"Když to není rozbité, nespravuj to."

Eileen Dreyer - Budu tvůj stín

9. září 2011 v 15:04 | frida |  Čtenářský deník
Eileen Dreyer
Budu tvůj stín
Hlavní postavy: Chris Jacksonová, Al MacNamara
Chris Jacksonová žije v malém americkém městečku šťastný život. Má přátelské sousedy, její kariéra spisovatelky je na vrcholu, a jelikož píše pod pseudonymem, je ušetřena nepříjemného zájmu médií o její osobu. Kromě toho, že své vynikající detektivní romány píše pod mužským jménem C. J. Turner, má totiž i jiná tajemství, o kterých nechce, aby byla odhalena.
Její idyla ale skončí, když jí zavolá policejní vyšetřovatelka Lawsonová ze St. Louis a sdělí jí, že podle jejích knih byly spáchány skutečné vraždy. Lawsonová se s Chris spojí a chce po ní, aby jí pomohla dopadnout vraha, který ji očividně zná a snaží se jí nějakým způsobem kontaktovat. S pomocí nového policejního náčelníka Ala MacNamary, který se do městečka přestěhoval poté, co při policejním zásahu v rodném Chicagu málem přišel o život, najde ve své poště podezřelé dopisy, kterými se ji vrah snažil na spáchané činy upozornit.
Z Chris se ovšem rychle stává hlavní podezřelá, protože Lawsonová zjistí, že byla v době všech vražd poblíž - tedy v St. Louis. Chris tam měla schůzky se svou agentkou, o své nevinně ale Lawsonovou nepřesvědčí. Podezřelých je čím dál víc a vyšetřování se brzy zaměří na lidi z nakladatelství, protože vrah napodobí knihu, která teprve čeká na vydání. Chris neví, komu ze svého okolí může věřit: zjistí, že ji její kamarád a soused Victor tajně uctívá (má ve svém domě svatyni s jejími fotkami a knihami), její nakladatel není k zastižení a její agentka se beze stopy ztratí. Zoufalá Chris začne podezřívat sebe sama, protože má z minulosti určitá traumata a v jejím životě jsou okamžiky, na které si nemůže vzpomenout. Vrah se navíc neustále přibližuje a vrcholem všeho je, když naleznou mrtvé tělo vyšetřovatelky Lawsonové.
Během pátrání po totožnosti vraha se Chris sblíží s náčelníkem MacNamarou a rozhodne se mu svěřit se svým největším tajemstvím. Chris Jacksonová není její pravé jméno: nechala si ho změnit poté, co odešla z psychiatrické léčebny ve Fultonu, do které byla rodiči ve čtrnácti letech zavřena kvůli vraždě svého dítěte, na kterou se však vůbec nepamatuje. Vypráví MacNamarovi o tom, jak ji její vlastní matka - bigotní katolička - týrala za každý prohřešek, čímž jí způsobila doživotní trauma například ze tmy nebo z uzavřených prostor (zavírala ji do malé temné komory). Společně nakonec přijdou na to, že vrah zná Chris právě z léčebny - vraždí totiž i podle jednoho příběhu, který tam Chris napsala jako auto-terapii a nikdy ho nikomu neukázala.
Chris si vzpomene na jednu dívku - Sandy - která se o ni v léčebně starala a uvědomí si, že se ta samá dívka vydávala za Lawsonovou. Pravá vyšetřovatelka Lawsonová byla zavražděna už v St. Louis a místo ní do městečka přijela Sandy, aby Chrisin příběh z léčebny uskutečnila v praxi. Podle toho příběhu má být poslední obětí právě Chris, protože se sama rozhodne zemřít, aby zachránila někoho blízkého.
Sandy unese MacNamaru a Chris musí překonat své fobie, aby se ho pokusila zachránit. Sandy jí vysvětlí, že to vše dělala pro ní, aby si její přítelkyně uvědomila, že stvůry, kterých se celou dobu v léčebně bála a které na ní čekaly ve tmě, jsou ve skutečnosti lidé, a že je musí zabít, aby se osvobodila. Chce jí vysvětlit, proč lidé vraždí (sama jako dítě zabila své rodiče), ale Chris jí nechce poslouchat a jediné, po čem touží, je zachránit MacNamaru, kterého miluje. Přestože je Sandy oba vážně zraní, společnými silami ji přemohou.
Chris se zbaví svých fobií a i MacNamara překoná svůj strach, který začal mít poté, co byl v Chicagu vážně zraněn. Kniha končí tím, že se Chris i MacNamara vydávají za Chrisinou matkou, aby zjistili, jestli je pravda to, co jim řekla Sandy: že Chrisino dítě ve skutečnosti zabila její matka.
"Proč?" zeptala se Chris, udělala krok vpřed a Sandy couvla. Ven z cely. Pryč od Maka. "Proč jsi tohle udělala?"
Nůž se zvedl, ostrý a dlouhý. "Abych ti to ukázala."
"Co? Cos mi chtěla říct?"
"Proč," odpověděla Sandy naléhavě a oči se jí ve světle baterky leskly stejně jako ostří nože. Smrtící tmavé oči plné šílenství. "Proč," zopakovala a opatrně překročila práh do chodby. "Přesně jak jsi chtěla."
"Proč co?" Chrisin hlas zněl ječivě. "Co jsem udělala, že jsem si tohle zasloužila?"
"Bylas má přítelkyně!"
To ji zastavilo. Vzpomněla si, jak hrála se Sandy karty, jak s ní rozmlouvala. Nikdo jiný se s tou smutnou nešťastnicí nebavil a ona chodila za Chris jako štěně. Zabila vlastní rodiče, protože ji tak ohavně napadali.
Chris jí bylo líto.
"Proč?" zeptala se znovu, v očích slzy. "Proč mi chceš ubližovat, jestli jsem byla tvoje přítelkyně?"
Sandy se zastavila, pak přistoupila zpátky k ní. "Abych ti pomohla pochopit. Vzpomenout si na to, na co si vzpomenout nedokážeš."
"Já si nechci vzpomenout!"
"Ale chceš! Jinak bys nenapsala všechny ty knížky!"
"Napsala jsem je, abych se přes to dostala!" vykřikla Chris, slzy na tvářích. "Abych se z toho konečně dostala!"
"Jenže to nemůžeš, dokud se tomu nepostavíš," trvala na svém Sandy. "Dokud se nepostavíš mně. A tys mě ani nepoznala. Nepoznala jsi svou vlastní tvář v zrcadle."
"Takž jsi musela zabít mou přítelkyni?"
"Bylo to nutné. Bylo to vykoupení, očištění."
"Proč?" zavřískla Chris. Celá se třásla. "Protože jsem zabila svoje dítě?"
"Ne!" zaječela Sandy. "Protože tvoje dítě zabila tvá matka!"
Chris neslyšela vlastní přidušený vzlyk. Neviděla zvednutý nůž. Vybuchla v ní tma, šílenství. Noc explodovala do milionu útržků, vzpomínek, zvuků, pachů, srazila ji na kolena, do ponížené pozice prosebníka.
Sebeobětování.
Nevnímala, co Sandy dělá, dokud nůž nezasáhl svůj cíl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama