slanině, anglický salát. Děti pily anglickou vodu. Dnes večer jsme dobře pojedli. To protože bydlíme poblíž Londýna a jmenujeme se Smithovi.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Brambory jsou velmi dobré se slaninou a olej na salát nebyl žluklý. Olej od kupce na rohu je rozhodně lepší než olej od kupce odnaproti, je dokonce lepší než olej od lahůdkáře na konci ulice. Nemohu ovšem říci, že by jejich olej byl špatný.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Přesto je ale olej od kupce na rohu nejlepší…
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Mary brambory uvařila dobře, tentokrát. Minule je nedovařila. Mám je ráda, jen když jsou dobře uvařené.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Ryba byla čerstvá. To jsem si dala do nosu. Přidala jsem si dvakrát. Ne, třikrát. Ty taky, taky sis přidal třikrát. Ovšem potřetí sis dal menší kousek, zatímco já si dala mnohem větší. Dnes večer jsem snědla víc než ty. Ty jsi přece při chuti.
PAN SMITH mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Ale ta polévka byla možná trochu přesolená. Byla ještě slanější než ty. Ha! ha! ha! Bylo v ní taky trochu moc pórku a málo cibulky. Škoda, že jsme Mary neporadila, aby přidala trochu badyánu. Příště to musím napravit.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Náš chlapeček by se byl rád napil piva, ten si jednoho dne taky rád přihne, je po tobě. Viděl jsi, jak u stolu pokukoval po láhvi? Ale já jsem mu do skleničky nalila vodu z karafy. Měl žízeň a tak ji vypil. Helena je po mně. Je dobrá hospodyně, šetrná, hraje na klavír. Nikdy nechce pít anglické pivo. Jako naše malá dceruška, která pije jen mlíčko a papá kašičku. To dá ovšem rozum, jsou jí teprve dva roky. Jmenuje se Peggy.
Závin s kdoulemi a fazolkami byl báječný. Asi by nebylo špatné dát si k desertu skleničku australského burgundského, ale nedala jsem víno na stůl, abych nedávala dětem mlsáním špatný příklad. Musíme je učit vést střídmý a uměřený život.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Paní Parkerová zná jednoho rumunského lahůdkáře, jmenuje se Pop Rosenfeld a přijel z Cařihradu. Je to velký odborník na jogurty. Je diplomatem drinopolské školy pro výrobu jogurtu. Zítra k němu zajdu pro pořádný hrnec rumunského domácího jogurtu. Tady, v okolí Londýna, takové věci nejsou k dostání často.
PAN SMITH pokračuje ve čtení, mlaskne.
PANÍ SMITHOVÁ: Jogurt je báječný na žaludek, ledviny, apendicidu a apoteózu. To mi řekl doktor Churchill, ten co léčí děti našich sousedů. Johnsových. Je to dobrý lékař. Jemu se dá věřit. Nikdy nedoporučí žádný lék, který by nevyzkoušel sám na sobě. Než nechal operovat Parkera, sám si dal operovat játra, i když nebyl vůbec nemocen.
PAN SMITH: Jak je tedy možné, že doktor se z toho dostal a Parker na to umřel?
PANÍ SMITHOVÁ: Protože operace pana doktora se podařila a operace Parkera se nepodařila.
PAN SMITH: Pak ovšem není Churchill dobrý doktor. Buďto se měla operace podařit v obou případech, nebo jí měli oba podlehnout.
PANÍ SMITHOVÁ: Proč?
PAN SMITH: Svědomitý lékař musí umřít spolu s nemocným, pokud se nemohou uzdravit společně. Lodní kapitán taky utone ve vlnách se svou lodí. Nepřežije ji.
PANÍ SMITHOVÁ: To nejde srovnávat nemocného s lodí.
PAN SMITH: Proč ne? I loď má své nemoci; konečně ten tvůj doktor je zdravý jako koráb; a právě proto měl zahynout ve stejný okamžik jako nemocný, jako doktor a jeho loď.
PANÍ SMITHOVÁ: Ach! To mě nenapadlo… To je asi pravda… takže, jaký je tvůj závěr?
PAN SMITH: Že všichni doktoři jsou šarlatáni. A všichni nemocní taky. V Anglii je počestné jenom námořnictvo.
PAN SMITH: Ale ne námořníci.
PAN SMITH: Přirozeně.
(Pauza.)
PAN SMITH (stále čte noviny): Jednomu nerozumím. Proč v novinách v rubrice oznámení o úmrtí, vždycky uvádějí věk zesnulých, zatímco v rubrice oznámení o narození věk novorozenců nikdy? To je nonsens!
PANÍ SMITHOVÁ: To mě nikdy nenapadlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 frida frida | Web | 24. března 2010 v 20:27 | Reagovat

haha... to je snad poprvý, co jsem viděla citát delší než samotný obsah... :) zapomněla jsi zmínit důležitou postavu "Sherlocka Holmese" a její perfektní dedukci (mimochodem - pamatuju si dobře, že na videu, co nám pouštěli ve škole, hrál služku chlap?? :) )
když jsem to dočetla já (což bylo přibližně před pěti minutama) tak jsem přemýšlela, co bych z toho vybrala za citát... asi si jednoduše zkopíruju ten tvůj (páááni - musela sis na tom upsat prsty :))

2 yellow yellow | 25. března 2010 v 20:54 | Reagovat

Jj. Hrál jí chlap.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama