"Když to není rozbité, nespravuj to."

Gabriel García Márquez - Kronika ohlášené smrti

11. března 2010 v 20:44 | yellow |  Čtenářský deník
Když do městečka přišel Bayardo San Román, nikdo nevěděl, kdo to je, a proč přišel. Sám Bayardo prohlašoval, že se sem přišel oženit. A za krátkou dobu doopravdy začal připravovat svatbu s chudou Angelou Vicario, která ho ovšem vůbec nemiluje.
Proběhne velkolepá svatba a následuje svatební noc. Během té však Bayardo vrátí Angelu rodičům, protože zjistí, že dívka už není panna. Rodina tedy musí očistit dívčinu čest a zabít jejího svůdce. Angela po bití prohlásí, že jejím svůdcem byl bohatý mladík arabského původu Santiago Nasar a její bratři se tedy připravují, že ho zabijí.
Ani jednomu z bratrů se do tohoto úkolu nechce, a proto všude rozhlašují, že Santiaga zabijí, aby jim v tom někdo zabránil. Celé městečko o chystané vraždě ví, ale nikdo o tom Santiagovi neřekne, protože všichni si myslí, že o tom ví a nikdo nevěří, že by toho byli bratři schopni.
V den vraždy se Santiago probudil kvůli návštěvě biskupa brzy, přestože téměř do rána oslavoval na svatbě. Cestou na biskupovo požehnání potkává mnoho lidí, ale nikdo mu neřekne, že se ho chystají zabít. Po biskupově proplutí kolem města se vrací domů převléknout a těsně před vraty domu je dostižen a ubodán.
Santiagovi vrazi jsou vzati do vazby, ale po třech letech jsou propuštěni. Angela a zbytek její rodiny se na radu pastora stěhuje do jiného města a setkáváme se s ní po dvaceti sedmi letech. Angela stále žije sama a již mnoho let posílá Bayardovi dopisy. Nejdříve jsou dopisy formální, ale postupně se stávají více a více osobními a Angela si uvědomuje, že Bayarda miluje. Jednoho dne se zestárlý, obtloustlý a problešatělý Bayardo objeví se všemi jejími neotevřenými dopisy na prahu.
Kronika ohlášené smrti je rekonstrukcí Santiagovy vraždy s odstupem dvaceti sedmi let. Celou událost popisuje Santiagův přítel v pěti příbězích, z nichž každý popisuje událost z jiného úhlu a zaměřuje se na jiné aspekty. Vše je popisováno strohým úřednickým stylem a hned v první větě se dozvídáme, že Santiago bude zabit, ale popis vraždy je až v úplném závěru knihy.
V den, kdy ho měli zabít, vstal Santiago Nasar v 5.30 ráno, aby stihl příjezd lodi, která přivážela biskupa. Zdálo se mu, že jde lesem obrovských fíkusů, kde drobně mrholilo, a na chvíli byl ve snu šťastný, ale když se probouzel, měl pocit, že je celý pokálený ptačím trusem. "Vždycky se mu zdávalo o stromech," řekla mi jeho matka Plácida Linerová, když si po 27 letech vzpomínala na podrobnosti toho neblahého pondělka. "Týden před tím se mu zdálo, že sedí sám v letadle ze staniolu a to s ním letí mezi mandloněmi a přitom do žádné nenarazí," řekla mi. Těšila se svrchovaně zaslouženému věhlasu jakožto na slovo vzatá vykládačka cizích snů, pokud jí byly vyprávěny nalačno, ale v těchto dvou snech svého syna nepostřehla žádnou nepříznivou předzvěst, ani v jeho dalších snech o stromech, jak jí je vyprávěl vždycky ráno v posledních dnech před smrtí.
Ani Santiago Nasar žádné varování nerozpoznal. Ani se nesvlékl a spal málo a špatně, takže se probudil s bolestí hlavy a na patře měl pachuť měděného třmene, což si vyložil jako přirozené následky svatební veselice, která se protáhla až přes půlnoc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama