"Když to není rozbité, nespravuj to."

Jiří Stránský - Stařec a smrt

11. března 2010 v 20:41 | yellow |  Čtenářský deník
Novela Stařec a smrt popisuje několik dní v životě velice starého muže bývalého politického vězně Viléma, jemuž před osmnácti měsíci zemřela milovaná žena Milka, se kterou strávil pětašedesát let a měl s ní pět dětí. Přestože je Milka mrtvá, stále s Vilémem mluví, protože spolu strávili takového času, že se stala jeho součástí. Vzpomínají spolu na minulost, Milka mu radí a připomíná věci, které by mohl zapomenout.
Blíží se Vánoce a rodina láká Viléma, aby je s nimi strávil na Šumavě, ale jemu se tato představa vůbec nelíbí, protože k nikomu ze své rodiny moc nepřilnul, s výjimkou své vnučky Anny a jejích dvou synů Jíry a Franty, které právě krátce před Vánocemi hlídá, protože Anna odletěla do Irska kvůli rozvodu s manželem Kenem.
Mezi další lidi, ke kterým stařec přilnul, je taxikář Hubert, který se stal jeho "osobním řidičem" a stále ho doprovází a mladá dívka Modřenka, se kterou se seznámil těsně před smrtí své ženy a zamiloval si ji jako svou vnučku. Modřenka se právě vrátila z Japonska, kde její rodiče pracují jako velvyslanci a téměř okamžitě se zamilují.
Starý muž ještě před Vánocemi navštěvuje své bývalé spoluvězně a jednomu z nich - knězi Heřmanovi se dokonce svěří, že "mluví" s Milkou. Heřman mu předává dopis od dalšího bývalého spoluvězně, který v současnosti bydlí v Kanadě.
Den před Štědrým dnem je pozván k Julii, staré rodinné přítelkyni, které jeho žena před smrtí svěřila, aby se o něj starala a popřípadě si ho vzala. Omlouvá se jí, že s ní nestráví vánoce, ale slibuje jí, že s ní stráví příští. Julie mu řekne, co jeho ženě slíbila, ale také mu říká, že by si ho v žádném případě nevzala.
Nakonec se starý muž díky "své rodině" (vnučka Anna, pravnuci Jíra a Franta, Modřenka a Hubert) rozhodne, že na chalupu pojede, ale na Štědrý den. Na Šumavu ho vezou Modřenka s Hubertem, ale přímo k chalupě jde sám. Volá Anně, že už je na cestě, ale ta má obsazeno a jemu dojde, že určitě mluví s Modřenkou, aby věděla, že již vyšel a mohla mu jít naproti. Modřenka s Hubertem se vydávají v jeho stopách a Anna s dětmi mu jdou naproti. Když ho ale najdou, je už stařec mrtvý, ale díky poutu, které mezi nimi bylo, s ním všichni mohou "mluvit".
Citát:
Nezavírej oči, prosím… cítím, že je zavíráš… usneš…
"Slyšíš mě, že mluvím? Slyšíš. Mluvím a mám zavřené oči… A i kdybych usnul… Stejně tu už za chvíli budou… přistihl jsem je, že si telefonujou… a teď jsou celý zdivočelý, že se na mě nemůžou dovolat a určitě jsou už na cestě… z obou stran… nejen Anička… i Hubert s Modřenkou…"
Tak se jim ozvi…
"To nemá cenu… pořád si volají, takže maj stejně obsazeno… kromě toho už je slyším…"
Neslyšíš je… jen si představuješ, že je slyšíš… Ne! To nesmíš! Už vím, co chceš! To nemůžeš! Je Štědrý večer! Nedělej to! Prosím! Prosím tě!
"Proč ne? Už vím, že mě budou dál slyšet… Sama jsi to řekla… že Anička nás bude slyšet oba… A Jíra s Frantou taky…"
Nebudeš ale mít možnost se jich dotknout… jako se nemůžeš dotknout mě… A hlavně oni ne…
"Co to říkáš… Aničku ještě trochu cejtím… a slyším…"
Anička si k němu klekla, objala ho, odhrnula z usmívající se tváře zbytky sněhu, políbila zavřené oči.
Ostatní zůstali stát.
Z blízka bylo slyšet Modřenčino volání:
"Už jsme tady!"
Anička ho políbila na zvlněné rty.
"Dědo… Tohle jsi chtěl? Tohle?"
A najednou se až lekla.
Protože kdesi v sobě naprosto zřetelně slyšela, jak jí tenhle její děda říká:
No… přímo tohle ne… ale když už se to takhle stalo… hlavně žádný nářky, prosím tě… a taky se nelekni, až se ti ozve babička… Jo, a nezapomeň to říct Heřmanovi… a nediv se, když se rozesměje… Veselé Vánoce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama